Národní strategie protidrogové politiky

1. Národní strategie protidrogové politiky

2. Problém užívání drog • Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních rizik pro jedince i pro společnost. • Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jednotlivců i společnosti ve všech uvedených aspektech.

3. Koncepty protidrogové politiky • Ochrana veřejného zdraví • Ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti

4. Přístupy k řešení problému užívání drog • Snižovat nabídku drog • Snižovat poptávku drog (primární prevence a sociální začleňování uživatelů) • Snižovat rizika spojená s užíváním drog

5. Principy protidrogové politiky • Mezinárodní spolupráce • Komplexní řešení problematiky nelegálních a legálních drog • Dlouhodobé a komplexní plánování • Realistické rozhodování • Racionální financování a garance kvality služeb

6. Strategické cíle protidrogové politiky • Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi • Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog • Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost • Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi

7. Drogová závislost • Psychický a někdy i fyzický stav, který je důsledkem užití drogy. Je charakterizován změnami chování a prožívání, nutkáním užít drogu stále nebo periodicky za účelem dosažení jejích psychických účinků, nebo rovněž snahou vyhnout se nepříjemným důsledkům její abstitence.

8. Droga • Farmakologicky aktivní substance, vyvolávající chemické, biologické a orgánové změny • Účinek drogy je závislý: • Množství látky • Koncentraci dané látky • Frekvenci užívání • Způsobu aplikace • Individuální toleranci

9. Základní charakteristiky drogové závislosti • Nezvládnutá, neovladatelná touha po opakovaném užití drogy • Tendence ke zvyšování látky • Vznik škodlivých důsledků • K syndromu závislosti dochází tehdy, když v průběhu posledního roku je přítomna silná touha po užívání látky, dochází k potížím při kontrole jejího užívání, po odnětí látky dojde k příznakům fyzické závislosti, zvyšuje se tolerance, většinu času věnuje subjekt na získávání látky na úkor svých dřívějších zálib a potěšení a je mu jasné, že požívání látky přináší škodlivé důsledky.

10. Fyzická a psychická závislost • Fyzická závislost – po vysazení látky dojde k rozvoji nepříjemných tělesných příznaků, jejichž charakter závisí na konkrétní látce, zejména jde o nejrůznější bolesti, křeče, epileptoformní záchvaty aj • Psychická závislost – touha znovu si navozovat příjemné stavy návykovou látkou, ať jde o euforii, pocit zvýšené výkonnosti a sebevědomí, příjemné snění, neobvyklé prožitky apod. Psychická závislost zpravidla přetrvává o mnoho déle než závislost fyzická. • Drogová závislost - psychický a fyzický stav vyplívající z působení drogy na organismus – dochází ke změnám v chování. Je možná závislost na více drogách.

11. Dělení návykových látek (dle míry rizika) • V některých zemích (např. Česká republika) se v praxi používá dělení drog na měkké a tvrdé. Toto rozdělení odráží jednak míru ohrožení osob užíváním jednotlivých drog a mnohdy rovněž rozdílný přístup represivních orgánů při potírání drogové kriminality (např. menší trestní sazby za trestné činy spojené s měkkými drogami). • Jiné země (např. Holandsko) rozlišují drogy na drogy s přijatelným rizikem (měkké drogy) a drogy s nepřijatelným rizikem (tvrdé drogy). Rizikem s v této souvislosti míní pravděpodobnost a důsledky úplné závislosti.

12. „bezpečné drogy?“ • Neexistuje „bezpečná droga“ nebo „bezpečné množství“ psychotropní látky. Smyslem užívání všech psychotropních látek je změna v prožívání daného jedince (vnější umělý zásah do jeho psychiky). Duševní zdraví a „normalita“ jsou velice křehkými systémy, o kterým stále víme jen velmi málo (jsou závislé na aktuálním i dlouhodobém fyzickém a psychickém stavu, momentálních sociálních podmínkách, osobnosti člověka, vrozených dispozicích, apod.). Každé užití psychotropní látky může ohrozit fyzické zdraví (srdeční a dechové obtíže, apod.) a zároveň spustit mechanismus rozvoje některé duševní nemoci.

