Download
ve ejn statky ekonomika ve ejn ho sektoru teorie ve ejn volby n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby PowerPoint Presentation
Download Presentation
Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby

Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby

205 Views Download Presentation
Download Presentation

Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby

  2. Jednoduché schéma ekonomického systému Tvorba vlastních pravidel a zákonů Přerozdělení finančních prostředků stát EKONOMICKÝ SYSTÉM Vlastní ekonomické zákony

  3. Základní pojmy • Veřejný statek – statek, splňující podmínky nevylučitelnosti a nezmenšitelnosti – jsou to statky, které nejsou poskytovány na trzích (vzniká problém černého pasažéra), proto je poskytuje stát • Veřejné finance – peněžní zdroje, které financují veřejný sektor, zahrnují nejen státní, ale i regionální a místní rozpočty a rozpočty příspěvkových organizací, případně mimorozpočtových fondů

  4. Základní pojmy • Veřejný sektor – část ekonomiky, jejíž statky jsou financovány převážně z veřejných rozpočtů • Veřejná volba – teorie, zkoumající chování politiků a státních úředníků jako lidí s osobními zájmy. Řeší, jak individuální potřeby lidí včlenit do kolektivního rozhodování

  5. Křivka produkčních možností Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme pěstovat spíše rajčata nebo papriky? Rajčata (kg) A Soukromý sektor Služby B KŘIVKA PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ C Veřejný sektor Papriky (kg) Těžký průmysl

  6. Základní věty ekonomie blahobytu(welfare economics) 1. věta: alokace zdrojů v ekonomice je taková, že některému z účastníků prospěla, aniž by žádného jiného poškodila (tzv. paretovsky efektivní alokace zdrojů) 2. věta: paretovsky efektivní alokace zdrojů může být dosaženo působením tržních mechanismů při odpovídajícím rozdělení zdrojů mezi účastníky trhu

  7. Proč existuje veřejný sektor? • Selhání konkurence • Veřejné statky • Externality • Neúplné trhy (např. půjčky) • Nedostatek informací • Inflace, nezaměstnanost, nerovnováha

  8. Veřejný statek, definice • veřejným nazýváme takový statek, který splňuje současně tyto dvě podmínky nebo se jim alespoň blíží: • ze spotřeby takového statku není možné nikoho vyloučit nebo to možné je, ale pouze za cenu vysokých nákladů • spotřeba takového statku libovolným počtem lidí neomezuje v jeho spotřebě dalšího jednotlivce

  9. Veřejný statek, definice • Celková spotřeba yk dělitelného statku k je rovna součtu spotřeb jednotlivých spotřebitelů xi: • Na rozdíl od soukromých statků potom u statků veřejných platí, že jejich celková spotřeba yg se rovná spotřebě x každého spotřebitele (i,j,….):

  10. Příklady typických veřejných statků • v pravěku – oheň – zdroj tepla a světla • ohňostroj • veřejné osvětlení • národní obrana Na příkladu těchto statků můžeme vidět, že zde vznikají dva problémy: • problém černého pasažéra • problém transakčních nákladů

  11. Problém černého pasažéra • vyplývá z definice veřejného statku, z podmínky nevyloučitelnosti ze spotřeby • veřejné statky tak nikdy nebudou nabízet soukromé firmy, které by si za tento statek účtovaly určitou cenu, kterou by si ale od spotřebitelů těchto statků nebyly schopny vynutit • problém černého pasažéra (free rider problem) vede k tomu, že veřejné statky zajišťuje stát

  12. Transakční náklady • představme si jako příklad veřejného statku městský park • kdyby město chtělo od každého návštěvníka parku vybírat vstupní poplatek, přineslo by to neochotu lidí park navštěvovat a pro město také dodatečné náklady • tyto náklady se nazývají transakční, zjednodušeně je možné je definovat jako náklady na finanční transakce a vymáhání vlastnických práv • tyto náklady mohou mít významnou velikost a ve většině případů by nebyly zaplaceny, proto je mnoho veřejných statků poskytováno bezplatně

  13. Mýtné ve městě a transakční náklady Představme si, že zavedeme pro automobilovou dopravu placený vjezd do centra města. Jaké typy transakčních nákladů tím vzniknou? • vybudování systému (např. umístění kamer na vstupech do centra) • provozní náklady související s vybíráním a evidencí poplatků • náklady na vymáhání poplatků od neplatičů

