Morfologie – p řednáška 9

1. Morfologie – přednáška 9 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 1. prosince 2009

2. Totalizátory i. • zájmena a zájmenná příslovce • úplná množina jevů • veškerý, všechen, každý • sám (totální omezení na jednotku) • číslovky (oba) • sklonění • všechen • složené • sg měkký (náš) • pl tvrdý (všech těch) • vnitřní sklonění • vše+chny (ty) v NOMpl, pak v pl už jenom bez postfixu

3. Totalizátory ii. • sám • kombinované sklonění • sám, sama, samu ... jmenné • samého, samému... složené • veškerý • pravidelně jako mladý • ZP • vždy, všude, vždycky (D/C)

4. Limitativa • ve starších učebnicích LIMITATIVA (vymezovací zájmena) • vlastní identifikátory • týž, tentýž • jednoduché tvary • t + deklinační formant (mladý) + -ž • složené tvary • ten/ta/to + týž (táž,...) • ten/ta/to + nesklonné též • totalizátory • o skupině prvků říká, že jde o úplný výčet • všichni, každý

5. Týž, tentýž

6. Záporná zájmena (negativa) • protiklad k totalizátorům • na kořenech typických pro tázací • nikdo, nic, ničí, nijaký • ZP nikde, nikdy, nijak • sklonění • nikdo • jako substantivní (D/S) • v SG, jako MA, tj. GEN=ACC • starší učebnice: nikdo, nic bezrodá ... ale? • ten vs. s nikým (tím) • nic • zájmenné měkké • neutrum

7. Záporná zájmena ii. • nijaký • nemající žádnou vlastnost (původně) • vs. mající nevýraznou vlastnost • nijaká polévka • ničí • složené podle jarní • (obvykle jenom NOM) • nikde, nikdyZP • nesklonná

8. Deiktické výrazy neurčité • vlastní neurčitá • tázací • vztažná

9. Tázací • funkce: • vyjadřovat neznalost & apel na adresáta, aby neznalost eliminoval • DOPLŇOVACÍ otázky • neznalost osoby • kdo? • neznalost věci • co? • kvalita • jaký? (mladý) • identita • který? • vlastník • čí? (jarní)

10. Vztažná zájmena (relativa) • stejný repertoár jako tázací • + jenž (-ž postfix za koncovkou) • SG jenž, jež, jež PL již, jež, jež • náš • absolutní nesklonné co • dívka, co s ní sedím • dívka, co jsem ji viděla • v hovorové češtině, leč nepišme v odborných textech

11. Neurčitá zájmena • produktivní (málo, ale přece) • klasické prostředky • slovotvorné předpony • ně-kdo, ně-co, ně-jaký, ně-který • slovotvorné přípony • kdo-si, kdo-koli, jaký-koli, který-koli • lec-jaký, málo-kdo, málo-který • spřežkování • nevímkdo, čertvíkdo, leda-kdo • bůhvíkdo / bůh ví kdo • obojí možnost psaní

12. Sklonění zájmen • všechny tři typy • zájmenné • náš, váš – jenž • ten – ukazovací, vztažná, tázací • smíšené – všechen • složené • hlavně podle mladý – který, jaký • jarní – čí, čího • kombinované • samý, samého + jmenné sám, sama • + typicky: specifické tvary (on, ona, etc.)

13. Gramatické kategorie • rod • některá osobní bezrodá • číslo • v SG i PL (zejména ta postavená na ADJ) • jen SG já, ty • jen PL my, vy • zvratné se: • SG paradigma, ale i k substantivu/slovesu k PL

14. aMČ • pronominália • pronomenSG.N / pronominaPL = zájmena • „na cestě k tomu, aby se staly zájmeny“ • plní podobné funkce jako zájmena • neurčitost • jedna paní povídala • mám jisté podezření

15. Číslovky NumeraleSG.N – numeraliaPL

16. Co jsou číslovky? • pokud číslovky vyjadřují množství, jaké množství vyjadřuje číslovka řadová? • vymezit číslovky sémanticky • kvantita • významy, které jsou na kvantitě založené

17. Číslovky • nástavbový slovní druh • ale: některé učebnice považují číslovky za základní slovní druh • označuje množství a další skutečnosti s množstvím spojené, ale současně se v textu chová jako některý základní slovní druh, a to • substantiva • adjektiva • příslovce •  a proto se označuje jako nástavbový SD

18. Číslovky ii. • substantivní • + počítaný předmět v GEN (v přímých pádech) • pět/několik růží Q/S • adjektivní • pátá žena – vlastnost/znak substance • Q/A • adverbiální • pětkrát, dvojmo Q/C

19. Číslovky iii. • nejsou jediný prostředek, který je schopen vyjádřit množství • slovotvorné postupy • stupňování adjektiv • opakovanost, opětovanost sloves • přiběhnout, přibíhat, nosívávat • adverbia mnoho, málo (podle postavení ve větě) • gramatická kategorie SG / PL

