1 / 108

eleznicn telekomunikacn s t

Osnova tmata. Organizace eleznice (CD, SDC, CD-T)Telekomunikace a sdelovac technika u CDTelekomunikacn st a jej sluby u CDCD - TELEMATIKA a.s.Hlavn produkty telekomunikac. Historie Ceskch drah. Cesk drhy jsou pokracovatelem vce ne stoedestilet tradice eleznicn dopravy na ze

rasia
Télécharger la présentation

eleznicn telekomunikacn s t

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

    1. eleznicn telekomunikacn st Ing. Vladimr Hrub, Ing Duan Vna CD - TELEMATIKA a.s. Purkynova 22, 306 02 Plzen tel. : 972 524 385 mobil: 602 337 042 602 337 041 e-mail: vladimir.hruby@cdt.cz dusan.vana@cdt.cz

    2. Osnova tmata Organizace eleznice (CD, SDC, CD-T) Telekomunikace a sdelovac technika u CD Telekomunikacn st a jej sluby u CD CD - TELEMATIKA a.s. Hlavn produkty telekomunikac

    3. Historie Ceskch drah Cesk drhy jsou pokracovatelem vce ne stoedestilet tradice eleznicn dopravy na zem Cech, Moravy aSlezska. Historick milnky jejho vvoje obsahuj nejedno prvenstv. 1828 prvn konespren eleznice vEvrope: Cesk Budejovice Linec 1839 prvn parostrojn eleznice na evropskm kontinente: Vden - Breclav 1903 prvn normlne rozchodn elektrifikovan trat 1918 vznik Ceskoslovenskch sttnch drah (CSD) 1991 na sti CSD zahjen provoz vlaku evropsk prestin ste EuroCity (EC) 1993 vznik Ceskch drah (CD) po rozpadu CSFR 1993 zahjen modernizace pternch trat - eleznicnch koridoru 1994 zahjen dopravy kamionu po eleznici ("RoLa") CD: Lovosice Drdany 2003 vznik spolecnosti Cesk drhy, a.s. a SDC, s.o.

    4. eleznice a jej organizace Na zklade zkona o transformaci Ceskch drah, sttn organizace (c. 77/2002 Sb.) dolo 31.12.2002 k zniku sttn organizace Cesk drhy bez likvidace. K1.1.2003 vznikly dve nstupnick organizace, a to Cesk drhy, a.s. a sttn organizace Sprva eleznicn dopravn cesty (SDC).

    5. Sprva eleznicn dopravn cesty SDC, s.o., hospodar s majetkem sttu, kter tvor predevm eleznicn dopravn cestu. Pln funkci vlastnka drhy, zajituje provozovn, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj eleznicn dopravn cesty. Prideluje kapacitu dopravn cesty na drze celosttn a regionln ve vlastnictv Cesk republiky.

    7. Organizace Ceskch drah Predstavenstvo, Valn hromada, Dozorc rada, Rdc rada Dcerin spolecnosti Generln reditelstv, dotcen odbory, O26 Odbor strategie a informatiky sek nmestka pro ekonomiku sek nmestka pro nkladn dopravu sek nmestka pro osobn dopravu sek nmestka pro dopravn cestu Technick stredna CD Sprvy dopravnch cest mal sdel. Technika, zabezpecovac systmy D CD Telematika a.s.

    9. eleznicn st Ceskch drah

    10. Telekomunikace a sdelovac technika u CD Odbor 26 strategie a informatiky Odbor 14 elektroniky a elektrotechniky Technick stredna T CD Sprvy dopravnch cest (SDC) mal sdelovac technika, samozrejme zabezpecovac systmy Technick stredna CD CD - TELEMATIKA a.s.

    11. Technick stredna CD Vykonvaj cinnost majetkovho sprvce telekomunikacnch st a zarzen v majetku CD, a.s. a zprostredkovane i SDC Vydvaj Technick kvalitativn podmnky staveb sttnch drah Dtto Pravidla pro predvn digitln dokumentace Zavdec listy sdelovac a zabezpecovac techniky Meren rovne a kvalitativn analza vf signlu merc vuz

    12. Telekomunikacn st CD Kabelov st (1.vrstva) Prenosov ste (2.vrstva) ATM, SDH, PDH, Radiov ste a prostredky (GSM-R a TRS) Hlasov (spojovac) st tranzitn a prstupov Datov st - ptern, prstupov Stov management Stov sluby a aplikace

    13. Zkladn definice objektu TS CD Telekomunikacn prostred CD je tvoreno telekomunikacn st a telekomunikacnmi slubami. eleznicn telekomunikacn st (TS) je soubor vech prostredku a zarzen CD souvisejcch svyslnm, prenosem a prjmem zprv libovolnho druhu mezi castnky (uivateli). TS vsobe zahrnuje vechny druhy telefonnch, datovch a radiovch st, zarzen pro dispecerskou slubu. Tyto druhy st vyuvaj pro prenosy veden kabelov metalick i optick, nadzemn veden, radiov okruhy. KTS jsou pripojena, nebo sn spolupracuj tak zarzen hodinov, informacn, telemechanizacn, prenosov prostredky a koncov zarzen vech cst telekomunikacn ste a zarzen pomocnho charakteru. Telekomunikacn zarzen je kad zarzen, kter slou pro vmenu zprv libovolnho druhu mezi castnky. Rozliujeme zarzen pro vysln, prenos a prjem informac jakhokoliv druhu po veden, radiovmi, optickmi a jinmi prostredky vyuvajcmi elektromagnetickch vln. Do souboru zarzen patr i zarzen pomocnho charakteru pro rzen provozu, tarifovn, pro sluby, meren a kontrolu zarzen apod. Koncov bod telekomunikacn ste je podle Vyhlky 130/1997 Sb. soucst tto ste. Koncovm bodem pro pripojen castnickho telekomunikacnho zarzen vybavenho schvlenou zstrckou je schvlen castnick zsuvka umsten u castnka. Na koncovm bode se uplatnuj SLA (Service Level Agreement)