  14. Poplatky za veřejné statky a ztráta blahobytu p poptávka po mostu kapacita mostu ztráta užitku z používání mostu při ceně pm Qm – počet využití mostu při ceně pm; Q0 – počet využití mostu při nulové ceně pm Qm Q0 Qc Q počet neuskutečněných přejezdů

  15. Efekt transakčních nákladů Jestliže uvalení ceny pe vyvolá transakční náklady TC, které jsou větší než ztráta z neefektivní produkce při nulové ceně, není efektivní veřejný statek zpoplatňovat. p poptávka po veřejném osvětlení (zdravotnických službách) cena (složená z mezních a transakčních nákladů) pm Transakční náklady TC užitek ze zvýšení spotřeby MC pe ztráta z neefektivní produkce Qm Q0 Qe Q

  16. Jiný náhled na veřejné statky • neexistuje „prospěch společnosti – existuje pouze prospěch jednotlivce • Paretovský standard je zcela jasně konceptem morálním, nikoli ekonomickým • existenci ani funkci veřejného sektoru nelze vysvětlit ani ospravedlnit teorií veřejných statků ani žádnou jinou ekonomickou teorií. Protože otázka, co má dělat stát, je výsostně morální otázkou, nemůže na ni principiálně odpovědět žádná věda kromě filozofie. K validaci státu (veřejného sektoru) a jeho funkcí je tudíž kompetentní pouze politická filozofie, nikoli ekonomie. • je to filozofie, která selhávala dlouhá staletí před Ayn Rand. Lidé, včetně filozofů, mohou selhávat. Trhy nikoli. Jiří Kinkor

  17. Veřejné statky – nabídka a poptávka Existuje i jiný přístup k teorii veřejných statků, který přinesli ekonomové James Buchanan, Gordon Tullock či Wiliam Niskanen. Jejich teze je: politici se nechovají jinak než ostatní lidé a i jejich hlavním cílem je maximalizace vlastního užitku. Cíle občanů: • jako daňoví poplatnící chtějí co nejmenší daně • jako spotřebitelé veřejných statků jich vyžadují co nejvíce S tím souvisí motivace politiků k jejich udržení se v politických funkcích: • maximálně snižovat daně • poskytovat co nejvíce veřejných statků Výsledkem jsou deficitní veřejné rozpočty a schodkové hospodaření státu.

  18. Struktura politického procesu Pokud jde o politický proces, platí, že na politickou hru nepůsobí pouze vzájemná interakce voličů a politiků v rámci daných pravidel, ale že do hry vstupují minimálně dva další faktory - zájmové skupiny a byrokracie. VOLIČI ZÁJMOVÉ SKUPINY POLITICKÁ HRA POLITICI BYROKRACIE PRAVIDLA ZÁKONY VOLEBNÍ SYSTÉM Kolektivní rozhodnutí Veřejný statek Nedělitelnost Jak integrovat individuální preference do kolektivního rozhodnutí?

  19. Teorie veřejné volby Zvířata se rozdělila na dvě skupiny pod hesly „Volte Kuliče a třídenní pracovní týden“ a “Volte Napoleona a plné žaludky“. Jediný Benjamin se nepřidal k žádné skupině. Neuvěřil ani tomu, že by někdy mělo být víc žrádla, ani tomu, že mlýn snad ušetří práci. Říkal, že at už s mlýnem, či bez něj, půjde život dál tak, jak šel vždy, to jest špatně. George Orwell, Farma zvířat "Strany nevyhrávají volby, aby formulovaly své politické programy, nýbrž formulují své politické programy, aby vyhrály volby" Anthony Downs, americký ekonom

  20. Arrowův teorém nemožnosti (impossibility theorem) • Kenneth Arrow – (nar. 1921) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii • Vyvrátil tzv. teorii společenské funkce blahobytu (součet všech individuálních potřeb lidí ve společnosti) – dosažení Paretova optima A je lepší než B B je lepší než C C je lepší než A Důsledek : PRO VARIANTY A, B, C NEEXISTUJE SPOLEČENSKÁ ŠKÁLA PREFERENCÍ

  21. Další problémy veřejné volby • racionální ignorance • politický cyklus • teorie byrokracie • parciální zájmy a zájmové skupiny • jánabráchismus • model středového voliče

  22. Model středového voliče PRAVICE LEVICE Počet hlasů V modelu dvou politických stran mají strany tendenci sbírat středové voliče, což může vést k tomu, že mají velmi podobné programy a k nižší účasti ve volbách. Je-li stran více, vyplní střed malé strany, které pak získávají velkou moc při tvoření koalic. Politické preference

