LANGUSTY KREVETY HUMŘI

1. LANGUSTY KREVETY HUMŘI

2. LANGUSTY

3. Výskyt • moře, oceány (Středozemní moře, Karibik) • východní pobřeží Atlantského oceánu

4. Charakteristika • Nepřímý - vajíčka, která samice nosí pod zadečkem • po půl roce průhledné larvy • mohutný krunýř - uvnitř žábry; neroste  svlékán • nemá klepeta, nohy zakončeny drápky • dlouhá, silná tykadla jsou delší než tělo • tykadly zkoumají okolí • končetiny mají po odlomení velkou schopnost regenerace • přes den se ukrývají ve skaliskách, v puklinách a děrách a teprve navečer vychází na lov • žijí v nemalých společenstvích • v hloubce 70-200 m, běhěm rozmnožování putují ke břehu • někdy hromadné migrace • živí se především mlži a ostnokožci

5. Rozmnožování • připevnění semenné schránky na břišní stranu těla samice • samice naklade vajíčka a připevní si je dospod těla • oplození, samice nosí vajíčka pod zadečkem do vylíhnutí larev • líhnutí po 20 dnech

6. Zástupci Langusta obecná • ozbrojená na hrudihlavovém štítě a na tykadlech četnými tuhými ostny • má načervenale fialovou barvu • až 40cm dlouhá a v některých obrovských jedincích6-8 kg těžká • při kořeni tykadel druhého páru je vytvořena třecí destička, jíž můževylučovat skřípavé tóny

7. Zajímavosti • pokud je nějaký jedinec nakažen nebezpečnou chorobou, ostatní langusty to poznají a nemocnému se raději vyhýbají a nakažení jedinci musí žít v osamění. • vědci se domnívají, že zdraví zachraňuje langustám jejich velmi jemný čich • langusty dobře znají labužníci, kteří dovedou ocenit chuť podmořských živočichů

12. KREVETY

13. Výskyt • slaná voda moří a oceánů (existují i sladkovodní krevety) • nejvíce v tropických a subtropických oblastech

14. Vývoj • většina krevet po skončení larválního vývoje - ve stáří půldruhého roku - dospívá v samce, zatímco později změní pohlaví, spáří se a poznají „mateřské štěstí“, nakladou jikry • krevetka si je přilepí k plavacím nožkám na spodní straně zadečku - tak je nosí až do vylíhnutí a pečuje o potomstvo

15. Charakteristika • krevety žijí obvykle v párech • živí se řasami, detritem, drobnými korýši aj. • krevety jsou malý mořští ráčci

16. Zástupci • Kreveta baltská • Sladkovodní krevetka (Caridina japonica) • Garnát růžový • Kreveta rodu Alpheus - tzv. „pistolníci“ • Kreveta rodu Rhynchocinetes • Tozemua armatum • Periclimenes brevicarpalis

17. Kreveta baltská

19. Kreveta rodu Rhynchocinetes

20. Rhynchocinetes durbanensis

22. Kreveta rodu Alpheus - „pistolník“

23. Periclimenes brevicarpalis

24. Krevetka šarlatová

25. Zajímavosti • korýši jsou schopni vidět teplotu • dělí se na: velké střední malé • cenově relativně nedostupné zboží - pouze při mimořádných příležitostech, • jejich maso je ceněno hlavně pro svou bohatost na vitamín A a B.

27. Krevety na talíři

28. HUMR

29. Výskyt • evropské pobřeží Atlantiku a Středozemního moře • skalnatá podmořská místa, v hloubce ca 10  až 50 m

30. Charakteristika • 250 milionů let se vyvíjeli v mořích a oceánech • Dožívají se až 100 let • Patří mezi největší zástupce (délka až 50 cm) • Dospělí humři rostou 1 až 2 cm za rok  mění svůj krunýř • Samci jsou menší než samice • Pohlavní dospělost - 5 až 7 let staří jedinci • Vývoj nepřímý  vajíčka nosí na spodu zadečku; larvy se líhnou až po 11 měsících; malí humři rostou velmi pomalu a velikost souvisí s teplotou vody

31. Tělo pokryto miliony drobounkých senzorů (podobné chlupům) s jejichž pomocí humr zjišťuje stopy chem. látek ve vodě  snáze hledá potravu • 5 párů článkovitých končetin – 4 páry používá k běhání; první pár přeměněn v mohutná klepeta, kterými usmrcuje potravu

32. Etologie • humrová společenství hierarchicky uspořádaná, vedená „patriarchou“ starým 30 až 80 let • k dorozumívání mají vedle klepet i různé chemické alternativy • chemické pohlavní signály • nevydávají se dále než 4 až 5 km od místa, které považují za svůj domov • Jsou hákliví na teplotu vody - více jak 20 až 22° se rovná smrt; méně než 5° přestanou jíst • obyčejně jedí mrtvé živočichy, ale někdy i živé (mušle, šneky, ryby, raky) a občas se pojídají navzájem

33. Zástupci • Humr evropský

34. Zajímavosti • humra není možné pěstovat, roste pomalu - třeba sto let  v některých oblastech mu hrozí vymření • patří k přímo luxusní pochoutce (Švédsko, 22.9. tzv. „den černého zlata“) • Společnost se dělí do dvou skupin – • 1. (vědci), tvrdí, že humři necítí bolest, díky jejich ne příliš vyvinutém mozku (,,žádný mozek, žádná bolest“) • 2. (ochránci zvířat), tvrdí, že humři při „cestě na talíř“ vytrpí neskutečnou bolest

37. Zdroje • www.google.com • www.gnosis9.net

38. Vypracovaly: Lenka Grmelová Martina Mikulčíková Lucie Minaříková Lucie Nippertová Jana Pořízková Tamara Přidalová