Ing. Vít Beneš, Ph.D. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.

1. Ing. Vít Beneš, Ph.D. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.

2. Lisabonská smlouvahistorické pozadí • produkt dlouhodobého reformního procesu, jehož kořeny leží už někde v 90. letech, kdy se debatuje o tom, jaký bude dopad masivního rozšíření EU o země SVE na rozhodovací proces EU • 1997 (1999) Amsterdamská smlouva • 2001 (2003) Niceská smlouva • obě smlouvy přinesly změny v primárním právu, ale ty jsou obecně považované za nedostatečné • 2001 Deklarace o budoucnosti Evropy (Laekenská deklarace) • vyzývá k pokračování v institucionálních reformách • reformy by měly směřovat k demokratičtější, průhlednější a efektivnější EU

3. Cesta k Lisabonské smlouvě? Smlouva z Nice – nutná revizi institucí EU  Laekenská deklarace – problémy EU = demokracie a výkonnost  Konvent o budoucnosti Evropy  Smlouva o Ústavě pro Evropu  Reformní (Lisabonská) smlouva 3

4. EVROPSKÝ PARLAMENT

5. Evropský parlament I • Pravomoci • Legislativní (v řadě oblastí rozhoduje spolu s Radou) • Rozpočtová (schvaluje rozpočet EU a může nově měnit i jeho jednotlivé položky) • Kontrolní (kontroluje Komisi) • Politická pravomoc • Role EP v otázce vystoupení členského státu z EU • Ochrana občanů EU

6. Evropský parlament II • nadnárodní instituce • jediný přímo volený orgán EU (volby od roku 1979) • volební období 5 let • 736 evropských poslanců (do roku 2014 má EP dočasně 754 poslanců, protože poslední volny probíhaly ještě podle smlouvy z Nice) • orgány • předsednictvo (současný předseda Jerzy Buzek) • parlamentní výbory • konference předsedů • politické skupiny (obdoba parlamentních klubů) • od roku 1989 posilování pravice

7. EP a Lisabonská smlouva • Evropský parlament: • posílení jeho role při přijímání evropských norem • definován „řádný legislativní postup“ • posílení v oblasti kontroly rozpočtu: nejenom že schvaluje rozpočet jako celek, ale může zasahovat i do jednotlivých položek

8. Rozšíření procedury spolurozhodování • Lisabonskou smlouvou dojde k výraznému přesunu oblastí a politik EU do režimu řádnéholegislativního postupu, tedy procedury spolurozhodování, kde Evropský parlament vystupujejako rovnocenný partner Rady EU. • Výrazné posílení role Evropskéhoparlamentu, a to především v jeho zákonodárnépravomoci.

9. Oblasti, kde se rozšiřuje pravomoc Evropského parlamentu • oblast justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce • provádění společné zemědělské politiky • volný pohyb osob • vízová politika a přistěhovalecká politika • přijímání některých opatřeníhospodářské a měnové politiky • doprava, strukturální fondy, společná obchodní politika zdroj: Pítrová a kol.: Analýza dopadů Lisabonské smlouvy

10. Posílení rozpočtové pravomoci • EP spolurozhoduje o všech typech výdajů (doposud EP nemohl vstupovat do rozhodování o povinných výdajích unijního rozpočtu) • EP tak může potencionálně ovlivňovat jakoukoliv politiku a aktivitu, která si vynucuje výdaje z rozpočtu EU

11. Je EP skutečným parlamentem? • národní politické strany hrají v EP důležitější roli než politické skupiny, význam evr. pol. stran je mizivý • politická odpovědnost EP (a jednotlivých politických skupin) je slabá, vítěz voleb nesestavuje Komisi • neexistuje tradiční dělení vládnoucí strana - opozice

12. Jsou volby do EP skutečně evropské? • národní strany sestavují kandidátní listiny • voliči volí národní politické strany (evropské pol. strany nemohou kandidovat) • neprobíhají celoevropské kampaně

13. Složení Evropského parlamentu po volbách 2009

14. Účast na plenárních zasedáních

15. Příklon k národním pozicím

16. Loajalita českých národních stran evropským politickým skupinám

17. Aktivity českých europoslanců – 1.

18. Aktivity čes. europoslanců – 2.

19. Aktivity čes. europoslanců – 3.