Teorie o etrovatelstv 2009

1. Teorie o�etrovatelstv�2009/10 V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv� V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv�V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv� V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv�

2. O�ETROVATELSTV�.Definice o�etrovatelstv� (WHO) : O�etrovatelstv� je syst�m typicky o�e cinnost� t�kaj�c�ch se jednotlivce,rodiny nebo spolecenstv�,v nem� �ij�,kter� jim pom�h� ,aby byli schopni pecovat o sv� zdrav� a pohodu Je zameren� na : podporu zdrav�,zachov�n� zdrav�,obnovu zdrav� a p�ci o um�raj�c�ho  O�e se zab�v� integritou nebo zdrav�m lidsk�ch bytost� s�ohledem na jejich vztah k�okol�.Metaparadigma o�e se vyv�j� od doby,kdy Nightingalov� popsala o�e p�ci o cloveka v�souvislosti s�pusoben�m okoln�ch vlivu na jeho zdrav�. _1_ V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv� V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv�V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv� V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv�

3. O�etrovatelsk� obory V�eobecn� o�etrovatelstv� � ve v�eobecn� rovine sleduje o�etrovatelsk� proces, praktickou aplikaci, probl�my managementu, profesion�ln� pr�pravu. Dejiny o�etrovatelstv� Metodologie o�etrovatelstv� � nauka o metod�ch urcen�ch k�pozn�n� o�etrovatelstv� Aplikovan� obory � o�etrovatelstv� intern�, chirurgick�, gynekologicko-porodnick�, pediatrick�, intenzivn�, psychiatrick�, geriatrick�, onkologick�. O�etrovatelstv� v�prim�rn� zdravotn� p�ci O�etrovatelstv� komunitn� O�etrovatelstv� v�oblasti zdrav� pri pr�ci Rehabilitacn� o�etrovatelstv� Transkulturn� o�etrovatelstv� Paliativn� o�etrovatelstv�

4. O�etrovatelstv� jako samostatn� obor  O�etrovatelstv� je multidisciplin�rn� obor s�vlastn� teoretickou z�kladnou(vedecky podlo�en) a prax�(o�e proces). filozofii = filozofie holismu = celistvosti(term�n zavedl jihoafrick� politik J.Ch.Smuts), celek nen� souhrn c�st�,celek je nedeliteln�,nebot rozdelen�m celek zanikne.Cloveka je nutno posuzovat jako celek ve vztahu s�okol�m,co� zahrnuje jeho biopsychosoci�ln� i duchovn� str�nku. Filozofie spolu se svetov�m n�zorem tvor� hodnoty,v�ru a presvedcen� o�etrovatelstv�. 2. metaparadigma = predmet zkoum�n� oboru- vymezuje zameren� oboru z�hlediska koncepc�(pojet�). Koncepce o�e jsou : clovek � pr�jemce o�e cinnost�,dostatecn� znalost cloveka jako bio-psycho-soci�lne-spiritu�ln� bytosti v�interakci s�okol�m,ve zdrav� i nemoci. zdrav� � stav �pln� fyz.psych.a soc.pohody,nejen nepr�tomnosti nemoci.Ovlivneno spolecnost�, stupnem jej�ho v�voje a kulturou spolecnosti. prostred� � nejbli��� pr�buzn�, pr�tel�, prostred� (�ivotn�,pracovn�, kulturn�, ekonomick�, politick�, soci�ln�, nemocnicn�,,dom�c�) o�e cinnost � prov�dena v�z�jmu pac.a ve spolupr�ci s�n�m,predpokladem je znalost cloveka(v�voje,chov�n�,jedn�n�), prostred�, ve kter�m �ije(vlivy na zmeny zdrav�), znalosti o zdrav� a nemocech.C�lem je indikovat probl�my a navrhnout re�en�. Souvislosti mezi koncepcemi metaparadigmatu objasnuje konstatov�n� : O�e se zab�v� integritou nebo zdrav�m lidsk�ch bytost� s�ohledem na jejich vztah k�okol�.Metaparadigma o�e se vyv�j� od doby,kdy Nightingalov� popsala o�e p�ci o cloveka v�souvislosti s�pusoben�m okoln�ch vlivu na jeho zdrav�. 3. paradigma = tvor� koncepcn� modely a teorie oboru,tj.soubor vz�jemne souvisej�c�ch pojmu, definic, kter� specifikuje vztahy mezi promenn�mi, s c�lem vysvetlit a predpovedet tyto jevy. Koncepcn� modely = zjednodu�en� pracovn� r�mce,vyjadruj�c� realitu,sestaven� tak,aby overily urcitou teorii. Odr�� my�len� jejich tvurcu. C�lem je pomoci sestr�m zkvalitnit jejich pr�ci. Koncepcn� model zahrnuje ty koncepce,kter� autor pokl�d� za nutn� a kter� prisp�vaj� k jeho pochopen�, je n�hledem na urcitou t�matiku, vyclenuje vedomostn� b�zi pro obor. Vyv�j� se - induktivne - zev�eobecnen�m pozorovan�ch jevu. - deduktivne � odvozen�m ze v�eobecn�ch deju a poznatku.

