Filosofie a metodologie vědy Podklady k přednášce pro doktorské studium

1. Filosofie a metodologie vědyPodklady k přednášce pro doktorské studium (zimní semestr 2010/11) Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc. Katedra veřejné a sociální politiky ISS Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ochrana@fsv.cuni.cz

2. Osnova – základní řešené problémy • Úvod (předpoklady k úspěšnému zvládnutí a zakončení předmětu). • Předběžné vymezení základních pojmů • Postup při zpracování doktorské disertace • Věda a metodologie výzkumu v kontextu dějinného vývoje vědy • Metody vědeckého výzkumu • Volba metodologie ve vědeckém výzkumu • Závěr • Přílohy ke studiu

3. Literatura Základní literatura: • Ochrana,F.: Metodologie vědy (úvod do problému).Praha. Karolinum 2009. Doporučená odborná literatura • Fajkus,B.: Filosofie a metodologie vědy. Praha. Academia 2005 • Feyerabend,P.K: Rozprava proti metodě. Praha. Aurora 2001 • Foucault,M.: Archeologie vědění. Praha.Herrman a synové, 2002. • Husserl,E.: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha. Academia. 1996 • Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. Praha. FÚ AV ČR, 1993 • Ochrana,F.: Nový duch vědy Gastona Bachelarda. In: Filosofický časopis. Praha. Academia. 2/1998,ročník 46,s. 203-213 • Popper,K.: Logika vědeckého zkoumání. Praha. OIKOMYMENH 1997 • Prigogine,Y-Stengersová,I.: Řád z chaosu. Praha. Mladá fronta 2001 • Wittgenstein,L.: Tractatus logico-philosophicus. Bratislava. Kaligram 2003 • Odkazy na další cizojazyčnou literaturu v průběhu přednášení

4. Požadavky na zkoušku Zkouška se skládá ze dvou částí: • Písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu viz přednášky. • Ústní část. Ta se skládá z obhajoby projektu, kde student v rozpravě zdůvodňuje svůj přístup. Diskuse je vedena v rozsahu přednášené a nastudované látky s ohledem na   použitou metodologii a metody vědecké práce při zpracování projektu a z řízené rozpravy. Její podstatou je schopnost studenta tvořivě reagovat na dotazy učitele v rozsahu základní literatury a přednášených metodologických problémů, které se vztahují ke zpracovanému projektu. Hodnotí se: • úroveň zpracování projektu a tvořivé zvládnutí problémů filosofie a metodologie vědy v rozsahu přednášené a prostudované látky a odborná úroveň tvořivé diskuse v rozsahu základní literatury a přednášených problémů.

5. Zadání projektu (model obsahu a struktury úvodu disertační práce) • Aktuálnost tématu: * zhodnocení dosavadního stupně poznání * definování „bílých míst“ * vztah řešeného problému k aktuálnosti • Cíle práce: * způsob jejich definování * etapy tvorby cílů (cíle hrubé a cíle pregnantní) • Objekt výzkumu a předmět výzkumu • Použitá metodologie • Použité metody zkoumání (metody obecně vědní a metody speciálně vědní) • Problém hypotézy

6. Zadání projektu (model obsahu a struktury závěru disertační práce) ZÁVĚR NENÍ POUHÝM SHRNUTÍM (RESUMÉ), ALE: • kvalitativně výše syntetizuje získané poznatky • (explicite) definuje vědecký přínos práce • dává doporučení pro další rozvoj teorie na úrovni: * vlastního vědního oboru * interdisciplinarity zkoumání * institucionálního zkoumání (univerzity, institutu, ústavu) • dává doporučení pro praxi na úrovni: * správní roviny * institucionální (školení, pedagogický proces)

7. Proč bychom se měli zabývat metodologií vědy?

8. Úvodem trochu legrace (myšlenkový experiment s Františkovým králíčkem Alfonsem)

9. Proč bychom měli studovat metodologii vědy-případ komunikace Minulost Současnost Budoucnost • Problém zkoumání budoucnosti a o výpovědi „zkoumání budoucnosti“: • Co jsou propozice vyjadřující něco o budoucnosti? • Jsou to faktuální věty (P,-P), nebo • jsou to nefaktuální (L) věty? • Jsou-li to nefaktuální věty, jak je přeložit do M(metajazyka)? • Nechť je dána věta tvrdící něco o budoucnosti „…B…“ • Z této věty můžeme odvodit existenční větu

10. Proč bychom měli studovat metodologii vědy-případ komunikace Minulost Současnost Budoucnost • Nechť je dána věta tvrdící něco o budoucnosti „…B…“ • Z této věty můžeme odvodit existenční větu „( f)(…f..)“ • Tato věta má v M 3 interpretace: • „Existuje takové f, že ...f..“ (termín) • „Existuje taková třída f, že.. f..“ (extenze) • „Existuje taková vlastnost f, že..f..“ (intenze) • Nutno rozlišovat extenzionální a intenzionální kontexty! • Je-li systém S (zkoumající budoucnost) systémem modální logiky, • neobsahuje žádné deskriptivní predikáty, a tedy žádné faktuální věty.

