V zvy pro kohezn politiku v budouc m obdob

1. V�zvy pro kohezn� politiku v budouc�m obdob� Petr Zahradn�k, EU Office Cesk� sporitelny a New York University in Prague Clen EuroTeam pri Evropsk� komisi Clen N�rodn� ekonomick� rady vl�dy (NERV) a EPOS pri MMR

2. 9.4.2012 � strana 2 N�zev prezentace Determinanty budouc� kohezn� politiky EU Prubeh a dopady hospod�rsk� krize v EU (jestli�e toto programovac� obdob� bylo pripravov�no v podm�nk�ch slu�n� ekonomick� kondice a relativne akceptovateln� fisk�ln� discipl�ny, pr�prava pr�t�ho obdob� zapocala v dobe siln� hospod�rsk� nejistoty, rozvratu verejn�ch financ� i velmi omezen� duvery v budouc� ekonomick� v�voj); �spe�nost procesu European Economic Governance (jak ve vztahu k probl�mov�m zem�m, tak i vuci akceleraci procesu o�iven� v pozitivne vyhl�ej�c�ch zem�ch; nepodar�-li se situaci v probl�mov�ch zem�ch uspokojive vyre�it, ochota cist�ch pl�tcu financovat kohezn� politiku se mu�e d�le sni�ovat); Podoba budouc�ho dlouhodob�ho financn�ho r�mce EU, z neho� bude kohezn� politika financov�na (nebude z�le�et pouze na jeho objemu, ale i volbe priorit, kter� maj� budouc� Rozpocty EU financovat)

3. 9.4.2012 � strana 3 N�zev prezentace V�choz� podm�nky EU s ohledem na kohezn� politiku 271 regionu soudr�nosti NUTS 2 v EU st�le predstavuje mimor�dne heterogenn� syst�m: I pres v�razn� pokles regionum soudr�nosti st�le dominuje Vnitrn� Lond�n (303% prumeru EU HDP na obyvatele); Na druh�m konci se nach�z� bulharsk� Severozapaden s 28% prumeru EU; Regiony Cesk� republiky vyhl�ej� statisticky velmi homogenne a v pelotonu regionu se sice um�stuj� � s v�jimkou Prahy � v podprumeru, nikoliv v�ak v mno�ine nejchud��ch regionu

4. 9.4.2012 � strana 4 N�zev prezentace Porovn�n� �rovne vyspelosti s visegr�dsk�mi partnery/ konkurenty (EUR; % prumeru HDP EU /prumer= 25.100,- EUR)

5. 9.4.2012 � strana 5 N�zev prezentace V�choz� podm�nky EU s ohledem na kohezn� politiku Nav�c; dopady krize pozice regionu d�le v�znamne zmenily: kvantitativne: d�ky v�znamn� recesi v podrozvinut�ch zem�ch a regionech (Pobalt�, Recko, Portugalsko, ji�n� regiony It�lie, regiony �panelska, Madarsko, Rumunsko, Slovinsko apod.) se jejich pozice � ji� tak n�zk� � zhor�ila; statisticky si polep�ily polsk� regiony; regiony Cesk� republiky vesmes udr�ely m�rn� konvergencn� kurs; kvalitativne: post-krizov� obdob� odhalilo, jak je region�ln� ekonomick� struktura odoln� krizov�m impulsum Pro dlouhodobou konkurenceschopnost EU jako celku m� smysl i v r�mci kohezn� politiky nal�zat spolecn� platformy pro potreby regionu v oblasti podpory konkurenceschopnosti, zamestnanosti a soci�ln� soudr�nosti ? rozdroben� divergentn� Unie bude m�t slab�� �anci obst�t v glob�ln� soute�i; a to i presto, �e mnoh� regiony jsou sobe konkurenty

6. 9.4.2012 � strana 6 N�zev prezentace V�choz� podm�nky EU s ohledem na kohezn� politiku � aneb: nalijme si cist�ho v�na a nenasazujme si ru�ov� br�le ohledne toho, co kohezn� politika dovede: Mezi-region�ln� rozd�ly v EU jsou tak v�znamn�, �e sama kohezn� politika nem� �anci sama o sobe tuto nerovnov�hu zvr�tit (s celkov�m objemem prostredku asi 0,35% unijn�ho HDP; ani jej� alokace v podrozvinut�ch zem�ch v rozsahu a� desetin�sobn�m � 3 � 4% n�rodn�ch HDP; porovn�me-li napr�klad, �e v predkrizov�m obdob� cinila rocn� m�ra investic v Cesk� republice po nekolik let i v�ce ne� 25% HDP); za predpokladu odpov�daj�c�ho zac�len� v�ak umo�nuje z�sadn�m zpusobem motivovat a akcelerovat v�nosnost a vyu�itelnost �zemn�ch (region�ln�ch) aktiv; znalost skutecn�ch rozvojov�ch potreb zeme a jednotliv�ch regionu je pro toto zac�len� nutnou podm�nkou

