Luhačovice, 25. září 2014

1. Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů Luhačovice, 25. září 2014 Hlavní projekty SŽDCdo roku 2020 Ing. Pavel Surý generální ředitel

2. Základní činnosti SŽDC Vznik SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen „SŽDC“) vznikla 1. 1. 2003 na základě zákona č. 77/2002 Sb. jako jeden z právních nástupců bývalé státní organizace České dráhy (druhým právním nástupcem jsou České dráhy, a. s.). Základní poslání = plnit funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních, tzn. zajišťovat: • provozování železniční dopravní cesty, • provozuschopnost železniční dopravní cesty, • modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty, • hospodaření s vymezenými závazky a pohledávkami státní organizace České dráhy existujícími ke dni vzniku akciové společnosti České dráhy. Hlavní cíl = nabídnout dopravcům po všech stránkách kvalitní a bezpečnou železniční dopravní cestu.

3. Vize a cíle SŽDC Vize Jsme moderní, pružnou a zákaznicky orientovanou organizací zajišťující rozvoj rychlé, moderní a kapacitní železniční sítě jako nedílné součásti evropského železničního systému. Vytváříme předpoklady pro posílení tržní pozice železniční dopravy v národním i mezinárodním měřítku. Strategické cíle • spolehlivý, bezpečný, plynulý a k životnímu prostředí šetrný provoz železniční dopravy, • zvyšování rychlosti a kapacity na železniční infrastruktuře, • zefektivnění správy, kontroly, údržby a oprav železniční infrastruktury, • zajištění interoperability – zavádění moderních interoperabilních systémů a technologií, • posílení prozákaznické orientace a aktivní komunikace, • zvýšení tržního podílu železniční dopravy, • optimalizace interních procesů pomocí moderních nástrojů, • posílení pozice SŽDC jako významného a atraktivního zaměstnavatele.

4. Hlavní priority rozvoje infrastruktury • Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU). 2. Kapacita pro příměstskou dopravu. • Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu. • Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha (povinnost vyplývající z definice Trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kvalitním a kapacitním spojením Praha – Kladno). 5. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu. • Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R). • Nové technologie - např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest(ASVC), rekuperace trakční energie. 8. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky). • Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou). • Využití regionálních tratí a zvyšování bezpečnosti na přejezdech.

5. Tranzitní železniční koridory v ČR 1. tranzitní koridor 2. tranzitní koridor 3. tranzitní koridor 4. tranzitní koridor

6. Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: • Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů), • Bílá kniha o dopravě (Plán jednotného dopravního prostoru – k vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje), • legislativní rámec pro programové období 2014–20 (priorita podpory dobudování síťových železničních koridorů TEN-T jako klíčový nástroj budování nízkouhlíkové ekonomiky). Vize 2030 – cílem EU do roku 2030 je: • převést více než 30 % nákladní silniční dopravy na železniční a vodní, • dobudovat multimodální páteřní „Hlavní síť“ TEN-T (tzv. TEN-T „Core Network“), • priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě.

7. Dopravní politika ČR 2014–2020 Významná opatření uvedená v Dopravní politice 2014–2020: • zprovoznit na území ČR úseky nákladních železničních koridorů (RFC), • napojit Českou republiku přímým železničním nákladním koridorem s přístavy Rotterdam a Antverpy přistoupením ke koridoru Severní moře – Balt (RFC 8), • zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní dopravu a respektovat její požadavky při přidělování tras, • zajistit průjezdnost velkých železničních uzlů segregací osobní a nákladní dopravy (zejména Brno a Praha), • spoluvytvářet jednotnýevropský železniční prostor a připravit po právní i organizační stránce vznik nezávislého železničního regulačního úřadu v ČR.

8. ERTMS – priorita evropské dopravní politiky ERTMS (European Railway Traffic Management System) • Evropský systém řízení železniční dopravy umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. • Dvě části: GSM-R a ETCS(rádiová síť a Evropský vlakový zabezpečovací systém jako náhrada různých národních zabezpečovacích zařízení). • Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit – jeden z úkolů evropské dopravní politiky.

9. Zdroje financování na období 2014–2020 Operační program Doprava 2014–2020 (tzv. OPD 2) • míra příspěvku až 85 %, • alokace na celé rozpočtové období pro prioritu č. 1 „Železniční a ostatní udržitelná doprava“ (železnice, městská kolejová doprava, dopravní projekty krajů apod.), • předpokládaný objem pro železnici – cca 40 mld. Kč. CEF – Nástroj pro propojení Evropy (ConnectingEuropeFacility) • je určen pouze pro projekty v rámci „Hlavní sítě“ TEN-T (tzv. TEN-T „Core Network“), • míra příspěvku až 85 % (ve zvýhodněném období tzv. „národní obálky“ v letech 2014–2016), • předpokládaný objem pro železnici v rámci „národní obálky“ – cca 27 mld. Kč, • první výzva CEF pro členské státy EU byla zveřejněna v září 2014, s termínem pro předložení nabídek do 26. 2. 2015.

