1 / 10

Obecné informace o povodí Odry

Obecné informace o povodí Odry. Celková délka Odry činí 854,3 km, z toho 741,9 km na polském území.

herne
Télécharger la présentation

Obecné informace o povodí Odry

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Obecné informace o povodí Odry Celková délka Odry činí 854,3 km, z toho 741,9 km na polském území. Plocha povodí činí 118.861 km2, z toho na území Polska se nachází 106.821 km2 (89%), na území ČR 6.453 km2 (5,4%) a na území Německa 5,587 km2 (4,7%).Pramen Odry se nachází na území České republiky v Oderských vrších ve výši 634 m n.m. Horský charakter má Odra pouze v krátkém úseku cca 47 km v pramenné oblasti. Průměrný spád toku v úseku od Ostravy po ústí Warty činí cca 27 cm/km, zatímco v úseku od Schwedtu po ústí do Štětínské zátoky necelých 5 cm/km. Největšími přítoky Odry na území ČR jsou:- Opava: délka – 122 km, plocha povodí – 2.091 km2;- Olše: délka – 86,2 km, plocha povodí – 1.118 km2;- Ostravice: délka – 63,9 km, plocha povodí – 827 km2. Největšími levobřežními přítoky na území Polska jsou: - Kladská Nisa: délka – 182 km, plocha povodí – 4.566 km2;- Oława: délka – 92 km, plocha povodí – 1.033 km2;- Ślęża: délka – 79 km, plocha povodí – 972 km2;- Bystrzyca: délka – 95 km, plocha povodí – 1.768 km2;- Bóbr: délka – 272 km, plocha povodí – 5.876 km2;- Kaczawa: délka – 84 km, plocha povodí – 2.261 km2;- Lužická Nisa: délka – 255 km, plocha povodí – 4.297 km2. S ohledem na to, že tyto toky pramení v horských oblastech bohatých na srážky a většinou mají také horský nebo podhorský charakter, představují velké potenciální povodňové ohrožení. Týká se to především všech hlavních přítoků Odry na českém území a Kladské Nisy a Bobru na polském území.

  2. Největšími pravobřežními polskými přítoky jsou: - Kłodnica: délka – 75 km, plocha povodí – 1.085 km2;- Mała Panew: délka – 132 km, plocha povodí – 2.132 km2;- Stobrawa: délka – 78 km, plocha povodí – 1.601 km2;- Widawa: délka – 103 km, plocha povodí – 1.716 km2;- Barycz: délka – 133 km, plocha povodí – 5.535 km2;- Krzycki Rów: délka – 72 km, plocha povodí – 5.876 km2;- Obrzyca: délka – 66 km, plocha povodí – 1.808 km2;- Warta: délka – 808 km, plocha povodí – 54.529 km2;- Ina: délka – 129 km, plocha povodí – 2.189 km2.Jsou to toky prakticky výlučně nížinného charakteru. Nevyvolávají žádné velké povodňové ohrožení. Odra je splavnou řekou na úseku od Kędzierzyna-Kożla (včetně gliwického kanálu, který zde začíná) dolů po toku. Na úseku 186 km od Kędzierzyna-Kożla do Brzegu Dolnego je Odra kanalizována, bylo zde vybudováno 24 plavebních stupňů. Prostřednictvím plavebních kanálů je Odra spojena se Sprévou a Havelou. Všechny vzdouvací stavby na Odře představují překážku pro migraci ryb. Odra a většina jejích přítoků jsou velmi významnými ekologickými koridory s poměrně málo změněnými přírodními podmínkami. V povodí Odry se nachází 7 národních parků. Na polském území to jsou: krkonošský, stolových hor, velkopolský, drawieňský, ústí Warty a voliňský. Na německém území to je údolí dolní Odry. Kromě toho se v povodí Odry nacházejí četné chráněné krajinné oblasti, přírodní reservace a další formy územní ochrany přírody. Celá řada oblastí, zejména v říčních údolích je navrhována k ochraně v rámci NATURA 2000.

