1 / 21

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Výuková centra. Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057. Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše:. PROKARYOTA (PROCARYOTAE) EUKARYOTA (EUCARYOTAE). PROKARYOTA. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY. PROKARYOTA. jednobuněčné organismy zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let)

braima
Télécharger la présentation

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

  2. Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše: PROKARYOTA (PROCARYOTAE) EUKARYOTA (EUCARYOTAE)

  3. PROKARYOTA STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY

  4. PROKARYOTA • jednobuněčné organismy • zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let) • nikdy netvoří funkčně a tvarově diferencované „tkáně“ ( ty jsou pouze u eukaryot ) ( přechod mezi buňkou eukaryotní a prokaryotní neexistuje ) • bakterie a sinice

  5. Stavba prokaryotní buňky • obal prokaryotní buňky se skládá ze tří vrstev: slizovitá vrstva na povrchu nemusí se vyskytovat u všech bakterií buněčná stěna tvořena polysacharidem – PEPTYDOGLYKANEM fce: pevný obal buňky, určuje její tvar a představuje mechanickou a chemickou obranu cytoplazmatická membrána fosfolipidová vrstva semipermeabilní (polopropustná) řídí příjem a výdej látek do buňky

  6. TOK LÁTEK • Difuze • probíhá po koncentračním spádu • bez dodání energie • z místa s větší koncentrací do místa s menší koncetrací • Aktivní transport • probíhá proti koncentračnímu spádu • spotřeba energie

  7. Stavba prokaryotní buňky • četná, krátká, jemná a křehká vlákna trčící z povrchu buňky všemi směry se nazývají – fimbrie - navázání na povrch jiných buněk • organelou pohybu je duté, spirálně stočené vlákno – bičík

  8. Stavba prokaryotní buňky - bakteriální prostor buňky vyplňuje cytoplazma - v cytoplazmě se vyskytují důležitá proteosyntetická tělíska - ribozomy - jadernou hmotu představuje „nukleoid“ - do kruhu stočená dvoušroubovice DNA

  9. Rozmnožování prokaryot • nejtypičtějším způsobem je dělení 1) replikace DNA (zdvojení) 2 molekuly DNA 2) růst buňky do délky 3) uprostřed buňky se utvoří přepážka 4) buňka se rozdělí na dvě dceřinnéb.

  10. SYSTÉM PROKARYOT Říše ARCHEA Říše BACTERIA

  11. ř.: ARCHEA (archebakterie) Organismy žijící v běžném prostředí, ale i vyhledávající stanoviště s extrémními podmínkami (pH, teplota, vysoký obsah solí) Význam v globálním ekosystému ( tvoří 20% biomasy ) Součástí biogeochemických cyklů prvků S, N, C

  12. ř.: BAKTERIE – malý exkurz do historie Bakterie poprvé pozoroval roku 1676 nizozemský přírodovědecAntonivan Leeuwenhoek Robert Koch byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce cholery, TBC a anthrax. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 Nobelovu cenu. Takzvané Kochovy postuláty jsou výčtem čtyř kritérií, která jsou nutná k tomu, aby byl daný patogen uznán za původce určité nemoci. V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty. Pasteur také prosazoval názor, že mikroorganismy včetně bakterií způsobují nemoc. Jaký druh léků používáme proti nemocem bakteriálního původu?

  13. ANTIBIOTIKA • roku 1928 objevil Alexander Fleming penicilin

  14. BAKTERIE • heterotrofní, autotrofní organismy • plazmidy • za nepříznivých podmínek buňka vytvoří další obaly a změní se ve sporu (jsou velmi odolné odolávají extrémním teplotám -190°C, 100°C ) • za příznivých podmínek spora přijme vodu a stane se životaschopnou

  15. BAKTERIE U tvaru těla rozlišujeme 2 typy: • kulatý – koky • tyčinkovitý Dalším důležitým taxonomickým znakem je počet bičíků: A - monotricha B - lofotricha C - amfitricha D - peritricha

  16. Význam bakterií Komenzálové (kůže, trávicí s.) Symbionti (hlízkovité bakterie) Destruenti ( koloběh látek - dekompozitor) Průmysloví producenti (kvasinky) Paraziti zajímavost

  17. VYUŽITÍ BIOCHEMICKÉ AKTIVITYMIKROORGANISMŮ K PRODUKCI POTRAVIN • Surová potravina (SUBSTRÁT), je očkována mikroorganismy (STARTOVACÍ KULTURA),které ji přemění na žádaný produkt • Nakládaná zelenina (kvašáky) • Kysané zelí • Olivy • Sójová omáčka • Sýry • Jogurt a další kysané mléčné výrobky • Salámy Lactobacillusspp. • Pediococcuscerevisiae • Aspergillusglaucus

  18. KONZERVANTY KONZERVANTY S KARCINOGENNÍMI ÚČINKY • E 210 kyselina benzoová • E 211 benzoan sodný • E 213 benzoan vápenatý • E 214–E 217 soli kyseliny hydroxybenzoové látky prodlužující trvanlivost potravin zamezují růstu mikroorganismů, které by mohly být pro lidský organismus škodlivé PŘÍRODNÍ KONZERVANTY: kuchyňská sůl, ocet SYNTETICKÉ: oxid siřičitý, kyselina propionová, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich soli a estery, parabeny (soli kyseliny phydroxybenzoové) - u citlivých osob možnost alergické reakce

  19. BAKTERIE způsobující onemocnění • Borreliaburgdorferi • Treponema pallidum • Neisseria gonorrhoea • Neisseriameningitidis • Salmonella • Staphilococus aureus • S. pneumonie • Clostridium tetani • C. botulinum • Mycoplasma pneumonie • Shigelladysenteriae • Yersiniapestis • Bacillusanthracis

  20. Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

More Related