1 / 15

Depresivní syndrom u pacient ů po CMP

Depresivní syndrom u pacient ů po CMP. Neurovaskulární kongres 6.3.2008 Ostrava. Petr Šilhán Psychiatrické odd ě lení. Deprese po CMP (post-stroke depression PSD). shoda: základní psychiatrická komplikace CMP X velká variabilita ostatních údajů (frekvence PSD 3-79%)

adsila
Télécharger la présentation

Depresivní syndrom u pacient ů po CMP

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Depresivní syndrom u pacientů po CMP Neurovaskulární kongres 6.3.2008 Ostrava Petr Šilhán Psychiatrické oddělení

  2. Deprese po CMP(post-stroke depression PSD) shoda: základní psychiatrická komplikace CMP X velká variabilita ostatních údajů (frekvence PSD 3-79%) metaanalýza 51 studií 1977-2002: 33% (Hacket 2005)

  3. Depresivní syndrom • ztráta sebedůvěry • výčitky • myšlenky na smrt • nesoustředěnost • změny psm tempa • poruchy spánku • změny chuti k jídlu • sestava symptomů bez možnosti objektivního průkazuMKN – 10: depresivní epizoda • pokles nálady • nezájem o příjemné • aktivity • snížení výkonnosti

  4. Depresivní poruchy v MKN-10 Depresivní poruchy dle MKN: • organická d. porucha • depresivní epizoda • depresivní reakce • smíšená úzkostně-d.porucha • dysthymie PSD

  5. Depresivní syndrom po CMP Problémy s klasifikací:X deprese ve vyšším věku: nižší prožitek smutku, více anhedonie, projevů somatizačních, stížnosti na kognitivní dysfunkci a únavu (…)Xstav po CMP: fatické poruchy, kognitivní poruchy, další reálné somatické příznaky - nechutenství, únava, poruchy spánku, patologický pláč (Turner-Stokes 2001)

  6. Není jedna deprese… Hlavní okruhy zájmu: • neurotransmitery • genetika • stres • neuroplasticita • zánět Etiopatogeneze deprese zůstává nejasná

  7. Etiopatogeneze PSD Neurobiologické teorie • lokalizace postižení CMP • neurotransmiterové změny • cytokinové teorie deprese PSD Teorie psych. reakce • rozpory neurobiolog. • rizikové faktory - locus of control - život v osamocení - stres před CMP… (Provinciali 2001, Morrison 2000)

  8. Neurobiologické teorie PSD • lokalizace CMP: historicky korelace levostranného postižení s rizikem vzniku PSD, dnes vazba nejednoznačná-metaanalýzy: - Carson 2000, Singh 1998: PSD bez vazby na lok. - Bhogal 2004: korelace levostranného postižení s rizikem PSD jen u hospitalizovaných (v akutní fázi) • neurotransmiterové změny: - ↓ aktivita HT-R (Mayberg 1988) - ↓ konc. k. hydroxyindoloctové v likvoru (Bayer 1992) • cytokinové teorie deprese: cytokiny jako IL-1b, TNF-α a IL-18 uvolňované po CMP působí prozánětlivě v limbickém systému a zvýšenou aktivací indolamin 2,3-dioxygenázy snižují hladinu serotoninu (Spalleta 2006)

  9. PSD – rizikové faktory vzniku • rozvod • život v osamocení • stresové události předcházející CMP • osobní anamnéza deprese • rodinná anamnéza deprese • abúzus alkoholu • mladší věk • vyšší věk • ženské pohlaví • externí locus of control • porucha řeči • závažnější tělesné postižení • předchozí CMP (Provinciali 2001, Kneebone 2000, Antai-Otong 2004, Thomas 2006…)

  10. PSD – následky • zvýšená mortalita • těžší fyzické postižení • vyšší fyzická závislost • pomalá rekonvalescence • nižší spolupráce při rehabilitaci • delší pobyt v nemocnici • nižší kognitivní úroveň • horší řečové funkce • snížené sociální aktivity • snížený návrat do zaměstnání (Turner-Stokes 2001)

  11. PSD - škálování Nejčastěji užíván BDI (The Beck Depression Inventory) (Turner-Stokes 2001, Nicholl 2002) Z dalších klasických MADRS, Zung, Hamilton problémy: afázie, kognitivní postižení, tělesné příznaky Specifické: Post-Stroke Depression Rating Scale, Structured Assessment of Depression in Brain Damaged Individuals, Stroke Aphasic Depression Questionnaire aj.

  12. PSD - průběh Tradované charakteristiky: tendence ke spontánní remisi během 1.roku (House 1991, Morris 1990, Parigh 1998) možnost opět stoupajícího výskytu od 2. roku (Astrom 1993, Castillo 1995) X Metaanalýza Hacket at al. (2005) 1. měsíc 32% … 2.-6. měsíc 34% … od 7. měsíce 34% tendence ke spont. úpravě během několika měsíců

  13. PSD – farmakoterapie • TCA (zvl.nortriptylin): efektivní, ale vzhledem k řadě NÚ nevhodná - ortost.hypotense, sedace, poruchy paměti, zmatenost, retence moči, zácpa, kardiotoxicita (Provinciali 2002, Turner-Stokes 2001, Antai-Otong 2004) • SSRI stejněči méně účinná ve srovnání s TCA (Robinson 2000), navíc nižší drop-out (Gill 2000). Opakovaně prokázán efekt fluoxetinu a citalopramu (Antai-Otong 2004, Turner-Stokes 2001)

  14. Farmakoterapie PSD- zásady podávání • 1. volbou citalopram, 2. volbou fluoxetin (průkaz účinnosti, ale řada IA) a setralin (chybí studie, ale minimum IA (Turner-Stokes 2001)) • délka podávání – prakticky chybí doporučení, výjimkou 4-6 měsíců v jediné přehledové práci (Turner-Stokes 2001) • dávky u starších pacientů poloviční, vhodná titrace z poloviny cílové dávky prvních několik dnů, postupné vysazování • preventivní podávání AD neprokázalo jednoznačně přínos (Fiedorowicz 2007)

  15. PSD – psychoterapie • obecný problém objektivizace účinnosti PT • popsány úspěchy některých směrů • chybí přesnější indikační kritéria • nejprověřenější KBT má také rozporuplné výsledky (Kneebone 2000)

More Related