Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola

1. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: České země za druhé světové války – Protektorát Čechy a Morava Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.117 Datum vytvoření: 26. 9. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: Druhý – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2. Anotace • Období druhé světové války v českých zemích, tzv. Protektorát Čechy a Morava.

3. Metodické pokyny • Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

4. Zdroje – literatura • VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. •  ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. • ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. • BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.

5. Zdroje – literatura • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. • ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5. • ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692. • VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN 80-210-2167-5.

6. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 1 • Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha • Obrázek č. 2 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso.jpg • Obrázek č. 3 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso_(Berlin).jpg

7. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 4 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Franti%C5%A1ek_Chvalkovsk%C3%BD_1923.jpg • Obrázek č. 5 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Adolf_Hitler_kr%C3%A1tce_p%C5%99ed_podpisem_v%C3%BDnosu_o_Protektor%C3%A1tu.gif • Obrázek č. 6 • Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Judenstern_dk.jpg?uselang=cs

8. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 7 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg • Obrázek č. 8 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Masaryk.jpg • Obrázek č. 9 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Jan_%C5%A0r%C3%A1mek.jpg

9. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 10 • Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sergej_Ingr_1940.gif • Obrázek č. 11 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Ensign_of_the_Royal_Air_Force.svg • Obrázek č. 12 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF310Sq.gif

10. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 13 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF311Sq.gif • Obrázek č. 14 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF312Sq.gif • Obrázek č. 15 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF313Sq.gif • Obrázek č. 16 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Opletal.gif

11. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 17 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:V%C3%A1clav_Sedl%C3%A1%C4%8Dek.jpg • Obrázek č. 18 • Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:HeydrichPhoto1933.jpg • Obrázek č. 19 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Konstantin_von_Neurath_crop.jpg

12. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 20 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jan_Kubi%C5%A1.jpg • Obrázek č. 21 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jozef_Gab%C4%8D%C3%ADk.jpg • Obrázek č. 22 • Http://en.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26].Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Memorial_lidice_children_(2007)-commons.JPG

13. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 23 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Wilhelm_Frick_72-919.jpg • Obrázek č. 24 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Heliodor_P%C3%ADka.jpg • Obrázek č. 25 • Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ File:Gottwald_(EKI)_-_cropped.jpg

14. Zdroje – obrázky • Obrázek č. 26 • Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Arm.gen._Rudolf_Viest_low.jpg • Obrázek č. 27 • Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:CroppedStalin1943.jpg • Obrázek č. 28 • Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eisenhower_official.jpg

15. České země za druhé světové války – Protektorát Čechy a Morava15. 3. 1939 – 5. 5. 1945

16. Rysy okupačního režimu • České země byly okupovány německou armádou a začleněny do nacistické Velkoněmecké říše. • Česká autonomní správa v čele s prezidentem Emilem Háchou (1938 – 1945) a protektorátní vládou byla podřízena německé okupační moci v čele s říšským protektorem. • Němci obsadili české hospodářství, průmysl, obchod, peněžnictví a vše bylo využíváno pro potřeby třetí říše. • Na Slovensku byl dne 14. 3. 1939 vyhlášen klerofašistický Slovenský stát v čele s prezidentem Josefem Tisem (1939 – 1945), který sloužil jako satelit Německa.

17. Rysy okupačního režimu Obr. 1 – Emil Hácha Obr. 2 – Jozef Tiso

18. Rysy okupačního režimu • Cílem nacistů byla germanizace českého a moravského prostoru včetně obyvatelstva, které mělo být dosaženo částečným poněmčením a částečným vysídlením, případně likvidací českého národa. Obr. 3 – Hitler a Tiso

19. Počátek Protektorátu Čechy a Morava • Dne 14. 3. 1939 odcestoval do Berlína za Hitlerem prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský. • Bylo jim oznámeno, že české země budou obsazeny německou armádou a připojeny k říši. Němci žádali souhlas s okupací a vyhrožovali, že v případě odporu bude Praha zničena leteckým útokem. • Hácha podlehl a ráno 15. 3. 1939 překročila německá vojska hranice. • Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen Hitlerovým výnosem z 16. 3. 1939.

20. Počátek Protektorátu Čechy a Morava Obr. 5 – Hitler před podpisem Obr. 4 – František Chvalkovský výnosu o zřízení Protektorátu

21. Obyvatelstvo • Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny • 1) střední proud – tvořila jej masa lidí, kteří nesouhlasili s okupací, zůstali však pasivní, • 2) krajní proud – spolupracovali s Němci – čeští fašisti, zrádci, udavači, kolaboranti, • 3) aktivní bojovníci – byli proti německé okupaci, jednalo se o příslušníky odbojových skupin a organizací.

