Demografie

1. Demografie a její využití v medicíně Demografie

2. Demografie • Demografie – je společenská věda o obyvatelstvu (dříve též populacionistika, populační věda). • Hlavním předmětem zkoumání demografie jsou hromadné biosociální jevy a procesy v populaci – tzv. populační (demografické) jevy a procesy  • tyto jevy a procesy souvisejí se stavem a reprodukcí (měnou) obyvatelstva. Demografie

3. Historie demografie (dmgf) • V pol. 17. stol. – dílo Johna Graunta o úmrtnosti londýnského obyvatelstva • Objevení zákonitosti hromadných jevů umožnilo vznik tzv. politické aritmetiky (dílo W. Pettyho) • Pojem dmgf - v roce 1841 (Ch. Bernoulli) • V ČSR je za prvního významného dmgf považován A. Boháč, J. Korčák, V. Sekera, F. Fajfr • Spojení se statistikou rozvoj dmgf metod, ale bránilo vzniku dmgf jako samostatné vědní disciplíny Demografie

4. Charakteristika dmgf • Typická hraniční disciplína Členění dmgf podle jejích úkolů - • Popis stavu obyvatelstvadmgf statika • Analýza pohybu obyvatelstvadmgf dynamika • Odhady budoucího vývoje obyvatelstva  dmgf prognostika (populační projekce) • Aplikace do praxe – populační politika a její vliv na ekonomiku, sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství, průmysl Demografie

5. Dmgf statika • Sleduje  počet, strukturu a rozmístěníobyvatelstva • Obyvatelstvo je soubor lidských jedinců žijících na určitém území, ale: • Jsou to i cizinci nebo jen občané určitého státu? • Znamená žijící bydlení na určitém území nebo tam je osoba jen „přítomna“? • V každém okamžiku se lidé rodí, umírají, stěhují se, mění rodinný stav, věk, sociální příslušnost, povolání, mění se i správní hranice území.. • Před dmgf studiem je nutno přesně obyvatelstvo vymezit ve vztahu k území, času i k rozhodujícím znakům. Demografie

6. Dmgf statika – počet obyvatelstva • Stav obyvatelstva může být zjišťován přímo nebo bilancováním • Zjištěný počet je vždy veličinou okamžikovou (např. počet lékařů na 1000 ob.) • Stav charakterizující celé určité období  ukazatel středního stavu obyvatelstva (v roce t) St (např. HDP/na hlavu) • St je průměrná (střední) velikost příslušné populace v určitém kalendářním roce t  výpočet: (a) známé průměry z počátečního S0 a konečného S1 nebo (b) vybilancovaný jako stav ke středu období (nejčastěji k 1.7.) Demografie

7. Demografie

8. Dmgf revoluce (tranzice) • Nazývané též dmgf přechodem • Je to označení pro převratné revoluční změny v dmgf reprodukci, které mají vliv na počet obyvatelstva • Jsou důsledkem společenských změn • Probíhají postupně v jednotlivých populacích světa Demografie

9. Předtranzitní období • Stálý počet obyvatel - vysoká úmrtnost 3x – 4 x vyšší než nyní; • Nepříznivé podmínky; nedostatek zdrojů • Omezování porodnosti v rámci možností: • pravěk - kojení, • starověk - otroci, • středověk – koitální omezení, odkládání dětí, infaticida Demografie

10. První dmgf tranzice • Nástup zaznamenán již koncem 18. století ve Francii, vzápětí v Anglii a šířila se do celého světa (někde trvá, někde 100 a jinde 60 let) • Klesá hrubá míra úmrtnosti(zejména kojenecké) z 25-30 ‰ na méně než 15 ‰ a naděje na dožití se prodlužuje z 30-35 let cca 2x • Klesá hrubá míra porodnosti ze 40-50 ‰ na méně než 20 ‰ a úhrnná plodnost klesá pod 5,0 (dáles trvalým poklesem pod 2,5) • Důsledkem těchto změn je proces demografického stárnutí a prudké zvyšování počtu obyvatel Demografie

11. Demografie

12. Důvody první dmgf tranzice: Proběhla v souvislosti s vývojem tří komponent: • technologických (doprava, komunikace, lékařská technologie, zdravotní péče); • strukturálních(životní úroveň, sociální zabezpečení, vzdělávání a zaměstnanost žen) • kulturních(demokracie, rovnost občanů, větší osobní svoboda, rozvoj individualismu) Ukončení nastává, když míra růstu obyvatelstva se blíží nule, alepůsobí tzv. populační setrvačnost. Demografie

13. Druhá demografická tranzice • Charakteristickým znakem je pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, která nezaručuje početní obnovu populace • Změny v úrovni úmrtnosti (stálé, pomalé zlepšování úmrtnostních poměrů) mají již malý vliv na početní růst populací Uvedené změny bývají spojovány s růstem individualizmu a hodnotové orientacemladých lidí: Demografie

14. Toto tvrzení není tak jednoduché, do procesu lidské reprodukce intervenuje celá řada faktorů, biologických, kulturních, ekonomických aj. • Změny jsou i výsledkem moderní společnosti jako celku. Vliv mají tyto jevy: • Snížily se počty porodů dětí ve vyšším pořadí. • Snížil se počet předmanželských koncepcí a počet sňatků vynucených z důvodů těhotenství nevěsty • Prodloužil se interval mezi sňatkem a prvním porodem • Začala se zvyšovat rozvodovost. Demografie

