1 / 36

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby.

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha. Obsah. Nástin aktuální situace Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD) Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD

torin
Télécharger la présentation

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha

  2. Obsah • Nástin aktuální situace • Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD) • Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD • Prostor pro alternativní služby denní péče o děti (SDPD) • Podmínky a limity rozvoje SDPD • Dílčí závěry

  3. Aktuální situace v ČR • Naprostá převaha institucionálních forem ZDPD – dlouhodobá tradice, vysoký standard institucionálních forem, odlišné chápání funkcí ZDPD pro děti do 3 let a od 3 let do počátku školní docházky • Varieta zdrojů financí vytvářející nerovnosti • Nerovnoměrná dostupnost podle regionů (lokalit) a věku dětí (<3 vs. 3+; poslední rok před nástupem do školy)

  4. Vztah nabídky a poptávky • A: kvantitativní rovnováha • B: Možnosti volby – v zásadě trojí: 1. využiji nebo nevyužiji 2. co využiji 3. kdy to využiji Základní volba forem: individuální domácí péče nerodičovskou osobou, individuální péče mimo domov, neinstitucionální péče mimo domov ve skupinách, institucionální péče mimo domov ve skupinách Kdy: věk dítěte, pracovní vytížení rodiče Objektem kritiky „A“, nezkoumá se vliv „B“ (omezené volby forem)

  5. Faktory tvořící poptávku • Demografický vývoj • Zaměstnanost žen (poptávka na TP + zájem žen; flexibilita pracovní doby a místa) • Opatření rodinné politiky (zjednodušeno: ZDPD vs. MD/RD/OD a R-dávky) • Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí) Faktory makrosociální a mikrosociální se prolínají

  6. Faktory tvořící nabídku • Rodinná politika (family regime) – charakter, principy, cíle – odráží rodinné klima ve společnosti, politické zájmy  míra státní podpory ZDPD • Zúčastněné subjekty – charakter, početnost, variabilita • Legislativní zakotvení (zřizovatelské pravomoci a podmínky – „kdo může co a jak“, financování, požadavky na kvalitu služeb a na kvalifikovanost personálu)

  7. Vztah využití ZDPD, mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanosti žen a porodnosti

  8. Oprávněnost kritiky dostupnosti ZDPD • Trvalost poptávky z hlediska demografického vývoje • Naplněnost institucionálních ZDPD • Relevance nabízených forem denní péče o děti struktuře poptávky • Bariery využívání stávající (potenciální) nabídky

  9. Vývoj porodnosti a její prognóza (ČSÚ 2009)

  10. Vývoj početnosti dětské populace

  11. Rostoucí diskrepance mezi nabídkou a poptávkou při přijímání dětí do MŠ

  12. Situace z pohledu představitelů MŠ Výzkum na MŠ (2008, šk.r. 2007/08): • v 63 % MŠ nikoho neodmítli • v 9 % MŠ odmítli maximálně 1/10; • více než 30 % přihlášek muselo odmítnout cca 15 % MŠ • V průměru byla odmítnuta 1/10 žádostí; v největších městech (nad 50000 obyvatel) v průměru 1/5 • nevyužitou kapacitu uvedla polovina MŠ • v rámci poloviny školek s využitou kapacitou byly tyto ve 2 % přeplněny • Malý zájem o zkrácené denní pobyty z důvodu, že matky pobírají RP

  13. Naplněnost kapacit mateřských škol podle velikosti obce (v %)

  14. Ve vývoji návštěvnosti zhoršení až v poslední době (data ÚIV).Růst podílu dětí v MŠ ve věkových kategoriích:

  15. Podíl 3-letých a 4-letých dětí na předškolním vzdělávání v mezinárodním srovnání - 2007 (% z populačního ročníku)

  16. Možná řešení nesouladu poptávky a nabídky ZDPD – děti 3-5(6) leté • Otevírání nových MŠ, rozšiřování stávajících: zodpovědnost obcí, u MŠ se státem vytvořené podmínky jeví být dostatečné (regionální/lokální rozdíly) • Subjekty zajímající se o služby celodenní péče – hlavně soukromé MŠ (nárok na státní dotace) • Rozšiřování alternativních forem ZDPD: • Alternativy hlavně pro kratší a/nebo nepravidelnou docházku Celodenní péče se vzdělávacím programem přednostně požadována až pro děti od cca 4 let