13. Dělení psychotropních látek dle společenské tolerance • Legální drogy: alkohol, nikotin, léky? • Nelegální drogy: opiáty, halucinogeny

14. Druhy psychotropních látek (dle chemických vlastností) • Opioidy – morfin, heroin, kodein, braun, dolsin, valoron, methadon. • Kanabinoidy – hašiš, marihuana. • Sedativa nebo hypnotika – barbituráty – diazepam, neurol, xanax, rohypnol. • Kokain • Amfetaminy – kofein, pervitin, efedrin, fermetrazin, antiastmatika – Solutan, MDMA, extáze – lze řadit i mezi halucinogeny. • Halucinogeny – LSD, extáze, lysohlávka, muchomůrka panterová a červená, kaktusy, fendyklidin PCP tzv. „andělský prach“ – veterinární anestetikum. • Organická rozpouštědla – toluen, benzin, aceton. • Tabakismus, nikotinismus – tabák, nikotin • Alkoholová závislost

15. Stadia alkoholové závislosti • Počáteční ( Prealkoholické) • Varovné ( Prodromální) • Rozhodné, kritické (Kruciální) • Konečné ( Terminální)

16. Psychické projevy intoxikace • Akutní intoxikace Přechodný stav vzniklý aplikací psychoaktivní látky. Podle hloubky intoxikace a charakteru látky dojde i narušení psychických funkcí v podobě změněné emotivity, chování a aktivity, myšlení, vnímání někdy i vědomí. Má vliv i na fyzické funkce. Může vést k zástavě srdce, selhání ledvin, zničení jater, může skončit smrtí. Vždy monitoring životních funkcí. • Intoxikační psychóza Stav mysli po požití psychoaktivní látky. Projevuje se jako psychóza – halucinace, bludy, porucha vědomí a dezorientace až dezintegrace osobnosti, apod.. Může se projevit až za 3 měsíce od požití drogy. Po 6 měsících již jde o rozvoj klasické psychózy, může se jednat o trvalý a nezvratný proces.

17. Společenské důsledky závislostí • Zvýšené riziko ohrožení veřejného zdraví • Vysoké náklady na léčení těchto osob • Zvýšené ekonomické náklady spojené s předčasnou invaliditou případně smrt • Snížená pracovní výkonnost, včetně pravděpodobné ztráty zaměstnání • Zvýšení kriminality • Vyšší riziko dopravních a jiných nehod

18. Individuální důsledky závislostí • Zhoršení zdravotního stavu (zhoršená funkce určitých orgánů, rizika nákazy infekčními chorobami, apod.) • Zvýšené riziko rozvoje dalších psychiatrických onemocnění • Předčasná invalidita případně smrt • Vysoké riziko sociální exkluze • Problémy v partnerských a dalších blízkých vztazích (ohrožení péče o děti)

19. Terapie závislostí Léčba všech druhů závislostí musí směřovat k úplné abstinenci (tzn. V případě, kdy došlo k rozvoji závislosti už nikdy nelze danou látku užívat kontrolovaně). Terapie závislých směřuje k následujícím oblastem: • překonání nutkavé potřeby užívat látku (odstranění fyzické a psychické závislosti) • zlepšení celkového fyzického stavu (léčba přidružených somatických onemocnění – interní nemoci, infekční nemoci, apod.) • zlepšení celkového psychického stavu (posílení sebekontroly a sebevědomí, vytvoření životní perspektivy, změna sebepojetí, apod.) • zlepšení a rekonstrukce sociálních vztahů (rodinných, přátelských, pracovních, apod.) • zařazení do společnosti (naučit se trávit volný čas jinak než užíváním drog, vytvořit si sociální síť z osob mimo „drogovou scénu“, schopnost najít a udržet si zaměstnání).

20. Druhy terapie (dle závažnosti závislosti) • Ambulantní • Ústavní • Komunitní • Doplňková terapie (antabus, subsituce)

21. Závislosti nepsychotropního charakteru • Gambling (patologické hráčství) • Typické rozšiřující se zaujetí pro hazardní hry. Sázení věnuje většinu svého volného času. Sázky obvykle zvyšuje, aby dosáhl svého uspokojení (rozvoj tolerance) a aby dostal zpět své peníze. Nemožnost hrát prožívá velmi nepříznivě (odvykací syndrom). • Gamblerův způsob života vede k rozvratu rodiny, pracovní i sociální kariéry. Zadlužuje se a eventuálně páchá trestné činy, aby získal prostředky pro splacení svých dluhů a na další hru. Opakovaně se pokouší zbavit své závislosti. Zvýšená pravděpodobnost spáchání sebevraždy. 2 – 3 % populace. Často alkoholici.