Brno, 7. a 8. června 2011

1. SeminářRealizace opatření na Brněnské údolní nádrži Opatření k omezení vnosu živin do VD Brno Dr. Ing. Antonín Tůma ředitel pro správu povodí Brno, 7. a 8. června 2011

2. Posouzení stavu povodí nad Brněnskou nádrží Stručné shrnutí výstupů z jakostního modelu oblasti povodí Dyje

3. Současný bilanční model • Model Oblasti povodí Dyje primárně sestavený pro potřeby vodohospodářského plánování, uzpůsobený potřebám integrace předpisů EU do českého vodního hospodářství • Modelovací prostředí Mike Basin (DHI), nadstavba softwarového systému ArcGIS (ESRI) • Vstupní data: časové řady průtoků, data kvality toků a znečištění za období 2000-2007 • Zpracovávané údaje BSK5, CHSKCr, N-NH4, N-NO3, Ncelk, Pcelk • Model zahrnuje kromě bodového znečištění z obcí a průmyslu i znečištění plošné (difúzní).

4. Vymezení rozsahu modelovaného území Řešené území • Povodí VN Brno: 1586 km2 • Území krajů: • Jihomoravský 36% • Vysočina 54% • Pardubický 10%

5. Výstupy modelu • Zdroje fosforu v povodí • Bodové, plošné (difúzní) znečištění, 100.000 obyvatel v řešeném území • 90.000 vypouští do povodí Brněnské nádrže • Téměř 52 000 lidí žije v obcích nad 1 000 obyvatel, všechny tyto obce jsou vybaveny ČOV různé kvality, vybavenosti a stáří • V těchto obcích však více než 13.000 není na tyto ČOV napojeno • Odstraňováním fosforu jsou vybaveny pouze největší z nich (9 z 29)

6. Výstupymodelu • Zdroje fosforu v povodí • 48.000 obyvatel bez jakéhokoli čištění odpadních vod – včetně nenapojených obyvatel v obcích s ČOV • Tato skupina vyprodukuje !! 25 tun P!! ročně • Největší podíl na produkci fosforu mají obce pod 500 obyvatel

7. Výstupy modelu • Povodí nad VN Vír • VN Vír - výrazný prvek v povodí Svratky • Vysoká retence ve Vírské nádrži – cca 45% celkového fosforu z povodí nad nádrží (ročně zhruba 8 tun fosforu do VN Vír přitéká, 4,5 tun/rok odtéká) • Opatření nad VN Vír: menší vliv na VN Brno, delší doba mezi realizací a efektem • K řešení vybrané nejproblematičtější lokality (Polička, obce na horním toku Svratky)

8. Výstupy modelu • Vtok fosforu do Brněnské nádrže • Do nádrže ročně přiteče 34 tun fosforu z čehož zhruba 70% má původ na posledních 13 km povodí toku (prostor mezi profily Borač a Veverská Bítýška, včetně přítoků Bobrůvka, Lubě, Besének a Bílý potok) • V dolní části povodí na páteřním toku minimální retence • Nedořešené zdroje, které je nutno objasnit

9. Výstupy modelu

10. Výstupy modelu Výstupy modelu

11. Výstupy modelu

12. Následující činnosti Aktualizace modelu • Import aktuálních dat (2008 – 2010), akceptace změn v povodí v posledních letech, sjednocení dat PM, ČHMÚ, ZVHS, atd. • Zahrnutí nových a rekonstruovaných ČOV, nově napojených obyvatel • Pokrytí přínosů z různých typů ploch v povodí (Zabaged) • Podrobný průzkum nedořešených vnosů v klíčových částech povodí (Bobrůvka, Besének, Lubě, Svratka v okolí Tišnova, přímé povodí nádrže) • Zpřesnění dat z bodových zdrojů (dotazníková kampaň, správci kanalizací a ČOV, vodoprávní úřady, ČIŽP) • Průzkum zemědělského a rybničního hospodářství (doplnění o data živočišné výroby, data rybářských společností a MRS, výjimky ke krmení a hnojení) • Doplnění průmyslových zdrojů nezahrnutých ve státní bilanci (dotazníková kampaň, IRZ, RPZZ, …)

13. Následující činnosti Zpracování aktualizovaných dat • Zacílení na konkrétní problémy, rozklíčování neznámých faktorů v tocích fosforu, objasnění neznámých zdrojů a transportu fosforu • Konzultace s odborníky na trofii nádrží pro lepší interpretaci • Ověřování dat z dotazníkové kampaně – možnost průzkumného monitoringu odpadních a povrchových vod v povodí nádrže

14. Následující činnosti Doplňkové činnosti k bilančnímu modelu • Úprava kvantifikace plošných zdrojů z hlediska dostupnosti pro autotrofní organismy • Analýza transportu biomasy (chlorofyl a) v povodí • Analýza chování rybniční sítě jako zdroje inokula sinic

15. Následující činnosti • Cíle aktualizace bilančního modelu • Spolehlivý nástroj pro posouzení rizik eutrofizace Brněnské nádrže • Identifikace jednotlivých vstupů a posouzení míry jejich vlivu na nádrž • Testování účinnosti různých kategorií opatření – variantní simulace různých scénářů navrhovaných opatření • Podklad pro případnou studii proveditelnosti zásahů nad nádrží, stanovení priorit z hlediska poměru výkon/cena a časového horizontu • Nástroj pro dlouhodobé sledování změn v povodí

16. Následující činnosti • Spolupráce mezi dotčenými subjekty • Citlivější posuzování žádostí o nová vypouštění či rekonstrukce – důraz na odstraňování fosforu nezbytný, zvýšené chemické či biologické odbourávání, cílové hodnoty 1 – 1,5 mg/l na odtoku • Upřednostnění oddílné kanalizace, alespoň částečná náprava největších problémů u dané kanalizace • Přísnější posuzování zemědělského a rybničního hospodaření včetně povinného monitoringu u vybraných subjektů • Pomoc s žádostmi o výjimky u menších provozovatelů, pomoc s hledáním vhodného dotačního titulu, pomoc se zadávací dokumentací investic • Společné kontroly plnění limitů, kontrolní dny, konzultace, atd.

18. Děkujeme za Vaši pozornost.