140 likes | 269 Vues
Stát versus kraje, ministři versus hejtmani. Ing. Ev ž en Tošenovský , hejtman Moravskoslezského kraje a p ř edseda Asociace kraj ů Č eské republiky. 19. b ř ezna 2008, Vysoká škola Ekonomická v Praze.
E N D
Stát versus kraje, ministři versus hejtmani Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajůČeské republiky 19. března 2008, Vysoká škola Ekonomická v Praze
A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. • D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. • E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované?
A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčnýspor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • 10.století různé formy samosprávného řízení, hledání způsobu správy území někde nad či mezi městy • 14. století Čechy členěny na dvanáct krajů, na Moravě zůstala pouze Slezská knížectví • 15. století existují hejtmani,především z vojenských důvodů • 17. století volba hejtmanůvždy provázena konfliktem - prosazování zájmů krále a „svobodných knížat“ • 18. století po Bílé hoře hejtmani podřízeni zemským úřadům • 19. století vznikají centrálněřízené kraje s volenými orgány a definovanou státní správou
A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Hejtmani zajišťovali: správu daní, • vojenské záležitosti, • živnostenské záležitosti, • soudní záležitosti. • Shrnutí:velmi silně centralizovaná moc, protože hejtmani vykonávali moc panovníka • přes decentralizaci správy fakticky došlo k silné centralizaci vlády • věčný spor - krajské uspořádání neustále provází konflikt centrálního řízení s krajským
A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Začátek 20. století • vznik žup a dlouhé debaty o tom, jak by měly fungovat = neúspěšný pokusbezvýsledku • Po roce 1948 vznik krajských národních výborů • první volby do KNV byly v roce 1954 • Postupně se z krajských národních výborů stal dvojkolejný řídící orgán, který podpřísným stranickým dohledem naplňovalřídící úlohu strany.
A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Proč po roce 1989 nebyly využity stávající krajské národní výbory? • úřady postavené na zcela jiných politických principech • nástroj centrálního řízení ekonomiky • pro reformu ekonomiky nutnost velké centralizace rozhodování • nemožnost rychlé reformy samotných úřadů
B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • Rok 1990 zánik krajských národních výborů • postupně vzniká 73 okresních úřadů a mnoho detašovaných ministerských úřadů • V roce 1992-3 začíná dlouhá politická debata o zřízení vyšších územněsamosprávných celků. • Velký mýtus - debata o „krajích“měla odborný základ. • Základní zájem - vytvoření dalšího politického silového kolbiště.
B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • V roce 2000 vznik 14 krajů včetně Prahy • Kompetence postupně přesunuté na kraje: • střední školství • silnice 2. a 3. tříd • sociální ústavy převedené z okresních úřadů • dopravní agenda • krizové řízení • kultura – muzea, galerie a divadla • regionální rozvoj • zdravotnická zařízení
B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • Paradoxy politiky: • vítězem voleb v roce 2000 opoziční ODS – odpůrce krajského zřízení • neúspěch vládní ČSSD - tvůrce krajského zřízení • žádný hejtman ze Sociální demokracie – 8 ODS, 5 KDU-ČSL • tvorba prvního rozpočtu připravována vládou s absolutní opoziční strukturou v krajích • Vláda ČSSD společně připravovala pozice pro EU-fondy. • Další volby (2004) = ještě výraznější výsledek ODS – 12 ODS, 1 KDU-ČSL.
C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. • Zásadní výhody hejtmanů: • je jich pouze 13 + primátor hl. m. Prahy • zvolením se stávají velmi svobodnými hráči na politické scéně, • mají jednoduchý přístup do médií • stávající generace hejtmanů byla donucena dobře se naučit správní systém • hejtmani spolu velmi dobře kooperují, protože si nekonkurují, a to ani uvnitř politických stran = když se shodnou, mohou být velmi nepříjemnou opozicí • spojují je společně prožité těžké roky s opoziční vládou
D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. • Vztah krajů k vládě vždy určuje postoj premiéra. • Vždy se projevuje určité konkurenční napětí politických hráčů. • Ještě nikdo plně nepochopil, jak takticky využít postavení hejtmanů. • S každou vládou byly vztahy velmi rozdílné, k dobru všech vlád jenutno připsat, že nikdy nedošlo k zásadně dramatickému vyhrocení vztahů. • Platí, že ministr, který měl zkušenosti s politikou před vstupem na ministerský post, výrazně lépe komunikuje s hejtmany.
E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované? • Historie od počátku 10. století ukazuje, že ať to byl středověký panovník nebo novodobý premiér, tak se s kraji potýkal. • Trocha věštění: • nebude se dít nic dramatického, pouze se pořád povedou asi nikdy nekončící debaty o rozdělení rozpočtu • kraje budou vždy ve zvláštním politickém napětí uvnitř stran i v politickém rybníce • kraje nebudou nějak ve velké oblibě ani u obcí ani u vlád • kraje budou spíše politicky trpěné, i když jsou překvapivě pozitivně vnímány veřejností • Evropa nebude Evropou regionů, ty v ní budou sehrávat stávající zvláštní nedefinované postavení
Závěr: • Až některý premiér uzavře pakt s hejtmany, • bude to ohromná politická síla.
Děkuji za pozornost! • Evžen Tošenovský