11. Vymezení základních pojmů • Vědecký problém • Řešení vědeckého problému vědou (empirismus, racionalismus, subjekt vědeckého poznávání, objekt vědeckého poznávání) • Věda • Vědecký výzkum (etapy vědeckého výzkumu) • Metodologie vědeckého výzkumu • Metody vědeckého výzkumu • Vědecká práce jako výstup z vědeckého výzkumu – postup při zpracování vědecké práce

12. Vymezení základních pojmů Vědecký problém • Podstata (co?) • Vědecký problém a vztah teorie • Vědecký problém a vztah praxe • Vědecký problém a vědecký výzkum

13. Vymezení základních pojmů Vědecký výzkum • Podstata (jak?) Druhy výzkumu podle metodiky OECD: • Základní • Aplikovaný • Experimentální vývoj • Vyhodnocování Kategorizace výzkumu podle Evropské komise: • Základní • Aplikovaný • Experimentální vývoj • Inovace

14. Vědeckovýzkumný postup Fáze vědeckého postupu: • Volba vědeckého problému, volba metodologie, metod a metodiky • Získávání vědeckých faktů • Analýza faktů a jejich syntéza (hypotézy, teorie, zákony) • Ověřování výzkumných závěrů 2

15. Teoretická a metodická příprava výzkumu Přípravná fáze: • Vyber a urči výzkumný problém! • Definuj výzkumné cíle! • Vyber výzkumnou metodologii! • Definuj výzkumnou strategii (základní, aplikovaný, diagnostický výzkum?)! • Zvol adekvátní výzkumné metody! • Definuj pracovní hypotézu! 4

16. Teoretické poznávání a hodnocení Subjekt zkoumání (normy, hodnoty) Objekt poznání Zkoumání Zvýznamňování Axiologie Ideologie

17. Noetické zásady přístupu k sociální skutečnosti Zvláštnosti přístupu k sociálním jevům: • Předmětem výzkumu jsou jevy, které nelze podrobit výzkumným procedurám podobným v fyzikálních a biologických objektů • Problém s přímým a systematickým pozorováním • Výzkumník je součástí společenského dění • Sociální jevy jsou zkoumány ve společenském kontextu • Sociální jevy probíhají v dynamickém prostředí • Sociální jevy jsou jevy hromadného charakteru 3

18. Vědy o vědě a metodologie vědy Vědy o vědě Metodologie vědy Vědy o vědě: - metodologie vědy - sociologie vědy - historie vědy - ekonomie vědy - a jiné

19. Kulturní (historická) epocha a epocha vědy Kulturní epocha Epocha vědy

20. Věda o vědě a vědecký obraz • Epocha vědy: * sociální kontext * historický čas *jazyk vědy * způsob komunikace • Typy epochy vědy: * racionalita a vědecký obraz světa * mody vědeckého obrazu světa * diskurs v rámci dané epochy vědy * změna paradigmatu (nový obraz světa)

21. Epocha starověké vědy Atributy: • demytologizovaný obraz světa • synkretické poznání • svět je objektem vědy hledající substanci (nikoli odhalující determinismus) • metody deskripce, analogie, abstrakce • vědecký problém řešen antropomorfně, dohadem

22. Epocha středověké vědy Atributy: • duální objekt zkoumání (nadpřirozené bytí, přirozené bytí - teologie, věda) • víra a vědění jako dvě cesty poznání • metoda dedukce a teleologismus • spekulativně deduktivní přístup • deduktivně uzavřený obraz světa • víra jako poslední arbitr vědeckého poznání • idea determinismu (první hybatel)

23. Epocha novověké vědy 1. etapa renesanční vědy: Atributy: • kosmický determinismus • svět jako koloběh • existuje-li bůh, je obecným přírodním zákonem • panteismus

24. Epocha novověké vědy 2. etapa karteziánská: Atributy: • racionalita jako idea příčinnosti • racionální a empirické nástroje zkoumání • dvě vlny novověké vědy a jí příslušné metody zkoumání: * karteziánská *baconovská • nezpochybnitelné závěry

25. Epocha postnovověké vědy Atributy: • rozpad karteziánské racionality, nástup neoracionalismu • determinismus je aplikovaným racionalismem • věda se rozvíjí v cyklech: cyklus vědecké poznání1 -praxe1- vědecké poznání2-praxe2… • absolutní výpověď střídá relativismus (Bachelard) • vědecký obraz světa se příčí „zdravému selskému“ rozumu • nekarteziánská epistemologie

26. Postnovověká věda (aplikovaný racionalismus - Bachelard) Idealismus Konvencionalismus Formalismus APLIKOVANÝ RACIONALISMUS Pozitivismus Empirismus Realismus

27. Postnovověká věda (nekarteziánská epistemologie- Bachelard) Co řeší? • Roztržku mezi karteziánským obrazem reality a skutečností. Jaké jsou důsledky? • Absolutní teorémy ztrácejí univerzální platnost. • Soudobá věda může úspěšně „teoretizovat“, bude-li zároveň experimentovat a naopak. • Vzniká nový obraz vědy, epistemologická revoluce.

