1 / 62

Metodika digitalizace výukových materiálů

Metodické odpoledne Informačního centra Moravskoslezského kraje. Metodika digitalizace výukových materiálů. Lektor: Ing. Jan Patschka.

Télécharger la présentation

Metodika digitalizace výukových materiálů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Metodické odpoledne Informačního centra Moravskoslezského kraje Metodika digitalizace výukových materiálů Lektor: Ing. Jan Patschka

  2. Od září 2007 KVIC nabízí školám metodickou a poradenskou pomoc v oblasti ICT v rámci Moravskoslezského kraje. Tyto aktivity směřují k posílení ICT kompetencí pracovníků ve školství v našem regionu. Pomáhají jednotlivým školám v tvorbě vlastní ICT strategie, ve hledání nových technologií pro výuku, v předávání zkušeností uvnitř i vně školy. Činnosti jsou financovány z rozvojového programu MSK, z vlastních zdrojů KVIC a opírají se o finanční pomoc našich partnerů. ICeMSK – Informační centra MSK

  3. Obsah: Přehled digitálních formátů: • přehled grafických formátů a trocha teorie • přehled audio formátů • přehled video formátů Graficka: • pořízení nebo nakreslení rastrových obrázků • nakreslení vektorových obrázků • převody a použití doporučených formátů • export a import PDF Zpracování zvuku: • pořízení a převody zvukového záznamu z různých zdrojů Zpracování videa: • pořízení, úprava a převody obrazového záznamu z různých zdrojů

  4. Grafické formáty Rastrové a vektorové obrázky Rastrový obrázek se skládá z bodů, vektorový z tvarovaných objektů (křivek) Rastrový obrázek – foto, malba Vektorový obrázek – kresba

  5. Grafické formáty Rastrové a vektorové obrázky Při zvětšení je vidět bodová struktura rastrového obrázku, vektorový zůstává stále hladký. Křivky tvořící vektorovou kresbu se vždy znovu hladce vykreslí.

  6. Rastrové obrázky - bitmapy Rastrový obrázek (fotografie nebo malba) se skládá z barevných bodů Rastrový obrázek Na lupou přiblíženém detailu vidíme jednotlivé body

  7. Rastrové obrázky - rozlišení Počtu bodů na jednotku délky se říká rozlišení a nazývá se DPI (Dot Per Inch, bodů na palec). Obrázek s rozlišením 300 DPI obsahuje na každý palec 300 bodů. Rozlišení musí být „přiměřené“, s rozlišením roste i velikost souboru s obrázkem. Malé rozlišení: zrnitý obrázek. Velké rozlišení: obrovský soubor. Tento obrázek má rozlišení cca 20 DPI Tento obrázek má rozlišení cca 100 DPI

  8. Rastrové obrázky - barevná hloubka Barevná hloubka je počet barev, který může nabývat každý bod obrázku. Barevné fotografie většinou obsahují 16,7 miliónu barev (barevná hloubka 24 bitů na bod), grafické prvky na webu 256 barev (barevná hloubka 8 bitů na bod, např. 32 barev v 8 stupních). Obrázky určené pro tisk na černobílé laserové tiskárně můžeme převést do 256 stupňů šedi. 16,7 mil. barev 256 barev 256 stupňů šedi

  9. Rastrové obrázky - formáty BMP (Microsoft Windows Bitmap) nebo také DIB (device-independent bitmap), Windows Bitmap Obrázky BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech, podle toho, kolik bitů je použito pro reprezentaci každého pixelu je možno rozlišit různé množství barev (tzv. barevná hloubka): 2 barvy (1 bit na pixel), 16 (4 bity), 256 (8 bitů), 65 536 (16 bitů), nebo 16,7 miliónů barev (24 bitů). Osmibitové obrázky mohou místo barev používat šedou škálu (256 odstínů šedi). Soubory ve formátu BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi (přestože existují i varianty používající kompresi RLE). Z tohoto důvodu jsou obvykle BMP soubory mnohem větší než obrázky stejného rozměru uložené ve formátech, které kompresi používají. V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty PNG, GIF nebo také TIFF. Velikost nekomprimovaného obrázku v bajtech lze přibližně vypočítat podle vzorce: (šířka v pixelech) * (výška v pixelech) * (bitů na pixel / 8) K velikosti obrázku je třeba ještě připočítat velikost hlavičky souboru, která se liší dle jeho verze i dle použité barevné hloubky.

