1 / 54

PROTISTA

PROTISTA.

umay
Télécharger la présentation

PROTISTA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PROTISTA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [3]

  2. Protista = protozoa = prvoci mají tělo tvořeno jedinou eukaryotní buňkou [2] ÚKOL: JAKÝ JE TO TYP EUKARYOTNÍ BUŇKY? ZOPAKUJTE SI NÁZVY ORGANEL A JEJICH FUNKCI.

  3. Eukaryotní živočišná buňka [1] JAKÉ MÁ BUŇKA PROJEVY ŽIVOTA?

  4. TATO JEDINÁ BUŇKA MUSÍ ZVLÁDNOUt VŠECHNY FUNKCE K ZAJIŠTĚNÍ ŽIVOTA − Pohyb − Růst a vývin − Dědičnost − Dráždivost − Rozmnožování − Vývoj [2]

  5. POHYB Nejčastější pohyb je pomocí bičíku (flagellum). Skládá se z 9 dvojic mikrotubulůa jedné centrální dvojice. Bičík funguje na principu vrtule či lodního šroubu. Prvok může mít i více bičíků. [13] [12]

  6. POHYB Nálevníci se pohybují pomocí brv (cilie). Brvy jsou kratšía početnější než bičíky. Výtrusovci se pohybují klouzáním po vrstvě vylučovaného slizu. [14] [15]

  7. POHYB Pohyb pomocí panožek (pseudopodií) spočívá v kontrakcích ektoplazmy a přelévání (změně tvaru, vysunování) gelovité endoplazmy. Takto se pohybuje například měňavka. [7] Odkaz na video: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amoeba_motility_DIC.ogv

  8. Rozdíl v pohybu bičíku a brv [11]

  9. Růst a vývin: příjem potravy Růst a vývin je umožněn přijímáním potravy. To probíhá osmózou, pinocytózou, nebo fagocytózou. Potrava je obklopena panožkami, které se na konci spojují. Tak se mezi nimi vytvoří dutina = potravní vakuola, kde dochází k trávení potravy enzymy. Vakuola během trávení putuje cytoplazmou a poskytuje buňce živiny. Současně sbírá zbytky, které na konci vyvrhne mimo buňku. [4]

  10. Růst a vývin: dýchání Dýchání je umožněno prostou difuzí plynů do buňky, neboť buňka prvoků to rozměrově umožňuje. [8] [16]

  11. rozmnožování • Podélné dělení • Příčné dělení • Pučení • Polytomie (rozpad na více jedinců) • Vzájemné splývání genetického materiálu dvou jedinců a vytvoření zygoty • Konjugace u nálevníků [17] [18, 19] NEPOHLAVNÍ POHLAVNÍ

  12. Rozdělení prvoků:

  13. BIČÍKOVCI = MASTIGOPHORA [23]

  14. BIČÍKOVCI = MASTIGOPHORA Mají jeden či více bičíků napojených na bazální tělísko. Přijímají potravu osmózou nebo pinocytózou. Rozmnožují se podélným dělením. [22] [25]

  15. bičivky Bodo skákavý má 2 bičíkya typickou organelu bičivek ‒kinetoplast, což je pozměněná mitochondrie. Žije v rybnících. Trypanosoma spavičná má v určitém stadiu vývoje undulující membránu = bičík spojený s povrchem buňky. [26]

  16. Trypanosoma spavičná Trypanosoma Krvinka [21]

  17. Cyklus trypanosomy: v mouše tse-tse prodělává část svého vývoje, po bodnutí je přeneSENA DO SAVCE, NAMNOŽÍ SE V KRVI, NAPADÁ DALŠÍ ORGÁNY A TAKÉ PRODLOUŽENOU MÍCHU. NARUŠUJE METABOLISMUS, ČLOVĚK UPADÁ DO SPÁNKU, HUBNE, NELÉČENÝ ZEMŘE DO NĚKOLIKA MĚSÍCŮ. [27] Jakou nemoc způsobuje Trypanosoma dobytčí?

  18. bičenky Bičenky mají buňku zpevněnou osním vláknem = axostylem. Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) vyvolává u žen hnisavé výtoky v pochvě, které u těhotných mohou způsobit potrat. [22] [24]

  19. Lamblie střevní = Giardiaintestinalis [51] Lamblie žije v tenkém střevě člověka. Je zploštělá, na spodní straně má přísavnou destičku vyztuženou lamelami. Vyživuje se osmoticky. Způsobuje průjmy.

