Download
slide1 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání PowerPoint Presentation
Download Presentation
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání

Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání

75 Vues Download Presentation
Télécharger la présentation

Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání • Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana

  2. Josef Kajetán Tyl Literatura8.ročník Jaroslav Holub

  3. Obsah • Původ a životopisná data • Studium a první divadelní kroky • Na vrcholu i strmý pád a smutný konec • Novinář a redaktor • Spisovatel a dramatik • Fidlovačka - obrázky

  4. Josef Kajetán Tyl (4.2.1808 - 11.7.1856)„ Kdo nemá peněz je chud, kdo nemá druha je chudší, kdo nemá srdce je nejchudší. “ Josef Kajetán Tyl se narodil roku 1808 v Kutné Hoře, jeho otec byl krejčím a vojenským muzikantem.

  5. Studium a první divadelní kroky Tyl od 1822 studoval na gymnáziu v Praze a od roku 1826 v Hradci Králové, kde bydlel u Klicpery. (Byl jeho žákem.) Do Prahy se vrátil na filosofii, ale již 1829 hraje české hry u Hilmarovakočovného divadla. Po rozpadu divadla hrál Tyl v německých divadelních společnostech v Bavorsku, v Sasku a v Itálii. Roku 1832 našel práci jako účetní v kasárnách v Praze, ale zůstal nadále ochotníkem a nadto se stal redaktorem a začal překládat divadelní hry z německých originálů a také ze Shakespeara. Pustil se i do vlastních dramat. Tylův rukopis

  6. Na vrcholu sil i strmý pád a smutný konec • V letech 1835-1837 byl Tyl ředitelem ochotnického Kajetánského divadla (zde hrával také Karel Hynek Mácha). Roku 1842 opustil práci v kasárnách, stal se režisérem českého divadla v Růžové ulici v Praze, od roku 1846 působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Roku 1848 se stal poslancem říšského sněmu. Porevoluční útlum po roce 1848 ho zasáhl útoky ze strany svých konkurentů. Musel odejít z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec u společnosti J.Kulase, později F.Zöllnera. Vyčerpán umírá Tyl předčasně ve 48 letech na "štaci" v Plzni, dne 11. července 1856. Zde je pochován na Mikulášském hřbitově. Stavovské – dříve Tylovo divadlo

  7. Novinář a redaktor Tylova redaktorská činnost začala roku 1833. Byl redaktorem časopisu Jindy a nyní - od 1835 dodnes známé Květy, 1840-1841 - redaktorem časopisu Vlastimil, v předrevolučních letech (1846-1847) redaktorem slavného dvouměsíčníku Pražský posel, který se za revoluce 1848 angažoval politicky. Ještě roku 1849 vydal několik desítek Sedlských novin pro venkov, než byly zastaveny. Musel užívat četných pseudonymů.

  8. Spisovatel a dramatik Z jeho prózy jmenujme novely "Rozina Ruthardová", "Dekret kutnohorský",román "Poslední Čech", povídky "Hudební dobrodruzi", "Pomněnky", "Divadelní ředitel". Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako "Nalezenec" (1838), "Paní Marjánka matka pluku" (1845), "Pražský flamendr" (1846), "Paličova dcera" (1847), "Bankrotář" (1848), "Chudý kejklíř" (1849). Jedna z Tylových prvních her byla "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ", na níž je patrný vliv vídeňské Bauerlovy frašky. Poprvé se hrála 21. prosince 1834 (zfilmována 1930). Nápěvy písní k této hře složil František Škroup. Mezi nimi byla ilyrická píseň Kde domov můj, která zlidověla a stala se po vzniku československého státu českou národní hymnou. Z dalších divadelních her, které psal Tyl v revolučních letech to byla historická dramata "Kutnohorští havíři" (1848), "Jan Hus" (1848), "Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové" (1849), "Žižka z Trocnova" (1849) a dále báchorky "Strakonický dudák" (1847), "Jiříkovo vidění" (1849), "Tvrdohlavá žena" (1849), "Lesní panna" (1850).

  9. Dílo • Divadelní hry: • Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka , 1834 • Nalezenec, 1838 • Paní Marjánka, matka pluku, 1845 • Pražský flamendr, 1846 • Paličova dcera, 1847 • Bankrotář, 1848 • Chudý kejklíř, 1849 • Kutnohorští havíři, 1848 • Jan Hus, 1848 • Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, 1849 • Žižka z Trocnova, 1849 • Strakonický dudák aneb Hody divých žen, 1847 • Jiříkovo vidění, 1849 • Tvrdohlavá žena, 1849 • Lesní panna, 1850 • Próza: • Statný Benada, 1830 • Prkoš Bílinský, 1832 • Mladý harfeník a starý flétnista, 1835 • Hudební dobrodruzi, 1833 • Pouť českých umělců, 1836 • Pomněnky z Roztěže, 1838 • Rozina Ruthardová, 1839 • Dekret kutnohorský, 1844 • Divadelní ředitel, 1840 • Rozervanec, 1841 • Poslední Čech, 1844 • Kusy mého srdce, 1844 • Ze života chudých, 1845 • Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha, 1847 • Chudí lidé, 1849 • Svátky na Vyšehradě – Obraz dávnověkosti české, 1858 • České granáty • Havlíček před porotou • Jen ty mašiny roztlučme!

  10. Rukopis Škroupovy písně „Kde domov můj“ Originální plakát k uvedení hry „Fidlovačka“

  11. Zdroje http://ld.johanesville.net http://google.com