Mediální gramotnost jako součást funkční gramotnosti a základní cíle mediální výchovy

1. Mediální gramotnost jako součást funkční gramotnosti a základní cíle mediální výchovy 2. Část prezenčního školení školitelů SIPVZ

2. FUNKČNÍ GRAMOTNOST • TŘI SLOŽKY: 1) Literární gramotnost 2) Dokumentová gramotnost 3) Numerická gramotnost + technická gramotnost

3. 1) Literární gramotnost • schopnost nalézt a porozumět informacím z textů, které nejsou určeny jako primární informační zdroje (texty v novinách – úvodníky, komentáře, eseje, texty v časopisech, publikacích apod.). • Umět si vybrat z textu podstatné, porozumět těmto informacím a umět s nimi správným způsobem nakládat. • umět vytvářet srozumitelné texty a další informační zdroje.

4. 2) Dokumentová gramotnost • schopnost nalézt a porozumět informacím obsaženým v konkrétním dokumentu • schopnost na tyto informace adekvátně reagovat

5. 3) Numerická gramotnost • schopnost pracovat s číselnými údaji • schopnost aplikovat ve správném pořadí matematické operace • schopnost tyto údaje a výsledky provedených operací správně interpretovat

6. Technická gramotnost • Orientace • Zacházení • Identifikace možností využití • Přenos znalostí

7. Projekt SIALS • (Second International Adult Literacy Survey, Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých) probíhal od ledna 1997 do prosince 1998. • Ve srovnání se světem jsme dopadli nejhůře v literární gramotnosti. • Náš největší handicap spočívá v aktivním přístupu k informacím, tj. ve schopnosti informace vyhledávat, třídit, zobecňovat a kombinovat spíše než poskytnutou informaci použít. • Čím vyššího vzdělání respondenti dosáhli, tím hůře si ve srovnání se světem vedli. • Polovina lidí, kteří dosáhli nejnižší úrovně funkční gramotnosti, si myslí, že jejich schopnost pracovat s česky psaným textem je vynikající, a zbývající polovina tuto schopnost hodnotí jako dobrou.

8. POSTAVENÍ MV VE VZDĚLÁNÍ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA • Informační společnost • Socializace jedince • Vzdělávací soustavy

9. PŘÍSTUPY K MEDIÁLNÍ VÝCHOVĚ • Obrana – kritický odstup • Zpracování – zpracovat, vyhodnotit a využít informace z médií • Útok – vlastní mediální sdělení / prezentace • Rozměr - znalostní / dovednostní

10. OBSAH MEDIÁLNÍ VÝCHOVY -- MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST • Mediální komunikace je komplexní sociální jev, odehrávající se ve všech rovinách života společnosti, významně se podílející na jeho podobě a kvalitě. Úspěšné zvládnutí mediální komunikace je kompetencí svého druhu. Na dosažení této kompetence se podílí jednak různé tradiční oblasti vzdělávání, jednak některé specializované aktivity, jež tvoří páteř vlastní mediální výchovy. • Poznatky a dovednosti nutné ke zvládnutí mediální komunikace je možné rozdělit podle toho, kterého prvku komunikačního schématu se týkají. • podavatel tj. média • sdělení, tj. mediovaný obsah - komunikát • příjemci, tj. publika a toho, jak na ně média a jimi nabízené obsahy mohou působit.

11. Média • výrobní organizaces výraznou orientací na ekonomickou úspěšnost • Hierarchie • zavedené rutinní postupy práce • Význam mediální komunikace v současnosti - zábavní průmysl, reklama a vlivové agentury • stávají se (spolu)nositeli veřejného života, výrazem životního stylu a kultury

12. Obsahy • mediované obsahy vznikají a jsou uspořádány podle určitých pravidel a s určitým cílem • Žádný mediovaný obsah není jen odrazem ”reálného” světa a nepředstavuje jen zaručenou informaci • zjednodušení a uspořádání, a to vždy s určitým cílem (určitým komunikačním záměrem) • Sdělení stylizovaná jako objektivizující výpovědi o skutečnosti • Jednotlivé typy mediovaných obsahů se vzájemně inspirují • Média - zprostředkovatelé vzorů • reklamy nabízejí společensky žádoucí vzory chování a řešení rozmanitých situací, zpravidla spojené s nějakým typem spotřebitelského chování

13. Publikum a účinky • Příjemci médií vytvářejí publika, jež vykazují některé společné rysy • možnost identifikace, popřípadě vytváření atmosféry existující subkultury • příjemce je současně zákazníkem i předmětem obchodování • Média mají nepochybně vliv na příjemce, a to jak na jednotlivce a jejich postoje, názory, emoce, případně chování, tak na společnost a její stabilitu či proměny. • spoluutváření veřejné agendy

14. HLAVNÍ CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY • sdělení v médiích nejsou prostou kopií světa – i obsahy, které na sebe berou podobu „obrazu“ reálného světa (např. zpravodajství), jsou konstrukce • základními procesy, jež prodělají všechna mediovaná sdělení než se dostanou k příjemcům, jsou zjednodušení, zestručnění, vytřídění a podřízení určitému účelu • příjemci nemusí být a nejsou pasivní masa, nýbrž aktivní uživatelé • média se podílejí na utváření veřejného života, pomáhají zaplnit volný čas a spoluvytvářejí životní styl • sdělení v médiích mají různé účely, které nejsou vždy zřejmé na první pohled • informace nabízené v médiích je nutné si ověřovat • média nabízejí nejrůznější typy obsahů, které mají tendenci se opakovat a vytvářet si vlastní jazyk • média jsou sociální instituce svého druhu mající svou strukturu (systém médií), svůj vývoj a svá ustavená pravidla fungování média jsou výrobní podniky s propracovanou dělbou práce a s orientací na ekonomické přežití, popřípadě tvorbu zisku