    14. Vvoj telekomunikacnho prostred na CD Sjednocen technologie bylo dosaeno v oblastech : SDH, tranzitn telefonn st ATM, datov st Trvajc technologick nejednotnost Prstupov telefonn st

    15. Struktura stvajcho reen telekomunikacn ste CD

    16. Kabelov st eleznice Kabelov st eleznice je vybudovna a provozovna podl vech eleznicnch trat (viz slide c. 9) a ve vech objektech eleznice

    17. Tratov kabelizace - poadavky

    18. Mstn kabelizace

    19. LAN ste Pevn vnitrn rozvody jsou tvoreny tou cst strukturovanho kabelovho systmu, kter je na jedn strane zakoncena castnickou zsuvkou a na druh strane konc vtelekomunikacnm rozvadeci. Kpevnm vnitrnm rozvodum patr rovne kabelov trasy od kabelovho zveru budovy ktelekomunikacnmu rozvadeci a kabelov trasy propojujc jednotliv rozvadece budovy. Strukturovan kabelov systm je vybudovn vsouladu splatnmi standardy pro budovn loklnch st CD, technickmi podmnkami pro realizaci staveb voblasti telekomunikac a vsouladu snormami CSN a EIA/TIA. Strukturovan kabel jsou kabelov rozvody vbudove, uloen ve labech a litch, zakoncen u koncovho uivatele typizovanou zsuvkou na zdi, sbhajc se od do centra, kde jsou prepojovny bud do dal csti rozvodu nebo jsou pripojeny kaktivnmu prvku. Propojen subst mezi budovami je prpustn provst pouze galvanicky oddelenou cestou (pomoc FO kabelu, mikrovlnnho spoje apod.). Strukturovan kabel mue bt vyuita pro prenos dat vsti LAN, pro rozvod telefonu, pro zabezpecovac systmy, mstn rozhlas apod. Technologick LAN ste, urcen pro EZS, EPS, DRT, informacn zarzen pro cestujc a kamerov systmy, nesm bt propojeny s jinmi datovmi stemi.

    20. Ptern optick st CD-T Spolecnost CD-Telematika a.s. provozuje druhou nejrozshlej optickou st v CR. Jej aktuln dlka je 3500 km a je tvorena prevne ze 72 nebo 36 vlknovch optickch kabelu. Z toho je pribline 2300 km kabelu uloeno v zemi a zhruba 1200 km kabelu je zaveeno na storech eleznicn trakce. Optick kabely jsou vyvedeny celkem ve 239 obcch a ve 157 mestskch obvodech, pricem dal distribucn body je mon rychle zprovoznit na zklade poadavku zkaznku. Dodavateli kabelu jsou spolecnosti Ericsson a Alcatel s vlastnostmi optickch vlken podle doporucen ITUT G.652. Optick kabely uloen pod povrchem jsou zafukovan do HDPE trubek a zvesn kabely jsou provedeny s pevnost v tahu 4 nebo 7 kN. V rjnu 2004 uvedla spolecnost do provozu novou DWDM trasu mezi Prahou a Brnem o dlce 290 km s prenosovou kapacitou 16 kanlu po 10 Gbps. Trasa byla osazena zarzenm izraelsk spolecnosti ECI Telecom. Jde o takzvanou New SDH technology. St je ve velk mre vyuvna pro ptern prenosovou st eleznice, je vyuvna i velkmi Internet providery, mobilnmi opertory i televiznmi spolecnostmi

    21. Mapa ptern ste CD-T

    22. Mapa metropolitnch st CD-T

    23. Prenosov st SDH ATM PDH Modemov technologie PCM

    24. Pouvan modemy voicebandov - modemy firem Tainet, Microcom, Motorola. Typicky T-336Cx.Dosahyv rdu destek km. (S)HDSL modemy - modemy firem Patton, LineRunner, Nokia BB, RAD ASM. Typicky Patton 1088. Dosah (bez opakovace) cca 10km. ADSL modemy - modemy firmy Zyxel, rada Prestige. Nasazovnatechnologie ADSL2/2+. Typicky Zyxel Prestige 660R-61C. Dosah do 5,5km VDSL modemy - vysokorychlostn modemy firem Patton, Zyxel. Typicky Patton 2168. Krtk dosahy, do 1,5km DSLAMy: Zyxel, radaIES 1000, IES 2000 - modulrn systm, mono instalovatADSL2/2+ karty. Proti kartm provozovny ADSL2/2+ modemy Zyxel

    25. SDH Pro eleznici poskytovna cst prenosov kapacity SDH ste CD-T Ptern st SDH CD-T je tvorena esti zlohovanmi kruhy. SDH st o prenosov kapacite 2,5 Gbps m vce ne 100 uzlu po cel Cesk republice. Soucst nrodn ste je tak 14 metropolitnch st umstnench ve vetch mestech CR. Nove t vybudovna DWDM trasa mezi Prahou a Brnem o dlce 290 km s prenosovou kapacitou 16 kanlu po 10 Gbps. Trasa byla osazena zarzenm izraelsk spolecnosti ECI Telecom. Jde o takzvanou New SDH technology. Kapacita ringu STM 16 STM 4 Cca 80 uzlu po cel CR

    26. SDH + PDH SDH Marconi, rady MSH11, MSH41, MSH51 (naprost vetina predstavuje SDH st vmajetku CD-T), STM1 STM16 Cisco ONS 15305 nove nasazovan technologie STM1 STM4, Ethernet, ze staveb SDC, aktulne cca 25 uzlu PDH TTC Marconi, PDH 3.rdu, star technologie BKE, novej Smartmux, celkem cca 150 uzlu UMUX Tunor 2.rdu, kompaktn reen bez dohledu

