Specifická imunita humorální

1. Specifická imunita humorální M.Průcha

2. B lymfocyt • Buněčný substrát specifické humorální imunity • Antigenní stimulace B lymfocytu vede v součinnosti se signály Th2 T lymfocytů k jeich klonální expanzi a terminální diferenciaci do stadia plasmatické buňky • Plasmatická buňka je pak zdrojem protilátek, kterí mají stejnou specifictu jako receptor BcR původního B lymfocytu

3. B lymfocyt • Vývoj B lymfocytu je mnohastupňový proces regulovaný cytokiny a interakcemi s buňkami kostního stromatu • Celý proces aktivace vrcholí aktivací transkripčních faktorů, která regulují přepis významných genů • V negativním případě- diferenciační krok je neúspěšný, tak B ly je usmrcen apoptózou

4. B lymfocyt • Kooperace s T lymfocyty • Prostřednictvím protilátek ovlivňují regulační a efektorové mechanismy přirozené imunity • Zralé B ly jsou v sekundárních lymfatických orgánech – lamina propria sliznic, lymfatické uzliny a slezina • Periferní krev – 10-20% lymfoidních buněk

7. Receptor pro antigen • 1011 různých specifit protilátek • Vznik řetězů BcR a následně solubilních molekul protilátek je obdobná procesu na T lymfocytech • Přeskupení genových segmentů pomocí enzymatického aparátu • Somatická hypermutace – úprava vazebných míst pro antigen po expozici B ly antigennímu podnětu • Izotypové přepnutí – zajištění produkce protilátek různých izotypů se stejnou variabilní oblastí, která váže antigen

8. BcR a přenos signálu s následnou proliferací a diferenciací

9. Imunoglobuliny - protilátky • Solubilní forma receptorů pro antigen na B lymfocytech (BcR) • Jsou produkovány plasmatickou buňkou tj. terminální stadium diferencovaného B lymfocytu • Po stránce funkční regulují funkce přirozené imunity

10. Protilátky - imunoglobuliny • B ly Fabriciova bursa • U lidí – fetální játra, kostní dřeň, slezina • Receptor pro antigen – BcR • Po dělení vznikají klony plasmatických buněk s produkcí protilátek proti danému antigenu • Diferenciace B ly v kostní dřeni, antigenní stimulace v sekundárních orgánech a a konečné stadium diferenciace B lymfocytů – plasmatické buňky produkují protilátky opět v kostní dřeni

11. Imunoglobuliny – membránově vázané a solubilní receptory

12. Imunoglobuliny • Tiselius a Kabat 1939 • Imunizovali králíky ovlabuminem a poté pomocí elektroforezy identifikovali Ig • První – albumin, alfa, beta a gama globuliny

13. Základní struktura imunoglobulinů • 2 lehké řetězce • lambda () • kappa (κ) 2těžké řetězce Fig. 2.2

14. Základní struktura imunoglobulinů Fig. 2.2 Fig. 2.2

15. Fyzikální vlastnosti imunoglobulinů

16. IgM Membránově vázaný monomer a sekretovaný pentamer. První třída protilátek syntetizovaná během ontogeneze a při imunitní odpovědi Aktivace komplementu; aglutinace. Může být transportována na slizniční povrch

17. IgG Nejvyšší koncentrace v séru 4 podtřídy: IgG1 - 4 Aktivace komplementu Binds to Fcg -receptors on neutrophils, macrophages and NK cells

18. IgA Obvykle dimer Sekreční IgA je dimer se sekreční komponentou 2 podtřídy: IgA1 and IgA2 Nejčastější imunoglobulin ve slizničních sekretech Neutralizace; Zabraňuje vazbě mikroorganismů na receptory Není efektivní v aktivaci komplementu

19. IgD Velmi nízká koncentrace v séru Primárně nalézána spolu s IgM na naivních B buňkách Neznámá funkce

20. Funkce imunoglobulinů

21. Funkce imunuglobulinů

22. Vyšetření počtu B lymfocytů • Průtoková cytometrie, předtím KO a diff. • CD19 • Brutonova agamaglobulinémie x CVID • CLL

23. Funkční testy B lymfocytů • Nepřímé stanovení – sleduje se produkce protilátek proti proteinovýcm nebo polysacharidovým antigenům • Protilátky proti tetanu a proti pneumokokům • Test stimulace mitogenem – PWM • Koncentrace Ig v supernatantu kultury stimulovaných lymfocytů

24. Protilátky – klinické aplikace • Protilátky – základní parametr humorální imunity • Problematika infekčních chorob, autoimunitních onemocnění, imunopatologické stavy • Stanovení kvalitativní a kvantitativní • Sledování dynamiky

25. Protilátky – metody stanovení • Nefelometrie, turbidimetrie • RID – IgD • Aglutinace • ELISA • NIF • WB • Specif. IgE protilátky – RAST – Radio Allergo Sorbent Test, chemiluminiscence – AlaSTAT a IMMUNLITE 2000

26. Protilátky – indikace vyšetření • Imunopatologické stavy – prim. A sek. ID • Dynamika protilátek – infekční serologie, ale také u imunopatol.stavů • Hyper IgD sy – hereditární periodická horečka • Alergická onemocnění – specif. IgE, odpovědˇ na léčbu • Autoimunitní onemocnění – jednak kvalita – specificita protilátek, jednak dynamika