  17. Péče o děti mladší 3 let • Jeselská péče se stala okrajovou záležitostí – nakolik vlivem poklesu nabídky a nakolik poklesu poptávky?(Proč se zavíraly jesle i po roce 2005?) Důvody: • Pokles počtu dětí – do roku 2002 • Preference rodičovské (rodinné) péče • Růst poplatků – absolutně + ve srovnání s MŠ • Růst konkurence jiných forem? - omezená

  18. Mikrosociální faktory poptávky Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí ) (srv. Catherine Hakim, mezinárodní data): 10-30 % žen preferuje rodinnou péči, 40-80 % žádá HRZ vs. preference se tvoří pod vlivem podmínek) • Diferenciace poptávky podle individuálních charakteristik: • pojetí rodičovství, preference  celkové životní a rodinné hodnoty a preference způsobů výchovy dítěte • vzdělání a socioprofesní status rodičů; • socioekonomický status rodiny - finanční možnosti • věk dětí

  19. Preference v péči o malé děti(RZV 2006)

  20. Soulad preferencí a reálného chování • Vysoká míra souladu preferencí a skutečného způsobu péče o děti– nevíme přesně, zda je výsledkem skutečně svobodné volby v reálném životě (vztah: preference-reálná potřeba-skutečné chování) • Dílčí vysvětlení = kdy ženy ukončují RD: • nejčastěji podle plánu, ostatní spíše dříve proti plánům, než později (HRZ 2004), důvody (ZPD 2005): • Kratší RD – potřeba výdělku nebo „kariery“, na 3.-4. místě možnost péče MŠ a péče jinou osobou • Delší RD - upřednostnění vlastní péče o dítě či nedostupnost vhodného zaměstnání, na 5.-6. místě nedostupnost nerodičovské péče Obdobné podíly respondentů deklarujících (ne)dostupnost institucionální i alternativní péče

  21. Závislost preferencí na věku dětí a požadovaných funkcích služeb ZDPD • Do 2 let – jednoznačně rodina • 2-3 roky – převážně rodina, pokud mimo-rodinná péče, pak nejraději individuální (či malé skupinky) a na část dne • 3-4 roky – roste zájem o mimorodinnou péči, preference i nároky na nerodinnou péči se diferencují; „tradiční“ orientace na MŠ vs. zákonem omezená docházka • 4+ let – rostou požadavky na kolektivní péči a na vzdělávací funkce – zřetelná přednost MŠ • Prostor pro alternativní formy péče - přechodná řešení mezi individuálními a kolektivními formami

  22. „Reálné“ předpoklady využívání alternativních forem ZDPD • Preference rodičů: diferencované podle věku dítěte, pracovního vytížení matky (pracovní doba a režim, místo výkonu zaměstnání aj.) Výzkum 2006: Rozšíření nových forem péče by pomohlo 63 % respondentek (26 % velmi a 37 % za určitých okolností) a zřizovaní předškolních zařízení zaměstnavateli uvítalo 56 % z nich (27 % velmi a 29 % za určitých okolností). • Právní rámec – mnoho otevřených otázek • Finanční nákladnost podle typu a právní formy ZDPD • Požadované/žádoucí standardy služeb DPD

  23. Výhody a nevýhody jednotlivých forem ZDPD Co se zvažuje: • psychologické souvislosti – „pohodlí“ pro dítě • výchovné a vzdělávací funkce X „ohlídání“ • bezpečnost • hygiena • flexibilita • rozsah služby – časový, obsahový • finanční nároky (vztah k příjmům rodiny) • Postavení a odpovědnost jedinců poskytujících služby (pečovatelů) Obecně: dostupnost prostorová

  24. Alternativy ve světě a v ČR Různý podíl formální a neformální péče (Francie 100% dětí 3+ let a 20 % dětí < 3 roky ve formální péči + vysoká podpora alternativ vs. v Kanadě 60 % dětí v neformálních typech péče) • Individuální (příležitostné) hlídání v domácnosti dítěte: au-pair, baby-sitting drahé; podporované = různě licencované a kontrolované; organizováno soukr./municip./NNO • ČR: nejčastější forma – má nejblíže k rodinné péči, vysoce flexibilní služba Drahá služba (dnes i střední vrstvy) Pokud organizováno individuelně - levnější, ale na hranici legality, bez kontroly kvality; Přes agentury-větší záruka kvality, ale vyšší cena, málo rozšířené (stále nedůvěra k agenturám)