  3. Mezinárodní komisepro ochranu Odry před znečištěním Ustavení, cíle a způsob práce Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním(MKOOpZ) je jednou ze mezinárodních komisí působících v Evropě, zabývajících se problematikou řek a jezer, jejichž povodí leží na území více než jednoho státu. Komise byla ustavena Dohodou, kterou uzavřely vláda České republiky, vláda Polské republiky, vláda Spolkové republiky Německo a Evropská unie dne 11. dubna 1996. Posláním Komise je především: 1. Předcházet a trvale snižovat zatížení Odry, jakož i Baltického moře, škodlivými látkami. 2. Dosáhnout stavu vodních a souvisejících ekosystémů co možná nejblíže přirozenému stavu s příslušnou diverzitou druhů. 3. Umožnit využívání Odry, především k získávání pitné vody z břehové infiltrace a k zemědělskému využití vody a sedimentů.4. Předcházet a snižovat rizika povodňových škod. 5. Koordinovat zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v povodí Odry. Hlavní rozhodnutí MKOOpZ jsou schvalována na plenárních zasedáních Komise, kterého se účastní delegace všech smluvních stran. Práce MKOOpZ probíhá v pracovních skupinách složených z odborníků, jmenovaných delegacemi smluvních stran. Tyto pracovní skupiny vypracovávají programy k dosažení stanovených cílů, které pak Komise předkládá smluvním stranám ve formě návrhů a doporučení. Sekretariát MKOOpZ podporuje Komisi, prezidenta Komise, vedoucí delegací a pracovní skupiny při realizaci jejich úkolů. Činnost MKOOpZ je financována z příspěvků čtyř smluvních stran, z darů, dotací, úroků a prostředků pocházejících z jiných zdrojů. Hospodaření MKOOpZ za daný rok ověřují tři revizoři účtu, navržení delegacemi a jmenovaní Komisí na tříleté funkční období.

  4. Prezident Komise a delegace smluvních stran Předsednictví v Komisi vykonávají střídavě po dobu tří let delegace smluvních stran. Delegace, která v daném období vykonává předsednictví, jmenuje jednoho ze svých členů prezidentem Komise. Prezident zastupuje Komisi, řídí řádná a mimořádná zasedání Komise a také porady vedoucích delegací.V období 1996 - 2001, vykonávala předsednictví delegace Polské republiky. Funkci prezidenta MKOOpZ v tomto období plnili: Leszek Bagiński, Radosław Gawlik a Janusz Zaleski. Dále v letech 2002 - 2004 byl prezidentem Komise pan Jaroslav Kinkor, který reprezentoval delegaci České Republiky.V letech 2005 – 2007 předsednictví Komise převzala Spolková republika Německo a prezidentem Komise byl jmenován pan Thomas Stratenwerth.Dne 11. prosince 2007 se uskutečnilo oficiální předání předsednictví mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou republikou. Prezidentem Komise byl jmenován pan Mariusz Gajda. Dne 9. ledna 2008 byl rozhodnutím polského ministra ŽP pověřen touto funkcí pan Janusz Zaleski. Historie MKOOpZ 11.04.1996 - Podepsání Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (MKOOpZ), ustavení Prozatímní Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním (PMKOOpZ), zřízení tří pracovních skupin: pracovní skupiny 1 pro otázky akčního programu, pracovní skupiny 2 pro mimořádná znečištění a pracovní skupiny 3 pro právní a organizační otázky. Zahájení činnosti prozatímního Sekretariátu PMKOOpZ. 01.09.1997 - 1. Mimořádné zasedání PMKOOpZ po povodni v červenci 1997 a ustavení pracovní skupiny 4 – Povodeň. 26.04.1999 - Vstoupení v platnost Dohody o MKOOpZ, její ratifikací ministry smluvních stran. 05.03.2001 - 3. zasedání MKOOpZ a ustavení pracovní skupiny 6 pro zavádění Rámcové směrnice Evropské Unie o vodní politice. 08.05.2002 - Smluvní strany pověřují MKOOpZ koordinační roli při zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v mezinárodní oblasti povodí Odry. 13.12.2002 - 5. zasedání MKOOpZ a schválení nové organizační struktury MKOOpZ, přizpůsobené aktuálním úkolům souvisejícím se zaváděním Rámcové směrnice EU o vodní politice.

