Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady. 21. 10. 2010, Praha

1. Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady. 21. 10. 2010, Praha Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

2. OSNOVA 21. 10. 2010: • Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady. • Pracovněprávní vztahy. • Pracovní poměr a jeho druhy.

3. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Základní pramen pracovního práva Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění

4. Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady • Pracovněprávní vztah je společenský vztah, který vzniká při realizaci výkonu tzv. závislé práce.

5. Pracovněprávní vztah • Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva – výkon závislé práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce • Druhy: 1) Individuální a) Základní – pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) b) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání), kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní a odpovědnostní vztahy 2) Kolektivní Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě.

6. Základní zásady pracovněprávních vztahů, § 13 ZP • Vznik jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. • Zaměstnavatel – nesmí přenášet riziko výkonu závislé práce na zaměstnance. • Zaměstnavatel: Rovné zacházení. Zákaz diskriminace. Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Poskytování informací a projednání se zaměstnanci. Seznamovat s kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy. Nesmí ukládat peněžité postihy za porušení povinností, § 13 odst. 2 písm. f) ZP. Nesmí sjednat zajištění závazku, výj. konkurenční doložka, srážky ze mzdy, § 13 odst. 2 písm. g) ZP.

7. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Pracovní poměr • Charakteristické rysy pracovního poměru • Prvky pracovního poměru • Druhy pracovního poměru

8. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Charakteristické rysy pracovního poměru Vznik pracovněprávních vztahů obecně na základě: a) Právní norma – zákoník práce (subsidiárně, delegovaně) b) Právní skutečnosti – pracovní smlouva, jmenování, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Charakteristické rysy pracovního poměru: I. Smluvní a závazkový vztah II. Osobně právní závazek III. Organizační povaha pracovního poměru IV. Kolektivní povaha pracovního poměru V. Úplatnost pracovního poměru

9. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Prvky pracovního poměru • Subjekty pracovního poměru – zaměstnavatel a zaměstnanec • Objekt pracovního poměru - opakující se osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, tzv. závislá činnost • Obsah pracovního poměru – vzájemná práva a povinnosti subjektů pracovního poměru

10. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Základní práva a povinnosti subjektů pracovněprávního vztahu Zaměstnavatel je ten,pod jehož vedením a na jehož účet je práce vykonávána. Zaměstnavatel je vlastníkem výrobních prostředků, práci organizuje a řídí, vytváří pracovní podmínky, odebírá výsledky práce, má z ní bezprostřední užitek a nese hospodářské riziko vznikající při výkonu práce.Podle § 7 odst. 1 ZP je zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu nebo v obdobném pracovním vztahu.  Zaměstnanec je vlastníkem pracovní síly. Pracovník vykonává práci zpravidla osobně podle pokynů zaměstnavatele a je za ni zaměstnavatelem odměňován.

11. Zaměstnanec, § 6ZP Pracovněprávní způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením věku 15 let a zaměstnanec musí mít ukončenou povinnou školní docházku. Práce osob mladších 15 let je zakázána, výj. pro činnost uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní určuje z. č. 435/2004. Dohodu o hmotné odpovědnosti lze uzavřít nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Zaměstnavatel, §§ 7 a násl. ZP Fyzická osoba Způsobilost zaměstnavatele k právům a povinnostem vzniká narozením a způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností dovršením věku 18 let Smrtí zaměstnavatele, přecházejí práva a povinnostiz pracovněna dědice. Způsobilostvpracovněprávních vztazích nemá, na rozdíl od občanského zákoníku, počaté dítě (nasciturus). Právnická osoba – může zaměstnávat jiné osoby prostřednictvím činnosti jejích statutárních orgánů. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Právní definice pojmů zaměstnanec, zaměstnavatel podle zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

12. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Druhy pracovního poměru Pracovní poměr je nejtypičtějším a nejčastějším druhem základních pracovněprávních vztahů. Jednotlivé druhy lze rozlišit podle toho, za jakých podmínek je pracovní poměr uzavírán a jaký konkrétní cíl má zajistit. Uvedeme si třídění podle pěti hledisek: • Podle doby trvání pracovního poměru • Podle místa výkonu práce • Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu • Podle zaměstnavatele • Podle právních skutečností, které pracovní poměr zakládají

