1 / 23

ThDr. PhDr. Radek Mezuláník, PhD. , odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

ThDr. PhDr. Radek Mezuláník, PhD. , odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích. Mediální pedagogika UJAK PhDr. ThDr. Radek Mezuláník, PhD. Odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích. Jedinec a společnost v procesu mediální komunikace. 1. získávání informací

karik
Télécharger la présentation

ThDr. PhDr. Radek Mezuláník, PhD. , odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ThDr. PhDr. Radek Mezuláník, PhD., odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

  2. Mediální pedagogika UJAK PhDr. ThDr. Radek Mezuláník, PhD. Odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

  3. Jedinec a společnost v procesu mediální komunikace 1. získávání informací 2. emotivní prožitky 3. náhrada za sociální kontakt 4. vyplňování času Dítě v procesu mediální komunikace

  4. Dítěv procesu mediální komunikace Hiebert: „Televize vstupuje do času, který dřívější generace trávily konverzací, hrami a společnou činností. Oslabuje tak soudržnost členů rodiny a jejich emocionální vazby. Neosobní mediální komunikace nahrazuje interpersonální komunikaci v rodině“

  5. Dítěv procesu mediální komunikace • Média působí jako socializační činitel již od útlého dětství. • „O (alespoň částečně) samostatném využívání médií je možné mluvit zhruba od třetího roku života“ • K popsání socializační funkce médií lze využít teorii vzorů formulovanou A. Bandurou, která je součástí teorie sociálního učení. • Podle této teorie se lidé učí formám sociálního jednání pozorováním a následnou nápodobou. • Zpevňuje se takové odpozorované jednání, které je při použití ve vhodné situaci úspěšné.

  6. Jedinec a společnost v procesu mediální komunikace • děti mají zejména ve věku 8 – 12 let sklony sledovat dokumentární pořady, které nejsou výhradně určeny dětem. • Toto období dětského vývoje je spojeno se zájmem o vědecké objevy. • Děti si rozšiřují všeobecné vzdělání i sledováním soutěžních kvízů, jak ukazují šetření provedená koncem 80. let ve Velké Británii. • Dítě není zmenšený dospělý, od dospělého se liší kognitivní úrovní, psychosociálními charakteristikami a mírou nabytých zkušeností.

  7. Teorie vlivu médií • teorie zázračné střely • teorie dvoustupňové komunikace • spirála mlčení

  8. Mediální výchova • v USA, Kanadě a Velké Británii v polovině 70. let 20. století • Německo • UNESCO

  9. Mediální gramotnost • „Mediální gramotnost je jednou z řady novodobě definovaných gramotností (patří sem například gramotnost funkční či informační); • Mediálně gramotná osoba by tedy měla umět „dekódovat, hodnotit, analyzovat a produkovat jak tištěná, tak elektronická média, jinými slovy zaujmout k médiím • kritický a autonomní postoj“

  10. Model mediální gramotnosti podle J. Pottera

  11. Nejdůležitější kompetence mediální výchovy 1. analýza 2. evaluace 3. seskupení 4. indukce 5. dedukce 6. syntéza 7. abstrakce

  12. Koncepce mediální výchovy v RVP „Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jejich informační kvality“ avšak před obranným přístupem zde stojí „užitný přístup“ k médiím, představující média jako zdroj informací využitelných pro rozvoj osobnosti jedince

  13. Nástin možných problémů Mediální výchova souvisí s řadou dalších disciplín: sociologie, ekonomie, sémantika, sémiotika, lingvistika atd.. Nároky na učitele jsou tedy velmi široké a spolu s nimi se vynořuje otázka, jak tyto obecné koncepty předávat žákům základních škol.

  14. Učitel v procesu celoživotního učení • Memorandum o celoživotním učení • zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. § 24 • Národní ústav odborného vzdělávání • identification and validation of non – formal and informal learning (IVNIL)

  15. Metody shromažďování důkazů o znalostech • zkouška • prohlášení • pozorování při pracovní činnosti • svědectví poskytovaná např. zaměstnavatelem či zákazníkem

  16. Kdo o mediální výchově píše • Doc. PhDr. Jan Jirák • Mgr. Radek Sárközi • PaedDr. Jitka Bělohradská • PhDr. Maria Bezchlebová • Mgr. Petr Kukal • Marie Šotolová • Mgr. Pavel Verner

