Úvodní myšlenky youtube / watch ?v=yiZt79UKUFQ

1. Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson. Marek Vácha 2014 (diapozitivy 1 – 51 je mírně rozšířené opakování z Dobronic) Úvodní myšlenkyhttp://www.youtube.com/watch?v=yiZt79UKUFQ

2. Gygův prsten • Platón nás ve spise Republika zve k následujícímu myšlenkovému experimentu. • Pastýř Gýgés nachází prsten a přichází na to, že když s ním náhodně otočí, stává se neviditelným. • Majitel prstenu tedy může beztrestně páchat zločiny, neboť má jistotu, že nikdy nebude odhalen. • Pokud bychom vlastnili Gýgův prsten my, nebyli bychom v pokušení učinit cokoli, co bychom si přáli? Co bychom dělali, kdybychom měli absolutní jistotu, že naše činy nikdy nebudou odhaleny?

3. Tottenham, srpen 2011 • Existují dva způsoby, jak udržovat pořádek: • použitím vnější síly • použitím sebeovládání • pokud ve společnosti mezi pořádkem a anarchií stojí pouze policie a armáda, pak samotná svoboda je v ohrožení

4. Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání1, Výstup V. přírodní vědy a etika

5. Přírodní vědy • v rámci našeho předmětu se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty: • hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml • insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje • fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody • mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna • oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze • 131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze • BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky • eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

6. Etika • Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální? • Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek? • měla by se legalizovat eutanázie? • Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro? • byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná? • Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek? • A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická? • co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

7. Etika • "lidi vystavují jako brouky!" • (návštěvník výstavy) • …a co výstava "Bodies"? • Byla tato výstava eticky neutrální? • …nebo dobrá? • …nebo špatná?

8. "Přátelská embrya" http://www.cuni.cz/IFORUM-9834.html

9. ...na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor... • ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

10. Jsou ale i složitější otázky… • je věda principiálně schopna vysvětlit vše? • i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně? • i to, odkud víme, že nějaké chování je nemorální? • je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně? • je člověk nic než shluk buněk? • a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

11. Jsou ale i složitější otázky... • Existuje nějaký způsob získávání nových znalostí, který by měl být zakázán? • a existují nějaké vědomosti, které by bylo lépe nevědět? • Existuje nějaký typ výzkumu, který by neměl být financován ze státních peněz? • Existují nějaké znalosti o genetickém vybavení člověka, které by bylo lepší nevědět? • Existuje nějaký typ výzkumu, který je určitým způsobem eticky povinný? • http://www.youtube.com/watch?v=HkW0C-NyNtQ

12. je cílem medicíny člověk, který nebude nikdy cítit bolesti, nikdy nezažije utrpení a bude žít věčně?

13. měla by být technologie SCNT (touto technologií vznikla Dolly) dovolena k použití na klonování lidí v případě, že neplodný pár nemůže mít dítě přirozenou cestou? • měli by všichni obyvatelé ČR a všichni cizinci, kteří k nám přijedou povinně odevzdat vzorky DNA, aby se usnadnila práce policie při případném kriminálním chování? • (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. 2nd ed- Oxford University Press, Oxford. p. 3)

14. Jsou ale i složitější otázky... • je možno říct, že • velký užitek v budoucnosti ospravedlní současné praktiky? • případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

15. Věda a filosofie • Věda: princip ověřitelnosti • vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde bylo již odedávna • předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit • vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc. • „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

16. Věda a filosofie • Filosofie • cosi relativního, zpochybnitelného • „každý má svou vlastní filosofii“ • je jen jedna věda, ale mnoho filosofií • filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku • …je tomu ale opravdu tak?

17. Počátek filosofie • většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě • chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály • a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber) • autohavárie, války, zhoubný nádor • …zde začíná filosofie

18. Počátek filosofie • filosofie • vzniká z úžasu • vzniká ze zoufalství (Kierkegaard) • základní otázka filosofie zní: "Proč bych neměl spáchat sebevraždu?" (Albert Camus)

19. Filosofie • Ontologie = teorie týkající se toho, co jest • Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data • Etika = teorie týkající se toho, jak žít zdařilý život

20. přírodní vědy a jejich metodologie

21. O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot. • (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

22. Science • = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa • (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The HutchinsonDictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and JulianRowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524) • = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech • (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. ChristopherMorris, San Diego, CA: AcademicPress, 1992, p.1926)

23. Science • "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei) • "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (vonWeizsäcker) • Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

24. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • přírodní vědy zkoumají co je • etika zkoumá co by mělo být • Hume: „is“ neznamená „ought“ • je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. • z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být • z faktů nelze odvozovat hodnoty • z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní • přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

25. Přírodní vědy se zabývají pouze tím, co jest a nikoli tím, co by mělo být. Ovšem mimo doménu vědy je posuzování hodnot všech druhů nezbytné... (Albert Einstein)

26. "Jest" a "mělo by být" • neexistuje žádná cesta, kterou bychom se dostali od "jest" směrem k "mělo by být", od faktů k hodnotám, z deskripce k preskripci, od přírodních věd k etice • Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit • Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

27. z toho, jaký svět je, nelze v žádném případě vyvozovat jaký by měl být. K tomuto potřebujeme zcela jiný typ vědomostí.