10. Rekapitulace OPD 1 Operační program Doprava 2007–2013 (tzv. „OPD 1“): • řádné čerpání zajišťuje Ministerstvo dopravy ČR prostřednictvím SFDI, • doba trvání OPD 1 od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013 (s přesahem do 31. 12. 2015), • celkové prostředky za celý obor dopravy až cca 150 mld. Kč, • prostředky pro SŽDC alokovány ve dvou osách: • prioritní osa 1 – Modernizace železniční sítě TEN-T – 60,4 mld. Kč, • prioritní osa 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T – 10,8 mld. Kč, • celkově pro obě osy alokováno 71,2 mld. Kč (alokace 100 % se započtením korekce). SŽDC předpokládá vyčerpání finančních prostředků z OPD 1.

11. Rekapitulace OPD 1 – hlavní cíle Hlavní cíle čerpání OPD 1: • modernizace III. a IV. železničního koridoru, • pokračování modernizace železničních uzlů, • akce pro zajištění interoperability (GSM-R, ETCS), • technologické stavby (napájecí a spínací stanice) – aktuálně připravováno cca 14 akcí, • zabezpečení železničních přejezdů – tzv. přejezdové balíčky, • dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení – DOZ, • zřizování traťové části automatického vedení vlaku – AVV, • diagnostika jedoucích vozidel (indikátory plochých kol, horkoběžnosti, interakce sběrač – trolej), • podpora multimodální nákladní přepravy.

12. Operační program Doprava 2014–2020 (OPD 2) – hlavní cíle • Zajištění interoperability na tratích SŽDC patřících do „Hlavní sítě“ TEN-T (tzv. TEN-T „CoreNetwork“), • plnění Nařízení Evropského parlamentu č. 1315 a 1316/2013, týkajících se podpory železniční nákladní dopravy: • rozvoj a podpora železničních nákladních koridorů RFC (RailFreightCorridors), • priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě TEN-T, • dokončení modernizace koridorů, • modernizace železničních uzlů, • stavby interoperability – GSM-R + ETCS, • ostatní významné stavby, • příprava „rychlých spojení“.

13. Významné stavby přecházející z OPD 1 do OPD 2 • Elektrizace tratě Brno – Zastávka u Brna, • optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, • GSM-R Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova/ /Úpořiny – Most – Karlovy Vary – Cheb, • GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná, • GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov, • další rekonstrukce vybraných železničních stanica výstavba nových zastávek.

14. Přehled významných staveb OPD 2 Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z OPD 2: • modernizace trati Sudoměřice u Tábora – Votice, • modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor – II. část, úsek Veselí n. L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí, • modernizace trati Nemanice I – Ševětín, • optimalizace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Č. Těšín, vč. předelektrizačních úprav (PEÚ) a optimalizace žst. Český Těšín, 1.část, 2.část, • elektrizace tratě vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, • modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Vizovice, • optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, • modernizace a dostavba žst. Praha Masarykovo nádraží, • modernizace žst. Praha-Bubny, • modernizace žst. Kladno.

15. Přehled významných staveb OPD 2 – další akce Další akce navržené ke spolufinancovaní z OPD 2: • Modernizace ŽST Karlovy Vary - staniční část, • GSM-R Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova/Úpořiny– Most – Karlovy Vary – Cheb, • GSM-R Plzeň – České Budějovice, • GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná, • GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov.

16. Přehled významných staveb OPD 2

17. Přehled významných staveb CEF – hlavní projekty Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z CEF: • optimalizace traťového úseku Praha hl. n. – Praha-Smíchov, • optimalizace trati Praha-Smíchov (mimo) – Černošice (mimo), • optimalizace trati Černošice (včetně) – Beroun (mimo), • optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl. n., II. část, • optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysočany, 2. stavba, • uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská, • uzel Plzeň, 3. stavba – přesmyk domažlické trati,  • rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba.

18. Přehled významných staveb CEF – interoperabilita Přehled významných staveb interoperability ke spolufinancovaní z CEF: • ETCS v úseku Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav, • ETCS v úseku Přerov – Česká Třebová, • ETCS v úseku Beroun – Plzeň, • ETCS v úseku Plzeň – Cheb, • ETCS v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice, • ETCS v úseku státní hranice Německo – Dolní Žleb – Praha-Libeň – Kolín, • ETCS Kolín – Nymburk – Mělník – Děčín východ, • GSM-R Plzeň – Domažlice – Česká Kubice st.hr., • GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná.

19. Přehled významných staveb CEF – náhradní projekty Přehled náhradních projektů navržených ke spolufinancovaní z CEF: • modernizace trati Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha, • železniční uzly Praha, Brno, Ostrava, Česká Třebová, Pardubice, • modernizace a dostavba žst. Praha Masarykovo nádraží, • optimalizace trati Beroun (včetně) – Králův Dvůr, • optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín, • modernizace Plzeň – Domažlice – státní hranice, • modernizace trati Brno – Přerov, • modernizace trati Ústí nad Orlicí – Choceň, • dokončení I. železničního koridoru v traťovém úseku Lanžhot (ČR) – Kúty (SR).