    27. PGS, PCM, analogov technologie PGS Reen 4 nebo 8 vzdlench castnku hlasov ste po jedn xDSL lince, Ericsson nebo Ahead, destky zarzen PCM TTC PCM30U a varianty PCM30U-OCH, PCM30U-ROK, modernej PCMX1 rdove destky uzlu Philips zastaral nedohlen technologie, postupne nahrazovna modernejmi UMUX 1300 st cca 20.uzlu na Morave RAD Megaplex 2104 modern, znovch staveb SDC Analogov prenosov technologie Z12 star 12.kanlov prenosov zarzen bez dohledu, postupnou optimalizac dochz kvypnn jednotlivch relac a demonti V12 novej 12.kanlov prenosov zarzen bez dohledu, podobne jako u Z12 dochz postupnou optimalizac kvypnn jednotlivch relac a demonti

    28. ATM switche 18 uzlu Cisco: MSR8540 Z toho 16 pternch lokalit switche Cisco Catalyst 8540MSR modulrn zarzen (a 16 karet), rozhran OC-3 Propojen switchu OC-3 pres SDH, nebo po prm optice (pres repeatery Pandatel) Pripojen na datov ptern routery rozhran OC-3 Spolu s pternmi routery tvor ATM st prepnanou MPLS st CD; routery pracuj jako hranicn pro MPLS st, ATM switche pak jako vnitrn

    29. Hlasov st eleznice

    30. eleznicn telefonn st Dopravn Operativn Zvltn Mezinrodn Sluebn

    31. eleznicn telefonn st Dopravn telefonn st tvor ruzn telefonn okruhy Tratov Hlskov Dispecersk

    32. eleznicn telefonn st Operativn telefonn st slou pro spojen urcench vedoucch pracovnku. Postupnou digitalizac sluebn tel ste je operativn st touto nahrazovna Mezinrodn telefonn st : Slou pro spojen eleznicnch telefonnch st Je provozovna dle dohod UIC, kde jsou CD clenem

    33. Sluebn automatick telefonn st Vybudovna v padestch a edestch letech jako zcela automatick na systmech USTD a USHD, prpadne UK Tato byla ctyrrovnov (hlavn, uzlov, koncov a podrun stredny) 2001 2005 digitalizace tranzitn rovne St je ji v tranzitn rovni plne digitalizovna Nove je st koncipovna jako dvourovnov (tranzitn a prstupov systmy)

    34. Star uspordn ste streden Hlavn stredny Uzlov stredny Koncov stredny Podrun stredny Hlavn telefonn okruhy Prcn (prckov) telefonn okruhy Provozn telefonn okruhy castnick csla v rmci stredny Jednotn zjevn smerov csla a fnick hlsky Spojen prm, tandemov a obchoz

    35. Nov topologie tranzitnch streden 8 tranzitnch uzlu plus dal uzly-stvajc uzlov a nekter koncov AT Postavena na technologii MD110 Propojen neplnm polygonem po SDH

    36. Prstupov st telefonnch streden Je budovna podle loklnch monost instalovny systmy podle doby vstavby V soucasnosti jsou v provozu systmy: USTD, UTU, UK Elektronick systmy UE , Ateus Digitln systmy MD110 Digitln systmy TTC2000 (ITZ) Digitln systmy Hicom, HiPath (ITZ) Digitln systm Alcatel4400 Dal digitln systmy - Kapsch Milenium, UE300D

    38. strednyEricsson Digitln stredny MD 110 (verze BC10 a BC12), 8 tranzitnch streden tvor pter STS v lokalitch PLZ, UNL, CBE, PHA, PCE, BNO, OLC, OVA v sw verzi BC12. Z kad tranzitn stredny2-3 x E1 (Qsig)doswitche AutoCarrier (AC82 Praha, AC83 Brno), pro zprostredkovn spojen do st ostatnch opertoru (SS7). Lokalita PHA 3 x E1, BNO1xE1do ste O2 (puv.Eurotel). Ostatn stredny MD 110 jsou v prstupov sti (vet lokality). Celkem 49 streden MD 110.

    39. strednySiemens Digitln stredny Hicom 300 (ruzn modely) a novej HiPath 4000. Existuj od malch streden pro nekolik mlo castnku a po rozshl systmy, t se pouvaj pouzejako dispecersk zapojovace. V soucasnosti napr. na koridoru Breclav - C. Trebov, jako dispecersk systmy (ITZ). stredny neslou jako tranzitn, ale jsou o roven ne, tedy jako prstupov. Pokrvaj hlasovou komunikaci na tratovch secch koridoru Cca80 streden, stle se pridvaj nov.

    40. strednyTTC Digitln stredny TTC 2000, TTC 2000 Compact a nove TouchCall (pro dispecersk systmy). Nasazuj se prevne jako linie na tratch, bud jako komplexn stredny nebo pouze pro dispecery, ale tak jako samostatn AT. Do zbytku tel. ste jsou pripojeny na nadrazen systmy MD110 nebo Siemens (Qsig), ale slou i pro pripojen starch analogovch systmu (SHD, STD, UE). V rmci jedn ste se pouv firemn signalizace HDLC (QsigTTC) pro prechod do nadrazench systmu pak signalizace DSS1 (Telekom) nebo Qsig. Celkem130 streden (TTC Tesla Telekomunikace Praha).

    41. strednyUE Elektronick stredny UE 201, UE 101. stredny UE se nasazovaly jako nhrada starch analogovch streden 1. a 2. generace a jsou pouity jako koncov stredny. Do zbytku tel. ste jsou pripojeny na nadrazen systmy MD110, Siemens nebo TTC pres analogov prenaece E&M nebo digitln prenaec E1 (se signalizac R2 kdem nebo dekadicky). Nyn se pomoc jejich upgrade (zatm 25 kusu) na verzi firmware G206 zskaly alespon lep sluby a dlkov dohled. Dle je v tel. sti jete 20 mench streden typ UE 5,10,12,20 , ale u tech nelze provst upgrade. Celkem75 streden (Tesla Liptovsk Hrdok).