5. O�etrovatelstv� jako samostatn� obor  Teorie oboru � c�lem je vytvorit nov� poznatky a overovat star� v�urcit� oblasti,jej� pojmy jsou specifictej�� a konkr�tnej�� ne� pojmy koncepcn�ho modelu.Pojmy mus� b�t definov�ny, zalo�eny na asumpc�ch, aplikovateln� v�praxi. Tvrzen� (konstatov�n�) definuj� nebo popisuj� pojmy teorie.Hypot�za je tvrzen� vyjadruj�c� domnenku (pravdepodobnost) o pojmech teorie, kterou lze v�praxi na z�klade zku�enost� overit.Typy teori�: popisn�, vysvetluj�c�, predv�daj�c�. Rozsah teori�: metateorie, velk�, stredn�, d�lc� (mikro). Predmet zkoum�n� clovek � jedinec ci?� metaparadigma oboru tvor�: o�etrovatelsk�? prostred�, ve kter�m �ije ? zdrav� (popr. nemoc) ?komunita p�ce reprezentovan� sestrou. Teorie oboru - paradigma je tvoreno koncepcn�mi modely a teoriemi. Metodologie �metoda o�etrovatelsk�ho procesu. V�zkum � naprosto nezbytn� pro rozvoj oboru, umo�nuje poskytovat o�etrovatelskou p�ci zalo�enou na dukazech. Sestra mu�e sama zkoumat, mu�e b�t objektem v�zkumu, mu�e se i pod�let na klinick�m v�zkumu (pr�ce s respondenty, odbery materi�lu apod.). Syst�m vzdel�v�n� � respektuje mezin�rodn� doporucen�, umo�n� na�im sestr�m pracovat v zem�ch EU jako plne kvalifikovan� sestry. N�rodn� a mezin�rodn� organizace � n�rodn� organizace - napr. CAS (Cesk� asociace sester ) mezin�rodn� � ICN (Mezin�rodn� rada sester).

6. Zdrav� / nemoc a o�etrovatelstv� Zdrav� je pro o�etrovatelstv� jedn�m ze z�kladn�ch pojmu. Zdrav� je potencion�ln� schopnost� organismu vyrovnat se v�prubehu �ivota s�urcit�mi n�roky prostred�. Je proto nezbytn�, aby si ka�d� uvedomil, �e svoje zdrav� ovlivnuje nejen sv�m �ivotn�m stylem, ale tak� schopnostmi aktivne vyu��vat sv�ch fyzick�ch, psychick�ch i soci�ln�ch vlastnost� a dovednost� Definice zdrav� SZO z�roku 1947 - Zdrav� je stav pln� fyzick�, psychick�, soci�ln� pohody, nejen jako chyben� nemoci nebo slabosti. Modern� zdravotnictv�, o�etrovatelstv� zduraznuje holistick� pohled na zdrav� jako celek, ne anal�zu a oddelov�n� jednotliv�ch c�st�. ( K� by to byla praxe)