20. Přehled významných staveb CEF

21. Brno – Přerov: klíčová trať pro Moravu Modernizace trati Brno – Přerov • probíhá zpracování studie proveditelnosti, • modernizace trati až na rychlost 200 km/h, • zkrácení jízdní doby Ostrava – Brno o cca 40 minut, • výrazné zlepšení dostupnosti, • zdvoukolejněnítrati v délce 76,5 km, • podstatné zvýšení propustnosti trati, • odstranění mimoúrovňových křížení, • snížení hlukové zátěže, • další výraznější úspora času po dokončení vysokorychlostní trati Přerov – Bohumín.

22. Rychlá spojení (RS) – nejen pro dálkovou dopravu • Příspěvek nejen v rámci evropské mobility obyvatelstva. • Nutnost vybudovat první úseky systémuRychlých spojení v rámci tzv. TEN-T „Core Network“ do roku 2030 vyplývá z Evropské legislativy – sítě TEN-T. • Zásadní příspěvek ke zvýšení kapacity hlavních konvenčních tratí vstupujících do velkých aglomerací v ČR. • Nové tratě umožní segregaci dálkové a příměstské dopravy. • Možnost využít kapacitu dálkové dopravy na konvenčních tratích pro zahuštění regionální obsluhy sídel. • Spojení Prahy a všech významných regionálních center do 2 hodin.

23. 1 h × 2 h Brno Rychlá spojení • Modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h a výše, • novostavby vysokorychlostních tratí (nejvyšší traťová rychlost 250–350 km/h): • Litoměřice – Praha – Brno – Vranovice/Přerov – Ostrava = páteřní síť v ČR, • Praha – Litoměřice a Brno – Vranovicedo r. 2030, • Praha – Brno – Ostravado r. 2050. • Hlavní přínosy: • radikální změna v dostupnosti území ČR i okolních států, • možná dojížďka i ze vzdálenějších oblastí, • celkové zvýšení atraktivity veřejné dopravy, • pozitivní dopad i pro nákladní dopravu.

25. RFC: z angl. RailFreightCorridors, běžně se užívá jen zkratka RFC s číslem koridoru, • koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě a Nařízení č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (CEF). • Hlavní cíle dle nařízení: • posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, • harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, • koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), • posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, • zohlednění stávajících iniciativ pro koridory, např. TEN-T , ERTMS, RailNetEurope (RNE). • Hlavní očekávané efekty: • posílení tranzitní železniční dopravy, • kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy. Železniční nákladní koridory (RFC)

26. Železniční nákladní koridory (RFC) – přehled s vyznačením zapojení SŽDC

27. Evropské nákladní koridory (RFC) – – počáteční koridory dle Nařízení 913/2010/EU • SŽDC se z devíti v nařízení definovaných koridorů týkají tři, které územím státu přímo procházejí; udalšího koridoru je SŽDC v roli pozorovatele: • RFC 5: koridor Balt – Jadran (termín zprovoznění k 10. 11. 2015): • Gdyně – Katowice – Ostrava / Žilina – Vídeň – Klagenfurt – Udine– Benátky / Terst / Boloňa / Ravenna, resp. Graz – Maribor – Lublaň – Koper / Terst, • RFC 7: koridor Orient/Východo-středomořský (zprovozněn 10. 11. 2013): • Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť – Vidin – Sofie – Atény, • resp. Bukurešť – Constanța, • RFC 9: Česko-slovenský koridor (zprovozněn 10. 11. 2013): • Praha – Horní Lideč / Ostrava – Bohumín / Havířov – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice), • ČR a SŽDC pozorovatelem v koridoru RFC 8: Severní moře – Balt (termín k 10. 11. 2015): • Rotterdam / Bremerhaven / Antverpy – Berlín – Terespol / Kaunas, • snaha o získání nového spojení do severomořských přístavů a do Porůří, • značná perspektiva dalšího rozvoje– záměr plnoprávného členství ČR a SŽDC.

28. Sjednocení koridorů TEN-T a RFC – revize dle Nařízení 1316/2013/EU • Počáteční seznam koridorů RFC stanovený v příloze Nařízení 913/2010/EU ze dne 22. září 2010 byl upraven v rámci novely přílohy k Nařízení 1316/2013/EU ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (CEF), následovně: • RFC 5 (koridor Balt – Jadran): • nová polská větev koridoru Świnoujście – Katowice … (do r. 2018), • RFC 7 (koridor Orient/Východo-středomořský): • prodloužení koridoru z Prahy do německých přístavů Bremerhaven, Wilhelmshaven, Rostock a Hamburg (do r. 2018), • nová větev Burgas / Svilengrad – bulharsko-turecká hranice (do r. 2018), • prodloužení koridoru do řecké Patry na Peloponésu (do r. 2018), • RFC 9 (Česko-slovenský koridor): • Česko-slovenský koridor bude sloučen s koridorem Rýn – Dunaj (v r. 2020): Strasbourg – Mannheim – Frankfurt – Norimberk / Strasbourg – Stuttgart – Mnichov – Praha – Čierna nad Tisou / Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice), • jižní větev koridoru Rýn – Dunaj: Wels – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Arad – Brașov / Craiova – Bukurešť – Constanța.

30. Děkuji za pozornost!