  20. KOŘENONOŽCI = RHIZOPODA K pohybu používají panožky. Potravu získávají fagocytózou. Zástupci: Měňavka velká Měňavka úplavičná Rozlitka (jev rašeliníku) Dírkonošci [28] [7]

  21. Měňavka velká (chaos chaos) [29] Potrava Stažitelná = pulsující vakuola Potravní = trávicí vakuola Jádro Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Panožka = pseudopodium Měňavka velká žije ve vodě a v půdě, stažitelné vakuoly slouží k odstraňování přebytečné vody. V zahnívající vodě žije měňavka bahenní. Ve střevech hostitelů cizopasí měňavka střevní a měňavka úplavičná (způsobuje úplavici).

  22. Měňavka úplavičná = entamoebahistolytica Cysty se dostávají ven z těla výkaly, jejich přenos na jiného člověka způsobí mouchy lezoucí po výkalech. Měňavka je účinnější, pokud je člověk již oslaben jinou chorobou či vyčerpán. Měňavky napadají střevní stěnua narušují ji, ve stadiu magna ničí erytrocyty. Nemoc se projevuje úpornými až krvavými průjmy, léčí se například Entizolem. [10]

  23. Měňavky napadající střevní stěnu [9]

  24. Dírkonošci = foraminiferida Mají tenké síťovité panožky. Jsou to prvoci s vápenatou nebo křemičitou schránkou, která má otvůrky pro panožky. Po odumření prvoka klesá schránka ke dnu. Mřížovci, Slunivky [30] [31]

  25. VÝTRUSOVCI = SPOROZOA Krvinkovky mají složitý vývojový cyklus, napadají játra, pak erytrocyty, kde stravují hemoglobin a způsobí masový rozpad krvinek. Ten se projeví horečnatým záchvatem ‒malárií. Ta se léčí preparáty chininu. Kokcidie jsou parazité savců i ptáků. Kokcidie jaterní napadá játraa žlučovody králíků. Toxoplasma způsobuje i u člověka nemoc podobnou chřipce, je nebezpečná pro těhotné ženy; mohou se nakazit od koček. KRVINKOVKY KOKCIDIE

  26. VÝTRUSOVCI = SPOROZOA [15] Výtrusovci ve stadiu sporozoita mají na špičce buňky apikální komplex, který umožňuje přichycení na tkáně či buňky hostitele a pronikání do nich a odčerpávání živin. Dalším stadiem je rozmnožení parazita rozpadem = schizogonií. Takto vznikají stovky dalších jedinců. Ti produkují gamety a spojují se v zygotu. Zygota se mění ve sporu a sporozoity, kteří napadají dalšího hostitele. [32]

  27. Plasmodium = krvinkovka [33]

  28. VÝSKYT MALÁRIE [38] VYPIŠTE MÍSTA NEJVYŠŠÍHO OHROŽENÍ MALÁRIÍ. KDO JE PŘENAŠEČEM MALÁRIE NA ČLOVĚKA?

  29. výtrusovci [20] [37] KRVINKOVKA KOKCIDIE

  30. Toxoplasma [34] [35]

  31. TOXOPLASMA [36]

  32. Výtrusovci: hromadinky = gregarina Hromadinka švábí je parazit ve střevě švábů. Cysty jsou obaleny silným hlenovitým obalema uprostřed jsou spory, které vycházejí na povrch osmi až deseti kanálky. [5]

  33. NÁLEVNÍCI = CILLIOPHORA = ciliata Tato skupina má unikátní jaderný dimorfismus = morfologickya funkčně rozlišená jádra na makronukleus (řídí procesy v buňce)a mikronukleus (účastní se rozmnožování = konjugace = spájení) Pohyb je zajištěn pomocí brv (cilií). Nálevníci žijí ve vodě (i v silně znečištěné). Mají systém trávicích vakuol a pulsujících vakuol. [14]

  34. Zástupci: trepka velká − stavba těla Slouží k trávení potravya transportu živin po buňce. [6] Odstraňuje z těla vodu, reguluje osmotický tlak. Slouží k pohybu. Řídí vegetativní procesy. Brvami se k ústům přihání potrava,u buněčných úst jsou brvy spojovány v membranely. Potrava dále postupuje buněčnými ústy do buněčného hltanu. Účastní se konjugace. Na povrchu těla je dvojitá membrána = pelikula. Řití putují z trepky ven nestrávené zbytky potravy.

  35. Zástupci: trepka velká = Parameciumcaudatum [18, 19, 39, 40] Trepka žije ve znečištěných vodách. Na obranu má v pelikule trichocysty s jedem. Rozmnožuje se příčným dělením v kombinaci s konjugací (spájením = výměna části mikronukleů). Výsledkem konjugace (dělení pak proběhne 3 x za sebou) je osm nových jedinců.

