1 / 16

Profesionální zdravotnický přístup k Rómům jako k pacientům

Profesionální zdravotnický přístup k Rómům jako k pacientům. Zbyněk Mlčoch. Dobrý zdravotník nepodléhá ihned předsudkům, negeneralizuje, uznává individualitu – o Rómech se říká, že jsou: Agresivní Hluční Bez zábran Nepřizpůsobiví nemocničnímu a léčebnému řádu Nedodržují hygienu Povýšení

eliora
Télécharger la présentation

Profesionální zdravotnický přístup k Rómům jako k pacientům

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Profesionální zdravotnický přístup k Rómům jako k pacientům Zbyněk Mlčoch

  2. Dobrý zdravotník nepodléhá ihned předsudkům, negeneralizuje, uznává individualitu – o Rómech se říká, že jsou: Agresivní Hluční Bez zábran Nepřizpůsobiví nemocničnímu a léčebnému řádu Nedodržují hygienu Povýšení Sobečtí a vše chtějí hned Vydírají Vyhrožují Kradou Jsou hrubí a vulgární

  3. Generalizace Rómů: Zdravotník by však neměl podlehnout těmto předsudkům a jakmile za ním přijde Róm do ordinace, říci si: ten mi něco určitě ukradne, bude křičet nebo mě rovnou zmlátí. Jsou skutečně i slušní Rómové, kteří udržují své byty, mají dobré vztahy s okolím, nekradou, pracují a chovají se slušně – Ti však tak často nejsou např. v TV – není to taková senzace jako když vidíme zlikvidované Chánovské sídliště.

  4. Jak by se měl zdravotník k Rómovi chovat: Měl by být výrazně trpělivý, přistupovat klidně Neměl by vybuchnout, ale spíše být empatický, snažit se Róma pochopit a získat si jeho důvěru. Měl by trošku přistupovat k Rómovi jako k dítěti a to hlavně co se týče poučení např. v léčbě  vhodné je též opakovat nebo se jej zeptat na to co lékař říkal (neurážlivou otázkou). Po celou dobu by měl zdravotník předvídat (např. zda bude léčbu dodržovat) a dívat se na celý problém očima Róma (po všech stránkách).

  5. Snaha o integraci Róma: Rómové se chovají mnohem slušněji a klidněji, jsou-li o samotě, jsou silnější, pokud jsou „v houfu.“ Tím je myšleno, že by neměli být hosp. dva romové v jednom pokoji. Je však nutné brát v potaz i přání Róma – pokud chce mít u vyšetření manželku, nemůžeme to zakázat. Návštěvy nemohou být omezovány. Zdravotníci musí v této věci předvídat. V rozhovoru pro tisk uvedl v článku o Chánově jeden z Romů: „ Jak se dají Romové dohromady, je konec světa. Vy jste inteligentní, máte školy, Romové mají před vámi respekt. Před sebou ho nemají. Tady se chovají jako divoši, a když příjdou do Mostu, jsou z nich jiní lidé. V Kadani, odkud pocházím, je také hodně Romů. Žijí rozptýleně společně s Čechy a bez problémů.“

  6. Hospitalizace Róma: Pokud Róma přijímáme k hospitalizaci, musíme počítat s některými neduhy a předcházet jim Zvažte, zda je nutné poučení, co se týče např. hygieny. Ne však u vše Romů – jen tam kde počítáme s potížemi. Normálního čistotného Róma bychom tím mohli značně urazit. Je dobré si všímat Róma na oddělení, ale nehlídat přímo. Opět to záleží na individuálních osobách. Zamyslete se, zda je nutné poučit, jaký dostává inventář a že si jej on ani rodina nemohou odnést domů, musíme však myslet na to, že nekradou jen Rómové a inventář zabezpečit (zamčít, TV připevnit). Děti mohou na sebe upozorňovat, vyvolávat pozornost, proto se mohou chovat atypicky (demolace místnosti na infekčním oddělení).

  7. Psychologie Róma – je možnost vyskytnutí těchto vlastnosti: Temperamentnost Přecitlivělost na bolest Impulzívnost Vyšší strach a úzkost při osamocení a podezíravost, že mi chtějí „gádžové“ záměrně ublížit, výrazný strach ze smrti – Róm někdy chce mít otevřené dveře, světlo na pokoji Jsou citliví na automaticky devalvující přístup – nadřezenost, aroganstnost. Důležitá je důvěra a braní je jako partnerů. Dobrý lékař je i psychologem a odhadne, jak nejlépe s Rómem vycházet a usměrňovat jej, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím.

  8. Na co si zdravotníci nejčastěji stěžují: Hlučnost Neukázněnost Nedoržování pravidel – i pravidel léčby Agresivitu Specifika chování (nátlaky, vydírání, krádeže, emotivní nadměrně projevy) Opět: neplatí to u všech Rómů!!!

  9. Na co by nemělo být zapomínáno při lékařském ošetření nebo při hospitalizaci: Nutno být s Rómem v kontaktu a chovat se k němu jako k ostatním pacientům. Získat si jeho důvěru. Projevovat zájem, nebýt odtažitý. Respektovat důstojnost. Rómové bývají při podezření na jejich snižování agresivní, mohou vést i verbální útok – opět by měl lékař v tomto případě zachovat klid a důkladně si pro další situaci promyslet, kde udělal chybu. Povolání zdravotníka je pro ně nečisté řemeslo – nemusí se k nám chovat jak bychom očekávali od jiných lidí.

  10. Co uděláme, když bude mít Róm zábranu se v ordinaci svléknout? Skutečně tradičně vychovaný Róm může mít toto v sobě zakódované. Nabídneme, že může být přítomný Rómův partner při vyšetření nebo ošetření. Přímý kontakt – přesně říci, demonstrovat, vysvětlit, co se bude dít. Pak jemné otázky, zda vše pochopil. Nedávat papíry s popisem! (Mohou mít potíže s ČJ, jsou laici). Je velmi vhodné v tomto případě nabídnout, zda chce, aby jej ošetřoval člověk stejného pohlaví, zda chce mít sestru při ošetření, atd. Je opět nutné racionálně poučit, že není možné vyšetřovat přes oblečení kvůli nepřesnosti vyšetření. Pokud Róm odmítne sundat své ozdoby, i zde jej poučíme+nabídneme mu, že může šperky mít po celou dobu v ruce – snažíme se o klidné vystupování, nebýt nervózní, popř. neodesílat hned pacienta pryč nebo k jinému lékaři – i zde je nutné zachovat pravidla lékařské psychologie.

  11. Farmakologická léčba: Předpokládat možnou laxnost Róma (dle individuálního chování) a dát mu raději lék, který je brán co 24 hodin než co 4 hodiny. Brát ohled na finanční možnosti, zeptat se, zda je ochoten doplatit určitou konkrkétní částku. Poučit, co se stane, nebude-li lék brán. Zeptat se jej, zda si v minulosti nezapoměl někdy vzít nějaký lék (neurážlivě).

  12. Lékař však nesmí být zcela submisivní a pasivní! Je-li to nutné, lékař musí trvat na svém. Někteří pacienti přímo čekají na dominanci lékaře. Také by neměl zapomínat, že on je v ordinaci pánem a nesmí každé chování tolerovat. Např. by neměl být vmanipulován do toho, co nechce udělat. Přivolání policie nebo ochranky jen ve skutečně nutných případech, kdy selže veškerá psychologie a pacient může někoho ohrozit nebo ohrozit majetek. I přes potíže by se měl lékař ovládat a „nevybuchout.“

  13. Děkuji za pozornost, konec prezentace.

More Related