22. Obyvatelstvo • Od prvních dnů protektorátu byli od české společnosti odtrženi židé. Byl to první krok nacistů ke konečnému řešení židovské otázky. Židé museli nosit zvláštní označení (žlutá šesticípá hvězda), měli omezen pohyb, dostávali méně potravin, nesměli navštěvovat kulturní a sportovní akce, nesměli chodit do škol. Jejich majetek byl zabaven. Obr. 6 – Davidova hvězda

23. Slovenský stát • Němci jednali s představiteli Hlinkovy slovenské ĺudové strany Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským. Hitler od nich požadoval okamžité odtržení Slovenska od Česko-Slovenska pod pohrůžkou přenechání území Slovenska Maďarsku. • Dne 14. 3. 1939 Slovenský sněm v Bratislavě vyhlásil nezávislý a samostatný Slovenský stát. • Slovenský stát byl podřízen potřebám nacistického Německa. • Byl zde nastolen totalitní systém – klerofašismus, politickou scénu ovládla Hlinkova slovenská ĺudová strana.

24. Slovenský stát • Z území Slovenského státu byli vyhnáni Češi a Maďaři. • Slovensko se podílelo jako jediný německý spojenec na polském tažení a vystoupilo tak jako první země v ozbrojeném konfliktu na straně nacistického Německa.

25. Zahraniční odboj • Dne 15. 3. 1939 zaslal exprezident ČSR Edvard Beneš jako soukromá osoba telegramy prezidentu USA a premiérovi VB, ve kterých protestoval proti německé okupaci. Zároveň jim sdělil, že opět vstupuje do politického života a zahajuje akci na obnovu samostatného Československa. • Francie, VB, SSSR, USA neuznaly právoplatnost zřízení Protektorátu a na jejich území dále působily zastupitelské úřady ČSR a tyto úřady organizovaly odbojové akce. • V roce 1939 byl v Paříži vytvořen Československý národní výbor, který vyhlásil mobilizaci do našich vojenských jednotek.

26. Zahraniční odboj • Po pádu Francie se centrum odboje přesunulo do VB, kde bylo vytvořeno prozatímní státní zřízení ČSR – prezident (Edvard Beneš), vláda (předseda Jan Šrámek, ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr národní obrany Sergej Ingr) a Státní rada (parlament). • Prozatímní státní zřízení bylo oficiálně uznáno Velkou Británií.

27. Zahraniční odboj Obr. 7 – Edvard Beneš Obr. 8 – Jan Masaryk

28. Zahraniční odboj Obr. 9 – Jan Šrámek Obr. 10 – Sergej Ingr

29. Československé legie • Vojenské jednotky v zahraničí složené z Čechů a Slováků. • Ve Francii byla vytvořena samostatná československá vojenská jednotka. • V Polsku byl vytvořen Český a Slovenský legion, jehož velitelem byl podplukovník Ludvík Svoboda. • Ve VB vznikla 1. československá smíšená brigáda a československé letecké vojenské jednotky, které dosáhly obrovských úspěchů v bitvě o Británii. • Naše jednotky se zúčastnily také bitev o Tobrúk (Afrika). • Během invaze v Normandii naše jednotky bojovaly v přístavu Dankerque.

30. Československé legie • Vznikaly také partyzánské oddíly – 1. československý partyzánský oddíl v SSSR, 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii. • Naše jednotky působily i na území SSSR – Sokolov, osvobození Kyjeva v roce 1943. Obr. 11 – Vlajka RAF (Royal Air Force)

31. Československé legie Obr. 12 – Znak 310. perutě Obr. 13 – Znak 311. perutě

32. Československé legie Obr. 14 – Znak 312. perutě Obr. 15 – Znak 313. perutě

33. Domácí odboj • Dne 28. 10. 1939 došlo k masovým demonstracím v Praze, byl zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student Jan Opletal. • Jeho pohřeb se stal příležitostí k demonstracím a následně dne 17. 11. 1939 bylo popraveno v Praze 9 studentů, zavřeny vysoké školy a do koncentračních táborů posláno 1200 vysokoškolských studentů. • Tři odbojové organizace – Obrana národa, Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme se v roce 1940 spojily v jednu odbojovou organizaci – Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).

34. Domácí odboj Obr. 16 – Jan Opletal Obr. 17 – Václav Sedláček

35. Domácí odboj • Odboj postupně přecházel od vydávání periodik a letáků k aktivním formám odboje. • Velký význam měla tzv. tichá fronta – zpravodajci předávali informace do Londýna – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek. • Mimo tento odboj působila ilegálně KSČ, která odsuzovala činy Edvarda Beneše, tvrdila, že zaprodal český národ západním imperialistům. • KSČ změnila názor po napadení SSSR Německem v roce 1941. • V létě 1941 došlo ke spojení odboje ÚVODu a KSČ v Ústřední národně revoluční výbor Československa.

36. Domácí odboj • Do roku 1941 působil ve funkci říšského protektora Konstantin von Neurath. • V roce 1941 nastoupil do funkce říšského protektora Reinhard Heydrich. Vyhlásil stanné právo a bylo popraveno na 500 lidí. • Masové zatýkání narušilo odboj a v říjnu 1941 byl rozbit Ústřední národně revoluční výbor Československa. • Dne 27. 5. 1942 byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha pod krycím názvem „Anthropoid“. Atentát provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík. • Následovala „heydrichiáda“ – teror, stanné právo, vypálení vesnic Lidice a Ležáky.