    42. strednyostatn V tel. sti jsou nekolika kusy zastoupeny i jin typy modernejch streden (Alcatel 2 ks, 2N Ateus 15 ks, Alphatel 7 ks, ...), ale pomerne velkou cst jete stle tvor star analogov stredny typu SHD 2/10, STD 5/41, UK101, apod. od firmy Tesla, kter jsou tak pouity jako koncov stredny v prstupov sti, a kter se sname z tel. ste postupne odstranovat nhradou za nov. Dohromady pribline 50 streden (Tesla Karln).

    43. Radiov ste CD

    44. Radiov ste TRS TRS tratov radiov systm Analogov systm pracujc v psmu 460MHz Umonuje pouze hlasovou komunikaci, speciln funkc je nouzov zastaven vlaku (vlaku) Doplnen krtk datov komunikace bylo nabzeno, mal vyuitelnost, rozhodnuto pokracovat ji jen GSM-R Do sluebn telefonn ste pripojen pres analogovou pobocku

    45. GSM-R GSM-R (GSM-Railway) Systm digitln odvozen od verejn GSM Jsou podporovny zkladn hlasov i datov prenosy Samotn funkcionalita ste je rozpracovna v doporucench EIRENE St je koncipovna jako prenosov systm pro zabezpecen jzdy vlaku - ERTMS Vyuit stvaj infrastruktury FO , SDH a PDH

    46. Etapy budovn GSM-R Pilotn projekt: Koln Praha Decn 1. etapa: Koridory 1 a 2 2. etapa: Koridory 3, 4 a trate s mezinrodnm provozem

    47. Datov st eleznice

    48. Etapy vvoje 1982 1993 - BEVOZ, ZIS dlnopisy + koncentrtory Aritma 1990-1993 - st JSPD Jednotn systm prenosu dat 1995-1996 Informacn systm SAP/R3 (infrastruktura) 1998-1999 IS PT informacn systm prepravnch treb (infrastruktura) 2000-2001 - vstavba ste optickch kabelu a ste SDH firmy CDT 2002-2003 stavba Interoperabilita (infrastruktura) 2002-2004 Modernizace tranzitn rovne telekomunikacn ste CD

    49. JSPD prvn paketov st v Ceskoslovenskch drahch podle doporucen CCITT X.25 1990 pilotn projekt 1992 prvn etapa 1993 druh etapa protokoly: synchronn rozhran X.25 asynchronn rozhran X.3 protokol BSC prenos dat pro celostov lohy CSD automatizovan rezervacn systm ARES informacn a rdc systm nkladn prepravy IRIS-N informacn systm evidence vozu v nkladn preprave BEVOZ ostatn informacn systmy (MIS mstn informacn systm nkladn prepravy, apod.)

    50. JSPD pripojen na verejnou datovou st EUROTEL (pozdeji Nextel) uzly AXS firmy ASCOM AXS 6050, 6000 AXS 3000 PAD (prevod asynchronnch dat do paketu) prvn etapa (pro tehdej CSD): 11ks (8+3) AXS 6000, 84ks AXS 3000 1250 uivatelu X.3, 128 uivatelu X.25 (prevne ARES) druh etapa (ji pro samostatn CD) 11ks AXS 6050 3000 uivatelu X.3

    51. JSPD

    52. Infrastruktura pro IS SAP/R3 budovna postupne v letech 1995 a 1996 propojen relativne malho poctu lokalit (v kad lokalite 1 a 10 prstupovch routeru) s jednm centrem centrln servery SAPu v Praze na Generlnm reditelstv CD s.o. vznik podnikov e-mailov ste Exchange prstup do internetu (Praha Eunet) vznik WWW serveru uvnitr CD - intranet vznik LAN st pro management nich sloek CD Ethernet 10Base2, 10BaseT, 100VG-AnyLAN SNMP managovateln huby

    53. Infrastruktura pro IS SAP/R3 ptern IP st budovna podle projektu firmy Digital s nzvem Komunikacn technologie datov ste CD zrodek IP ste 5 routeru CISCO 7505, 24 routeru CISCO 4700 vyuit existujc ste switchu AXS pro ptern (Frame Relay) i prstupovou st (X.25) poslen infrastruktury: 1x AXS 6090 zven celkovho poctu portu z 372 na 436 propojen pternch routeru neplnm polygonem tvorenm point-to-point spoji pomoc DLCI kanlu ste Frame Relay nebo pomoc Leased Line vlastn propojen FR switchu a LL mezi routery predevm na pronjmech od Ceskho Telecomu a Radiokomunikac rychlosti od 64kbps do 2Mbps, v mal mre po metalickch kabelech CD

    54. Infrastruktura pro IS SAP/R3 smerovac protokol OSPF privtn IP adresy 10.0.0.0 10.255.255.255 pripojen k internetu pres firewall, vznik DMZ Navrena budovna struktura DNS typov pripojen koncovch uivatelu (LAN nebo PC) k ptern IP sti CD vytvoren strediska pro sprvu a rzen ste 4 dohledov pracovite Praha, Pardubice, Plzen, Olomouc 8 servisnch pracovit Praha, Pardubice, st nad Labem, Plzen, Cesk Budejovice, Brno, Olomouc, Ostrava preference systmu Microsoft Exchange pro podnikovou elektronickou potu

    55. Infrastruktura pro IS SAP/R3 29 OSPF arej Plzen Plzen, Stod, Klatovy, Star Plzenec Cheb Cheb, Karlovy Vary Most Most, Louny st nad Labem - st nad Labem, Litomerice Cesk Lpa - Cesk Lpa Liberec Liberec Nymburk Nymburk Hradec Krlov Hradec Krlov, Trutnov Pardubice Pardubice Koln Cesk Trebov Cesk Trebov, Chocen Beroun Praha Praha, Kladno

    56. Infrastruktura pro IS SAP/R3 umperk umperk Olomouc Olomouc Ostrava Ostrava, Opava, Bohumn Valask Mezirc- Valask Mezirc Prerov Prerov, Huln Vesel na Morave - Vesel na Morave Breclav Breclav Brno Malomerice - Brno Malomerice Brno ZS - Brno ZS Jihlava Jihlava Havlckuv Brod - Havlckuv Brod Vesel nad Lunic - Vesel nad Lunic Cesk Budejovice - Cesk Budejovice Strakonice Strakonice

