Seminář „BIOENERGIE V EUROREGIONU LABE“ 20.02.2014 Ústí nad Labem

1. Seminář „BIOENERGIE V EUROREGIONU LABE“ 20.02.2014 Ústí nad Labem Perspektivy pěstování energetických rostlin v regionu Mostecko Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.

2. Obsah 1. Zájmová oblast 2. Možnosti využití rekultivovaných ploch pro pěstování biomasy a zdroje využití 3. Výsledky závěrečných prací studentů 4. Možnosti energetického využití biomasy dle Akčního plánu pro biomasu (APB) 2012-2020

3. SEVEROČESKÁ HNĚDOUHLENÁ PÁNEV

4. Vývoj Rekultivace a Revitalizace krajiny Mostecka do roku 2050

5. Terénní deprese na ukončené rekultivační akci Slatinice III. Etapa Zahnízděná labuť velká (Cygnus olor) výsypka Slatinice III. etapa Důl Obránců Míru – Sukcese na východních skrývkových řezech stáří cca 20 let

6. Možnosti využití rekultivovaných ploch pro pěstování biomasy

7. Možnosti využití rekultivovaných ploch pro pěstování biomasy Základní zdroje využitelné biomasy, které lze získat z rekultivovaných ploch Mostecka

8. UKONČENÉ REKULTIVACE

9. Struktura ukončených rekultivací Mostecka

10. Využití zemědělských rekultivací k pěstování biomasy • Tradičních zemědělské plodiny • Technické plodiny • Energetické plodiny a RRD • Produkci obilnin (pšenice) využít pro výrobu bioetanolu • Produkce řepky olejné (mimo potravinářské využití) k výrobě MEŘO

11. Využití lesnických rekultivací k produkci biomasy Ukončené lesnické rekultivace zaujímají 2123,76 hektarů rekultivované půdy Mostecka.

12. Problematika technologie pěstování, sklizně a využití vybraných energetických plodin na Mostecku Pěstování obilnin a olejnin na rekultivovaných půdách

13. Pěstování olejnin na rekultivovaných půdách

14. Ekonomické hodnocení pěstování vybraných energetických plodin na rekultivovaných půdách

15. Pěstování olejnin na rekultivovaných půdách

16. Experimentální pěstování energetického šťovíku RUMEX OK – 2 na rekultivovaných půdách • Zemina hodnocena jako slabě vápnitá až vápnitá s velmi vysokým podílem organické hmoty, plně nasycená bazickými kationty s vyhovujícím vysokým obsahem přijatelného draslíku, hořčíku a vápníku.

17. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Fotografie: Pohled do mělkého údolí Slatinické výsypky

18. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Pedologická situace stanoviště Popis půdního profilu: Jedná se dle klasifikace půdních typů o antropozem. • 0-2cm - organický odpad vrůzném stádiu humifikace • 2-30cm - zůrodnitelný substrát vytvořený návozem a rozprostřením spraše a sprašových hlín spůvodem vnadložních vrstvách Lomu Vršany. • 30 – 150 cm - heterogení směs tořená směsí písčitých jílů se značnou spekeltovitostí. Jedná se o skrývkové zeminy tvořené výhradně nadložními materiály lomu Vršany.

19. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Klimatická charakteristika stanoviště

20. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Agrotechnika pěstování a sklizně Stav porostu vprvním roce zasetí květen Setí energetického šťovíku duben Lisování energetické slámy červen Sklizeň semena šťovíku červenec

21. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Výnosový potenciál a vyhodnocení

22. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Střimická výsypka Agro Výnosový potenciál a vyhodnocení

23. Ekonomické zhodnocení pěstování Šťovíku krmného RUMEX OK-2 na rekultivovaných půdách

24. Experimentální pěstování krmného šťovíku na lokalitě Slatinická výsypka III. Etapa 2. část. Výnosový potenciál a vyhodnocení Kořenový systém šťovíku krmného Slatenická výsypka III. etapa Stoh balíků energetické slámy září 2009

26. Experimentální pěstování Miscanthus sinensis na ukončené rekultivaci Lom Most vnější výsypka II. etapa – agro. Pedologická situace stanoviště Půdní sonda vnější výsypka Lomu Most porost Miscanthu Popis půdního profilu: • 0-4 cm . Vtomto diagnostikovatelném horizontu je organický odpad vrůzném stadiu humufikace se zřetelným travním drnem. • 4-50 cm. Tento horizont tvoří převládající spraše a sprašové hlíny prorostlé kořeny trav a plevelů • 50-120 cm. Heterogení směs šedích jílů sznačným podílem rumištního materiálu a stavebních zbytků pocházejícíh zřejmě zlikvidace starého Mostu. • 120-150 cm. Vtoto horizontu bylo vdobě pedologického hodnocení této sondy dne: 9.7.2009 , zaznamenána přítomnost spodní vody.

