1 / 30

BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí

BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292. Přednáška č. 8: Zkoušení cihelného zdiva. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. 2008.

jabir
Télécharger la présentation

BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 Přednáška č. 8:Zkoušení cihelného zdiva Ing. Petr Cikrle, Ph.D. 2008

  2. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí PROGRAM PŘEDNÁŠKY: A. HISTORIE ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ B. VLASTNOSTI A ZKOUŠKY ZDIVA C. ZKOUŠENÍ MALTY VE SPÁRÁCH ZDIVA D. ZKOUŠKY ZDICÍCH PRVKŮ E. CHARAKTERISTICKÁ A NÁVRHOVÁ PEVNOST ZDIVA F. ZÁVĚR Přílohy: Příklady diagnostiky zdiva

  3. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí A. HISTORIE ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ • Cihly – nejstarší umělé stavivo, 10000-8000 BC; • Formy na výrobu – Mezopotámie 5000 BC; • Vypalování cihel – 3500 BC, později glazování • Klasické období – Vitruvius popisuje v Deseti knihách o architektuře • Středověk – spíše mimo Evropu (Barma) • 1800 – industrializace, sjednocení rozměrů • 1900 – duté cihly, tvarovky, nejvíce cihel

  4. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí B. VLASTNOSTI A ZKOUŠKY ZDIVA Stěny – nosné (min. 300 mm) – nenosné (příčky) Sloupy – samostatně stojící v prostoru, l>4 Pilíře – součást stěn (např. meziokenní), l<4 Opěrné zdi Základy Ostatní části stavebních objektů.

  5. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí VAZBA ZDIVA • Vazba zdiva je způsob vzájemné polohy zdicích prvků, kdy ve dvou sousedních vodorovných vrstvách neprobíhají styčné spáry průběžně. • Zásady správné vazby: • všechny styčné spáry v každé vrstvě musí být cihlou v horní vrstvě překryty o ¼ až ½ délky cihly, • ložné spáry musí být vždy kolmé k tlaku (vodorovné) • ve zdivu se má použít co nejvíce celých cihel; při ukončení stěny, připojení, křížení apod. se používají i části cihel - tříčtvrtky nebo půlky, výjimečně čtvrtky.

  6. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Vazby zdiva • 1) běhounová 2) vazáková • 3) polokřížová 4) křížová

  7. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí B. ZKOUŠKY CIHELNÉHO ZDIVA • Zkoušky zdiva na stávající konstrukci (např. lokální napjatost plochými lisy) • Zkoušky malých vzorků stěn (pilířky) • Zkoušky malt • Zkoušky zdicích prvků (NDT, DT) • Zkoušky částí zdicích prvků (z vývrtů) • Průzkum vlastnostísnižujících únosnost zdiva – vazba, vlhkost, poruchy (trhliny), dřívější zásahy, degradace, apod.

  8. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Zatěžovací zkoušky zdiva V laboratoři: Únosnost bloků zdiva In situ: Ploché lisy

  9. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Dvojice plochých lisů

  10. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Druhy plochých lisů podle typu zdiva

  11. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí C. ZKOUŠENÍ MALTY VE SPÁRÁCH ZDIVA • Přímý odhad • Podle obsahu pojiva (chemický rozbor) • Destruktivní zkoušky těles z odebraných vzorků ložných spár • Nedestruktivní zkoušky tvrdoměrné • Vrtná metoda (tzv. Kučerova vrtačka)

  12. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Metody zkoušení malty – Schmidt PM

  13. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Metody zkoušení malty - Indentor • 1kg palice z 10 cm • Počet úderů nutných k zaražení o 5 mm

  14. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Upravené vrtačky – TZÚS a PZZ 01

  15. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Pevnost malty vrtnou metodou - zásady • Úprava spáry před zkouškou

  16. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí • Úprava spáry před zkouškou – odstranění omítky a zvětralé malty do hloubky 20 mm

  17. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí PROVEDENÍ ZKOUŠEK VRTAČKAMI Elektrická vrtačka - PZZ 01 • Průměr vrtáku 6 mm • Mechanická aretace přítlaku • Počet otáček nastaven – automatické vypnutí Ruční vrtačka TZÚS(Kučerova) • Průměr vrtáku 8 mm • Mechanický příklep, ryska na opěře s pružinou • Počet otáček (25) Shodné provedení a vyhodnocení: • 3 vrty ve spáře, hloubka d, meze ±30% od průměru • Pokud se 1 vrt liší, provede se další vrt, pokud ani ten nevyhovuje, zkušební místo se vyřadí