7. Zdrav� / nemoc a o�etrovatelstv�

8. Prevence zdrav� Prim�rn� prevence � upevnit zdrav� , zv��it odolnost � pusob� pred vznikem onemocnen�. Sekund�rn� prevence � uplatnuje se po vzniku onemocnen� ( prevence komplikac�, n�sledku a chronicity) Terci�rn� prevence � integruje nemocn� do �ivota

9. Zdravotn� p�ce Typy / obory V r�mci oboru mu�eme hovorit o z�kladn�ch a aplikovan�ch oborech o�etrovatelstv�. Mezi z�kladn� rad�me: teorii, historii a metodologii o�etrovatelstv�. Aplikovan�mi obory je: napr. intern�, chirurgick�, geriatrick�, pediatrick� o�etrovatelstv�, o�etrovatelstv� v prim�rn� zdravotn� p�ci apod. Z�kon o p�ci o zdrav� lidu (20/1966 Sb.) + novelizace = stanov� pr�va a povinnosti obcanu v oblasti zdravotnictv�, ujasnuje vztahy mezi subjekty, kter� do procesu spojen�ho se zdravotnictv�m vstupuj�. Zdravotnictv� je soubor opatren�, postupu a zar�zen� tvor�c� syst�m organizace zdravotn� p�ce = prevence, o�etrov�n� a zvl�d�n� chorob a ochrana du�evn�ho a fyzick�ho zdrav� vyu�it�m slu�eb zdravotn�ho, o�etruj�c�ho a pomocn�ho person�lu.

10. Z�kon: z�kon c. 96/2004 Sb., o nel�karsk�ch zdravotnick�ch povol�n�ch, kter� vstoupil v platnost dne 1. 4. 2004 Registr zdravotnick�ch pracovn�ku zpusobil�ch k v�konu zdravotnick�ho povol�n� bez odborn�ho dohledu z�kona c. 96/2004 Sb. v platn�m znen� a vyhl�ky c. 321/2008 Sb. kreditn� syst�m celo�ivotn�ho vzdel�v�n� nel�karsk�ch zdravotnick�ch pracovn�ku

11. Zpusobilost -vzdel�n� Vzdel�v�n� zdravotnick�ch pracovn�ku prob�h� ve trech form�ch: 1. Kvalifikacn� 2. Specializacn� pr�prava 3. Kontinu�ln� vzdel�v�n� - Index odbornosti 1. Kvalifikacn� studium - zdravotnick� pracovn�k z�sk�v� opr�vnen� vykon�vat svoje povol�n� SZ� - stredn� zdravotnick� person�l (Zdravotnick� asistent / v�eobecn� sestra 4-let� studium s�maturitou (c�st v�eobecn� i odborn�) Ni��� zdravotnick� person�l O�etrovatelky - dvoulet� studium / Sanit�ri, sanit�rka - nemocnicn� kr�tkodob� kurz VZ� - vy��� zdravotnick� �kola - vy��� kvalifikace Diplomovan� v�eobecn� sestra / psychiatrick� sestra / porodn� asistentka / sestra pro intenzivn� medic�nu / dietn� sestra Vysoko�kolsk� studium - Bakal�rsk� studium- v�eobecn� sestra, ergoterapie, porodn� asistentka �stav zdravotnick�ch studi� / L�karsk� fakulty (3 let� denn� studium, 4 let� d�lkov� studium) Magistersk� studium - Ucitelstv� odborn�ch predmetu na SZ�, O�etrovatelstv� 2. Specializacn� pr�prava Dle Metodick�ho pokynu k� z�konu c. 96/2004 Sb. vzdel�v�n� v�oborech, v�nich� chce b�t zdravotn�k specialistou , podm�nkou je urcit� doba praxe v�dan�m oboru pr. O�etrov�n� nemocn�ch v�chirurgii, na intern�m oddelen�, v�resuscitacn� a intenzivn� p�ci - NCO NZO v�Brne 3. Kontinu�ln� vzdel�v�n� /celo�ivotn� vzdel�v�n� zdravotn�k si mus� obnovovat a doplnovat znalosti sledovat novinky v�dan�m oboru - - NCO NZO v�Brne Akreditacn� kurzy - akreditovan� kvalifikacn� kurzy � dle ustanoven� � 52 z�kona c. 96/2004 Sb. ve znen� z�kona���c. 189/2008 Sb. mus� sledovat novinky v�oboru, sledovat odbornou literaturu -� knihy, casopisy

