170 likes | 278 Vues
Výuková centra. Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057. Prokaryotická buňka. Archebakterie Eubakterie. Charakteristika. jednobuněčné organismy nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně kromě cytoplazmy obsahují: prokaryotické jádro ribozomy buněčnou stěnu
E N D
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
Prokaryotickábuňka • Archebakterie • Eubakterie
Charakteristika • jednobuněčné organismy • nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně • kromě cytoplazmy obsahují: prokaryotické jádro ribozomy buněčnou stěnu cytoplazmatickou membránu • cca 10x menší, než eukaryotická buňka • schopnost vázat vzdušný dusík (pro některé)
Jádro • Nukleoid - pouze z jedné molekuly deoxiribonukleové kyseliny, ta zároveň plní funkci chromozomu • není od cytoplazmy odděleno blanou
RIBOZÓMY- • až 30 000,jednodušší než eukaryotní • syntéza bílkovin • GRANULA- • zrna zásobních látek (glykogen,volutin aj. • PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA- • lipidy a bílkoviny • odděluje vnitřní prostředí od vnějšího • polopropustná- semipermeabilní • BUNĚČNÁ STĚNA- • Základní složkou je PEPTIDOGLYKAN • Jediný pevný útvar buňky- mechanická ochrana a kompenzace vnitřního přetlaku
Další obaly - POUZDRO - (bílkovina a polysacharid), zvyšuje odolnost buňky • - GLYKOKALYX – umožňuje přichycení na různé povrchy • Pohyb- BIČÍK – 1 i více ( někdy ne viz. Koky) • FIMBRIE- krátká, křehká vlákna i tzv. sex-fimbrie, umožňující přenos genetického materiálu mezi buňkami
Rozmnožování rozmnožování příčným dělením: • rozdělení kružnicového chromozomu • příčné rozdělení Pokud by za hodinu proběhlo 1 dělení v optimálních podmínkách, tak by se z jedné buňky za 24 hodin vytvořilo přes 16mil. buněk.
METABOLISMUS BAKTERIÍ( skoro všechny typy) • 1. AUTOTROFNÍ -fotoautotrofní– získávají E ze slunečního záření fotosyntézou chemoautotrofní– získávají E oxidací anorg.látek tzv. chemosyntézou • 2.HETEROTROFNÍ-nedokáží vytvářet org.látky z anorganických např. saprofytní parazitní
3. Podle vztahu ke kyslíku - • ANAEROBNÍ –nepotřebují O2, někdy je pro ně i jedovatý • FAKULTATIVNĚ ANAEROBNÍ – v přítomnosti O2 jej využívají, jinak dýchají anaerobně • AEROBNÍ –O2 je pro jejich metabolismus nepostradatelný
EKOLOGIE BAKTERIÍ • všudypřítomné ( i v polár. obl., horkých pramenech, slaných jez. …) • sliny, půda – kolem 108 /g • stolice - 109/g • na povrchu kůže člověka je asi 1011bakteríí • v přírodě – rozkladači ( reducenti) organické hmoty, způsobují tlení, hnití – umožňují koloběh látek - ovlivňují úrodnost půdy ( obsahují 1% hmotnosti půdy) - složka samočistící schopnosti vod • Vztah k ostatním org, -hl. složka mikroflóry v těle i na povrchu - mohou poskytovat organizmu cenné látky: střevní bakterie tvoří vitamíny symbiotické – hlízkovité –váží N - způsobují choroby ( chroboplodné- patogenní)
Sterilizace = odstranění: plamen, pára, var, tlak, etanol, antibiotika ( pozor na rezistenci) • Pasterizace = rychlé zahřátí na 70°C – nedosáhne se sterility, používá se v potravinářství ( mléko, pivo aj.) • VYUŽITÍ • modelové organizmy pro výzkum živé hmoty (rych.dělení) • čištění odpadních vod • biotechnologie: - klasické- kysané mléčné výrobky, ocet, siláž, bioplyn - nové – genetika ( využití genů bakterií - tvorba vitamínů, odolnost proti plísním atd.
Archebakterie • buněčná stěna je tvořena polysacharidem – pseudomereinem (některé archebakteriebuň. stěnu vůbec nemají) • v řadě vlastností se podobají eukaryotním buňkám
Eubakterie • hlavní chemickou složkou buň. stěny je peptidoglygan, též murein. • Peptidoglygam je možno si představit jako síť pokrývající všechen povrch eubakteriální buňky.
Prof. RNDr. Stanislav Rosypal, DrSc.; Bakteriologie a virologie, 1994
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057