    57. Infrastruktura pro IS SAP/R3 ptern st

    58. Infrastruktura pro IS SAP/R3 Pronajat okruhy

    59. Infrastruktura pro IS SAP/R3 prstupov ste budovan postupne pripojovnm budovanch LAN st v reii organizacnch sloek CD projekty pripojen k ptern IP sti a prpadne vlastnch LAN st tvoreny na pracoviti ST ORDS (dnes ST ITS) v Plzni 121 routeru rady CISCO 2500 (2501, 2509, 2511 a 2514) pripojen prstupovch routeru k pternm mstnmi X.25 stemi (point-to-multipoint) nebo IP PPP (point-to-point protocol) prevne po metalickch kabelech CD nebo po pronjmech Ceskho Telecomu asynchronn pripojen jednotlivch vzdlench poctacu

    60. Infrastruktura pro IS SAP/R3 pripojen prstupovch routeru rozhran X.21 base-band nebo HDSL modemy rychlost 128kbps - 2Mbps dosah 5-12km rozhran V.24 voice-band modemy rychlost 28,8kbps prenos v hovorovm psmu bud prmo po metalickch okruzch nebo po prenosovch systmech Z-12 nebo VZ-12; prpadne PCM pripojen jednotlivch vzdlench poctacu PPP protokolem pomoc modemu k asynchronnmu portu prstupovho routeru CISCO 2509 nebo 2511

    61. Prechod puvodnch X.3/X.25 aplikac na IP nutnost predvn dat porzench v aplikacch s X.3 a X.25 protokoly (Internet CD1) do IP ste postupn prechod BBS na WWW a FTP servery 9 lokalit s ICL routerem pro prevod protokolu X.3 na IP poctac pripojen na asynchronn X.3 port ste X.25 vytvr IP pakety, ty zabal do protokolu SLIP, kterm komunikuje s ICL routerem; ICL router protokol SLIP odbour a posl vlastn pakety prmo do IP ste nhrada takovho spojen je mon v okamiku dostupnosti asynchronnho portu routeru CISCO (koncov poctac je pak prepojen z X.3 portu na port routeru CISCO 2509 nebo 2511 a protokol SLIP je nahrazen protokolem PPP)

    62. Infrastruktura pro IS PT budovna postupne v letech 1998 a 1999 predevm kvantitativn rozvoj na stvajcch technologich IS PT informacn systm prepravnch treb, aplikace NP (nkladn pokladny) a HP (hlavn pokladny) v eleznicnch stanicch SQL Oracle na MS Windows NT propojen velkho poctu lokalit s vce centry (cca. 200 eleznicnch stanic) centrln servery v Litomericch, ve Stode a v Olomouci prstup niho managementu (prednostov st) do datov ste CD nov prvky v LAN stch switche 10BaseT

    63. Infrastruktura pro IS PT zmeny v ptern sti rozren poctu uzlu FR ste (FR ste nejen pro propojen IP ptere, ale tak jako koncentrtory v mstnch prstupovch stch) z 20 AXS switchu na cca. 60 modemov kaskdy, nhrada dlouhch pronjmu 5 novch IP pternch oblast (Kralupy nad Vltavou, Ostrava Svinov, Tbor, Zbreh na Morave, Decn)

    64. Infrastruktura pro IS PT ptern prenosov st pred realizac ISPT

    65. Infrastruktura pro IS PT ptern prenosov st po realizaci ISPT

    66. Infrastruktura pro IS PT zmeny v prstupovch stch velk rozren poctu prstupovch routeru v jednotlivch IP OSPF oblastech zpusoby pripojen prstupovch routeru k pteri DS prm pripojen prstupovho routeru k routeru pternmu (IP PPP) pripojen k pternmu switchi FR (X.25 nebo FR) v mste s nedostatkem synchronnch portu na pternm routeru ke switchi FR/X.25 ve funkci koncentrtoru (DLCI FR nebo X.25) k jinmu prstupovmu routeru (kaskdn propojen prstupovch routeru) protokol PPP

    67. Infrastruktura pro IS PT hustota prstupov ste pred realizac ISPT (stredn Morava)

    68. Infrastruktura pro IS PT hustota prstupov ste po realizac ISPT (stredn Morava)

    69. St CD-T v roce 1995 podepsna exkluzivn smlouva na vstavbu 2000km optickch kabelu podl trat CD s firmou CD-T ve smlouve: majetkov podl CD na vslednm dle podl na zisku urcen pocet optickch vlken v kabelu pro potreby CD urcen pocet E1 okruhu v nsledne vybudovan sti SDH firma CD-T do roku 1999 nekolikrt zmenila majitele, nepoloen ani kilometr FO kabelu v roce 2000 koupila firmu CD-T italsk spolecnost Tiscali (potreba dobudovat celoevropskou ptern st optickch kabelu) okamite zacala realizace 36 a 72 vlknov kabely poloen v zemi nebo zaveen podl trakce

    70. St CD-T nsledne postaven SDH st s prvky Marconi MSH 51C, MSH 41C a MSH 11C celkem cca. 160 zarzen SDH switche vzjemne propojeny do nekolika STM-16 a STM-4 okruhu vyuit pro datovou st CD: nhrada leased-line pronjmu Telecomu okruhy E1 v sti SDH jeden pr vlken pro CD urcen pro vysokorychlostn paketov prenosy (Ethernet, FastEthernet, GigabitEthernet) jeden pr vlken pro CD urcen pro spojovan okruhy (E1, E3) jeden pr vlken pro ATM prenosovou st CD

    71. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita budovna postupne v letech 2002 a 2003 kvantitativn i kvalitativn rozvoj na stvajcch i novch technologich drobn zmeny v aplikaci, hlavn duraz na pripojen dalch st (cca. 100) nov prvky v prstupovch stch routery CISCO rady 2620, FastEthernet switche rady CATALYST 2950 a CATALYST 3500 nov prvky v LAN stch switche 10BaseT a 100BaseT vyuit optickch vlken CDT a okruhu E1 SDH vznik MAN st a VLAN