  36. Zástupci: Kožovec rybí = Ichthyophthiriusmultifiliis [50] Jde o parazita, který napadá pokožku ryba vytváří na ní bělavé uzlíky (krupici). Je tak narušena ochranná funkce pokožky, ryby jsou neklidné, napadení potěru může být až smrtelné. Napadená ryba. Prvok je velký cca 1 mm, napadá zejména kůži, ale i žábry či ploutve. Kožovec rybí způsobuje nemoc ichtyoftiriózu.

  37. Zástupci: vířenka = Vorticella Vířenka má buňku ve tvaru zvonku. Na její horní konec přihání systém membranel s brvami potravu do buněčných úst. Vířenka se přichycuje k podkladu stažitelnou stopkou. Stopka je schopna kontrakce, je v ní svalové vlákno. [41] Vířenka žije přisedle na předmětech ponořených ve znečištěných vodách. Živí se řasami a bakteriemi.

  38. Zástupci: vířenka = Vorticella [42]

  39. Zástupci: Mrskavka = stentor Měří až 2 mm. Má kalichovité tělo se složitým systémem brv a membranel. Makronukleus je podobný řetízku. Žije na dně znečištěných vod. [43] [44]

  40. Zástupci: vakovka střevní = Balantidiumcoli Vakovka způsobuje u člověka balantidiózu = vředy tlustého střeva. [47] [48]

  41. Zástupci: bachořec Bachořci mají tělo pokryto krunýřem s hroty. Žijí v symbióze s přežvýkavci (skot, kozy) v jejich trávicí soustavě a živí se částečky rozžvýkané potravy. [49]

  42. Další Zástupci: Bobovka velká (Colpidium) má přední část těla často protaženou doleva. Požírá bakterie. Vyskytuje se běžně ve znečištěných vodách. Keřenka (Carchesium) [45] [46]

  43. Úkoly: • Vysvětlete mechanismy pohybu prvoků. • Jaké jsou způsoby přijímání potravy u Protist? • Jaký typ vakuol (a jaké mají funkce) se vyskytují u prvoků? • Rozdělte Protozoa do kmenů a vyjmenujte zástupce. • Připravte senný nálev (voda z kaluže či jezírka + seno, nechat cca 14 dní)a pozorujte prvoky. K preparátu přidejte vlákna vaty, zpomalí to pohyb prvoků.

  44. Vyluštěte křížovku: 1. 2. 4. 5. 3.

  45. Řešení:

  46. Odkazy: • Odkazy na videa (pohyb prvoků): [cit. 2011-09-20]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: • <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amoeba_motility_DIC.ogv> (pohyb měňavky) • <http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Videos_of_Ciliophora> (pohyb nálevníků)

  47. Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 13. 9. 2011 mezi 14. 00 a 23. 00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS • ČABRADOVÁ, V.; HASCH, F. Přírodopis pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2003. ISBN 807238211X. • SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 8071689092. • LadyofHats. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 1. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Animal_cell_structure_en.svg> • MesserWoland. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 2. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Biological_cell.svg> • 柑橘類.[cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 3. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Protist_collage.jpg • Miklos. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 4. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amoeba_fagocitose.jpg> • CDC. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Giardia_LifeCycle.gif> • Sonja I. Rueckert. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 5. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lankesteria_lm.jpg>

  48. Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 13. 9. 2011 mezi 14. 00 a 23. 00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS • HonzaXJ. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 6. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trapka_velka_Paramecium_caudatum.jpg?uselang=cs> • Sudmolen. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 7. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymmetrical_and_Spherical.JPG> • a.druz. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 8. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Membrane.jpg> • KGH. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 9. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amoebic_dysentery_in_colon_biopsy_(1).jpg> úplavice • LadyofHats. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 10. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Entamoeba_histolytica_life_cycle-en.svg> • Urutseg. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 11. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flagellum-beating.svg> • LadyofHats. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 12. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flagellum_base_diagram_en.svg> • Smartse. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 13. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eukaryotic_flagellum.svg>

  49. Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 13. 9. 2011 mezi 14. 00 a 23. 00, DOSTUPNÉ Z WIKIMEDIA COMMONS • Klaus Rodhe. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 14. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cilia_electron_lobostoma.jpg> • Franciscosp2.[cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 15. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Apicomplexa_structure.svg> • Foobar. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 16. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cell_membrane_scheme.png> • JWSchmidt. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 17. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Binary_fission_es.svg> • Eta. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 18. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paramecium_Konjugation_1.svg> • Eta. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: 19. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paramecium_Konjugation_2.svg> • [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 20. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plasmodium_malariae_01.png> • Patho. [cit. 2011-09-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 21. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trypanosoma_sp._PHIL_613_lores.jpg>

More Related