12. Role sestry sestersk� role se vyznacuj� � pestrost� kaleidoskopicnost� � cast�m preskupov�n�m strety s�rolemi jin�ch zdravotnick�ch pracovn�ku Role lze klasifikovat podle okruhu cinnost� - l�cebn� o�etrovatelsk� podle stupne nez�vislosti

13. Role sestry

14. Holistick� pojet� Koncepce o�e vych�z� z�doporucen� Svetov� organizace zdrav� a Mezin�rodn� rady sester a EU V�nov�m pojet� o�e se pacient i jeho rodina st�vaj� partnery o�e t�mu, ne jen pasivn�mi pr�jemci. Pacientuv celkov� obraz nemoci je zdrojem jeho motivace a vule. Je nutn� posuzovat ho z�holistick�ho pohledu (celistv� pojet� cloveka) jako biopsychosoci�lne duchovn� celek, nebot dojde-li k�naru�en� jedn� oblasti, odraz� se to i v�tech ostatn�ch. zduraznuje nutnost pohledu na cel�ho cloveka. V�ce ne� na izolovanou funkci jeho org�nu jde o pohled na jeho telo, du�i, emoce a prostred�, v nem� se clovek pohybuje. Vych�z� z principu holismu. Holismus = filozofick� smer, idealistick� "filozofie celistvosti" (z reck�ho holos = celek). Pojem zavedl v roce 1926 J.Ch. Smuts (1870-1950). V knize "Holismus a evoluce" nahrazuje z�kon o zachov�n� hmoty teori� o holistick�m procesu. Dokazuje neredukovatelnost celku na souhrn c�st� a z�roven tvrd�, �e svetem vl�dne holistick� proces, proces tvurc� evoluce, vytv�ren� nov�ch celistvost�. V prubehu v�voje formy hmoty ustavicne rostou a obnovuj� se. V holistick�m pojet� je celek pova�ov�n za neanalyzovateln�, nepoznateln�, nevysvetliteln� a m� nemateri�ln�, mystick� charakter. Ve zkratce bychom mohli r�ct, �e celek je v�c ne� jen soucet jeho jednotliv�ch c�st�. Odborn� term�n casto pou��van� k oznacen� tohoto neobycejne zaj�mav�ho jevu zn� "synergick� efekt", matematicky bychom to nejl�pe vyj�drili tak �e jedna a jedna jsou dve a je�te neco m�lo nav�c. Z�toho duvodu nestac� pouze l�karsk� diagnoza nemoci, je nezbytn� i o�etrovatelsk� p�ce. Novodob� o�e je zalo�eno na individu�lne vyhled�van�m a pl�novan�m uspokojov�n� potreb pacienta

15. Modely zdrav� Klinick� model � Zdrav� definuje jako chyben� znaku a symptomu nemoci nebo �razu.Protip�lem zdrav� v�tomto smyslu je onemocnen�, poranen�. Model hran� role � nemoc je tehdy, jestli�e nelze plnit svoji roli Adaptacn� model � v�adaptacn�m modelu zdrav� je nemoc poruchou schopnosti adaptace. Eudaimonistick� model � zdrav� je stav rozvinut� a uplatnen� osobn�ho potenci�lu, vrozen�ch jako i z�skan�ch schopnost� cloveka

16. Koncepcn� modely

17. Standardy

18. Standardy

19. Standardy

20. Osoba a o�etrovatelstv� O�etrovatelstv� se zab�v� osobou a jej� interakc� s�prostred�m. Hlavn� oblasti z�jmu o�etrovatelstv� ve vztahu k�osobe jsou: proces zdrav� a optim�ln� fungov�n� zdrav�ho nebo nemocn�ho cloveka vliv o�etrovatelsk� p�ce na osobu jako pacienta interakce mezi sestrou, osobou, zdrav�m a prostred�m