  10. Rastrové obrázky - formáty GIF (Graphics Interchange Format) GIF používá bezeztrátovou kompresi LZW84, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi. GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. pérovek (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace a průhlednost. GIF má jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů) v jednom rámci (rámců ale může být v jednom obrázku neomezeně mnoho, takže není pravda, že obrázek ve formátu GIF může mít maximálně 256 barev). Toto omezení nemá formát PNG, který se hodí ke stejným účelům jako GIF a nabízí pro většinu obrazů výrazně lepší kompresi. Formát PNG však neumožňuje animace (ty umožňuje až APNG a MNG). Průhledný GIF

  11. Rastrové obrázky - formáty PNG (Portable Network Graphics – anglicky přenosná síťová grafika; oficiální výslovnost zkratky je „ping“) Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF, který byl patentově chráněný (LZW84 algoritmus), dnes jsou patenty prošlé. PNG nabízí podporu 24 bitové barevné hloubky, nemá tedy jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně. Navíc obsahuje osmibitovou průhlednost (tzv. alfa kanál), to znamená, že obrázek může být v různých částech různě průhledný. Nevýhodou PNG oproti GIF je praktická nedostupnost jednoduché animace, pro kterou sice existují 2 návrhy APNG a MNG, které se ale zatím neprosadily. PNG se stejně jako formáty GIF a JPEG používá na Internetu. Průhledný PNG

  12. Rastrové obrázky - formáty JPEG (vyslovováno originálně džeipeg) JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPEG. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe. Skutečným názvem typu souboru je JFIF, což znamená JPEG File Interchange Format. Zkratka JPEG znamená Joint Photographic Experts Group, což je vlastně konsorcium, které tuto kompresi navrhlo. JPEG/JFIF je nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na World Wide Webu. Není však vhodný pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože kompresní metoda JPEG vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty. Pro takové účely se většinou používají soubory PNG a GIF. Protože má GIF pouze 8 bitů na pixel, není vhodný pro barevné fotografie, PNG je možné použít pro ukládání fotografií, ale výsledná velikost souboru je nevhodná pro publikování na webu.

  13. Rastrové obrázky - formáty Formát BMP – vel. 144 kB Formát JPG – vel. 4 kB (36x menší) JPEG (vyslovováno originálně džeipeg) Kompresní metoda JPEG vytváří v perokresbě a zobrazení textu viditelné a rušivé artefakty.

  14. Vektorové obrázky Vektorový obrázek je složen z jednoduchých geometrických objektů jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky. Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovu sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovu grafikou se používají zvláštní vektorové editory (např. Adobe Illustrator, Corel Draw, Inkscape, Sodipodi, Zoner Callisto). Výhody a nevýhody vektorové grafiky proti rastrové grafice : + je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality + je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně + výsledná velikost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky - oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotografie.

  15. Vektorové obrázky - formáty eps, .ps – PostScript: PostScript je programovací jazyk určený ke grafickému popisu tisknutelných dokumentů vyvinutý v roce 1985 firmou Adobe Systems Incorporated. Jeho hlavní výhodou je, že je nezávislý na zařízení, na kterém se má dokument tisknout. Je považován za standard pro dražší tiskárny. Díky svým rozsáhlým možnostem se však brzy stal i formátem k ukládání obrázků. pdf - Portable Document Format ai - Adobe Illustrator Artwork cdr - Corel Draw svg - Scalable Vector Graphics (dvojrozměrná vektorová grafika popisována pomocí XML – vhodné pro internet) zmf – Zoner Callisto

  16. Vektorové obrázky - formáty PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Formát pro přenositelné dokumenty) PDF je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. Pro tento formát existují volně dostupné prohlížeče pro mnoho platforem, nejznámějším je oficiální prohlížeč mateřské firmy Adobe – Adobe Reader. Z dalších je známý třeba Foxit Reader. PDF vychází z PostScriptu, takže jejich schopnosti jsou do značné míry podobné. Nejviditelnější rozdíl je ve velikosti souborů. Jelikož soubory PDF automaticky používají kompresi, jsou typicky výrazně menší než odpovídající dokumenty ve formátu PostScript, přidána pak je schopnost vkládat do dokumentu použité fonty tak, aby byly k dispozici na libovolném jiném zařízení.