15. Zvýšil se průměrný věk v době prvního sňatku, období před sňatkem je prožíváno v nesezdaném soužitím (kohabitaci) • V kohabitaci žijí zejména již rozvedení a ovdovělí • Zvýšil se podíl dětí narozených dříve, než je sňatek uzavřen • Zvyšuje se věk matek v době prvního porodu • Možnost sterilizace a potratů snížilo nechtěná těhotenství (snižují se počty porodů žen na konci svého plodivého období) • Dobrovolná bezdětnost se stává stále významnějším demografickým rysem Demografie

16. Kohabitace je stále více považována za alternativu k manželství, zvyšují se počty dětí narozených mimo manželství • Plodnost jednotlivých kohort se stabilizuje na úrovni, která je pod reprodukční hranicí Nové změny (bude Třetí tranzice?) • Úhrnná plodnost se začíná po nějakém čase poněkud zvyšovat, když začínají plodit ty ženy, které doposud porod odkládaly • Zvyšuje se také podíl druhých dětí narozených ženám ve vyšším věku • Zvyšuje se počet sňatků, i když ve vyšším věku snoubenců Demografie

17. Demografie

18. Demografie

19. Demografie

20. Demografie

21. Výsledky revolucí - tranzicí • Výrazný posun v hodnotovém systému mladé generace • Současně dochází k obrovské názorové pluralitě – rozrůzňování životních hodnot a s nimi spjatých životních stylů. To vše se projevuje i vpluralitě partnerského a rodinného soužití. • Rozhodující úlohu ve všech těchto proměnách sehrává výrazný sociální a ekonomický vzestup žen, který je způsoben dostupností antikoncepce. Demografie

22. Demografie

23. Dmgf statika – struktura obyvatelstva Základem struktury obyvatelstva je rozdělení podle věku a pohlaví (dvou výsostně dmgf znaků) • Znázorňuje se pomocí sloupcových diagramů (nejznámější je věková pyramida) nebo spojnicovými grafy (strom života) POHLAVÍ – objektivní údaj; poměr mužů a žen – index pohlaví (IP) základní dimenze struktury: Index maskulinity = počet mužů/počet žen x 100 (index feminity) Primární IP (primary sex ratio) – při početí Sekundární IP (secondary sex ratio) – při narození Demografie

24. Demografie

25. VĚK – časová vzdálenost mezi okamžikem narození a okamžikem pozorování • Věk zaokrouhlený shora – přesný věk o posledních narozeninách nebo věk zaokrouhlený zdola – rok života, který jedinec prožívá • Generace biologická – skupina lidí narozená v určitém období  potomci (descendenti, následníci) nebo předci (ascendenti, předchůdci) počet stupňů v generační linii udává pořadí generace • Generace sociální – vymezení událostmi  ztracená generace, generace počítačová, válečná generace aj. • Kohorta – skupina osob, jímž je společné nějaké časové určení (nikoliv jen věk)  kohorty sňatků uzavřených v určitém roce, kohorty pacientů, kteří se podrobili závažné operaci v určitém roce aj. Demografie

26. Demografie

27. Demografie

28. Biologické generace jsou vymezeny kritickými věky rodivého kontingentu15 a 50 let  • generace dětí (0 – 14 let); • generace rodičů (15 – 49 let) • generace prarodičů (50+ dokončených let) strom života progresivní, regresivní, stacionární Ekonomické generace • předprodukční věk (0 – 14 let) • produkční věk (15 – odchod do důchodu) • postprodukční věk (60/62 – dokončených let) Index stáří (Sauvyho index III/I) Index celkové závislosti (I + III/ II) Index závislosti mladých (I/II) a starých (III/II) Demografie

29. Demografie

30. Další typy struktury obyvatelstva • Struktura podle vzdělání • Struktura podle národnosti • Struktura podle občanství • Struktura podle ekonomické aktivity • Struktura podle náboženského vyznání • Struktura podle rodinného stavu • Struktura podle sociálního postavení • Struktura podle povolání Demografie

31. Demografie

32. Demografie

33. Prameny dmgf údajů • Základem je cenzus - sčítání lidu (populační census, soupis obyvatelstva) zjišťuje údaje o stavu obyvatelstva k určitému okamžiku. Jedná se o vyčerpávající, tedy úplné šetření na celém území státu. • Zahrnuje buď obyv. přítomné nebo bydlící nebo oboje • Je to státem garantovaná povinná akcesčítaným osobám zákon ukládá za povinnost odpovídat na kladené otázky Demografie

34. Struktura obyvatelstva podle cenzů Demografie

35. Historie cenzů • Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec. • Na našem území se soupisy obyvatel nebo některých vybraných skupin obyvatelstva, uskutečnily již ve středověku. • V historii byly prováděny především k vojenským a daňovým účelům (zahrnovaly pouze část populace). • Rokem 1869 začíná období tzv. "moderních sčítání" dodržováním zásad z mezinárodních statistických kongresů. • Na sčítání v Rakousku-Uhersku navazují sčítání v době první republiky a další sčítání prováděná do dnešní doby. Demografie

36. Dmgf prognózy Demografie

37. Demografie

38. Demografie

39. Demografie