13. Druhy pracovního poměru • Podle způsobu vzniku • Pracovní smlouva • Jmenování • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr • Podle délky trvání pracovního poměru • Pracovní poměr na dobu určitou • Pracovní poměr na dobu neurčitou • Podle zaměstnavatele: • Právnická osoba • Fyzická osoba • Stát • Agentura práce • Podle místa výkonu práce • V prostorách zaměstnavatele • Domáčtí zaměstnanci - § 317 ZP

14. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Podle doby trvání pracovního poměru: I. Pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, § 39 ZP - není-li v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání II. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, § 39 odst. 2 zákoníku práce, § 65 zákoníku práce • max. 2 roky mezi týmiž účastníky • výjimky § 39 odst. 3,4 zákoníku práce • významná změna nastala novelou č. 46/2004 Sb., původního zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb., s účinností od 1. 3. 2004 (dvojí režim pracovních poměrů na dobu určitou uzavřených před účinností novely, ty se řídí do jejich skončení právní úpravou původní, teprve po jejich skončení nastupuje nový právní režim) - S účinností nového zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., platí pro všechny pr. p. na dobu urč. Stejný režim

15. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Podle místa výkonu práce I. V zařízeních zaměstnavatele II. Tzv. domáčtí zaměstnanci

16. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu Souběžné pracovní poměry I. Souběžné rovnocenné a samostatně posuzované II. Souběžné pracovní poměry ve vztahu závislosti, hlavní a další pracovní poměr

17. Zákaz jiné výdělečné činnosti • §13 odst. 4 ZP – další pracovní poměr – jen jiný druh práce • § 304 ZP – výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který může být kdykoli odvolán

18. Konkurenční doložka, § 310 ZP • Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok. • Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. • Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. • Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. • Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek. • Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru. • Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil.

19. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Vedlejší činnost X Vedlejší zaměstnání Hlavní pracovní poměr - zaměstnání na stanovenou týdenní pracovní dobu, souběžné pracovní poměry Vedlejší pracovní poměr - – Za trvání pracovního poměru zaměstnanec koná práce také v dalším pracovním poměru na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší činnost – Vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán v pracovním poměru mimo pracovní dobu. Jedná se o práce jiného druhu než jaké byly sjednány v pracovní smlouvě. Může být vykonávána jen v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

20. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Manažerská smlouva • Obsah, podmínky a náležitosti neupravuje žádný právní předpis. • Pracovní smlouva, kde druhem práce je výkon funkce vedoucího zaměstnance. • Příkazní a další smlouvy uzavírané podle občanského nebo obchodního zákoníku. Mzda se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo se řídí vnitřním mzdovým předpisem zaměstnavatele.

21. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz §13 zákona o zaměstnanosti, z. č.435/2004Sb., ve znění zákonů č. 168/2005, 202/2005, 253/2005, 382/2005- s účinností od 1. 1. 2007 zrušen a nahrazen definicí závislé práce dle § 2 odst. 4 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb. PO nebo FO je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Jde o úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností., které zaměstnavatel provádí pod vlastním jménem a na jeho odpovědnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Formulace byla převzata bez z předchozí právní úpravy, zákaz „švarcsystému“ platí už od 1. 1. 1992. Nově jsou upraveny sankce za porušení zákona. Firmy mohou uzavírat obchodní vztahy nejen s podniky, které mají své zaměstnance, ale také s živnostníky, kteří nikoho nezaměstnávají. Nesmi s však jednat o zastřený nebo skrytý pracovněprávní vztah.

22. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Podle zaměstnavatele • Fyzická osoba • Právnická osoba • Státní orgány • Agentury práce

23. Agenturní zaměstnávání Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobnějšíúpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. vustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce spovolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b), § 60 zákoníku práce – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí Dvě smlouvy: • pracovní smlouva – zaměstnanec a agentura • dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – agentura a uživatel pracovní síly

24. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Předsmluvní vztahy Vztahy, které vznikají mezi subjekty v procesu sjednávání pracovní smlouvy, právní úprava je kusá. Zaměstnavatel může získávat nové zaměstnance v potřebném počtu a kvalifikační či jiné struktuře buď vlastním výběrem (inzerce, doporučení) nebo za pomoci úřadu práce nebo agentury práce. Zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovněprávní vztahy od jejich vzniku až po jejich skončení a v souvislosti s § 28 zákoníku práce i na předsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. Proces sjednávání pracovní smlouvy probíhá ve třech fázích: a) informační fáze b) hodnotící fáze c) verifikační fáze

25. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Vstupní dokumenty Životopis Potvrzení o dosažení odborné kvalifikace, potřebného vzdělání Vstupní lékařská prohlídka - povinný podíl osob zdravotně postižených Výpis z rejstříku trestů Pracovní povolení u cizinců

26. Pracovní poměr, předsmluvní jednání §§ 30 – 32 ZP • Výběr – v působnosti zaměstnavatele, § 30 odst. 1 ZP • Před vznikem pracovního poměru smí zaměstnavatel podle § 30 odst 2 ZP od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí suzavřením pracovní smlouvy. • Seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, § 31 ZP. • Vstupní lékařské prohlídky - § 32 ZP.

27. Zákaz požadování informací, § 316 odst. 4 zákoníku práce • Zákaz požadování informací, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem: a) Těhotenství b) Rodinné a majetkové poměry c) Sexuální orientace d) Původ e) Členství v odborové organizaci f) Členství v politických stranách nebo hnutích g) Příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti h) Trestněprávní bezúhonnost • c, d, e, f a g - výj. je-li pro to věcný důvod a požadavek je přiměřený. • Informace nesmí být získávány ani prostřednictvím třetích osob.

28. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Pracovní smlouva Formální právní úkon bez sankce neplatnosti, § 34 odst. 3 ZP 1. Obligatorní náležitosti – druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce 2. Fakultativní náležitosti – např. zkušební doba,ujednání o době trvání pracovního poměru, mzdová ujednání, zařazení pouze na denní směny § 37 ZP - Údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměr, do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru písemně zaměstnance informovat, nebo odkázat na příslušný pracovněprávní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

29. Smluvní svoboda • Vznik pracovního poměru. • Ujednání o právech a povinnostech. • Podle soukromoprávní zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, nelze tedy kogentní ustanovení zákoníku práce vyloučit ani smluvním ujednáním. • Funkce pracovního práva: a) Ochranná – minimální standard b) Organizační – organizace práce c) Výchovná – jednání v souladu s dobrými mravy

30. Kogentní ustanovení zákoníku práce, tj. ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit • Podle § 2 odst. 1 ZP mohou být práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to není výslovně zakázáno nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. • Odchýlení není možné, pokud se jedná o: a) Úpravu účastníků pracovněprávních vztahů b) Od ustanovení odkazujících na použití občanského zákoníku. c) V náhradě škody. d) Od ustanovení ukládajících povinnost (neplatí jde-li o odchýlení ve prospěch zaměstnance). • Od ustanovení uvedených v § 363 zákoníku práce.

31. § 363 zákoníku práce • § 363 odst. 1 – zapracované předpisy ES, lze se odchýlit ve prospěch zaměstnance. • § 363 odst. 2– taxativní výčet kogentních ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit v žádném případě. Například – rozvržení pracovní doby před zahájením práce, zákaz postihování či znevýhodňování zaměstnance……

32. Aplikace smluvní volnosti - je možné se odchýlit od určitého ustanovení zákoníku práce?Odchylná úprava práv a povinností, § 2 odst. 2 ZP • Zjistit, zda není ustanovení v § 363 odst. 2 nebo není výslovně zakázáno, že se od něj není možné odchýlit - § 2 odst. 1 NZP • Zjistit, zda není v § 363 odst.1 nebo nejde o ustanovení ukládající povinnost • Z textu ustanovení zjisti, zda umožňuje odchylnou úpravu, upravuje-li minimální nebo maximální hranici, pak ji nelze překročit. • Mzdová, platová a ostatní práva nemohou být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, § 2 odst. 3 Jakým způsobem se lze odchýlit? • Smlouvou – nepojmenované smlouvy • Vnitřním předpisem - § 305 • Kolektivní smlouvou - §§ 22- 29

33. Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též OZ • § 4 ZP – občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, jestliže to výslovně stanoví zákoník práce • Princip tzv. delegace! Nález ÚS č. 116/2008 Sb. zrušil § 4 ZP, tj. občanský zákoník lze použít subsidiárně • Pracovněprávní vztahy ve zvláštních případech, § 5 Příklad: Počítání času - § 333 zákoníku práce odkazuje na § 122 občanského zákoníku Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 OZ, § 6 odst. 2 ZP. Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí §§ 22, 23, 24, 31, 32, 33, 33a a 33b OZ, § 12 ZP. Ochrana osobnosti, § 17 ZP. Smlouva o smlouvě budoucí, § 50a OZ. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, § 551 OZ. Veřejný příslib, § 850 OZ.

34. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Cvičné příklady • Dva soukromí podnikatelé – instalatéři – uzavřeli smlouvu, že budou spolupracovat při vyřizování zakázek. Dohodli se, že jeden z nich povede pro oba účetnictví a bude vyplácet sobě i druhému odměnu, odvádět příslušné pojištění atd., zatím co druhý bude dělat reklamu a shánět zákazníky.  1)Jaký právní vztah mezi instalatéry vznikl? 2)Za jakých podmínek by mezi zmíněnými instalatéry mohl vzniknout pracovněprávní vztah? • Zaměstnanec, který pracoval ve firmě jako mzdový účetní po stanovenou pracovní dobu, se rozhodl, že bude vedle toho pracovat o sobotách a nedělích jako topič. 1)       V jakém pracovněprávním vztahu může práci topiče vykonávat? 2)       Jaký je vzájemný právní vztah mezi oběma činnostmi?

35. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Cvičný příklad • Zaměstnavatel Jan Sladký provozuje cukrárnu ve které zaměstnává dva cukráře. Na období zvýšené spotřeby práce v letních měsících přijal do pracovního poměru K. Mladého, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, ve které byly obsaženy všechna podstatné náležitosti pracovní smlouvy, ale nebyla žádná zmínka o mzdě za vykonanou práci. 1) Je taková pracovní smlouva platná?  2) Na jakou mzdu má v takovém případě zaměstnanec nárok?

36. Právní skutečnosti v pracovním právu • úprava obecných institutů v pracovním právu je velmi kusá a neúplná, lze doporučit využití analogie iuris (zejména u právních úkonů, tedy koncepční změna ve vztahu k občanskému zákoníku – pozitivum) • podle uplatnění prvku vůle je dělíme na: a) Subjektivní právní skutečnosti, právní úkony - volní chování b) Objektivní právní skutečnosti, právní události - jevy bez projevu lidské vůle

37. Objektivní právní skutečnosti v pracovním právu • Čas – nejobecnější objektivní právní skutečnost, má-li mít právní význam, musí být omezeno na určitý úsek, musí být určen začátek a konec • Hmotně právní počítání času v pracovním právu, projev vůle musí být doručen adresátovi • Lhůty a doby - §§ 261 – 266 ZP • Počítání času - § 333 ZP – delegace na § 122 OZ 1. Podle dnů – počíná dnem následujícím po události rozhodující pro počátek 2. Podle týdnů, měsíců, let – poslední den lhůty připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná běžet 3. Polovina měsíce - 15 dnů 4. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den • Výpovědní doba

38. Prekluze, Promlčení - § 363 ZP I. Promlčení - § 329 ZP – delegace na §§ 100 odst. 1, 2, § 101, 103, 106 a 107 OZ • 3 roky – peněžité nároky • 10 let – nároky písemně uznané co do důvodu i výše - nároky zajištěné zástavním právem • 2 roky • Náhrada škody na zdraví – nepromlčuje se II. Prekluze - § 330 ZP – jen v taxativních případech • 2 měsíce – neplatné rozvázání pracovního poměru • 15 dní – náhrada škody na věcech odložených u zaměstnavatele

39. Doručování - §§ 334 – 337 ZP • Zaměstnanci do vlastních rukou – na pracovišti, v bytě a kdekoli, není-li to možné, lze doručit držitelem poštovní licence „do vlastních rukou“ • Zaměstnanec nezastižen – uložení po dobu 10 dnů na poště nebo u orgánu obce • § 336 odst. 4 ZP Povinnost zaměstnavatele je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme, doručeno posl. dnem 10 denní lhůty (zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil, odmítl přijmout) • § 337 – doručování zaměstnance zaměstnavateli • NOVĚ: el. doručování - souhlas zaměstnance, el. Podpis (z. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů)

40. Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz Děkuji za pozornost a těším se na diskusi. Přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne milí posluchači. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/