    72. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita ptern st prechod od FR ste (ukoncen vroby FR switchu AXS), FR/X.25 switche zustvaj pouze v prstupovch stch jako lokln koncentrtory a pro dovn X.3 a X.25 komunikac (ARES) zjednoduen polygonu pternch routeru zruenm vetiny DLCI FR okruhu nhrada pronajatch okruhu okruhy E1 ste SDH (zrychlen prenosovch rychlost) nhrada nekolika pternch routeru CISCO 4500 novmi routery rady 3660

    73. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita GigabitEthernet pter v Praze (1Gbps Ethernet) propojen pternch routeru protokolem FastEthernet po optickch vlknech (100Mbps Ethernet full-duplex) dva typy IP pternch uzlu uzel je tvoren routerem CISCO 4500 pro vlastn smerovn v pteri, routerem rady CISCO 2620 pro routovn VLANu a switchem CATALYST rady 3500 nebo 2950 jako koncentrtoru FastEthernet portu uzel je tvoren routerem rady 3660 a switchem CATALYST

    74. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita prstupov ste kvantitativn zmeny standardn pripojen novch LAN st pomoc prstupovch routeru v novch lokalitch dostupnch pouze po metalickch kabelech CD) kvalitativn zmeny nhrada stvajcho pripojen LAN st pomoc synchronnho PPP protokolu vytvorenm VLAN st (routerem rady CISCO 2620 a switchem CATALYST) LAN ste v lokalite (okruh do 5km) jsou nove pripojovny pomoc modembridgu prmo protokolem Ethernet a tm odpad potreba prstupovho routeru prmo v LAN sti

    75. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita nov, liniov prstupov ste na tratch, kde je optick kabel, jsou LAN ste st pripojeny k tzv. prstupovm switchum CATALYST jako VLANy liniov prstupov ste prstupov switche jsou po optickch vlknech propojeny v linii za sebou full-duplex FastEthernetem na konci takov linie (max. 4 switche) je router k routovn jednotlivch VLANu a k pripojen liniov prstupov ste k pteri liniov ste slou soucasne k prenosu dat mezi sousednmi dvema pternmi routery (speciln VLAN)

    76. Infrastruktura pro stavbu Interoperabilita

    77. Modernizace tranzitn rovne telekomunikacn ste CD Hlavn duraz byl kladen predevm na modernizaci a zmenu topologie tranzitn hlasov ste V datov sti byla ve stavbe zaclenena zmena pouze v ptern sti a jejm propojen prostrednictvm prenosov ATM ste, propojen s ptern datovou st prepnanou MPLS st (Multi Protocol Layer Switching) nhrada zastaralch pternch routeru rady CISCO 4700 a CISCO 7505 novmi routery rady 3660 a 7520 vstavba ATM prenosov ste CD a jej vyuit pro propojen pternch routeru Pilotn overen hlasov sluby v datov sti IP telefonie

    78. Schema datov ste a jejch objektu

    79. Ethernet switche Cisco rady Catalyst 2900XL, 2950, 2960, 2970, 3500XL, 3550, 3560, 3750, 4500 plne dohledovateln, modulrn i nemodulrn, podporujc technologii Ethernet varianty 10Base-T (popr.FO), 100Base-TX (popr. FX, LX a LH), 1000Base-T (popr. SX, LX a LH) cca 1000 kusu 3COM ruzn rady, sdohledem i bez dohledu, modulrn i nemodulrn cca 100 kusu HP - ruzn rady, sdohledem i bez dohledu, modulrn i nemodulrn cca 100 kusu a vmen mre mnoho dalch vrobcu

    80. Ethernet Huby 3COM star technologie, vetinou bez dohledu, vrmci monost jsou nahrazovny novmi switchi HP star technologie, vetinou bez dohledu, vrmci monost jsou nahrazovny novmi switchi ATI star technologie, vetinou bez dohledu, vrmci monost jsou nahrazovny novmi switchi a vmen mre mnoho dalch vrobcu dohromady cca tisce kusu

    81. Optick mediakonvertory Ethernet optick mediakonvertory IMC ruzn typy, modulrn ci stand-alone, sdohledem i bez dohledu, dosah a cca 100km, cca 3000 kusu ATi - ruzn typy, vetinou stand-alone a bez dohledu, dosah a cca 100km, cca 100 kusu ATM optick mediakonvertory Pandatel modulrn, sdohledem, dosah a cca 100km, cca 100kusu

    82. Routery 33 pternch routeru vechny typy Cisco: 3660,3745,7505,7206VXR, modulrn zarzen, 100Base-T, nebo GE, sriov linky, E1, ATM OC-3 Ptern linky: E1, FastEthernet, ATM Cca 300 prstupovch routeru Cisco od nejstarch zarzen rady c2500 (10Base-T na AUI + asynchrony a sriov linky max 512 kb/s), 4500, rada 2600, 3725, 3745, mal nemodulrn routery 800 Do lokalit nedostupnch pres drn infrastrukturu ADSL pronjmy od O2, zakoncen ADSL routery Cisco 876 IPsec tunely do drn ste. Cca 30 lokalit

    83. Zkladn technologie prstupov rovne Ethernet data, hlas pres VoIP. Vy roven slueb pres FE, GE Wireless pouiteln pri neexistenci nebo patn kvalite mstnch metalickch veden ADSL ISDN hlas, data rozhran PRI a BRI Stovn: Firemn protokoly pro T : Cornet, TTCsig protokoly pro VLAN, VPN, VoIP

