1 / 14

Sociologie zpravodajství

Sociologie zpravodajství. Kaspar Steiler: Zeitungs Nutz und Lutz (1695). důležit ost blízk ost (fyzická) dramatičnost negativita. Johan Galtung, Mari Holmboe Rugeová: Structure of Foreign News (1965). 1. Frekvence. 2. Práh pozornosti. 3. Jednoznačnost. 4. Význam. 5. Souznění.

sachi
Télécharger la présentation

Sociologie zpravodajství

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Sociologie zpravodajství

  2. Kaspar Steiler: Zeitungs Nutz und Lutz (1695) • důležitost • blízkost (fyzická) • dramatičnost • negativita

  3. Johan Galtung, Mari Holmboe Rugeová: Structure of Foreign News (1965) 1. Frekvence. 2. Práh pozornosti. 3. Jednoznačnost. 4. Význam. 5. Souznění. 6. Překvapení. 7. Kontinuita. 8. Variace.

  4. Hodnoty kulturně vázané: 9. Vztah k elitním národům. 10. Vztah k elitním osobám. 11. Personalizace. 12. Negativita. Galtung, J., Ruge M. H.: The Structure of Foreign News. In Journal of International Peace Research (1965)

  5. Tři principy zpravodajských hodnot: 1. SELEKCE. Čím více faktorů událost splňuje, tím spíše bude vybrána. 2. DEFORMACE. Jakmile byla událost vybrána, aktivní zpravodajské hodnoty budou zdůrazněny. 3. Procesy selekce a deformace probíhají na všech úrovních komunikačního řetězce.

  6. Důvody personifikace zpráv (Galtung, Rugeová) 1. Je výsledkem “kulturního idealismu” podle něhož je člověk vládcem svého osudu. 2. Je důsledkem potřeby nést význam a potřeby identifikace. 3. Souvisí s faktorem frekvence; lidé mohou jednat v obdobné frekvenci jako média. 4. Může jít o důsledek koncentrace na elity. 5. Více souzní s moderními technikami shromažďování informací (např. foto člověka spíše než struktury).

  7. Důvody negativity zpráv (Galtung, Rugeová) 1. Více vyhovují “frekvenci”- vyvíjejí se rychle. 2. Jsou více konsenzuální a jednoznačné (pozitivní zprávy může jako pozitivní vnímat jen někdo). 3. Jsou více konsonantní (souznějí) alespoň s některými představami o současném světě. 4. Více neočekávané; změny k lepšímu ve smyslu “pokroku” jsou vnímány jako normální.

  8. Jeremy Tunstall: Journalists at Work (1971) 1. Televize dává přednost vizuální stránce. 2. Televize preferuje zprávy s vlastním reportérem (jeho rozhovor či komentář). 3. Televize využívá menší množství zpráv. 4. Televize upřednostňuje takzvané “hard stories” a aktuality.

  9. Zpravodajské hodnoty podle Winfreda Schulze (1976): • Statut elitní národ, elitní instituce, elitní osoby • Identifikace blízkost, etnocentrismus, personalizace, emoce • Valence agrese, kontroverze, hodnota, úspěch • Konsonance téma, stereotyp, předvídatelnost • Relevance konsekvence, zájem • Dynamika aktuálnost, nejistota, neočekávanost

  10. Jorgen Westerstahl, Folke Johansson: Foreign News: News Values and Ideologies (1994) • Důležitost. • Blízkost. • Dramatičnost. • Přístup. • Ideologie.

  11. Typologie zpráv- Gay Tuchmanová hard news („horké novinky”) soft news(„doplňující informace”) spot news („bezprostřední zprávy“) continuing news („průběžné zprávy”) developping news („vyvíjející se zprávy”)

  12. Harvey Molotch, Marilyn Lesterová: • Rutinní události • Nehody • Skandály • Serendipity (nenadálá zjištění) • Harvey Molotch, Marilyn Lesterová: News As Purposive Behaviour: On The Strategic Use of Routine Events, Accidents amd Scandals

More Related