  23. Externality - znečištění ovzduší automobilismem - dopady na zdraví obyvatel - z toho plynoucí vyšší náklady ve zdravotnictví, které jejich původci neplatí - příklad negativní externality – externích nákladů - včelař, jehož včely opylují stromy sadařů v okolí a zvýší jejich úrodu – opačný příklad - včelař nedostane od sadařů část jejich výnosů - příklad pozitivní externality – externích výnosů

  24. Externality a jejich působení na tržní rovnováhu p • Externalita vzniká tehdy, když jednotlivec nebo firma podnikne libovolnou činnost, která má vliv na jiného jednotlivce nebo firmu a která zároveň není druhou stranou zaplacena. Mezní společenské náklady Mezní soukromé náklady E pe pm Poptávka po statku Qm Qe Q

  25. Příklad: zemědělec versus rybníkář HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb POLE RYBNÍK HNOJIVO – zvyšuje výnosy úhyn ryb z poslední jednotky hnojiva přírůstek úrody z poslední jednotky hnojiva Kč Kompenzační platby mohou probíhat oběma směry, zemědělec může platit rybníkáři za jemu vzniklé škody, naopak rybníkář zemědělci za menší používání hnojiva. 4 6 7 8 1 2 3 5 množství hnojiva

  26. Tribut pacis Poplatek za mír, ve starověku běžný způsob „mezinárodní dohody“ a zajištění míru Podobné jako způsob odškodňování u externalit Sv. Václav ho platil Jindřichu Ptáčníkovi (císař svaté říše Římské) 500 hřiven stříbra a 120 ks dobytka Hřivna = 0,253 kg Dobytek – to, co bylo dobyto Tribut pacis platil i např. kníže Břetislav

  27. Coaseho teorém Pokud strany mohou vyjednávat a odškodňovat se, dojde k efektivnímu řešení – tj. k optimálnímu množství znečištění. Externality jsou potom pouze důsledkem nevyjasněných vlastnických práv a jejich nedostatečné ochrany. Ronald Coase, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (1991) Náklady Celkové náklady CG Náklady na odstraňování škod ze znečištění CS Náklady prevence CA Optimální úroveň znečištění Množství znečištění

  28. Překážky k soukromým vyjednáváním Soukromé vyjednávání neproběhne tehdy, když: • nebudou vymezena vlastnická práva • budou vysoké transakční náklady (náklady vyjednávání) – ty jsou tím vyšší, čím vyšší je počet zúčastněných osob HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb a znečišťuje řeku POLE HNOJIVO – zvyšuje výnosy CHATOVÁ OBLAST

  29. Způsoby internalizace externích nákladů • Internalizace prostřednictvím trhu Internalizace prostřednictvím trhu je tzv. dobrovolnou internalizací, která je zajištěna tržní samoregulací. Předpokladem je ochota zúčastněných subjektů se dohodnout na kompenzačních platbách. Uplatňuje se především v případech, kdy je zcela jasně znám původce a poškozený a pouze u malého počtu zúčastněných subjektů. • Internalizace státním zásahem Internalizace státním zásahem využívá daní (v případě negativních externích efektů) a dotací (v případě pozitivních externích efektů). Výše daní a dotací je neustále nutné propočítávat v závislosti na aktivitách subjektů, kterými jsou původci externalit.

  30. Princip ekologické daň S1 p S E1 33 E Zavedením ekologické daně se nabídková křivka posune doleva 30 Výše ekologické daně 1000 1200 Q

  31. Subvence, dotace p D S S1 E 10 000 Velikost dotace 8 000 E1 Q 3000 4000

  32. Možnost zavedení mýtného v centrální části města Základní východiska: • cílem je snížení úrovně kongescí, emisí a hluku ve zpoplatněné oblasti, v případě Prahy i zvýšení kvality pěší dopravy, druhým cílem je získání příjmu veřejných rozpočtů • základním východiskem je předpoklad, že stanovení výše mýtného je politickou (společenskou) volbou Intenzita Příjem z mýtného Výše mýtného PM ... cena mýtného Ii ... intenzita dopravy (po vjezdu a před vjezdem) T ... příjem města z mýtného

  33. Politický proces při zavádění mýtného Zavedení mýtného Politická volba Možnost využití referenda ANO NE Výše mýtného Pohyblivá výše Zájmy města Intenzita dopravy Čistý příjem • Možnosti využití - účelové: • financování MHD • dopravní infrastruktura města • jiné využití Využití prostředků