1 / 51

Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru

tyra
Télécharger la présentation

Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina“, podpořeného Evropskou unií z prostředků Společného regionálního operačního programu. Cílem projektu je: • iniciovat takové změny, ze kterých bude mít užitek větší skupina obyvatel kraje a vytvořit pocit sounáležitosti obyvatel s vlastním regionem K tomu potřebujeme • vybudovat místní partnerství složené ze zástupců místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací – NNO a dalších institucí, jako prostředek pro otevřený dialog… více o projektu na www.partnerstvi-vysocina.cz

  2. Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru • Komunikujeme jen s malou částí těchto organizací • Při kontaktování jsme odkázaní pouze na RES a databáze jiných subjektů • Poměrně mladý sektor, který se teprve buduje • Přesto má hlubokou tradici • Stále nedokonalá legislativa • Snažíme se uplatňovat systémový přístup • Strategie rozvoje NNS kraje Vysočina • Absorpční schopnost, zaměstnanost, ekonomický potenciál, partnerství,…

  3. Nestátní neziskové organizace (NNO): • občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů • obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech • církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (dříve se též používal název účelová zařízení církví) • nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Kde jsme získávali informace: ČSÚ, CEDR, ARES, databáze NNO měst a obcí, zastřešující organizace, internet (www stránky NNO, databáze NNO), regionalisté

  4. Metoda kterou jsme použili: Dotazník (obeslali jsme cca 5200 organizací) • Poštou • Elektronicky (vyplnění i přes www) Návratnost (20%)

  5. Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, 2003. 316 s. ISBN 92-1-161461-9

  6. OBSAH • NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi • Dobrovolnictví • Absorpční kapacita • Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií • Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina • Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru • Zaměstnanci v neziskovém sektoru

  7. Vztahy s institucemi a organizacemi • Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: • Spolupráce s obcí či městem 2,01 • Spolupráce s širokou veřejností 2,32 • Spolupráce s ostatními NNO 2,75 • Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 • Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 • Spolupráce s komerční sférou 3,19 • Spolupráce s ÚP 3,76

  8. Spolupráce NNO s krajem podle oblastí

  9. Spolupráce NNO s podnikatelskou sférou • Nejvíce z komerční sféry jsou sponzorovány sportovní organizace.Ze všech NNO, které uvedly, že mají více jak 20,00% svého rozpočtu pokryto z komerční sféry (uvedlo to pouze 8% všech dotázaných), je skoro polovina právě sportovních NNO • Mezi 5,00% a 20,00% rozpočtu pokrytého z komerční sféry se pohybují nejvíce sportovní a volnočasové organizace a také organizace z oblasti sociálních služeb • Podobná situace je také u varianty „méně než 5%“ (nejvíce sportovní a volnočasové) • Nejvíce výjimečných darů dostávají organizace v oblasti sociálních služeb • O spolupráci s komerční sférou se vůbec nesnaží organizace z ochrany životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory (20% dotázaných)

  10. Členství NNO v asociacích

  11. Využívání dobrovolníků v NNO

  12. Využívání dobrovolníků podle oblastí • Pravidelně, téměř neustále a poměrně často využívají dobrovolníky převážně organizace ze sociálních služeb (ze všech organizací, které mají 5O a více dobrovolníků je 47% z této oblasti), sportovní NNO, kulturní, náboženské a církevní organizace. • Výjimečnými „zaměstnavateli“ dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. • Těmi, kteří nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace (23% z nich; ale 52% je potřebuje neustále), a také ochránci životního prostředí (37% oproti 33% z nich, které je potřebují neustále). • Dobrovolníků z dobrovolnických center využívají v našem kraji pouhé 3% organizací a 47% o jejich existence ani neví.