  17. Audio - zvukové formáty Bezeztrátový záznam: WAV (PCM), Monkey's Audio, FLAC, TTA, WavPack, Shorten, Apple Lossless nebo WMA Lossless. Záznam se ztrátovou kompresí: MP3, Vorbis Ogg, WMA a AAC Pro ukládání zvukových záznamů se dnes obvykle používají komprimované soubory, protože zabírají méně místa.

  18. Audio - zvukové formáty WAV (nebo také WAVE) je zkratka a běžně používaná přípona pro Waveform audio format. Tento zvukový formát vytvořily firmy IBM a Microsoft pro ukládání zvuku na PC. Je to speciální varianta obecnějšího formátu RIFF. Přestože je možné ukládat do WAV souboru zvuk komprimovaně, například pomocí GSM komprese či v MP3, většinou se používá nekomprimovaný zvuk v pulzně kódové modulaci. Stejným způsobem je uložen zvuk na Audio CD, což umožňuje snadný převod mezi těmito formáty. Protože PCM je bezeztrátový formát, používá se nejčastěji WAV při zpracování zvuku. Pro ukládání zvukových záznamů se dnes obvykle používají komprimované soubory, protože zabírají méně místa. Velikost WAV souboru je omezena na 4 GB, což odpovídá asi 6.6 hodinám záznamu v CD kvalitě.

  19. Audio - zvukové formáty MP3 (MPEG-1 Layer 3) je formát ztrátové komprese zvukových souborů, založený na kompresním algoritmu MPEG (Motion Picture Experts Group). Při zachování vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. MP3 se snaží odstranit redundanci zvukového signálu na základě psychoakustického modelu. Tedy ze vstupního signálu se odeberou informace, jež člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje. Při kompresi mluveného slova způsobuje maskování a potlačování tónů, že může být ve slově potlačena počáteční nebo koncová slabika. Mohou být také zkracovány pauzy mezi jednotlivými slovy. To působí u mluveného slova značně rušivě. Pro kompresi hlasu jsou vhodné jiné metody např. AMR či G.729. Výsledná kvalita ovšem závisí na zvoleném datovém toku.

  20. Audio - zvukové formáty WMA (Window Media Audio) formát vyvinutý jako součást Windows Media byl původně určen jako náhrada za MP3 (které bylo patentované a Microsoft musí platit za jeho začlenění ve Windows). Dnes spíše soupeří s Applovým AAC. Vývoj WMA se dá rozdělit do dvou fází, a to do vydání Windows Media Player 9 a po vydání WMP9. Od verze 9 je kvalita zvuku WMA velmi slušná, dosahuje téměř ke špičce (Vorbis, Musepack). Známým problémem je příliš časné ořezávání vyšších frekvencí při nižších bitrate. Zato WMA neobsahuje ani při nižších bitrate tolik artefaktů jako konkurence. Aktuální verze je 9.1, která kromě původního ztrátového kodeku přidává i zvláštní kodeky pro bezztrátovou a multikanálovou kompresi. WMA soubory jsou téměř výlučně v kontejneru ASF a mají příponu .asf nebo .wma. K fomátu WMA neexistuje otevřená specifikace, existuje tedy pouze jediný použitelný enkodér a ten je integrovaný ve Windows Media Player. Je velmi rychlý, ale obsahuje minimum nastavení. Není možné nastavit CBR ani ABR, pouze VBR a to pouze v několika pevných profilech.

  21. Audio - zvukové formáty Dolby Digital (původní označení AC-3) je označení digitální ztrátové komprese zvuku, vyvinuté společností Dolby Laboratories roku 1991. Je přímým následníkem formátů Dolby Stereo, resp. Dolby Surround a konkurentem formátů DTS a SDDS. Nejčastěji se vyskytuje v konfiguraci 5.1 kanálů (pět hlavních plnorozsahových kanálů a jeden nízkofrekvenční „basový“ LFE kanál využívaný subwooferem při explozích a podobně), ale podporováno je i stereo, mono, Dolby Surround a některé další konfigurace. Původně se tento formát používal v kinech, později se začal používat i v digitálním televizním vysílání a je to i základní formát pro kódování zvuku na DVD. Zvukové soubory formátu Dolby Digital mají typicky příponu ac3. Advanced Audio Coding (zkráceně AAC) je ztrátový zvukový kodek. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci standardu MPEG4. AAC je jeden z nejpokročilejších kodeků a má velmi dobré vyhlídky do budoucna.

