1 / 45

Prvky I.A skupiny - alkalické kovy

Prvky I.A skupiny - alkalické kovy. charakteristika: zásadotvorné elektropozitivní prvky – jejich atomy mají nízké hodnoty elektronegativit, atomy tvoří snadno kationty s – prvky – valenční elektron(y) v orbitalech s. vodík ( 1 H). výskyt:

laszlo
Télécharger la présentation

Prvky I.A skupiny - alkalické kovy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Prvky I.A skupiny - alkalické kovy • charakteristika: • zásadotvorné • elektropozitivní prvky – jejich atomy mají nízké hodnoty elektronegativit, atomy tvoří snadno kationty • s – prvky – valenční elektron(y) v orbitalech s

  2. vodík (1H) • výskyt: • nejrozšířenější prvek ve vesmíru a třetí nejrozšířenější prvek na Zemi • volný vodík se nachází např. v plynném obalu hvězd • na Zemi se volný vodík za běžných podmínek nevyskytuje • významný biogenní prvek

  3. Slunce

  4. laboratorní příprava: • reakcí elektropozitivních kovů s vodou:2Na + 2H2O → NaOH + H2 • reakcí zředěných kyselin s elektropozitivními kovy:Mg + 2HCl → H2 + MgCl2 • elektrolýzou okyselené vody s platinovými elektrodami: (katoda – H2, anoda – O2)

  5. průmyslová výroba: • reakcí vodní páry s koksem nebo methanem:H2O + C → CO + H2 (t = 1000°C)CH4 + H2O → CO + H2 (t = 1100°C) • vedlejší produkt při výrobě chlóru a hydroxidu sodného

  6. fyzikální vlastnosti: • v přírodě se vyskytuje jako směs tří izotopů: 1H, 2H,3H • bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, 14,4 x lehčí než vzduch • obtížně se zkapalňuje a přeměňuje na pevnou látku, uchovává se v tlakových lahvích s červeným pruhem

  7. chemické vlastnosti: • molekulový vodík je málo reaktivní - vysoká vazebná energie • zapálen na vzduchu shoří - reaguje se vzdušným kyslíkem za vzniku vody - exotermická reakce:2H2(g) + O2(g) → 2H2O(l) • při laboratorní teplotě oba plyny spolu nereagují (bez iniciace)

  8. při teplotě větší než 600°C probíhá slučování explozivně, tím prudčeji, čím je směs H2 a O2 blíže poměru 2:1, (třaskavý plyn) • redukční vlastnosti - výroba kovů:CuO + H2 → H2O + Cu

  9. elektrickým výbojem vzniká atomární vodík (H) (vodík ve stavu zrodu, nascentní vodík) • velmi reaktivní • nestálý - existuje velmi krátkou dobu a slučuje se na molekulární vodík

  10. 1H • využití • výroba amoniaku, methanolu, chlorovodíku • hydrogenace olejů • redukční činidlo - výroba kovů • řezání kovů • raketové palivo

  11. motocykl využívající vodík jako palivo

  12. 2H • využití - výroba těžké vody pro jaderné reaktory 3H • vzniká působením kosmického záření na vzdušný dusík • využití - sledování pohybu spodních vod, tritiová barva (displeje hodinek)

  13. využití tritia

  14. sodík (11Na) - alkalický kov • výskyt: • kamenná sůl - NaCl • chilský ledek - NaNO3 • kryolit – Na3AlF6 • borax - Na2B4O7·10H2O • glauberit - Na2SO4·CaSO4 • Glauberova sůl - Na2SO4·10H2O • mořská voda (NaCl)

  15. průmyslová výroba: • elektrolýzou roztavené směsi 40% NaCl a 60% CaCl2 při teplotě 580 °C (CaCl2 snižuje teplotu tání) • katoda: Na + + e- Na • anoda: Cl- - e- Cl (Cl2)

  16. fyzikální vlastnosti: • měkký, nízkotající, stříbrolesklý kov, lze jej krájet nožem • krystalizuje v kubické soustavě

  17. sodík

  18. chemické vlastnosti: • uchovává se pod vrstvou petroleje • s kyslíkem reaguje za vzniku oxidu (Na2O) a peroxidu sodného (Na2O2) • reaguje s vodou: 2Na + 2H2O → 2NaOH + H2