20. Číslovky iv. • počet = kombinovanými výrazy • (ne jedno slovo) • pět stran • 721stran

21. Klasifikace číslovek podle aMČ 2. • vyjadřují pouze počet • počet čeho (základní, souborové, druhové, velikostní, násobné) • jaký počet (určitý, neurčitý) • jak na počet hledíme (úhrnné) • vedle počtu i jiné významy • totalizátory • solitérní • obecné významy založené na množství • dílové • skupinové • řadové • abstrahují od významu počtu • numerické

22. vyjadřují pouze počet • počet čeho vyjadřují • základní • počet počitatelných předmětů • jeden, dva, tři, čtyři ... n • jeden – zájmenné, ten • dva, dvě • v zachovalém duálu, tři tvary • dva, dvou, dvěma (zájmenné podle ten, ale setřené) • tři, čtyři • od původu jmenné podle kost, v PL paradigmatu • ale: třech jako těch

23. vyjadřují pouze počet • pět až 99 • od původu i-kmenové sklonění v SG tvaru • dnes už jenom 2 tvary pět – pěti, málo – mála (dvojtvará flexe) • tři, čtyři, pět – bezrodé • tucet, kopa, mandel, veletucet • pravidelné sklonění jako substantiva

24. vyjadřují pouze počet • souborové • počet souborů, balení, sad, svazků věcí, etc. • dvoje zápalky, troje klíče, čtvery boty • sklonění kombinované • jmenné + složené • čtvery jako šťastny / jako ty • čtverých jako mladých • dvoje – naše • dvojích – jarních

25. vyjadřují pouze počet • druhové • počet druhů • dvojí, trojí, čtverý, paterý, desaterý • dvoje klíče – dva svazky • dvojí klíče – patentní vs. obyčejné • některá nepočitatelná • dvojí láska – mateřská vs. milenecká • všechny tvary složené • b. + c. u pomnožných jmen • dvoje dveře – dva kusy • dvojí dveře – dva druhy

26. vyjadřují pouze počet • velikostní • prostředek, který starší učebnice řadí mezi Adj • tisícový, miliónový, nulový • počet jednotek stejnorodých, na něž nazíráme z určitého úhlu • násobné • počet realizací děje • přišel dvakrát, třikrát – jako Adv • dvojnásobný, trojnásobný – jako Adj • dvojmo, trojitě – nesklonné, jako Adv

27. vyjadřují pouze počet • jaký počet vyjadřuje • určitý • množství zapsatelné číslicí • pět, pětkrát, paterý • neurčitý • množství nezapsatelné číslicí • několikerý, několikrát

28. vyjadřují pouze počet • jak na počet hledíme • číslovky úhrnné • dvé, tré, patero, devatero, desatero • jevy jsou nazírány v určitém celku • druhové, podle staršího dělení • jako maskulina a neutra (dvé, dvého, dvému...) • sklonění podle mladý • čtvero, patero • jmenné sklonění podle město • dvojtvará flexe

29. vedle počtu i jiné významy • totalizátory • oba, obě (základní) • poobakrát (násobná) • vezmu si oboje boty (souborová) • solitérní číslovky • množina prvků je omezena na počet jeden • jediný • jedinkrát vs. jedenkrát

30. obecné významy založené na významu množství • dílové číslovky • jedno nebo více částí, které jsou rovnocenné • desetina, polovina, třetina • skupinové číslovky • dvojice, trojice, pětka, jedenáctka hráčů • pokud se pojí s počítaným předmětem! • vs. fotbalová jedenáctka – substantivum • řadové číslovky • pořadí v množině, identifikátor skutečnosti • stojí druhá

31. číslovky abstrahující od významu počtu • číslovky numerické • pojmenování přirozených čísel • nula, jedna, dvě, tři, čtyři....

32. Přirozená čísla • celá kladná čísla, tj. {1,2,3,... n} • celá nezáporná čísla {0,1,2,3,... n} • pojetí 2. podle tradice z 19. století • http://en.wikipedia.org/wiki/Natural_number

33. Typy sklonění číslovek • všechny tři typy sklonění • nástavbou nad substantivy • jmenné • pět kost, tisíc stroj, milión hrad • nástavbou nad adjektivy • složené převažuje • pátá mladá, čtverý mladý, tisícový mladý, • tisící jarní • zájmenné • jeden, jedna, jedno (Q/A!)

34. Více způsobů sklonění • sto • město • sto,bez sta lidí, ke stu lidí • nesklonná: ke sto lidem • kombinované číslovkové výrazy • skloňovat ve všech složkách • skloňovat až poslední část (desítky + jednotky) • s 1 na konci • dvacet jeden žák • dvacet jedna žáků • jednadvacet žáků