  5. Organizační schéma MKOOpZ platné od 1.7.2005 Členové G1

  6. Pracovníci odboru 260 – členové PS MKOOpZ (stav k dnešnímu dni) • G1 – řídící skupina – předseda Ing. L.Trdlica • GM – člen – Ing. P.Tušil, expert – Ing. F.Sýkora • GP – člen – Ing. M.Durčák • GR – člen – Ing. M.Durčák

  7. Realizace požadavků Rámcové směrnice V roce 2000 byla Evropskou unií přijata Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice). Tato směrnice sjednocuje a vzájemně propojuje ochranu veškerých vod, počínaje podzemními vodami, přes jezera a vodní toky, až po brakické a pobřežní vody. Základním cílem Rámcové směrnice o vodách je dosáhnout do roku 2015 „dobrého stavu“ podzemních a povrchových vod pokud možno v převážné většině vodního prostředí. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto stavu je plán povodí. Společný Plán mezinárodní oblasti povodí Odry bude obsahovat informace o stavu celého povodí Odry a bude shrnovat všechna nezbytná opatření, která bude třeba realizovat v zájmu zlepšení stavu vod. Jeho zpracování počítá v postupných krocích s připomínkovým řízením, na kterém se může aktivně podílet i veřejnost. • Od konce roku 2007 je zveřejněn předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami, které byly zjištěny v Mezinárodní oblasti povodí Odry. K uvedenému textu lze, v průběhu 6 měsiců, vyjádřit své stanovisko. • Od konce roku 2008 bude pak následovat zveřejnění návrhu Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry, na připomínkování bude stejná lhůta.

  8. Zpráva 2004 za Mezinárodní oblast povodí Odry V červnu 2004 zakončila MKOOpZ zpracování "Zprávy 2004" za Mezinárodní oblast povodí Odry a předala ji smluvním stranám. Tuto zprávu měly v souladu s čl. 3 a přílohou I Rámcové směrnice EU o vodní politice zpracovat členské státy pro všechny mezinárodní oblasti povodí a zaslat ji Evropské komisi do 22.06.2004. Země sousedící na Odře se dohodly, že koordinací zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v Mezinárodní oblasti povodí Odry pověří MKOOpZ. V důsledku tohoto zpracovaly pracovní skupiny MKOOpZ "Zprávu 2004" a předaly ji smluvním stranám. Zpráva 2005 za Mezinárodní oblast povodí Odry V březnu 2005 zakončila MKOOpZ zpracování "Zprávy 2005" za Mezinárodní oblast povodí Odry,týkající se charakteristiky oblasti povodí, vyhodnocení environmentálních dopadů lidské činnosti a ekonomické analýzy užívání vody a předala ji smluvním stranám. Tuto zprávu měly v souladu s Rámcovou směrnicí EU o vodní politice zpracovat členské státy pro všechny mezinárodní oblasti povodí a zaslat ji Evropské komisi do 22.03.2005. Čeští, polští a němečtí odborníci zpracovali "Zprávu 2005" v rámci pracovních skupin MKOOpZ a prostřednictvím smluvních stran, byla tato zpráva zaslána Evropské komisi. "Zpráva 2005" je uveřejněna na internetových stránkách MKOOpZ, aby tímto způsobem byl veřejnosti zajištěn přístup k informacím, které jsou v ní obsaženy. Zpráva 2007 V březnu 2007 zakončila MKOOpZ zpracování „Zprávy 2007 za Mezinárodní oblast povodí Odry“ a předala ji smluvním stranám. Zpráva se týká programů kvantitativního a kvalitativního monitoringu povrchových a podzemních vod a monitoringu chráněných území podle čl. 8 Rámcové směrnice o vodní politice. "Zpráva 2007" včetně map je uveřejněna na internetových stránkách MKOOpZ, aby tímto způsobem, ve smyslu čl. 14 Rámcové směrnice, byl zajištěn široké veřejnosti přístup k informacím, které jsou v ní obsaženy.

