1 / 62

Enviromentální problémy

Enviromentální problémy. Problém Skleníkový efekt Ozonová díra Řešení Obnovitelné zdroje energie Jaderná energie Ekologické zemědělství Závěr Ekonomie vs. ekologie. Obsah. Skleníkový efekt. Jak funguje?. 2/3 slunečního záření dopadá na povrch a mění se na teplo

clark-wall
Télécharger la présentation

Enviromentální problémy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Enviromentální problémy

  2. Problém Skleníkový efekt Ozonová díra Řešení Obnovitelné zdroje energie Jaderná energie Ekologické zemědělství Závěr Ekonomie vs. ekologie Obsah

  3. Skleníkový efekt

  4. Jak funguje? • 2/3 slunečního záření dopadá na povrch a mění se na teplo • Necelá 1/3 se odráží zpět do kosmu • 1/5 je pohlcena atmosférou Přirozený skleníkový efekt je důležitý pro život na planetě Zemi Pokud je skleníkových plynů v atmosféře moc, začíná se Země zahřívat příliš

  5. Skleníkové plyny • Oxid uhličitý (odlesňování, doprava, tepelné elektrárny) • Methan (pěstování rýže, spalování biomasy, střevní kvašení u přežvýkavců, skládky) • Oxid dusný (spalování biomasy, hnojení půdy, fosilní paliva) • Freony (chladící zařízení, spreje, rozpouštědla)

  6. Dva názory • Skleníkový efekt? To jsme klidní. Mechanismy, které jej zastaví, se spustí samy od sebe.

  7. Dva názory • Tyto mechanismy jej ještě urychlí. Musíme jednat, jinak dojde ke globálnímu oteplení!

  8. Co se může stát? • Pokud dojde k situaci, při které je zvyšující se množství skleníkových plynů v atmosféře doprovázeno snižující se schopností globálního ekosystému tyto plyny pohlcovat, může dojít ke globální změně klimatu.

  9. Co se může stát? • Více suchých oblastí • Více záplav • Rozšíření tropických nemocí • Ekologické uprchlictví • Boje o vodu, jídlo a nezaplavené území Riziko obrovských vln

  10. Co se očekává?

  11. Česká republika Co nás čeká? • Zvýšení teploty do roku 2030 o 1-2°C • Horší obnovování podzemních vod • Méně srážek • Více přívalových dešťů a povodní • Zhorší se stav lesních porostů • Poklesne úrodnost • Dá se očekávat přiliv ekologických uprchlíků, lokální konflikty a nastolení vhodných podmínek pro šíření tropických nemocí

  12. Česká republika A jaký je náš podíl?

  13. Pohled do historie • V období permu došlo vlivem skleníkového efektu k nárustu teploty o 6°C • Uvolnila se část ložisek metanu zamrzlých v mořském dně • Během krátkého období na Zemi vyhynulo 90% tehdejších živočišných druhů • Příroda se z této katastrofy vzpamatovávala 150 000 000 let

  14. Nedostatečné důkazy • Za dobu posledních 140 let vzrostla teplota o 0,3-0,6°C • Rok 1990 byl nejteplejším rokem od počátku měření • Osmdesátá léta jsou nejteplejším obdobím za dobu měření • Od roku 1980 bylo zaznamenáno osm nejteplejších let • Rok 1993 byl třetím nejteplejším v měřené historii, a to i přesto, že výbuch sopky Pinatubo způsobil prudké ochlazení atmosféry

  15. Pohled z druhé strany Proč globální oteplení nebude • Výsledky různých výpočtů se liší a mezi vědci nepanuje dosud úplná shoda • S opatřeními bude lépe počkat, až problém bude důkladněji prostudován • Skleníkových plynů přibývá přece už více než sto let a žádné veliké oteplení celé Země dosud nenastalo • Zvýšení obsahu oxidu uhličitého v ovzduší je blahodárné - podporuje růst vegetace, včetně lesů a zemědělských plodin • Teplotu zemského povrchu řídí ve skutečnosti ,,sluneční činnost``, tj. např. počet skvrn na Slunci