37. Domácí odboj Obr. 18 – Reinhard Heydrich Obr. 19 – Konstantin von Neurath

38. Domácí odboj Obr. 20 – Jan Kubiš Obr. 21 – Jozef Gabčík

39. Domácí odboj • Veškerému teroru velel státní sekretář Karl Hermann Frank. • Po Heydrichově smrti až do roku 1943 zastával funkci říšského protektora Kurt Daluege. • Od roku 1943 do roku 1945 zastával funkci říšského protektora Wilhelm Frick. • Po heydrichiádě se již nepodařilo obnovit domácí odboj. • 1943 byl rozbit ÚVOD. • Vznikl Přípravný revoluční výbor a následně Rada tří, ale ani jedné z této organizací se nepodařilo rozvinout plně svou činnost.

40. Domácí odboj Obr. 22 – Památník Lidické děti Obr. 23 – Wilhel Frick

41. Československo součástí protihitlerovské koalice • Dne 18. 7. 1941 byla uzavřena československo-sovětská úmluva o spojenectví a válce proti Německu. • Byly vytvořeny československé vojenské jednotky na území SSSR. Na jejich formování měla veliký význam Československá vojenská mise v SSSR pod vedením generála Heliodora Píky. • V Buzuluku se vytvořil 1. československý samostatný polní prapor pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody. • Veliký význam měli českoslovenští letci – bitva o Británii, krytí ze vzduchu invaze v Normandii, výsadková operace u Arnhemu, atd.

42. Československo součástí protihitlerovské koalice Obr. 24 – Heliodor Píka Obr. 25 – Klement Gottwald

43. Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943 • Musela se vyřešit otázka státoprávního uspořádání Československa. • Spolupráci začala exilová vláda v Londýně v čele s Edvardem Benešem a komunistické vedení v Moskvě v čele s Klementem Gottwaldem. • Základem nové zahraniční orientace Československa se stala „smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci Československa a SSSR“. • Cílem byla obnova Československa v předmnichovských hranicích. • Byl dohodnut odsun Němců z ČSR.

44. Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943 • Otázka Slovenska se nepodařila vyřešit až do konce války. Slováci požadovali autonomii, to Beneš odmítal a označoval je za hlavní strůjce rozpadu ČSR. • Byl dohodnut zákaz politických stran, které kolaborovaly s Němci a vytvoření Národní fronty (blok československých stran podílejících se na odporu).

45. Odboj na Slovensku • V roce 1943 se začal vládnoucí klerofašistický režim dostávat do krize. • Prvními odbojovými organizacemi na Slovensku byly Demec a Flóra. • Na jaře 1944 se vytvořilo Vojenské ústředí. • Nejvýznamnější organizací byla Slovenská národní rada, která v roce 1943 přijala Vánoční dohodu – dohoda o zahájení příprav celonárodního povstání a obnovení společného státu Čechů a Slováků. • V létě 1944 se vytvořilo na Slovensku partyzánské hnutí.

46. Odboj na Slovensku • Na tuto situaci zareagovala německá armáda na konci srpna 1944 obsazováním slovenského území. • Reakcí bylo vypuknutí povstání na Slovensku. • Hlavním střediskem povstání se stala Bánská Bystrica, sídlo Slovenské národní rady, která vyhlásila 1. 9. 1944 obnovení společného státu Čechů a Slováků a převzala politickou moc. • Vedení nad 1. československou armádou převzal generál Rudolf Viest, který přiletěl z Londýna. Obr. 26 – Rudolf Viest

47. Odboj na Slovensku • Dne 8. 9. 1944 zahájila Rudá armáda karpatsko-dukelskou operaci, jejímž cílem bylo proniknout rychle na Slovensko Dukelským průsmykem a pomoc povstání. Operace ovšem byla neúspěšná. • Na konci října obsadila německá vojska Banskou Bystricu. • Povstání bylo potlačeno a následovaly represe – vypálení mnoha vesnic, zabíjení lidí, odsun do koncentračních táborů. • Odpor byl dále veden jen partyzánskou válkou, které velel plukovník A. N. Asmolov.

48. Osvobození Československa • Prvním krokem bylo Stalinovo rozhodnutí připojit násilím k SSSR Podkarpatskou Rus, což se mu povedlo. • Pozice Londýnské vlády tak byla oslabena a v březnu v Moskvě došlo k jednání o sestavení nové vlády s účastí komunistů. • Ta dne 5. 5. 1945 v Košicích schválila tzv. Košický vládní program. • Stalin odmítl Eisenhowerovu nabídku z 5. 5. 1945 na osvobození většího území ČSR. • Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze.

49. Osvobození Československa Obr. 27 – Stalin Obr. 28 – Eisenhover

50. Osvobození Československa • Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze. • Dne 6. 5. 1945 americká armáda vstoupila do Plzně, dál se ovšem dle domluvy se Stalinem nevydala. • Dne 6. 5. 1945 Česká národní rada převzala politickou moc. • Praze pomohli Vlasovci (část ruské armády, která během války padla do německého zajetí a bojovala na straně Německa). • Dne 9. 5. 1945 byla Praha osvobozena Rudou armádou.