  22. Video - formáty Video je sekvence po sobě jdoucích obrázků. Pokud bychom chtěli toto video ukládat do počítače, abychom jej mohli dále zpracovávat, sestříhat střihovým programem, a výsledek pak exportovat do nějakého vhodného formátu, ať už pro vysílání přes internet, či k promítání v DVD přehrávači, bylo by surové video poměrně velké. Pro rozlišení 720x576 v barevném formátu RGB (což je standartně 3x8bitů, tedy 3 bajty na jeden obrazový bod) a snímkovou frevenci 25Hz bychom například 80GB disk zaplnili přibližně nahráním 42 minut videa. Odtud tedy plyne potřeba video komprimovat a používají se k tomu tzv. kodeky (KOmpresor + DEKompresor). Kodek je tedy nějaký mechanismus, který snímky daného videa zakóduje do menší podoby a při přehrávání videa jej zase dekóduje již v reálném čase. Kodeky můžeme dále rozdělit na ztrátové a bezeztrátové. Bezeztrátové kodeky mají tu výhodu, že video neztratí žádnou informaci. To je ale vykoupeno nízkým komprimačním poměrem, většinou se poměr komprese pohybuje 1:2. Ztrátové kodeky naopak využívají toho, že obraz nemusí být naprosto dokonalý, dokonce může být zkreslený, až drasticky. Různé kodeky se dále liší kvalitou, rychlostí a výslednou velikostí komprimovaného videa, která je většinou v poměru k nekomprimovanému originálu 1:4-1:100.

  23. Video - formáty Bezeztrátové kodeky RAW RAW není vlastně žádný kodek, ale již zmíněný nekomprimovaný formát. Pro plný PAL (720x576) má datový tok 31,1 MB/s, pro poloviční PAL (352X288) má datový tok 7,6 MB/s HuffYUV Tento kodek komprimuje video s použítím Huffmanova kódování. V nejlepším případě komprimuje až na 40% původní velikosti. Zvládá kompresi obrazu v barevném formátu RGB i YUV, je velmi rychlý a je zdarma.

  24. Video - formáty Ztrátové kodeky Microsoft H.261 a H.263 H.261 je standard pro videokonference a videotelefonii přes ISDN. Umožňuje regulovat tok dat v závislosti na propustnosti sítě. Přenos dat je 64kbit/s nebo 128kbit/s (dva kanály ISDN). Kodek H.263 implementuje vyšší přesnost při pohybu než H.261. Jeho použití je pro monitorovací systémy a pro videokonference s velkou obrazovkou. Microsoft Video 1 Tento kodek je standardní součástí všech operačních systémů firmy Microsoft od verze Windows 95. Kvalitou výsledného obrazu je ovšem velice špatný. I při nastavené 100% kvalitě je pozorovatelné čtverečkování a jiné nepříjemné vady v obraze. Kodek je navíc poměrně pomalý a takto zakódované video je dokonce větší než stejné video zakomprimované bezeztrátovým kodekem HuffYUV!

  25. Video - formáty Ztrátové kodeky Kompresní kodek MJPEG (Motion JPEG) je založen na kompresi jednotlivých snímků použitím komprese JPEG. Tento kodek má většinou volitelný kompresní poměr v rozmezí 6:1 do 16:1. Při kompresním poměru 1:8 je kvalita obrazu stále ještě velmi dobrá a datový tok se pohybuje kolem 4 MB/s a dosahuje tak dobrého poměru kvalita/velikost. Velikou předností tohoto kodeku je, že každý snímek je komprimován samostatně a je tedy vždy klíčový. Proto je tento kodek velmi vhodný pro střih videa na počítači. Zároveň je implementován hardwarově v mnoha polo-profesionálních zachytávacích. Častou nevýhodou takto hardwarově implementovaného kodeku je nemožnost přehrát zachycené video na jiném počítači bez tohoto hardware. Výhody: každý snímek je klíčový, ideální pro střih bývá implementován hardwarově podpora prokládaného obrazu poměrně vysoká kvalita obrazu Nevýhody: vysoké zatížení CPU a velký datový tok