  25. Alternativy ve světě a v ČR – pokračování • Individuální (příležitostné) hlídání mimo domácnost: formalizovaná, podporovaná služba „denní matky“ v Něm.,Rak.; podobné jsou mateřské asistentky (certif. chůvy) ve Fr., childminders ve VB • ČR: využíváno výjimečně, chůvy zejména pro děti < 3 roky, spíše pro příležitostné hlídání, vysoká flexibilita podle potřeb klienta; • spíš ve velkých městech (hlavně Praha, SČ a JM kraj); mimo Prahu nabídka převyšuje poptávku, v Praze naopak; • kvalita - zajištěna u „vázané živnosti“; ostatní často na hranici legality, bez kontroly (akceptováno vzhledem k nižší ceně);

  26. Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče • Pravidelná péče: striktní pravidla pro prostředí péče, kvalifikaci, odměňování pečovatelek; např. ve Fr. jesle a mateřské školičky, • ČR: miniškoličky, mikrojesle, hlídací dětská centra • V místech nedostatku jeslí/MŠ jsou jejich náhradou – i tam, kde tyto nejsou dost flexibilní • Cenově dostupnější než individuální péče • Dražší, než jiné kolektivní formy - samotné podmínky nutí k vyšší ceně(požadavky na provozovny + péče o děti jako služba má DPH 19 %),snaha nahradit vyšší kvalitou a flexibilitou

  27. Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče • Nepravidelná péče: obdobné typy jako u pravidelné péče, striktní pravidla, např. ve Fr. halte-garderie, jesle a mateřské školičky • ČR: stejné subjekty, jako ty poskytující pravidelnou péči (soukr.sektor) + mateřská centra (NNO) • hlavně pro rodiče ne zaměstnané, pracující nepravidelně, na RD, odmítající jesle • Mateřská centra - nejúspěšnější (300)– odpovídají preferencím neformálně zajišťovaných, kombinovaných a levnějších služeb pro nejmenší děti

  28. Alternativy ve světě a v ČR – pokračování • Vzájemná (rodičovská) výpomoc: rodinné prostředí, ale levnější než individuální péče, obvykle licencované a kontrolované (standard péče) Francie: certifikovaná chůva (18 % dětí <3 let) • ČR: dosud zcela neformální; osobní kontrola; praktikovaná spíš na venkově a pro příležitostné hlídání • snaha právně zakotvit – nepochopení + komplikace (nutno dořešit): právní vymezení zodpovědnosti chůvy, její kvalifikace (zdravotnická, pedagogická), počet a věk dětí, chůva-matka malého dítěte, místem péče domácnost chůvy (MC?), spolehlivost chůvy, dopady jejího onemocnění • Finanční limit 5000Kč se jeví přijatelný

  29. Alternativy ve světě a v ČR: podnikové školky • Podpořeny ve Francii, Iniciační fond ve VB, • ČR: dosud ojedinělá a málo koncepčně podchycená forma • Řada pozitiv pro rodiče • Ujasnit: funkce a charakter služby (možnost variability?), standardy péče – vzhledem k „efektivitě“ pro zaměstnavatele + ve prospěch dětí • 2 možnosti - zapsané ve školském rejstříku a (ne)zapsané – odlišné podmínky (předpoklady, normy, povinnosti, státní podpora)

  30. Limity rozvoje soukromých služeb péče • Na straně poptávky: vzorce chování-preference rodinné péče a neformálních sítí do 3 let dítěte, nízké příjmy matek (venkov), postavení matek dětí <3 let na TP • Na straně nabídky: • obtížné hledání důvěry klientů (mimo Prahu), nedostatek kvalitních pečovatelek (kde je vyšší poptávka než nabídka - Praha) • Kontextuální limity: striktní požadavky na provozovny péče o děti podnikající formou „vázané živnosti“ (formální zdravotnické vzdělání, hygienické normy) →vstupní náklady + daňové zatížení agentur (19% DPH)→cena služby (přechod z neformálně poskytované služby na „legalizovanou“ zvýší cenu →odradí klienty)