  17. Jaké jsou uváděny cíle mediální výchovy

  18. Která větev MV je častěji zmiňována

  19. Jaké konkrétní postupy realizace MV jsou učitelům nabízeny

  20. Literatura 1/4 • Bílá kniha. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR [online]. Praha: MŠMT, 2001. 98 s. [cit.2006-01-20].Dostupný z < http://www.msmt.cz/files/pdf/BilaKniha.pdf>. • BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 199 s.ISBN 80-85850-11-7 • BREČKA, Samuel. Mediálna výchova. Bratislava: Národnej centrum mediálnej komunikácie,1999. 52 s. • BUCKINGHAM, David. Media education. Literacy, learning and contemporary culture.Cambridge: Polity press, 2003. 219 s.ISBN 0-7456-2830-3BURTON, Greame, • JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001.391 s.ISBN 80-85947-67-6 • ČIHÁKOVÁ, Hana, MARINKOVÁ, Helena. Existují v ČR mechanismy umožňující naplněníevropského konceptu celoživotního učení? In Pedagogický výzkum: Reflexe společenskýchpotřeb a očekávání?. Olomouc: UP, 2005, s. 47- 50. • DeFLEUR, Melvin, BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra. Teorie masové komunikace. Praha:Karolinum, 1996. 363 s.ISBN 80-7184-099-8 • DIEŠKOVÁ, Viera. Základy sociálnej pedagogiky. Bratislava: Občianske združenie Sociálna práca, 2005. 98 s.ISBN 80-89185-08-8 • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000. 374 s.ISBN 80-246-0139-7

  21. Literatura 2/4 • GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s.ISBN 80-85931-79-6 • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s.ISBN 80-7203-124-4 • HIEBERT, Ray, REUSS, Carol. Impact of mass media. Current issues. New York: Longman,1985. 515 s.ISBN 0582285550 • JIRÁK, Jan. Rychlokurz mediální gramotnosti. Kmit, 1998, roč. 6, č.1, s. 18-19. • JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Děti a média: složitý vztah. Kmit, 1998, roč. 6, č.1, s. 32-33. • JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. 207 s.ISBN 80-7178-697-7 • KERLINGER, Fred. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972. 705 s. • KOBLEWSKA, Janina. Škola a prostriedky masového vplyvu. Bratislava: Slovensképedagogické nakladatelstvo, 1969. 201 s.ISBN 67-150-69 • KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. 307 s.ISBN 80-7184-134-X • McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. 447 s.ISBN 80-7178-200-9 • Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál Evropské komise [online]. 2000. nestr.[cit. 2006-01-20].Dostupný z <http://www.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm>.

  22. Literatura 3/4 • PLÁŠEK, Radovan. Mediální výchova a mediální gramotnost v kontextu českého školství(nástin předpokladů, možností a limitů). Revue pro média, 2004, roč. 4, č. 8, s. 9-13.Dostupný také z < http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/esej_plasek_rpm08.pdf>. • POTTER, James. Media Literacy. California: Sage Publications Inc., 2005. 467 s.ISBN 1-4129-0989-9 • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika, Praha : Portál, 2002. 481s.ISBN 80-7178-631-4 • PRŮCHA, Jan. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. 160 s.ISBN 80-7178-621-7 • PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál,2001. 322 s.ISBN 80-7178-579-2 • RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Brno: Masarykovauniverzita, 2002. 199 s.ISBN 80-86251-14-4 • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: VÚP, 2005. 126 s. [cit.2005-12-8].Dostupný z <http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=11>. • ŘÍČAN, Pavel, PITHARTOVÁ, Drahomíra. Krotíme obrazovku. Jak vést děti k rozumnémuužívání médií. Praha: Portál 1995. 62 s.ISBN 80-7178-084-7 • SCHULZ, Winfried aj. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum 2004.ISBN 80-246-0827-8

  23. Literatura 4/4 • SPOUSTA, Vladimír. Masmédia jako sociálně ­ pedagogický problém. Pedagogická revue,2004, roč. 56 , č. 3, s. 274-284. • ŠEĎOVÁ, Klára. Média jako pedagogické téma. Pedagogika, 2004, roč. 54 , č. 1, s. 19-33. • VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, 2004.190 s.ISBN 80-7315-082-4 • Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů • SIX, Ulrike aj.: Mediálna výchova v materských školách. Teoretický základ a empirickévýsledky. Revue pro média, 2004, roč. 4, č.8, s. 18-25.Dostupný také z http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/preklad_rpm08.pdf. • NUMERATO, Dino. Mediální výchova: Oddůvěrňování důvěrného světa. Revue pro média,2004, roč. 4, č. 8, s. 2-8.Dostupný také z <http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/esej_numerato_rpm08.pdf>.

More Related