  26. Video - formáty Ztrátové kodeky MPEG 1 je zkratkou pro Motion Pictures Experts Group. Cílem práce této skupiny bylo standardizovat metody komprese videosignálu a vytvořit oteveřenou a efektivní kompresi. Formát MPEG-1 byl dokončen v roce 1991 a jako norma přijat roku 1992 - ISO/IEC-11172. Byl navržen pro práci s videem o rozlišení 352x288 bodů a 25 snímků/s při datovém toku 1500kbit/s. Parametry komprese MPEG-1 jsou srovnávány s analogovým formátem VHS. Formát MPEG-1 se stal součástí tzv. „White Book“ , což je definováno jako norma pro záznam pohyblivého obrazu na CD (74 minut videa). Bohužel v dnešní době je již tento kodek zastaralý, přesto je to nejkompatibilnější formát. Co se týče kvality je v porovnání s jinými kodeky na tom poněkud hůře, protože potřebuje mnohem více bitů na kompresi než u jiných kodeků (DivX, XviD) Výhody: vysoká podpora přehrávačů softwarových i hardwarových, kompresor i dekompresor je zdarma; používá se pro Video CD; vhodný i pro stream videa Nevýhody: nepodporuje prokládané snímky; nízká kvalita při nízkém datovém toku; jen konstantní datový tok; nevhodný pro střih

  27. Video - formáty Ztrátové kodeky Formát MPEG-2 byl dokončen v roce 1994 a stal se standardem pro kompresi digitálního videa. Byl navržen tak, aby dosahoval vysílací kvality videa. Oproti MPEG-1 přináší komprese MPEG-2 podporu pro prokládané snímky, tedy půlsnímky. Dále proměnlivý datový tok, což umožňuje v náročnějších scénách videa použít více bitů pro kompresi a naopak v klidnějších scénách se použije méně bitů. Samozřejmě dále podporuje i konstantní datový tok. Při stejném datovém toku a plném rozlišení (720x576) dosahuje MPEG2 mnohem vyšší kvality obrazu než MPEG1 komprese. Výhody: používá se pro SVCD, DVD používá se pro digitální vysílání (DVB - Digital Video Broadcast) Vysoká kvalita při vysokém datovém toku (6Mbit/s a více) podpora proměnlivého datového toku Nevýhody: nízká kvalita při nízkém datovém toku nevhodný pro střih

  28. Video - formáty Ztrátové kodeky MPEG-3 Pro HDTV (High Definition TV) měl být určen MPEG-3. Jeho vývoj byl ale zastaven, protože pro požadavky HDTV plně postačuje formát MPEG-2. MPEG-4 byl vyvinut opět společností Motion Picture Experts Group. Není to již přesná definice komprese a komprimačních algoritmů, nýbrž je to množina parametrů a vlastností, které musí kompresor splňovat, aby byl MPEG-4 kompatibilní. Známe tedy různé implementace MPEG-4, které vybírají z definice MPEG-4 vždy to, co je pro daný formát vhodnější. Kodeky využívající způsoby komprese MPEG-4 jsou např. Microsoft MPEG-4 v1, v2 a v3, DivX 4, DivX 5, XviD a další Real Video a Real System G2 jsou formáty komprese vyvinuté firmou Real Networks. Má podobné vlastnosti jako Quicktime, ale je více zaměřen na kompresi streamovaného videa.

  29. Video - formáty Ztrátové kodeky ASF, WMV Firma Microsoft si všimla úspěchů na poli streamovaného videa, kterých dosahovali společnosti Apple a RealNetworks svými formáty Quicktime, MOV a RM, a vyvinula vlastní formát ASF (Advanced Streaming Format), určený především pro stream videa. ASF je formát i komprese, vychází z formátu AVI a dovoluje použít pouze kompresi Microsoft MPEG4. Firma Microsoft uvedla i formát WMV, který je novější verzí ASF. Komprese ASF částečně implementuje MPEG4, nepodporuje totiž B-snímky. Výhody: vhodný pro stream Nevýhody: uzavřenost formátu, nemožnost využití jinými programy než firmy Microsoft, zakázáno převádění do jiného formátu z formátu ASF maximální rozlišení 352x288; kompresor zahazuje snímky aby dodržel datový tok; formát doplňuje soubor ASF o nadbytečné data, aby udržoval konstantní datový tok proudu, čímž se zvětšuje velikost celkového souboru až o 25% oproti přímé kopii video proudu