  19. má redukční vlastnosti: Al2O3 + 6Na → Al + 3Na2O • barví plamen žlutě

  20. reakce sodíku s vodou

  21. hoření sodíku v chlóru – vzniká chlorid sodný

  22. sloučeniny: • halogenidy • bezbarvé, krystalické látky • mají vysokou teplotu tání

  23. chlorid sodný • získává se z přírodního materiálu – kamenná sůl (dolování) nebo vyluhováním některých ložisek vodou – mořská sůl (odpařování) • kuchyňská sůl vlhne (obsahuje malé množství nečistot, které jsou hygroskopické - hlavně MgCl2)

  24. krystal halitu na jílovci

  25. využití: • výchozí látka pro přípravu řady anorganických sloučenin, např. hydroxidu sodného, sody, chlóru, sodíku

  26. sulfid sodný • bílá krystalická látka, činidlo v analytické chemii

  27. hydroxid sodný • výroba elektrolýzou roztoku chloridu sodného • amalgámovým způsobem: od tohoto postupu se v současné době již upouští NaCl → Na+ + Cl- K : Na+ + e- → Na Na + Hg → NaHg 2NaHg + 2H2O → 2NaOH(aq) + 2Hg + H2 A : Cl- - e- → Cl 2Cl → Cl2

  28. b) diafragmovým způsobem: NaCl → Na+ + Cl- K : 2H2O + 2e - → 2OH - + H2 Na + + OH - → NaOH A : Cl- - e- → Cl 2Cl → Cl2 pozn.: prostor katody a anody je oddělen porézní přepážkou, aby se zabránilo reakci hydroxidu sodného a chlóru – vznikal by tak chlornan sodný nebo chlorečnan sodný

  29. bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě,hygroskopická,silná zásada • absorbuje oxid uhličitý: 2NaOH + CO2 → Na2CO3 + H2O • absorbuje sulfan: 2NaOH + H2S →Na2S + H2O • thiosíran sodný • ve vodě dobře rozpustný • bezvodý nebo pentahydrát (Na2S2O3·5H2O) • využívá se v analytické chemii (odměrná analýza)

  30. uhličitan sodný (bezvodá soda) • výroba – E. Solvay: NH3 + CO2 + H2O + NaCl → NaHCO3 + NH4Cl 2NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO2, t = 150C (v pecích) • bezvodá soda – bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě • krystalová soda – krystalický dekahydrát (Na2CO3·10 H2O), na vzduchu větrá (ztrácí molekuly vody) – heptahydrát (Na2CO3·7 H2O) až monohydrát (Na2CO3·H2O) • využití - výroba mýdel, skla

  31. hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda) • využití - šumivé prášky k přípravě limonád, lékařství (proti překyselení žaludku)

  32. dusičnan sodný • získává se z přírodních ložisek – chilský ledek • využití - hnojivo • dusitan sodný • příprava tepelným rozkladem dusičnanu sodného • bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě • využití • výroba azobarviv

  33. síran sodný • vedlejší produkt při výrobě kyseliny chlorovodíkové: 2NaCl + H2SO4 → Na2SO4 + HCl

  34. draslík (19K) • výskyt: • sylvín - KCl • mořská voda (0,06 % KCl)

  35. sylvín

  36. draslík

  37. fyzikální vlastnosti: • stříbrobílý,měkký kov • dobře vede teplo a elektrický proud • krystalizuje v kubické soustavě • chemické vlastnosti: • reaktivnější než sodík, s vodou prudce reaguje: • 2K + 2H2O → H2 + 2KOH

  38. barví plamen fialově, redukční vlastnosti • sloučeniny: • hydroxid draselný • bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě, hygroskopická, silná zásada • vyrábí se elektrolýzou roztoku chloridu draselného

  39. absorbuje oxid uhličitý: 2KOH + CO2 → K2CO3 + H2O • absorbuje sulfan: 2KOH + H2S → K2S + H2O

  40. uhličitan draselný (potaš) • bílá hygroskopická látka • využití - výroba tabulového skla

  41. potaš

  42. dusičnan draselný • využití - silné oxidační činidlo (střelný prach, pyrotechnika)

  43. chlorečnan draselný • příprava zaváděním chloru za tepla do roztoku hydroxidu draselného: 6KOH + 3Cl2 → KClO3 + 5KCl +3H2O • bílá hygroskopická látka • využití - v malém množství v zápalkách a výbušninách

  44. síran draselný • bílá, hygroskopická látka • dobře rozpustná ve vodě • využití - hnojivo

More Related