  16. OZÓNOVÁ DÍRA

  17. Ozón • Ozón je zvláštní forma molekuly kyslíku, jehož molekula obsahuje tři atomy kyslíku • Dělíme jej na troposférický a stratosférický • Ozón má schopnost narušovat dvojné vazby, tato vlastnost se používá k dezinfekci

  18. Troposférický ozón • Troposférický ozón se také nazývá přízemní ozón • Schopnost narušovat dvojné vazby působí negativně na rostliny a na nižší organismy, ale i na člověka • U člověka se projevuje kontakt s ozónem respiračními problémy • Koncentrace troposférického ozónu stoupá o 1,2 % za rok

  19. Stratosférický ozón • Nejvíce ozónu se nachází 35 km nad zemí v tzv. ozónosféře • Ve stratosféře přirozeně vzniká a zaniká ozón vlivem kosmického záření • Koncentrace stratosférického ozónu klesá každým rokem o 0,6 %

  20. Význam ozónu • Ozón funguje jako jakýsi „štít“ před UV zářením (na zemský povrch dopadá asi jen 99 %) » chrání život na Zemi před škodlivými vlivy UV záření • Při úbytku ozónu proniká více UV záření na povrch • Přirozená rovnováha vzniku a zániku ozónu je stále víc narušovaná člověkem

  21. Vznik ozónové vrstvy • Ozón vzniká ve stratosféře působením UV záření (UV záření rozštěpí molekulu kyslíku O3 na dva atomy kyslíku, které následovně zreagují s kyslíkem O2 na ozón O3) • Ozón se vytváří nejvíce v oblasti okolo rovníku, kvůli přísunu UV záření

  22. Pohlcování UV záření • Ozón vzniká ve stratosféře z důvodu přísunu UV záření • Pokud na ozón dopadne UV záření rozštěpí se na O2 a O a přitom se pohltí UV záření • Tento proces se opakuje do pohlcení velké části UV záření

  23. UV záření • Na nižší organismy působí UV záření toxicky • Pokud je člověk vystaven UV záření dochází k pigmentaci pokožky, a po delší době vystavení UV záření stoupá riziko rakoviny • Dopad UV záření je nejsilnější mezi 11 až 15 hodinou • Ochranný faktor udává kolikrát déle s ním můžeme být na Slunci než bez něj aniž by jsme se vystavili riziku popálení kůže

  24. Ztenčování ozónové vrstvy • Úbytek ozónu je spojován hlavně s fluorochlorouhlovodíky (FCC) a většinou halogenderivátů • Tyto většinou stabilní molekuly se ve stratosféře rozkládají a tvoří volné radikály, které ničí ozón • Jeden chlorový radikál dokáže zničit až 100 000 molekul ozónu

  25. Ozónová díra • Oblasti s menší koncentrací ozónu se nazývají ozónové díry • V takovéto ozónové díře může poklesnout koncentrace ozónu až o 50 % • Nad Hradcem Králové poklesla roku 1992 koncentrace ozónu o 40 % • V ozónové díře dochází k většímu průniku UV záření na zemský povrch

  26. Stav ozónové vrstvy

  27. Vývoj ozónové díry

  28. Montrealský protokol • Má vyřešit problematiku ozónové díry • Byl podepsán roku 1987 • Roku 1990 byl přidán zpřísňující Londýnský dodatek • Montrealský protokol rozdělil freony na: tvrdé – jejich výroba byla ukončena v roce 2000 měkké – mají být nahrazeny v roce 2020 • Pokud by se dodržoval Montrealský protokol, hodnota ozón by se vrátila na původní hodnotu v roce 2066