  13. Počty dobrovolníků v NNO

  14. Zdroje informací o výzvách (finance EU)

  15. Schopnost zpracovat projektovou dokumentaci

  16. Žádosti o prostředky EU

  17. Žádosti EU - oborově • Nejúspěšnější (a zároveň s největším počtem neúspěchů) jsou v podávání projektů organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (27,8%), na druhém místě jsou organizace z oblasti ochrany práv a obhajoby zájmů (11,1%), dále pak sociální služby, ochrana ŽP a kultura. • Naopak 100% všech organizací z oblasti komunitního rozvoje a bydlení nežádalo a nepředpokládá, že by žádalo. Za nimi následují odborové organizace (69%), oblast mezinárodních aktivit (50%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%) a zdraví (28,6%). • Nejúspěšnější na objem podaných žádostí jsou oblasti sociální, kultura, volný čas a náboženství a církve. • Nejvíce očekávaných žádostí v budoucnu je v oblastech ochrana práv a obhajoba zájmů (33%), dále pak v kultuře (22,4%), volnočasových aktivitách (17,7%), vzdělávání a výzkumu (16,7%), sportu (16,6%) a u náboženství a církevních organizací (16,4%) a sociálních (16%).

  18. Příčiny neúspěchů - 1 • Administrativní náročnost (nesrozumitelnost, byrokratická zátěž, složitost) • Nevhodné zaměření programů • Nízká kapacita organizace (lidské zdroje, vybavení) • Nedostatečná kvalifikace pracovníků (odbornost, nezkušenost, jazyková bariéra) • Špatný systém financování (není zálohové financování, vysoká částka na projekt) • Nedostatek informací (kde se podává žádost?, kdo vyhlašuje?)

  19. Příčiny neúspěchů - 2 • Nemáme právní subjektivitu • Regionální vymezení (organizační jednotky v jiném kraji) • Netýká se nás to • Chybí konzultant a poradenské místo • Chybí vlastní strategie rozvoje v dané oblasti • Špatné načasování (nedostatek času na zpracování) • Klientelismus, neochota, nezájem • Nejednoznačnost výkladu pravidel • Udržitelnost pracovních míst po skončení projektu

  20. Vlastnictví www stránek

  21. www stránky podle oblastí • Nejvíce vlastních www mají organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (63%), dále pak v oblastech kultury (51% a 13% ve výstavbě) a památek (40% a 15% ve výstavbě). Následují oblasti zdraví (42,9%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%), hospodářských a profesních sdružení (33,3%), komunitního rozvoje a bydlení (33,3%) a sportu (31,3%). • Naopak vůbec nemají své www organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále následují odbory (93,1%), ochrana ŽP (82,2%), sociální služby (79,4%), náboženství a církve (71,6%) a volný čas (67,3%).

  22. Výše příjmů (2004)

  23. Výše příjmů podle oblastí • Příjmy jsme zjišťovali za roky 2000 – 2004 a jejich struktura je obdobná. • Nejvíce organizací se pohybovala v sumě svých příjmů v částce do 10 000 Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací), s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od 20 000 Kč do 50 000 Kč (18,20%). • Do 50 000 Kč se vejde polovina všech oslovených subjektů, do 250 000 Kč pak více jak 3/4. Nad hranicí 1 milionu se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00% (nejvyšší vykázané příjmy byly ve výši 20 mil Kč a byly vykázány většinou v sociální oblasti).

  24. Struktura příjmů (2004) - 1

  25. Struktura příjmů (2004) - 2

  26. Struktura příjmů (2004) - 3

  27. Struktura příjmů podle oblastí • Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispělNNO celkem 41 759 692 Kč. • Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. • Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částkuve výši 4 970 000 Kč.Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrněčinily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

  28. Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

  29. Vlastní hodnocení financování • Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). • Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví.Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

  30. Úspěšnost při žádání z grantů a programů

  31. Úspěšnost podle oblastí • Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojůjsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. • Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. • U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

  32. Příčiny neúspěšnosti

  33. Další příčiny neúspěšnosti • Nežádali jsme • Nemáme informace • Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) • Nemáme vlastní prostory • Malá kapacita organizace • Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) • Neochota politiků (kraj, senát) • Nevhodně zaměřené programy • Administrativní překážky od jiných institucí • Žádá ústředí

  34. Využití lobbyingu pro získání financí

  35. Kdo využívá lobby • Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. • S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. • Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