21. O�etrovatelsk� aspekt ch�p�n� osoby Osoba sama x v interakci = reakce a projevy Vliv o�e p�ce na osobu Vliv ostatn�ho person�lu na osobu = dynamika ? vazby a vlivy = medic�nsk� + management prostred� + ekonomick� vlivy Pohled na osobu: Mechanistick� pohled � ch�pe osobu jako stroj Organistick� pohled � ch�pe osobu jako souhrn BPS du�evn�ch c�st�, adaptuje se na prostred� a ovlivnuje je. Otevren� syst�m � ch�pe osobu v�interakci s�prostred�m Adaptivn� syst�m � predpokl�d�, �e osoba se prizpusob� zmen�m prostred� Holistick� pohled � vn�m� cloveka jako celek ne jako sumaci c�st�

22. Zdravotnick� t�my P�ce o cloveka je t�mov� a celostn�, holistick�, ch�paj�c�ho cloveka ve v�ech slo�k�ch jeho osobnosti. Chov�n� a jedn�n� zdravotnick�ch pracovn�ku by se melo r�dit obecne platn�mi etick�mi a mor�ln�mi z�sadami vych�zej�c�mi z�obecne platn�ch etick�ch principu, etick�ch z�sad, zdravotnick� etiky, mor�lky a mravnosti.

23. O�e proces O�etrovatelsk� proces je metodick� r�mec pro pl�nov�n� a poskytov�n� o�etrovatelsk� p�ce. Jedn� se o cyklick� proces, jeho� jednotliv� f�ze se vz�jemne prol�naj� a opakuj�. 1. Posuzov�n�, sber informac� a tr�den� �daju 2. O�etrovatelsk� diagn�za � aktu�ln� - potenci�ln� - syndromov� 3. Pl�nov�n� o�etrovatelsk� p�ce 4. Realizace 5. Vyhodnocen� Dokumentace o�etrovatelsk� p�ce Standardy o�etrovatelsk� p�ce Kvalita o�etrovatelsk� p�ce

24. Procesu�ln� aspekty o�etrovatelstv� Nutn� vedomosti: o osobe, jej�m v�voji, pro��v�n�, chov�n�, jedn�n� o zdrav� a nemoci o prostred�

25. O�etrovatelsk� dg

26. Diagnostick� metody

27. O�e symptomatologie

28. Poruchy vn�m�n�

29. Poruchy vn�m�n� 2

30. Poruchy vedom� a bdelosti

31. Poruchy vedom� a bdelosti

32. Poruchy �ivotn�ch rol�

33. Potreby v�o�etrovatelstv� Potreba je stav organizmu, kter� je charakterizov�n dynamickou silou, kter� vznik� z�pocitu nedostatku nebo prebytku v�oblasti biologick�, psychologick�, soci�ln� nebo duchovn�. Naplnen� potreb smeruje k�vyrovn�n� a obnoven� zmenen� rovnov�hy organizmu. MASLOW:

34. Delen� potreb dle obsahu Potreby fyziologick� � p�ce o telo Pr�jem potravy a tekutin Vyprazdnov�n� Sp�nek a odpocinek Komfort a pohodl� Prumern� pohybov� re�im Poloha Potreby psychick� � odstranov�n� a m�rnen� bolesti Predch�zen� a zm�rnov�n� strachu a bolesti Identifikov�n� obav a nejistot z�nezn�m�ho Zabranov�n� ztr�ty sebe�cty Potreby soci�ln� � zm�rnen� soci�ln� izolace Re�en� soci�ln�ch probl�mu ( zamestn�n�, seberealizace, rodina) Potreby duchovn� � respektov�n� n�bo�ensk� svobody Potreby kulturn� � umo�nen� sledov�n� kulturn�ho den�, estetick� prostred�

35. Komunikace /Kontakt zdravotn�ka s�pacientem Komunikace Informov�n� pacienta Kontakt s�pr�buzn�mi Pozorov�n� a objektivn� vy�etren�

36. Bolest