  18. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Kalibrační vztahy – porovnání

  19. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí D. ZKOUŠKY ZDICÍCH PRVKŮ • Nedestruktivní zkoušky v konstrukci (Schmidt LB, Waitzmann) • Zkoušky celých zdicích prvků (odběr celých prvků z konstrukce) • Zkoušky reprezentativních částí zdicích prvků (jádrové vývrty)

  20. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Názvy cihel na konci 19. stol.

  21. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí NEDESTRUKTIVNĚ – SCHMIDT LB • Vychází z tvrdoměru Schmidt L na beton • Odlišný tvar razníku - zakulacený

  22. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí • Kalibrační vztah pro pevnost cihel – Schmidt LB

  23. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí JÁDROVÉ VÝVRTY • Optimální vývrt o Ø 75 mm, do vazáku • Lze vyřezat hranol 50×50×300 mm • Pevnost v tahu ohybem, 3 - 5 krychlí 50×50 mm

  24. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Normalizovaná pevnost v tlaku zdicích prvků fb Při návrhu a výpočtech se používá tzv. normalizovaná pevnost v tlaku zdících prvků fb Z výsledků zkoušek pevnosti v tlaku zdicích prvků (NDT nebo DT) zjistíme průměr (upravený statisticky). Normalizovanou pevnost získáme přenásobením průměrné pevnosti zdicích prvků součinitelem štíhlosti a rozměrů d

  25. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Součinitel vlivu výšky a šířky zdicích prvků d

  26. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí E. CHARAKTERISTICKÁ A NÁVRHOVÁ PEVNOST ZDIVA Charakteristická pevnost zdiva v tlaku fkv N/mm2se určí ze vztahu K je konstanta závislá na druhu zdiva a skupině zdicích prvků, (viz ČSN EN 1996-1-1, EOROCODE 6); cihly bez dutin: K=0,55; fb je normalizovaná průměrná pevnost v tlaku zdicích prvků,  N/mm2; fm je průměrná pevnost malty v tlaku v N/mm2; a je exponent závislý na tloušťce ložných spár a druhu malty, a = 0,7 pro nevyztužené zdivo s obyčejnou nebo lehkou maltou, b je exponent závislý na druhu malty, b = 0,3 pro obyčejnou maltu.

  27. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Návrhová pevnost zdiva v tlaku fdv N/mm2se určí ze vztahu gm1 je základní hodnota dílčího součinitele spolehlivosti, která se pro zdivo z plných cihel uložených na obyčejnou maltu rovná 2,0; gm2 je součinitel vlivu pravidelnosti vazby a vyplnění spár maltou: 0,85 ≤ gm2 ≤ 1,2; dolní mez platí pro dokonalou vazbu a bezvadně vyplněné spáry; gm3 je součinitel vlivu vyšší vlhkosti, pro vlhkost zdiva v intervalu od 4% do 20% se určí interpolací mezi hodnotami 1,0≤ gm3≤1,25; gm4 je součinitel zahrnující vliv svislých a šikmých trhlin ve zdivu v intervalu 1,0 ≤ gm4 ≤ 1,4, přičemž dolní mez intervalu platí pro neporušené zdivo bez trhlin;

  28. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí PŘÍLOHY • 1) Příklad průzkumu zděné konstrukce – bytový dům na Lidické ulici v Brně • 2) Havárie zděné konstrukce v průběhu probíhající rekonstrukce, Brno , 1997 Přílohy jsou uvedeny v samostatné prezentaci

  29. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí E. ZÁVĚR • Charakteristickou pevnost zdiva v tlaku určujeme zpravidla výpočtem z pevnosti v tlaku malty a pevnosti zdicích prvků. • Při průzkumech zdiva je nezbytně nutné zjistit další vlastnosti zdiva jako celku – vazbu, vyplnění spár, vlhkost, trhliny, nekvalifikované zásahy apod. • Pozor na rozdíly povrchu a vnitřku zdí !

  30. Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí DĚKUJI ZA POZORNOST !

More Related