    84. Soucasn reen telekomunikac na prstupov rovni - hlas + data Integrovan reen hlasovch i datovch potreb standardizovanmi technologiemi - konvergence a interoperabilita mezi hlasovmi a datovmi slubami Prstupov hlasov ste reit pokud mono se zachovnm stvajcho vvoje ve vstavbe Hicom a Hipath TTC2000 Sluby zahrnut v rmci privtnch protokolu vyuvat v rmci technologicky sjednocench tratovch seku Prstupovou datovou st reit i nadle vhradne na prvcch Cisco Pokracovat v zavedenm reen datovch komunikac v prstupov sti Ve vet mre reit zlon pripojen do jednotlivch lokalit V maximln mre vyut privtnch protokolu, jejich vyuitelnost je dna jednotnost technologie datov ste

    85. Management telekomunikacn ste

    86. Konvergence dohledu v TS

    87. Vrcholov dohled - Umbrella

    88. Centrln dohled

    89. Centrln a oblastn roven

    91. Sluby telekomunikacn ste

    92. Sluby telekomunikacn ste CD Poskytovn okruhu kabelovch, prenosovch Sluba prenosu dat, prstupu do ste Virtuln ste Prstup k Internetu a jeho slubm Jmenn a adresrov sluba Sluba dorucovn zprv (e-mail), Instant Messaging Poradenstv, projektovn, realizace, dohled, servis st Outsourcing IS i infrastruktury, housing Sluby uivatelum slueb - kvalita, ctovn, informace

    93. Internetov sluby Sprva internetovch pripojen - provoz serveru, routeru a SW, sprva a konfigurace proxy/cache serveru, analza informac o internetovm pripojen a jeho uvn, zlohy nastaven, cca 6 tisc klientu pristupujcch do Internetu Sprva DMZ - sprva registrovanho adresnho prostoru, provoz firewallu Zrcadlen obsahu urcench Internetovch serveru v intranetu - aktualizace a sprva zmen dle poadavku. Virtuln privtn ste Unipok - zajiten prstupu z prostred Internetu do ste CD, a.s., spoluprce pri zrizovn VPN v rmci intranetu.

    94. Ochrana intranetu Antivirov, antispamov a spyware ochrana na rozhran s Internetem (web, el. pota), sprva antispamov brny, pravy konfigurac, inovace softwaru a filtru, analza informac, zlohy nastaven, podpora v oblasti PC a serveru.12 tis. Provoz firewallu zajitujcch konektivitu k Internetu a dalm stm, monitoring, aktualizace softwaru a pravy konfigurac, vvoj souvisejcch nstroju, 2 packet filter firewally a 2 aplikacn. Provoz IDS systmu - monitoring a vyhodnocovn incidentu zaznamenanch senzory (routery, firewally), vvoj nstroju na zpracovn vstupu z IDS, predvn vstupu dalm slokm ( NMC, CAO, RS ), centrln server + 5 sond

    95. Jmenn sluby Sprva a provoz Active Directory - sprva logick a fyzick struktury Active Directory, zlohy / obnova databz AD, topologie replikac, adresrov sluby pro podporu el. poty, Postaveno na Win Server 2003 R2 a (zatm) Win Server 2000, cili zatm vmixed modu, vclovm stavu bude 15 - 20 tisc ctu, zkladn forest cd.cz, vnem domny dvi.cd.cz apod., vclovm stavu bude 20 25 domn, bude to vzvislosti na organizacnm uspordn holdingu CD, CD-T m samostatn tree cdtel.cz, patr ale do forestu cd.cz Sprva a provoz DNS serveru - zajiten bezpecnho provozu spravovanch vnitrnch a vnejch DNS serveru, konfigurace distr. databz, aktualizace, drba zn, zlohy Sprva a provoz WINS serveru - zajiten bezpecnho provozu spravovanch centrlnch WINS serveru, jejich konfigurace, podpora lok. WINS, reen replikacnch incidentu. Podpora operacnch systmu - aktualizace prostrednictvm Software Update Services, zajiten aktulnch vazeb pro zrcadlen do intranetu, diagnostika, reen incidentu.

    96. Systm dorucovn zprv (e-mail) El. pota MS Exchange, EPOS Zajiten provozu systm EP, zajiten provozu verejnch sloek, zrizovn a ruen schrnek EP do 24 hodin od obdren dosti, pridelovn jmen schrnek (na jmno i zstupnch), webov podporu uivatelu EP, tvorba provoznch rdu, uivatelskch prrucek, cca 6,5 tisce klientu Ex, 2 tisce EPOSu Provoz systmu LN Provoz systmu elektronick poty, provoz DMS (Document Management Systm) a aplikac pod systmem LN, zabezpecen podpory uivatelu, implementace systmu LN, cca 3,5 tisce klientu Depee pro rzen eleznicnho provozu Zajiten provozu elektronickch depe jako nhrady dlnopisnch zprv, garantovan doba dorucen v zvislosti na typu elektronick depee, garantovan zpusob dorucen do schrnky elektronick poty prjemce a dohledatelnost elektronick depee, webov aplikace postaven nad MS SQL serverem, depee a informace o nich (kdo kdy depei cetl apod.) se uchovvaj vdb, link do db se posl mailem, pri kliknut na link se do db zape, kdo a kdy cetl.

    97. Aplikace pro provoz ste OmniTracker - vvoj a provoz - Slou k nahlaovn a evidenci poruch ETS - vvoj a provoz - Evidence infrastruktury telekomunikacn ste Evidence lokalit - vvoj a provoz - Clenen lokalit dle regionu Vyhledvn v obcch, dle adresy, budov prostoru a servisu. Monost podrobnho zpisu k jednotlivm objektum (prstupnost, popis, kontaktn osoba, kategorie atd.) RTP - vvoj a provoz - Billingov systm, obsahuje 3 csti: sber dat, ocenen + tarifikace, fakturace RTP ETM (mobily) - vvoj a provoz Evidence mobilnch telefonu (typ, SIM), prehled o porizovn prstroju a jejich obnove (datum) Dal evidence slueb a tarifu od Eurotelu, T-mobile a Oskar. SAS a Calom - provoz Evidence a sprva streden Ericsson MD110, nactn dat zstreden. Provzno sRTP (SAS importuje data o tlf pobockch, RTP nabr tarifikacn data), ETS (ETS prebr konfiguraci streden) Reporter - provoz Vytvren reportu pro analzy a rzen. Vyuv data aplikac Omnitracker, ETS, RTP, SAS, Agenda atd.