28. Funkce vědy Funkce vědy: • explanační • metodologická • predikční • aplikační (viz „ekonomická“ či „sociální“ funkce vědy)

29. Soudobé vědecké poznání Motto: Svět, v němž myslíme, není světem, v němž žijeme (Bachelard). Rysy soudobého vědeckého poznání: • nová logika vědeckého poznání • podmíněné poznání • relativismus výpovědí • reálný objekt a noetický objekt nemusí být totožné (viz operacionální realismus) • exponenciální růst vědeckých informací • diferenciace a integrace vědeckého poznání (nové vědecké objevy, týmová práce, transformace poznatků do praxe)

30. Vědecké poznávání jako subjekto-objektový vztah Subjekt zkoumání Objekt poznání Stránky subjekto-objektového vztahu: - epistemologická - praktická

31. Pozitivní sociální analýza jako subjekto-objektový vztah Předmět výzkumu Zkoumání Subjekt zkoumání Objekt poznání Interpretace Vědecký obraz (objektivistická interpretace) Příklad: Redistribuce bohatství měřená Giniho koeficientem

32. Normativní analýza jako subjekto-objektový vztah Předmět výzkumu (redistribuce) Zkoumání Subjekt zkoumání Objekt poznání Interpretace Teoretický obraz (zvýznamněná interpretace) Příklad: Zhodnocení rozdělení bohatství ve společnosti z hlediska „spravedlnosti“. Diskuse k normativismu a axiomaticko-deduktivně budovaným teoriím

33. Definování pojmů ve vědecké práci • Zásady vědeckého definování pojmů při psaní disertační práce a ve vědecké komunikaci • Poznámka: podle potřeby si oživte znalosti v v příloze - závěru prezentace (viz logický čtverec)

34. Definování pojmů Způsoby vymezení pojmů ve vědecké práci: • Definování na základě rovnomocnosti • Definování rodem a druhem • Definování na základě protikladnosti • Definování na základě protivnosti (statek, privátní statek, veřejný statek) • Definování na základě zkříženosti

35. Obsah a rozsah pojmu Vlastnost „být daní“ Koncepce Exprese Denotace Daň termín „daň“ („tax“) (referent, denotát) Slovo (termín) je konvencí!

36. Kategorie Stránky kategorií: • ontologická (temporálnost, vztahovost, dynamika, hloubka, jednota) • metodologická (forma zkoumání ontologické stránky) • gnoseologická (realizace metodologického aspektu kategorií, pojmová rekonstrukce ontologických stránek kategorií) 5

37. Racionalismus • Racionalismus ve vědeckém zkoumání

38. Empirismus • Empirismus ve vědeckém zkoumání

39. Vymezení pojmu „metoda“ Metoda v širším pojetí obsahuje: • východisko (empirické nebo teoretické) • postup (operace obsahová a operativní) • cíl (zaměřenost) Metoda v užším pojetí obsahuje: • postup (posloupnost)

40. Metody vědecké práce (příklad možné klasifikace) Klasifikace (obecně vědních) vědeckých metod: 1) Obecně teoretické • Analýza • Syntéza • Indukce • Dedukce • Abstrakce • Specifikace • Srovnání • Explanace • Predikce 2) Empirické -např.: • Pozorování • Rozhovor • Měření • Experiment • Atd.

41. Analýza • Podstata analýzy a sociálně-ekonomické analýzy • Specifika sociálně-ekonomické analýzy Druhy analýzy: • Kauzální • Funkční • Systémová • Obsahová

42. Syntéza • Podstata syntézy • Použití syntézy ve výzkumu

43. Abstrakce • Podstata • Podmínky použití • Viz referenční trojúhelník (intenze pojmu)

44. Specifikace • Podstata • Podmínky použití • Viz referenční trojúhelník

45. Srovnání • Podstata • Podmínky použití (srovnávací znaky) • Viz referenční trojúhelník

46. Analogie • Podstata • Podmínky použití

47. Modelování • Model • Klasifikace modelů • Podmínky použití metody modelování

48. Modelování a analogie Pojem modelu: • Izomorfní teorie • Jako objet teorie (myšlenkový nebo materiální analog) Funkce (epistemologické) modelování: • imitačně reprodukční • heuristická • prognostická

49. Klasifikace modelů Ideální modely: • obrazné (ikonické) • obrazově znakové (grafy) • znakově symbolické Materiální modely: • prostorově imitační (makety) • fyzikálně imitační • strukturně a funkčně analogové (např. zpředmětnění matematických modelů)

50. Dedukce