1 / 15

ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA

ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA. Literatura na přelomu 19. a 20. století. Literární moderna. skupina umělců – nespokojeni se stavem literatury a společnosti 1895 – „ Manifest České moderny “ (J. S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, O. Březina) program : rozchod s dosavadní českou

tracey
Télécharger la présentation

ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA Literatura na přelomu 19. a 20. století

  2. Literární moderna • skupina umělců – nespokojeni se stavem literatury a společnosti • 1895 – „Manifest České moderny“ (J. S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, O. Březina) program: rozchod s dosavadní českou politikou : odlišnost od předchozí generace (útoky proti lumírovcům a realistům) : požadavek svobodné, individuální tvorby, skutečný prožitek, pravdivost : věnovat se sociálním problémům

  3. Různé směry: • 1. SYMBOLISMUS – Březina, Sova, Hlaváček • 2. IMPRESIONISMUS - Sova • 3. DEKADENCE - Hlaváček • 4. REALISTICKÁ LINIE - Machar

  4. Josef Svatopluk Machar (1854 – 1942) • básník, satirik • v tvorbě – kritika měšťácké společnosti, postavení ženy, historická veršovaná epika • „Confiteor I. – III. – vyznávám se, zpovídám se; subjektivní obsah poezie, kritika měšťáctví • „Zde by měly kvést růže“ – osudy žen, jejich postavení ve společnosti • „V záři helénského slunce“ – srarověké Řecko, Řím, vyzdvihuje vlastnosti antického člověka http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar

  5. V záři helénského slunceb. Posel - Ó Sparťané, já spěchám od Thermopyl. Mě Leónidás vyslal umíraje – • A padli všichni? – - Po zákonech vlasti. A těla barbarská se kol nich kupí jak hory a z těch sláva Lakoniky větrnou nohou po Heladě běží. – A můj syn Agil? – - Jako včely v úl svůj Tak spěla kopí perská v prsa jeho. - … SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3.

  6. Antonín Sova (1864 -1928) • představitel impresionismu a symbolismu • převážně lyrický básník, básník rodného kraje • „Květy intimních nálad“ – zachycení okamžiku, promítá své duševní stavy, př. b. Olše • „Z mého kraje“ – citlivý vztah k rodnému kraji • „Soucit a vzdor“ – výraz revolty, odporu, hudebnost • „Údolí nového království“ http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonin_Sova_1922.jpg?uselang=cs

  7. b. Olše Jak jsem, Olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářův dnes táhlý hlas nocí hlubokou se třás, šumot mlýnských vážných kol ve mně vzboutel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták. http://www.ceskaliteratura.cz/texty/sova.htm

  8. Otokar Březina (1868 – 1929) • představitel symbolismu • myšlenkový vývoj od pochmurných nálad k sociální humanitě • brzká smrt obou rodičů, žil stále osamoceně • odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem • „Tajemné dálky“ – intimní lyrika, pesimistický životní postoj, ohlas tragických momentů v jeho životě (např. báseň Moje matka) http://cs.wikipedia.org/wiki/Otokar_B%C5%99ezina

  9. Otokar Březina • „Svítání na západě“– symbol (západ = smrt), smrt je vykoupením z pozemského života (b. Tys nešla – básník čeká marně na něco krásného – na lásku, ženu, inspiraci, smrt?, zapojuje všechny smysly, široký proud obraznosti • „Stavitelé chrámů“ – návrat k pozemskému životu, chrám = symbol lidské kultury a pokroku lidské společnosti • „Ruce“ – symbol spojených rukou = soudržnost, důraz na vzájemnou pomoc

  10. b. Tys nešla Příliš brzy jsem rozsvítil lampy a do váz natrhal kvítí a vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech: koberce prostřel jsem, naléval vína, v nichž slunce minulá svítí, jež před lety usínala v chudých mých vinohradech. Tys nešla. Hodiny z dálky se smály, má jara v nich jasmíny kvetla a dýchala na tvůj neznámý obraz ověnčený liliemi; čas vadl, růže chřadly, vína má hořkla, rudla má světla, a sny, jež jsem ti naproti vyslal, se vrátily teskny a němy. Tys nešla. Zaklínal jsem tě magií Vůle, jež prostorem sálá proudy tajemných spojení a přenáší nejhlubší chvění. Větrům jsem házel setbu své touhy, aby v duši ti vzplála v ohnivé keře a sugescí vůně vedla tvé snění.

  11. b. Tys nešla S dušemi básníků jsem hovořil o tvé váhavé chůzi; naděje má s umdleným úsměvem seděla na prahu dveří; oněmly cesty, bázní se schoulily stromy a v soumraku hrůzy šlépěje přátelských kroků jak černým sněhem se zaváty šeří. Tys nešla. Kdo tě potkal a svedl z mých zahrad? Či leká tě oblak, jenž zhaslými slunci se pozdvih a nad mým domem se prostřel? Či smrt, která zabíjí na křižovatkách mé hosty a čeká, až sám se přiblížím k oknu, blízko na osudný dostřel? Je pozdě již. Záclony zdvihám, okna svá bez bázně otvírám výším a od hvězd zvoní mi píseň započatá před staletími; neznámý hlas tvůj chladivým nárazem éteru slyším z té písně věčné se třásti tóny přitlumenými…. (zkráceno) SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3.

  12. Karel Hlaváček (1874 – 1898) • představitel dekadence, skupina kolem časopisu Moderní revue • „Pozdě k ránu“- snová krajina, pocity melancholie a zmaru • „Mstivá kantiléna“ – symbol odboje – motiv gézů (nizozemský odboj); kantiléna = zpěvná hudební skladba x mstivá: motiv násilí, boje • básník a výtvarník • zemřel předčasně na tuberkulózu • b. Hrál kdosi na hoboj – pocity osamocení, smutku, únavy (vyjadřuje přímo – teskně, smutně; nepřímo – symboly hoboj, mollová melodie, zhaslý oheň…), monotónní dojem http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hlav%C3%A1%C4%8Dek

  13. Pozdě k ránub. Hrál kdosi na hoboj Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou… A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3

  14. František Xaver Šalda (1867 – 1937) • literární kritik, zakladatel moderní kritiky • založil časopis Tvorba a Šaldův zápisník • „Boje o zítřek“ – úvahy o smyslu umění v životě • „Duše a dílo“ – medailony českých a světových autorů http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alda

  15. Zdroj: • SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment. ISBN 80-85768-95-X. • Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světovéliteratury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4 BAUER,.

More Related