    98. Intern aplikace CD-T Agenda - vvoj a provoz Evidence vystavench objednvek, smluv atd. Podpora pro OTZ (region. obchod), vytvren obchodnch a pracovnch prkazu, vazba na dochzku eVk, podklady pro vyctovn Evidence technickch specifikac, podklady pro vyctovn za pronjem okruhu, ADSL, iPort atd. Vstupy na web pomoc technologie SharePoint Web Service. Tlust klient, databze MS SQL2000, generuje webov sestavy Kniha jzd Elektronick kniha jzd loklne vExcelu, export dat na centrln MS SQL 2000, vytvren sestav pro potreby evidence a kontroly. Import zCCS, pripravuje se import zdb GPS (realizovno). Tlust klient, databze MS SQL2000, klient (pro ridice) vExcelu. WSUS Windows System Update Services Systm pro automatickou aktualizaci Windows, Office, Defender (antispyware) a serverov produkty MS. Obdobne update antiviru McAfee, Avast a AVG Portly pro intern potrebu telekomunikacn ste a slueb vytvren a veden portlu pro provoz telekomunikacn ste

    99. CD Telematika a.s.

    100. CD Telematika a.s. Akciov spolecnost Rozvoj, realizace, sprva, provoz, drba, servis a tel. zarzen a poskytovn tel. slueb Vvoj, realizace, sprva, provoz, drba, servis a rozvoj informacn infrastruktury a slueb Organizacn clenen:

    102. Predstaven CD - Telematika a.s. Jsme modern a dynamick spolecnost poskytujc komplexn sluby v oblasti telekomunikac & IT - od pripojen k Internetu, pres pronjem optickch datovch a hlasovch okruhu, a po vvoj komplexnch IS na klc. Naimi partnery jsou vznamn tuzemsk a zahranicn firmy pusobc predevm v oblasti dopravy, logistiky a IT. Pro Cesk drhy, a. s., naeho nejvetho odberatele, zajitujeme pln servis hlasovch, datovch a informacnch slueb a infrastruktury. Informacn systmy si jiste ji nikdo nedovede predstavit bez telekomunikacnch slueb a na druhou stranu jsou telekomunikacn sluby v rade prpadu zajitovny prve v soucinnosti s prostredky informatiky. Internetov sluby pak jsou prmo na pomez IT a telekomunikac. Naim klientum, dky propojen telekomunikacnch a IT technologi, nabzme nov charakter poskytovanch slueb - cinnou a komplexn podporu pri podrobn analze zkaznickch prn a poadavku, dle pri realizaci novch slueb a produktu, ci pri odstranovn prpadnch problmu ci poruch. I pro drobnho zkaznka mme mnoho nabdek - od online slueb usnadnujcch cestovn nejen po eleznici a po pripojen k Internetu.

    103. CD Telematika a.s.

    104. CD - TELEMATIKA a.s. sluby optick a SDH ste Spolecnost CD-T je provozovatelem optick ste a irokopsmovch telekomunikacnch slueb, jej st predstavuje druhou nejvet telekomunikacn infrastrukturu svho druhu v CR. Rozshlej st provozuje pouze O2. Spolecnost CD-Telematika a. s. je poskytovatelem telekomunikacnch slueb s vysokou kvalitou a smluvne garantovanmi parametry. Provozuje pres 2400 km vlastnch optickch kabelu po celm zem Cesk republiky. Ptern datovou st s kapacitou STM-16 (2,5 Gbit/s) tvor est uzavrench optickch okruhu s vce ne stem klcovch uzlu. Je monitorovna 24 hodin denne a 365 dn v roce. Sluby spolecnosti CD-T maj irokopsmov charakter a jsou urcen opertorum pevnch a mobilnch st, poskytovatelum pripojen do Internetu (ISP), decentralizovanm spolecnostem, koncovm uivatelum s poadavkem na irokopsmov pripojen, sttn sprve a samosprve a dalm subjektum.

    105. Produkty CD Telematika a.s. Nabzen a poskytovn tel. slueb na zklade definovanch produktu Produktov mapa Strategie Obchod a marketing Vvoj produktu Inovace produktu

    106. Zrizovn a poskytovn slueb Integrovan systm rzen IMS = QMS + SMS + EMS (Kvalita + BOZP a PO + ochrana ivotnho prostred Procesn rzen firemnch procesu Rzen procesu produktem Procesn diagramy a karty realizacnch procesu Projektov rzen novch produktu Rzen dokumentace (DMS) rdc dokumenty, zznamy Workflow pro transparentn rzen

    107. Organizacn tvary v Plzni tvary a jejich zameren: sek Elektronickch komunikac (EK) OPS TI - Odbor Plnovn slueb TI EK OD ZC Odbor dohledy a zkaznick centrum sek Provoz aplikac (PA) oISA oddelen Intranetov stov aplikace sek Infra servisy technologi Regionln zastoupen spolecnosti

    108. Hlavn rozvojov trendy Orientace na optiku a wireless Sluby pripojovn last mile Konvergence hlasu a dat, VoIP Integrace telekomunikacn ste a slueb, poskytovn komplexnch slueb Multimedia Mobiln komunikace a sluby Management slueb (a infrastruktury) Bezpecnost ste a slueb Ekonomika produktu, procesn rzen, QMS

    109. Hlavn rozvojov akce v TS CD Modernizace tranzitn ste CD -dokoncena GSM-R pilot, prprava 1. etapy Rozvoj Managementu infrastruktury a slueb Rozren komunikace z externho prostred - VPN, efektivn technologie a SW systmy Modernizace prstupov ste ADSL, WIFI, Integrovan systm rzen (QMS+EMS+SMS), procesy, DMS Orientace na sttn sprvu a velk providery, projekt Systmu informacn bezpecnosti (ISMS)

More Related