  30. Video - formáty Ztrátové kodeky Quicktime je formát vyvinutý firmou Apple, který byl v dřívější době, kdy mu nekonkuroval MPEG velmi zajímavý a používaný. Je přenositelný mezi PC a Macintosh platformami, používá kompresi 5:1 až 25:1. Dnes se používá například na prezentačních CD a pro video streaming. Přesto v dnešní době již tento formát netrhá žádné rekordy a nelze jej příliš doporučit pro použití v praxi. Nutný je také přehrávač, který ale není součástí operačních systémů, a je tedy nutné si jej z webových stránek firmy Apple stáhnout. Také firma Apple tvrdí, že Quicktime je plně kompatibilní MPEG4 kodek, ale v přehrávači Quicktime verze 6.0 nebylo možné přehrát opravdový MPEG4 stream.

  31. Video - formáty Ztrátové kodeky DivX 3.11a Aplha je nelegální a upravená verze kodeku ASF MS-MPEG4v3. Microsoft v beta verzi tohoto kodeku umožňoval ukládání videa do formátu AVI, ale ve finální verzi toto zakázal. Přesto se jednomu počítačovému pirátovi podařilo upravit finální kodek tak, aby umožňoval dále kompresi do formátu AVI. Vznikem tohoto nelegálně upraveného kodeku byly také odstraněné některé špatné vlastnosti kodeku ASF. Již nebylo omezeno maximální rozlišení na 352x288. DivX 4 Skupina lidí majících prsty v upraveném kodeku DivX 3.11 Alpha se rozhodla vytvořit vlastní kodek. Z výchozího projektu nazvaný OpenDivX vyšla první verze nazvaná DivX 4, která byla sice dostupná i se zdrojovými kódy, ale kvalita kodeku nedosahovala kvalit kodeku DivX 3.11a

  32. Video - formáty Ztrátové kodeky Od verze DivX 5 je již kodek uzavřený, bez zdrojových kódů. Kodek je kompatibilní s MPEG-4, komprimuje do formátu MPEG-4 Simple Profile a zvládá přehrávání předchozích verzí kodeku DivX, MPEG-4 Simple Profile, MPEG-4 Advanced Simple Profile a H.263 (videokonference). DivX 5 používá pokročilejší techniky při kompresi a oproti DivX verze 4 dosahuje zlepšení kvality až o 25% při zachování velikosti souboru. Výhody: vysoká kvalita videa při nízkém datovém toku lze použít jakékoliv rozlišení dělitelné 4 až do 1920x1088 pokročilé kompresní techniky podpora barevných formátů YUV a RGB MPEG-4 kompatibilní Nevýhody: vysoké zatížení CPU

  33. Video - formáty Ztrátové kodeky XviD V momentě, kdy se OpenDivX stal uzavřeným, se toto nelíbilo některým programátorům pracujícím na OpenDivXu, vzali si zdrojové kódy, ještě otevřeného OpenDivXu, a začali vyvíjet vlastní verzi kodeku nazvanou XviD. XviD je opět MPEG-4 kompatibilní kodek a implementuje mnoho vlastností MPEGu 4, bohužel zatím nepodporuje obousměrné kódování (B-snímky). Kodek XviD obsahuje mnoho nastavení a k dosažení kvalitního výstupu je potřeba vědět o tomto kodeku opravdu hodně a správné nastavení kodeku je poměrně obtížné. Také umí produkovat MPEG-4 kompatibilní datové proudy. Výhody: kodek je zdarma vysoká kvalita videa při nízkém datovém toku lze použít jakékoliv rozlišení dělitelné 4 až do 1920x1088 velké množství nastavení kodeku podpora barevných formátů YUV a RGB MPEG-4 kompatibilní Nevýhody: vysoké zatížení CPU