  36. Využití bankovních úvěrů - 1

  37. Využití bankovních úvěrů - 2

  38. Vynaložené prostředky na vzdělávání

  39. Vynaložené prostředky podle oblastí • V obou sledovaných letech vydávalynejvíce finančních prostředků na vzdělávání organizace odborů (v roce 2004 vyplatily nejvyšší částku 400 000 Kč a v roce 2005 druhou nejvyšší 200 000 Kč). Nejvyšší vyplacenou částku za rok 2005 má „na svém kontě“ organizace z oblasti sociálních služeb, v roce 2004 je druhá nejvyšší částka z oblasti hospodářských a profesních organizací. • Důležitou oblastí ve vzdělávání je vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků. Zaměřili jsme se na to, zda se organizace na tuto část vzdělávání zaměřují a s jakou intenzitou tak činí.

  40. Vzdělávání managementu

  41. Vzdělávání managementu dle oblastí • Nejvíce soustavně realizuje vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků oblast sociálních služeb, odborů, hospodářských a profesních sdružení a organizace z oblasti vědy a výzkumu. Jestliže obecná hodnota u této varianty je okolo 8,00%, pak výše uvedené oblasti vykazují hodnoty od 14% (sociální oblast) až do50% (hospodářské a profesní organizace). • Naopak školení a vzdělávání managementu se neúčastní, protože není důležité, volnočasové organizace, nemají na něj čas sportovci a drahé se zdá hned několika oblastem a to sportovcům, organizacím z oblasti památek a náboženským a církevním organizacím.

  42. Zájem o školení

  43. Zájem o školení dle oblastí 1. Zájem o úvod do problematiky NNO - kultura (18,60%), památky (35,00%), sport (15,90%) 2. Zájem o firemní dárcovství- vzdělávání a výzkum (21,10%), zdraví (28,60%), komunitní rozvoj a bydlení (33,30%), filantropie a dobrovolnictví (37,50%), sport (17,90%) 3. Zájem o fundraising- kulturní (23,70%), vzdělávání a výzkum (21,7),ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%) 4. Zájem podvojné účetnictví- kulturní (30,50%), ochrana životního prostředí (31,80%), památky (40,00%), sport (37,30%) 5. Zájem o spolupráci se státní správou a samosprávou- památky (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (33,30%), hospodářská a profesní sdružení (28,60%), vzdělávání a výzkum (21,10%) 6. Zájem o NNO a veřejná prospěšnost- vzdělávání a výzkum (21,1), filantropie a dobrovolnictví (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%)

  44. Kolik mají NNO zaměstnanců

  45. Proč nemají NNO zaměstnance

  46. Proč nemají NNO zaměstnance - oborově • 90,00% NNO si vystačí s nejvýše s 13 zaměstnanci a nejvyšší počet zaměstnanců v jedné organizaci je 190 • Zaměstnance nepotřebují ze 100% organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále pak odbory (85%), sociální služby (80%), ochrana životního prostředí (75%) a volný čas (70%) • Zaměstnance by chtěly, ale nemohou si jej dovolit, organizace ve vzdělávání a výzkumu (63%), ochraně práv, obhajobě zájmů, zdraví a náboženství a církvích (shodně 60%), dále pak v oblastech filantropie a dobrovolnictví a památkách (42%) • Nejvíce zaměstnanců pracuje v oblastech zdraví (průměrně 29) v ochraně životního prostředí (14) a sociální (13); hodně vysoké číslo také uváděly odbory (64) ale zde šlo patrně o záměnu se zaměstnanci, kteří jsou členy odborových organizací

  47. Mzdy v NNO

  48. Mzdy v NNO - komentář • Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. • Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. • Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to 40 000Kč. • Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč).

  49. Výstupy • Analýza získaných dat • Databáze NNO přístupná na www stránkách kraje • www.kr-vysocina.cz/www/nno a www.partnerstvi-vysocina.cz • Publikace • Vybraná data z analýzy • Adresář NNO • Podklad pro dopracování Strategie NNO

More Related