  31. Limity rozvoje služeb péče v NNO • Legislativa: restriktivní či nejednoznačná • Personální a materiální „vybavení“ MC ← omezené finanční zdroje • Nejistota finanční situace – granty s trváním 1 roku→těžko zajistit kvalifikované pečovatelky

  32. Cenové relace: institucionální péče vs. alternativy; veřejný vs. soukromý sektor • MŠ: v „obecních“ průměrně cca (260+420+x)>680,-Kč měsíčně (ve 12 % MŠ jen stravné), v soukromé v průměru 4-5 tisíc Kč • Jesle: „obecní“ 300-5000 Kč(Praha obvykle 1500 pro bydlící v daném obvodu, 5000 ostatní; poplatek za „hodinové“ hlídání < 100 Kč) , soukromé 5-18 tisíc (!!); • Chůvy: černý trh 60-100 Kč/hod.; agentury 130-150 Kč • „hrubý žebříček cen“: obecní MŠ  obecní jesle  soukromé MŠ  soukromé jesle  soukromé alternativní formy • OECD: ÚR, 2 děti 2 a 3 roky, oba rodiče zaměstnaní a berou 167 % průměrné mzdy – v ČR zaplatí cca 7 % čistých příjmů rodiny (VB 33 %, Rak. 15 %, Fr. a Nz. 11 %) • Mé hrubé odhady: za „obecní“ MŠ jedno dítě v ÚR cca 2 %, ale až cca 13 % za soukromou (ČSÚ celkem 2,7 %)

  33. Shrnutí • Zdroje nedostatečnosti systému ZDPD leží i mimo tento systém – přístup a možnosti obcí (RP na obcích), flexibilní pracovní doba matek, celkové prostředí nedůvěry, stereotypy chování • V malém rozšíření SDPD pro děti <3 let hraje velkou roli nezájem – obecně či o konkrétní formy • Uspokojení poptávky je regionálně diferencováno • Zásadní problém = finanční dostupnost (mimo MŠ) • Stereotypní očekávání/požadavky brání rozvoji alternativních forem • Striktní legislativní požadavky  finanční konkurence „levného černého trhu“ a legálně poskytovaných služeb agentur

  34. Závěry • Podpora alternativních forem SDPD - zájem státu – měly by se změnit podmínky jejich poskytování • Zajistit kvalitu služeb právně zakotvenými požadavky na zřizovatele-provozovatele a kontrolami, ale nepodceňovat schopnost rodičů si kvalitu „ohlídat“ → přehodnotit striktní pravidla • Snížit nákladnost alternativních forem: např. snížení DPH za služby péče o děti na 9 %; daňové úlevy zaměstnavatelům za podnikové MŠ (více umístěných dětí →místo DPH aj. daně z příjmů rodičů) • Podporovat další zdroje financování: např. příspěvky zaměstnavatelů (umožnit vykazovat výdaje na péči do nákladů) • Umožnit legislativně zřizování nových forem: např. kombinovaných zařízení jeslí a MŠ na obcích, sjednotit legislativní podmínky pro ZDPD stejného poslání a funkcí

  35. Závěry - pokračování • Podpora prostředí důvěry a profesionality • Podporovat „jméno“ kvalitních agentur pečujících o děti (dnes preference osobních vazeb) • Vypracovat systém různých forem vzdělávání pracovníků v ZDPD, pečovatelů – praxe požaduje různou úroveň a specializace • Přehodnotit systém SDPD • Odstranit resortní roztříštěnost a dělení na SFPD pro děti mladší 3 let a starší 3 let Chápeme-li systém ZDPD jako nástroj podpory HRZ, není možné měnit tento systém nezávisle na dalších systémech v rámci rodinné politiky a nezávisle na dalších institucionálních systémech.

  36. Poděkování Spoluautorkám studie, která je podkladem mého příspěvku: Sylva Höhne Olga Nešporová Blanka Plasová Kamila Svobodová Anna Šťastná Lucie Žáčková studie „Péče o děti předškolního a raného školního věku“, VÚPSV 2009 Podpořeno MPSV ČR v rámci řešení projektu HR 162/07

More Related