  34. Video - formáty MP4 je multimediální kontejner definovaný standardem ISO/IEC 14496-14:2003 a je součástí MPEG-4 standardu. Jako jeho základ posloužil kontejner MOV přehrávače QuickTime od společnosti Apple. Je to moderní a otevřená alternativa k zastaralému AVI kontejneru, oproti kterému může obsahovat menu, více titulků i zvukových stop a dokonce i 3D objekty. Umožňuje také bezproblémové streamování videa. O rozšíření MP4 do povědomí lidí se stará hlavně firma Nero, která tento formát používá pro ukládání videa s kompresí MPEG-4. A potom také firma Apple, která opouští své proprietární formáty (Sorenson, MOV) a přechází ke standardizovanému MPEG-4. Obě firmy si ale standardy upravují k obrazu svému. Nero používá pro titulky v rozporu s ISO formát VobSub, Apple začlenil do MP4 DRM systém FairPlay omezující práva uživatele multimediálních souborů. Samozřejmě všechny tyto úpravy jsou neoficiální a nedá se tedy očekávat jejich široká podpora. Jedinou oficiální a rozšířenou modifikací MP4 je formát 3GPP (3GP, 3GP2) používaný v mobilních telefonech. Ten standardizuje pro obraz kompresi H.263, odvozenou od MPEG-4, a pro zvuk kompresi AMR používanou standardně pro přenos hovorů mezi mobilními telefony.

  35. Video - formáty Ztrátové kodeky DV V mnoha pramenech se píše, že je to kodek bezeztrátový, realita je ovšem jiná. Aby dosáhl konstantního poměru 5:1, tak dochází ke ztrátě informace. Přesto je kompresní algoritmus velmi dokonalý a obraz lze srovnávat s kompresemi bezeztrátovými. Výhody: každý snímek je klíčový vysoká kvalita obrazu srovnatelná s profesionálními zařízeními Nevýhody: velký datový tok

  36. Video - parametry Rozlišení: NTSC - 720 × 480, 704 × 480, 352 × 480, 352 × 240 pixelů PAL - 720 × 576, 704 × 576, 352 × 576, 352 × 288 pixelů Poměr: 4:3 - klasický 16:9 – širokoúhlý (wide) Frekvence: NTSC – 29.97 snímků/sek. PAL - 25 snímků/sek Podporované rozlišení pro HDTV: 720 x 576 x 50 snímků/s progressive (576p50) 1280 x 720 x 25 nebo 50 snímků/s progressive (720p50) 1440 nebo 1920 x 1080 x 25 snímků/s progressive/ interlace (1080p25/1080i25) 1920 x 1080 x 50 snímků/s progressive (1080p50)

  37. Grafika Způsoby pořízení rastrového obrázku: • skenování • focení digitálním fotoaparátem • print screen – snímání obrazovky • Fotobanky (zakoupení) • kreslení v bitmapovém editoru

  38. Grafika - skenování Ovladač skeneru se jmenuje TWAIN. Obecný postup při skenování:

  39. Grafika - skenování Postup skenování v rozhraní skeneru + tři rady: (konkrétní okno se liší dle skeneru) 1. RGB (True Color je 16,7 mil. barev - vhodné na fotografie) 2. 300 DPI je rozlišení pro tisk ve fotokvalitě na inkoustové tiskárně 3. U tištěných předloh musíme nastavit odstranění tzv. závoje (moaré)

  40. Grafika - skenování Moaré je závoj přes obrázek, který vzniká tehdy, když skenujeme tištěné předlohy. Skenery snímají body, tiskárny tisknou také jednotlivé body. Někdy dojde k takové situaci, že vzniknou bílá kolečka kolem nasnímaných bodů a obrázek je znehodnocen. Odstranění moaré: v ovladači skeneru je dnes vždy volba potlačení moaré, většinou se vybírá kvalita tisku a ovladač si pak s body předlohy správně poradí.

  41. Grafika - focení Fotografie se ukládají na paměťovou kartu (ve formátu JPG) s nastavenou kompresí. Důležité je rozlišení fotoaparátu (hodně bodů je třeba k fotorealistickému tisku 1 Mpx – 9x13 cm, 2 Mpx – A5, 3 Mpx – A4, 5 a více Mpx – formát A3; obrazovka má většinou 1024 x 768 bodů a snímek z 3 Mpx digitálního fotoaparátu má 1538 x 2048 bodů), jeho optický ZOOM (stupeň přiblížení) a kvalita kresby (recenze v časopisech) + kapacita paměťové karty (64 MB pro začátek stačí, 128 MB a více je lepší). Fotoaparát se připojí k počítači a (většinou) se objeví jako nový disk (Tento počítač…). Fotografie si nakopírujeme do počítače a  ve fotoaparátu je vymažeme. K počítači se fotoaparát připojí pomocí USB kabelu (dva rozměry malého USB konektoru – 4 a 6 pinů), mobilní telefony je možné připojit pomocí Bluetooth, případně lze fotografie přečít z paměťové karty pomocí stále častějších čteček paměťových karet nahrazujících disketovou jednotku.