7. 9.4.2012 � strana 7 N�zev prezentace V�choz� podm�nky EU s ohledem na kohezn� politiku rozvojov� potreby s ohledem na kohezn� politiku maj� svoji n�rodn� a region�ln� dimenzi; princip subsidiarity by mel b�t z�kladn�m krit�riem pro urcen� �optim�ln� kompetence pri re�en� pr�slu�n� rozvojov� priority velkou v�zvou pro praktickou aplikaci principu subsidiarity je duraz na integrovan� rozvoj regionu: v nem se snoub� symbi�za a slucitelnost kohezn�ch aktivit a intervenc�, kter� se v teritoriu dan�ho �zem� vz�jemne ovlivnuj� a sleduj� pr�nos a efekt pro region jako celek; d�n silnou potrebou eliminovat vz�jemne izolovan� intervence a vytvorit syst�m, v nem� se jednotliv� intervence na ruzn�ch hladin�ch subsidiarity budou na �zem� pr�slu�n�ho regionu vz�jemne nejen stret�vat, ale podminovat, ovlivnovat, spolupusobit; tomu mus� b�t prizpusobena komunikacn� a vyjedn�vac� platforma mezi st�tem a regiony

8. 9.4.2012 � strana 8 N�zev prezentace Predpokl�dan� nov� ci zes�len� prvky v budouc� kohezn� politice Integrovan� rozvoj �zem� (regionu; place-based pr�stup); Kondicionality; T�matick� koncentrace; Silnej�� akcent na konkurenceschopnost; Pr�stup orientovan� na v�sledky; Silnej�� vyu�it� n�stroju nov�ho financn�ho in�en�rstv�; Zjednodu�en� managementu intervenc� struktur�ln�ch fondu a implementacn� struktury; Pos�len� preshranicn�ho rozmeru kohezn� politiky

9. 9.4.2012 � strana 9 N�zev prezentace Kondicionality Motiv: respektovat determinanty a v�choz� podm�nky pro budouc� kohezn� politiku; pos�lit udr�itelnost a efektivnost kohezn� politiky; snad i vysly�et z�jem cist�ch pl�tcu; ka�dop�dne v�ak zav�st n�stroj, jak potrestat chronick� hr�n�ky, pr�padne bonifikovat pr�kladne se chovaj�c�; Podm�nen� vyu��v�n� kohezn� politiky splnen�m urcit�ch povinnost�; zdaleka neukoncen� diskuse; Makroekonomick�; ex-ante; v�konnostn�; struktur�ln�; Plo�n� a obecn�, versus velmi detailn� a vztahuj�c� se na konkr�tn� oblasti podpory v jednotliv�ch programech; Preference jednoduchosti a obecn� platnosti; riziko sektorizace i mo�n�ho �c�len�ho potrest�n� ze strany jin�ch clensk�ch zem� (cist�ch pl�tcu, veritelu v r�mci stabilizacn�ch mechanismu a facilit); zneu�ij�-li se kondicionality, mohou slou�it jako n�stroj politick�ho vyd�r�n�; Nejlep�� kondicionality: obsah a krit�ria Paktu Euro plus

10. 9.4.2012 � strana 10 N�zev prezentace T�matick� koncentrace Mimor�dne siln� potreba (zvl�te v Cesk� republice, kde je velmi obl�ben� pr�stup �od �umavy k Tatr�m� a snaha re�it 150 priorit, co� je z definice nesmysl) Je dobr� a ��douc�, kdy� bude vyu��v�n� kohezn� politiky koncentrov�no na velmi omezen� okruh priorit, je� budou exaktne oduvodnen� Priority spolecn� (povinn�) a voliteln� Vod�tkem je obsah Strategie Evropa 2020, delimitovan� na �roven priorit re�iteln�ch na n�rodn� a region�ln�ch �rovn�ch

11. 9.4.2012 � strana 11 N�zev prezentace Silnej�� akcent na konkurenceschopnost V pr�t�m programovac�m by mely b�t v drtiv� vet�ine podporov�ny projekty, je� pr�mo ci nepr�mo prokazatelne podporuj� a prisp�vaj� konkurenceschopnosti; vylo�ene bohulib� projekty je t� legitimn� re�it, av�ak v n�vaznosti na rozvoji prosperity pr�slu�n�ho regionu Strategie Evropa 2020 - znalostn� a inovacn� faktory (v�zkum a technologick� rozvoj; inovace a �chytr� specializace; zlep�en� pr�stupu a vyu�it� informacn�ch a komunikacn�ch technologi�; zlep�en� v�konnosti vzdel�vac�ch a �kol�c�ch syst�mu); - soci�ln� zaclenov�n� (flexicurity, pracovn� mobilita, sn�en� struktur�ln� nezamestnanosti, celo�ivotn� vzdel�v�n� a ucen�, boj s chudobou prostrednictv�m aktivn�ho zapojov�n� na trhu pr�ce); - konkurenceschopnej��, propojenej�� a ekologictej�� ekonomick� syst�m (Jednotn� vnitrn� trh, integrovan� prumyslov� politika, dopravn�, komunikacn� a energetick� infrastruktura, korpor�tn� restrukturalizace, ekologizace hospod�rstv�) Pakt Euro plus - konkurenceschopnost (jednotkov� n�klady pr�ce); - trh pr�ce (flexicurity); - fisk�ln� discipl�na (sn�en� dluh a deficit, v�dajov� limity, udr�itelnost soci�ln�ch a zdravotn�ch syst�mu); - stabilita financn� trhu (z�te�ov� testy)