  9. Otázky související s hraničními vodami mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou řešeny na základě Úmluvy mezi vládou ČSR a PLR (1958) a Prováděcího ujednání zmocněnců vlády ČR a PR (1990). Vlastní činnost v rámci hraničních vod je realizována pomocnými orgány zmocněnců vlád, tj. příslušnými pracovními skupinami. Jedná se o skupiny Plánování vodního hospodářství na hraničních vodách (PL), Hydrologie, hydrogeologie a povodňové ochrany (HyP), Úprav hraničních toků, zásobování vodou a meliorací (R ), Ochrana hraničních vod před znečištěním (OPZ) a stálá česko-polská hraniční komise (HK). V roce 2006 byla, na základě rozhodnutí zmocněnců vlád ČR a PR, ustavena nová pracovní skupina pro otázky implementace Rámcové směrnice o vodě (skupina WFD) na polsko-českých hraničních vodách. Pro 1. jednání pracovní skupiny pro otázky implementace RS 2000/60/ES bylo českou stranou provedeno vymezení všech přeshraničních a hraničních vodních útvarů s Polskem, a to na základě předběžného vymezení z roku 2005. Vzhledem k personálním změnám na polské straně byly práce na „sjednocování“ vymezených hraničních a přeshraničních vodních útvarů zahájeny v říjnu 2007, proběhla výměna návrhů a mapových podkladů nezbytně nutných pro posouzení podkladů protistran. V listopadu 2007 se ve Wroclawi uskutečnilo 2. jednání pracovní skupiny pro implementaci WFD na česko-polských hraničních vodách. Za přítomnosti zástupců MZe, krajských samospráv, podniků Povodí a VÚV T.G.M., v.v.i. byly projednány a odsouhlaseny návrhy na vymezení přeshraničních útvarů povrchových vod. Výsledky s doplněnými opravami a připomínkami výše uvedených zástupců byly zpracovány tabelární formou.

  10. Obě strany se tedy dohodly: Na vymezení 20 + 1 přeshraničního vodního útvaru (20 x CZ/PL resp. 1x CZ/PL/DE). Vzájemně se informovali, že ty VÚ jež v míře různé přesahují státní hranici částí svého hydrologického povodí, tj. obvykle menší než v bodě 1), nejsou vodohospodářsky problémové a shodli se tedy na jejich jednostranné administraci (CZ resp. PL). V problematice útvarů podzemních vod žádná strana nevznesla požadavek na změnu vymezení VÚ a v ČR tedy nadále platí stávající vymezení z roku 2005. Dané materiály mohou být předloženy zmocněncům vlád ČR a Polska ke vzájemnému podpisu. Po formální stránce zbývá doplnit resp. změnit v databázi HEIS česká ID vodních útvarů tam, kde došlo k dohodě o posunutí uzávěrového profilu od státní hranice na nejbližší soutok. Tato změna je ale podmíněna oboustrannou verifikací příslušných geografických vrstev, konkrétně definováním posledního jemného úseku toku, na kterém bude v GIS umístěn uzávěrový profil VÚ. Vzhledem k náročné komunikaci (dvojjazyčnost názvů toků a neexistence společného mapového podkladu, který by na obou stranách státní hranice obsáhl hydrologicky uzavřené celky resp. úplné vodní útvary), řešitelé dali podnět k vypracování společné mapy zájmového území CZ-PL. Při posledním jednání v tomto směru velmi pomohl tzv. Atlas vodních útvarů, který vzhledem k neexistenci společných a verifikovaných geografických dat, nemohl obsahovat ucelená území VÚ. Přesto výrazně pomohl při vymezení VÚ překrytím bezprostředního hydrologického sousedství v Polsku

More Related