  42. Grafika - snímání obrazovky Obrazovku sejmeme (nakopírujeme) do Schránky klávesou: Print Screen Pouze aktivní okno sejmeme (nakopírujeme) do Schránky klávesovou kombinací: Alt + Print Screen Po sejmutí obrazovky (navenek se nic nestane) se přepneme do rastrového editoru (i např. do programu Malování) a obrázek ze Schránky vložíme. Poznámka – neměnit počet bodů: Obrázky oken můžeme oříznout, něco v nich smazat nebo domalovat, ale nemůžeme u nich měnit počet bodů, jinak dojde k výraznému snížení čitelnosti textů! Komfortnější snímání obrazovky umožňují speciální programy i grafické editory.

  43. Grafika - fotobanky Kvalitní snímky můžeme zakoupit na CD nebo získat s nějakým programem či časopisem, ty nejlepší si necháme nafotit profesionálním fotografem. Při koupi CD s obrázky (i s některým programem) musíme dobře číst autorská práva – můžeme obrázky volně používat a šířit? Šířit určitě ne a používat volně ne vždy. Placené: http://www.isifa.cz/ http://www.allphoto.cz/ http://www.fotobanka.cz/ Zdarma: http://www.fotokatalog.cz/ http://www.mojefoto.net/ http://www.albumfotek.cz/ http://scriptici.titl.name/index/ostatni/tiptry/grafika_fotky.php

  44. Grafika – bitmapový editor Vlastní obrázek si můžeme namalovat… např. pomocí programu Malování z Příslušenství Windows, lépe pak pomocí nějakého rastrového programu, dostatku času, nadání a trpělivosti Ovládací prvky programu Malování

  45. Grafika – vektorový editor Vektorová kresba se skládá z objektů se kterými lze dělat další operace: • Přemisťování, změna velikosti, zarovnávání • Řazení objektů (určení pořadí viditelnosti) • Seskupování objektů • Průnik, ořez a slučování objektů • Nastavení průhlednosti Vektorový editor má téměř nekonečné možnosti využití a s programy jsou často dodávány banky clipartů. Mezi nejznámnější vektorové editory patří Corel Draw, Adobe Illustrator, Zoner Callisto a zdarma je například Inkscape (recenze, návod).

  46. Grafika – vektorový editor Vektorová kresba se skládá z pár základních objektů

  47. Grafika - převody Pro převod mezi různými grafickými formáty lze využít prohlížečů obrázků. K dávkovému zpracování lze využít specializovaných programů, ale často tuto službu umí i prohlížeče nebo správci obrázků jako např. IrfanView, Xnview apod. U dávkového zpracování lze často nastavovat i jiné parametry jako změnu velikosti, barevné hloubky, gama korekce apod.

  48. Grafika – převod do PDF Pro převod do formátu PDF dodává firma Adobe program Acrobat, který umožňuje využití všech vlastností formátu jako například formuláře. Pro prostý převod jakéhokoliv formátu je nejlepší použít program v podobě tiskového ovladače, např. freewarový doPDF, který je pak schopen vytvořit PDF z jakékoliv tisknutelné předlohy. Některé kancelářské balíky jako např. OpenOffice.org mají také možnost exportu dokumentu do formátu PDF.

  49. Grafika – převod z PDF Formát PDF není editovatelný běžnými prohlížeči. K editaci slouží program Acrobat firmy Adobe nebo i programy jiných firem. Pro převod do editovatelné podoby se dají využít OCR programy. OCR obsahuje i MS Office od verze 2003. Postup je takový, že dokument se vytiskne na virtuální tiskárnu „Microsoft Office Document Image Writer“ a vzniklý mdi soubor se načte programem Microsoft Office Document Imaging a pomocí funkce „rozpoznat text pomocí OCR“ se soubor „přečte“ a může se odeslat přímo do Wordu.

  50. Audio - nahrávání Zvuky lze nahrávat z různých zdrojů: • Mikrofon • CD • Vnější vstup zvukové karty • Směšovač stereo • Další audiovizuální hardware (TV karta, rádio, …)

More Related