12. 9.4.2012 � strana 12 N�zev prezentace Pr�stup orientovan� na v�sledky Zes�len� durazu na konkr�tn� a meriteln� v�sledky ve smeru pos�len� �cinnosti, udr�itelnosti a efektivity kohezn� politiky (projevuje se v podobe kondicionalit, t�matick� koncentrace, n�stroju nov�ho financn�ho in�en�rstv� a po�adavkem na exaktnost v�sledku); Velmi dule�it� je vybrat vhodn� indik�tory (pocet vy�kolen�ch ��ku, versus dlouhodob� uplatnen� absolventu na trhu pr�ce); Probl�m hodnocen� a v�beru projektu

13. 9.4.2012 � strana 13 N�zev prezentace Silnej�� vyu�it� n�stroju nov�ho financn�ho in�en�rstv� Tam, kde d�v� smysl, je vhodn� zav�st pr�m� prvek n�vratnosti (JASPERS, JEREMIE, JESSICA, JASMIN); Aplikovatelnost predev��m v projektech s pr�m�m ci zprostredkovan�m podnikatelsk�m, ziskove orientovan�m posl�n�m (pr�mo podnikatelsk� subjekt, nebo verejn� slu�ba na podporu podnikatelsk�ho subjektu); Nyn� jejich rozsah zanedbateln� (m�ne ne� 1% alokace); predstaviteln� je zv��en� na 5% � 6%; vy��� procento je sp�e pr�n�m, ne� realitou

14. 9.4.2012 � strana 14 N�zev prezentace Zjednodu�en� managementu intervenc� a implementacn� struktury Vl�dn� c�l: sn�it v�razne pocet Operacn�ch programu; nejen to: pro na�i zemi je 24 + 2 opravdu moc; varianty: - centralizace ROP; - regionalizace tematick�ch OP; - kompromis zalo�en� na principu subsidiarity, respektuj�c� n�rodn� a region�ln� rozmer pr�slu�n� rozvojov� priority; urcite by bylo neefektivn� bourat nenahraditelnou region�ln� kompetenci, schopnou identifikovat region�ln� specifika; na druhou stranu nekter� typy podporen�ch projektu byly poplatn� nynej��mu obdob� a vet�� akcent na propojenost v r�mci EU vy�aduje centr�ln� pr�stup; - ot�zkou je t� optim�ln� zarazen� kompetenc� koordinacn�ho org�nu na vl�dn� �rovni

15. 9.4.2012 � strana 15 N�zev prezentace Pos�len� preshranicn�ho rozmeru kohezn� politiky Makro-regiony; Regiony ES�S respektov�n� faktoru, kdy prirozen� region funguje a existuje napr�c hranicemi n�rodn�ch st�tu (predev��m ES�S; preshranicn� projekty i region�ln�ho a lok�ln�ho v�znamu, maj�c� v�ak akceleracn� dopad na cel� region), anebo v r�mci pos�len� mobility doch�z� k realizaci projektu pan-evropsk�ho v�znamu (predev��m makro-regiony; vysokorychlostn� �eleznicn� koridory, s�te logistick�ch center, digitalizace dopravn� obslu�nosti, projekty lodn� dopravy apod.)

16. 9.4.2012 � strana 16 N�zev prezentace Z�verecn� teze 1. Nemelo by b�t zapomenuto na puvodn� definici kohezn� politiky (jej�m� ekvivalentem je region�ln� politika), je� by v�ak mela b�t prizpusobena kvalitativn�m po�adavkum druh� dek�dy 21. stolet�: tedy b�t n�strojem pro prekon�v�n� rozd�lu v soci�lne-ekonomick� vyspelosti regionu EU, pri nalezen� rozvojov� trajektorie

17. 9.4.2012 � strana 17 N�zev prezentace 2. Mel by b�t akcentov�n jist� kvalitativn� posun, j�m� Cesk� republika za uplynul� obdob� pro�la a je�te v�ce skutecn� rozvojov� v�zvy v oblasti konkurenceschopnosti, d�ky nim� a kohezn� politice (ve spojen� s n�rodn�mi a soukrom�mi zdroji) m� �anci se pridat na stranu struktur�lne zdrav�ch zem� a ekonomik Z�verecn� teze

18. 9.4.2012 � strana 18 N�zev prezentace Z�verecn� teze 3. Melo by b�t respektov�no, �e konecn� podoba priorit v ka�d�m clensk�m st�te je odrazem v�ce m�ne autentick�ho kompromisu mezi z�jmem st�tu jako takov�ho a z�jmem regionu; je optim�ln� situac�, kdy� prirozen� potreby a priority st�tu a regionu se v tomto kompromisu v maxim�ln� m�re odr�ej�

19. 9.4.2012 � strana 19 N�zev prezentace pzahradnik@csas.cz Dekuji za Va�i pozornost