27. Experimentální pěstování Miscanthus sinensis na ukončené rekultivaci Lom Most vnější výsypka II. etapa – agro. Klimatická situace stanoviště Stav porostu ozdobnice v druhém roce pěstování(listopad 2008) Agrotechnika pěstování a sklizně: Oddenek ozdobnice v prvním roce pěstování (červen 2007)

28. Experimentální pěstování Miscanthus sinensis na ukončené rekultivaci Lom Most vnější výsypka II. etapa – agro. Výnosový potenciál a vyhodnocení V letech 2007-2008 nedosáhli porosty ozdobnice takového stavu, aby bylo možno rentabilním způsobem sklízet slámu či řezanku pro energetické využití. V roce 2009 dochází k postupnému zlepšování. Pokusná plocha Miscanthus sinensisčerven rok 2009

29. Ekonomické zhodnocení pěstování ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis) na rekultivovaných plochách

30. Pěstování obilnin na rekultivovaných půdách Dosažené výnosy pšenice ozimé na rekultivovaných půdách Mostecka

31. Poloprovozní pokusy s pěstováním kukuřice (Zea mays subsp. mays ) na výsypce Obránců míru lomu ČSA (cit Křen) Tabulka výnosů za období 2011 - 2013 Porost kukuřice před sklizní na zrno říjen 2012 Porost ponechaný na spasení zvěři leden 2011

32. Půdní fond Mostecka 2013 v ha Území okresu: plocha 46.709 100% Zeměd. půda 13.477 28,8 z toho orná 20,9 TTP 6,5 Lesní půda 16021 34,3 Zastavěné p. 820 1,7 Ostatní plochy 15408 33,0

33. Shrnutí Šťovík krmný v odrůdě RUMEX OK-2 nedosahoval na stanovištích se spraší výnosových výsledků uváděných Petříkovou (2011) na ornici: 9 - 10 t. Krmný šťovík díky své produkci podzemní fytomasy má příznivý vliv na vývoj zemědělsky rekultivovaných půd. Ozdobnice čínská neprokázala svou využitelnost pro pěstování biomasy na ukončených rekultivacích Mostecka ve sledovaném období. Slabá ekonomická efektivnost v pěstování populárních energetických plodin je dána klimatickými podmínkami Mostecka zejména nízkou srážkovou depozicí, dále pak nedostatečně rozvinutím trhem s biomasou a současně nedostatečnou podporou jejich pěstování v rámci dotačních titulů České republiky a legislativními omezeními. Zatím nejlepších výsledků v poloprovozních pokusech dosahují na rekultivovaných půdách intenzivně pěstované konveční zemědělské plodiny zejména obilniny akukuřice,které maximálně vyhovuje klimatická charakteristika regionu a dosahuje spolehlivě největších výnosů na úrovni 25 t biomasy na hektar i na antropogenních půdách.

34. II. část Možnosti energetického využití biomasy (velmi optimistický materiál)

35. BIOMASA • Biomasa – 80% z celk. potenciálu OZE v ČR (Dendromasa, Fytomasa, B.živ.původu,BRO) B.zaměstnává v ČR 8.600 lidí (70% z OZE -2011) Přínosy: energetický (lokální ekonomika, lokální energ. nezávislost, environmentální přínosy), teplo, el. energie, bioplyn, kapalná biopaliva Akční plán pro biomasu ČR 2012-2020 (MZe)

36. Akční plán pro biomasu 2012-2020 Cíle • Stanovení kvantifikovaného energetického potenciálu zem.biomasy a lesní dendromasy • Možnosti výroby energie z biomasy do r.2020 • Ekonomicko –fin. aspekty produkce dle druhů B • Modelové aplikace pro určení parametrů B (zem.plocha, druh, množství) pro její využití v výrobnách tepla a elektřiny

37. Akční plán Biomasa 2012 -2020 Možnosti realizace • MZe zpracovalo materiál ve spolupráci s CZ BIOM „Možnosti energetického využití biomasy“ (2013) určené pro praktické využití a to možnosti pěstování a energetického využití B: - v zemědělství - v obcích - v domácnostech

38. Zemědělství • Dle APB (2012-20) patří k zásadním produkčním oblastem bioenergetiky • Půdní potenciál – hospodářsko–zdrojová základna s možnou produkcí až 75% energetické biomasy (40% z orné půdy), 44%vedlejší produkty, 16% z TTP)

39. Energetické využití B v obcích • Většina obcí v ČR disponuje zdroji pro pokrytí vlastní spotřeby • Využití OZE s tím spojená energetická soběstačnost přináší: snížení znečištění ovzduší, peníze za elektřinu a teplo zůstávají v regionu, zajištěna spolehlivost a bezpečnost dodávek, zaměstnání místních občanů, podpora zemědělců při pěstování energetických plodin

40. Možnosti energ.využití B v domácnostech • Prioritní oblast – zdroj tepla v domácnostech • OZE nyní v domácnostech cca 17% jde o: Palivové dříví, dřevěné pelety a brikety Vytápění a TUV - zplyňovací kotle na dřevo, brikety a štěpku, - kotel pro ústřední vytápění

41. Závěr S ohledem na zajištění udržitelného zásobování energiemi je třeba vytvářet předpoklady pro využívání biomasy k energetickým účelům.

42. Děkuji za pozornost jaroslava.vrablikova@ujep.cz