28. Naturalistický omyljedna z jeho forem • protože většina lidí se domnívá že je to správné (nebo protože většina lidí to dělá) pak by se daná věc měla stát normativní, akceptovatelnou. • Naturalistický chybný závěr "naturalisticfallacy": pokus odvodit "mělo by" z "je" • morálka by pak byla tvořena průzkumy veřejného mínění • a velcí reformátoři, jako M.L. King etc. by se nutně mýlili (...neboť vystoupili proti všeobecně zastávaným představám)

29. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího • rozum bude vždy otrokem vášní • rozhodující jsou emoce • Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné • rozhodující je rozum • ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

30. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • Kant: existují dva světy • říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony • říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

31. Postavení empirických věd • Reálné vědy jsou: • empirické • tematicky redukované • metodicky abstraktní • metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) • ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

32. Postavení empirických věd • metodologický redukcionismus • zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí • nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti • = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky • epistemologický redukcionismus • redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou • ontologický redukcionismus • veškerou realitu lze převést na fyziku • myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to • volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

33. Postavení přírodních věd

35. „Vědci si jsou velmi dobře vědomi, kolik toho ještě neví, ale zde mluvíme a odlišném typu problému – nejen o limitech toho, čemu ještě nerozumíme, ale jde o to, abychom rozpoznali, co danými metodami v principu může nebo nemůže být vůbec poznáno.“ • Nagel, T., (2012) Mind and Cosmos. Why the Materialist Neo-Darwinian Conception of Nature Is Almost Certainly False. Oxford University Press, Oxford. p. 3

36. Science Materialismus přírodních věd vykolíkuje limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala) http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins

37. Věda je pouze polovinou příběhu Rembrandt van Rijn (1606 - 1669) Věda je pouze polovinou příběhu. Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

38. Svět, ve kterém žijeme, není světem, kterým se zabývá věda, podobně jako úsměv Mony Lisy na plátně není jen shlukem barevných teček na plátně. Avšak tento námi odžívaný svět je stejně tak reálný jako úsměv Mony Lisy. • Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers 2010. Continuum. London, New York.

39. Každý, jen trochu hudebně nadaný člověk je schopen rozlišit melodii od pouhé sekvence tónů. Melodie mají začátek, středná část a konec; začnou a pokračují dokud neskončí; mají svou individuální identitu a atmosféru, mohou být kombinovány a rozvíjeny podle své vnitřní logiky. (...) Ale žádná věda zabývající se zvuky nemá použití pro koncept melodie. Scruton, R., (2012) TheFaceofGod. TheGiffordLecturers 2010. Continuum. London, New York.

40. Guernica • 28. dubna 1937, na začátku španělské občanské války, bombardovaly nacistické letouny pod vedením generála Franca malé baskické městečko zvané Guernica. Při náletu bylo zabito 1654 z celkových 7 000 obyvatel. Bylo to poprvé v dějinách, kdy civilní obyvatelstvo bylo zmasakrováno útokem ze vzduchu. • V šílenství manické energie načrtl v záchvatu zuřivosti Pablo Picasso během dvou dnů základní koncept obrazu a v deseti dalších dnech dílo dokončil. Guernica je obrovské plátno měřící 7,8 metrů na délku 3,5 metrů na výšku. • Ayala, F.J., (2007) Darwin´s Gift: To Science and Religion. Joseph Henry Press. Washington, D.C.

41. Guernica

42. Věda je pouze polovinou příběhu Věda nám může říct, jakým způsobem naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

43. smysl seminářů z lékařské etiky

44. Smysl seminářů z lékařské etiky • seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů • seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém • shrnutí argumentů „pro a proti“ • snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty… • …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

45. Smysl seminářů z lékařské etiky • semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)… • Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na držení pravdy, nebo pravdu samotnou • … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít • = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud se shodneme, že existuje cíl

46. Smysl seminářů z lékařské etiky • etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena • nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“

47. Smysl seminářů z lékařské etikypozice vyučujícího • na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“ • a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu • vyučující není „opinion-maker“… • …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor • nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech • na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není v „God-like position“ • jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví • a pak se pokusit moderovat diskusi

48. Smysl seminářů z lékařské etikypozice studenta • semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory • a to i v případě, že je již považuje za dříve promyšlené a nezpochybnitelné • v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou • občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

49. Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie • na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“ • vevědě jsme dnes rozhodně dál než Aristotelés a budujeme pyramidu poznání • VIZ ale Thomas Kuhn • jsme ale dnes dál ve filosofiinež Aristotelés? • například literatura nikam nesměřuje • filosofie je možná někde mezi literaturou a science

50. Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie • redukcionismus • pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné • přírodní vědy jsou empirické • tematicky redukované • metodologicky abstraktní