  29. A tím končí problémy této prezentace… • A začínají jejich řešení 

  30. Obnovitelné zdroje energie

  31. Růst spotřeby energie • S rozšiřující se lidskou populací roste i spotřeba energie na celém světě

  32. Podíl zdrojů na celosvětové výrobě energie

  33. Obnovitelné zdroje-obecný popis • Za obnovitelné zdroje energie poskytující neustálý tok energie považujeme: • energii sluneční • energii vodní • energii větrnou • energii rostlin • energii moří • energii geotermální

  34. Energie sluneční • Energie, kterou Slunce vyzařuje, se může využít přeměnou na: • Tepelnou – k vytápění bytu • Chemickou – při pěstování řasových kultur nebo k rozkladu vody • Elektrickou – přímo s využitím fotovoltaických článků

  35. Intenzita slunečního záření v ČR

  36. Sluneční pec v Pyrenejích

  37. Větrná energie • Rychlost větru ovlivňuje výkon elektráren • Plochy, které jsou vhodné pro stavbu větrných elektráren s velkým výkonem jsou ty, kde rychlost větru převyšuje 6 m/s-1 • Rychlost větru v ČR

  38. Větrná energie-negativní vlivy • Havárie při vichřicích a bouřích • Uvolňování námrazy z vrtulí v zimě • Míhání stínů a světelných odrazů • Turbulence proudu vzduchu za vrtulí • Rušení elektromagnetických polí spojů WKV, televize a rozhlasu • Nebezpečí pro ptáky • A možná další, dosud neprozkoumané…

  39. Nákres větrné elektrárny na Hostýně

  40. Vodní energie • Druhy vodních elektráren: • Průběžná • Špičková • Přečerpávací • Ve vodních elektrárnách je k přeměně tlakové a kinetické energie na energii mechanickou použito zařízení, které se nazývá turbína.

  41. Výhody a nevýhody • Nevyčerpatelnost, ale i kolísavost příkonu • Značné investiční náklady pro stavbu vodních děl • Nízké provozní náklady vodních elektráren • Narušování vodních ekosystémů

  42. Energie slapová • V současné době existují dva systémy využití slapových jevů • Systém se dvěma nádržemi, mezi kterými je elektrárna • Elektrárna s jednou nádrží

  43. Geotermální energie • Energie využívá přirozené teplo Země • Zdrojem této obnovitelné energie je rozpad radioaktivních prvků v zemském nitru • Druhy elektráren: • Vysokoteplotní nad 150°C • Středněteplotní 90 - 150°C • Nízkoteplotní pod 90°C

  44. Geotermální elektrárna • Funguje na principu ledničky • Důležitý co největší rozdíl teplot

  45. Energie biomasy • Je možné využívat přímým spalováním dřevní hmoty nebo výrobou paliv z produktů rostlin (oleje, estery, alkoholy) • Z biologické hmoty lze též vyrobit vodík – palivo budoucnosti • Energie rostlin se zdá být vhodnou alternativou pro rozvojové země

  46. Energie zvířat • Zatím málo využívaná forma obnovitelné energie • Může být využita přímo (odvod tepla při chlazení mléka) nebo nepřímo (výroba bioplynu)

  47. Jaderná energie

  48. Jaderná energie-řešení nebo problém? • Zatímco někteří lidé vidí v jaderné energii východisko z mnoha problémů, jiní v ní spatřují problém samotný • Nevýhody jaderných elektráren: • Možnost havárie • Nevyřešené uskladňování jaderného odpadu • Ale hlavně… …předsudky

  49. Jaderná energie-výhody • Jaderné elektrárny jsou schopny vyrobit mnohem více energie, než elektrárny využívající obnovitelných zdrojů • Dnešní bezpečnostní systém téměř vylučují možnost havárie Jaderná elektrárna Temelín

  50. Shrnutí • Obnovitelné zdroje energie jsou sice velmi ekologické, ale je skoro nemožné těmito zdroji pokrýt celosvětovou potřebu energie • Proto se zdá být nejlepším řešením pro vyspělé země přechod na jadernou energii • A pro rozvojové země využívání energie biomasy • Nejlepším řešením však jsou úspory

More Related