1 / 36

Pedagogika sportu

Obsah. Pedagogika sportuSpolecn? znaky ucitele a tren?raDidaktick? troj?heln?kTren?rPr?prava na TJRealizace TJReflexe TJ. . Co ocek?v?te, ?e by V?m mohla d?t pedagogika pro Va?i praxi? Pro Va?i cinnost tren?ru? . Pedagogika. = veda o v?chove (postoje, potreby, z?jmy, chov?n?) a vzdel?v?n? (v

palmer
Télécharger la présentation

Pedagogika sportu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


    1. Pedagogika sportu Trenri Ctvrtek, 23.11.2006, 16:00-18:50 Marcela Mikov mikova@fsps.muni.cz

    2. Obsah Pedagogika sportu Spolecn znaky ucitele a trenra Didaktick trojhelnk Trenr Prprava na TJ Realizace TJ Reflexe TJ

    3. Co ocekvte, e by Vm mohla dt pedagogika pro Vai praxi? Pro Vai cinnost trenru?

    4. Pedagogika = veda o vchove (postoje, potreby, zjmy, chovn) a vzdelvn (vedomosti, dovednosti, nvyky a schopnosti) ? edukace nen vzna pouze na vzdelvn ve kolskch institucch a na populaci det a mldee Socializace je ir pojem ne edukace, proces, behem kterho se jedinec zaclenuje do spolecnosti (nen ukoncen, clovek se neustle vyvj)

    5. Struktura pedagogiky Obecn pedagogika, filozofie vchovy, dejiny pedagogiky, srovnvac pedagogika, pedagogick psychologie, obecn pedagogika, pedagogika volnho casu, obecn didaktika, speciln pedagogika, pedagogika sportu (jako obor - prelom 60. a 70. let) atd.: hled pojtka mezi edukac a sportem clem je podporovat rozvoj cloveka a jeho vzdelvn v oblasti sportu je podkladem pro plnovn, realizaci a vyhodnocen vuky TV/trninkov jednotky

    6. Otzka Co m spolecnho ucitel a trenr?

    7. Spolecn znaky ucitele a trenra

    8. kol Rozdelte se do skupin. Na papr napite podle Vs nejduleitej body, kter ovlivnuj prci trenra spinningu.

    9. Didaktick trojhelnk (viz tabule)

    10. Trenr Pojem trenr je prejat z anglictiny, to train = vyucovat, instruovat, pripravovat (dnes vak naemu pojmu odpovd coach), = zajituje a vede trnink sportovce Umen trenra rk se, e je casto skryto v osobnosti trenra (mnoho zskat studiem a zkuenostmi, ale duleit je to umet uplatnit v interakci trenr sportovec/klient).

    11. Typologie trenru Autoritrsk (studen nos) zduraznuje kzen, vyaduje precizn plnen kolu a dovede bt pritom a krut. Nedovede navzat prtelsk kontakt se sportovci, hodne trest a hroz. Prednosti: m v drustvu pordek, pln se koly Nedostatky: casto neoblben a obvan, citliv sportovci jeho jednn patne snej

    12. Prtelsk (prima chlapk) je oblben, uv pozitivnch prostredku k motivaci sportovce, je prun v rzen trninku, dovede experimentovat, zajm se o sportovce. Atmosfra je uvolnen, ale zroven jsou i vsledky.

    13. Intenzvn (hnan) je podtypem autoritrskho. Li se vy emocionalitou a tm, e mne trest. Casto dramatizuje situaci, bere si ve osobne, je stle nespokojen, pohn ostatn. M nekter nerealistick nroky, co nekter sportovce odrazuje.

    14. Snadn (easy-going lehce ve prekonvajc) je opakem intenzvnho trenra. Z niceho si nedel problm, m rd improvizaci, nic ho nerozhz, tvr se vdy suvernne. Sportovci se ct volneji, ale trnink nekdy nen moc efektivn.

    15. Chladn poctr (obchodnick business-like) dovede zskat potrebn informace a ve zkalkulovat. Je logick, vzdelv se, interpersonlne chladn, bystr a pragmatick (co se osvedcuje, to uplatnuje). Chyb lidsk vztah k cinnosti i ke sportovcum.

    16. Kad z trenrskch typu je vce ci mne spen. Obecn charakteristika dobrho trenra: Vudcovstv Odpovednost Emocn stabilita Blzk vztah ke clenum skupiny Ctidostivost

    17. Doporucen pro trnink Trenr m bt modelem pro sportovce (nic nepredstrat, neklamat, bt prsn, ale chpajc, mt schopnost sebepoznn a seberegulace). Vyadovat pln odevzdn se trninku/sportu a dlcm clum. Usilovat o spravedliv rozdelovn pozornosti a sympati (nepodlhat prvnm dojmum, predsudkum) Budovat ve sportovcch sebeduveru, ale i schopnost sebeocenovn, sebekontroly.

    18. Sloenm trninku, ale i verblne podporovat cle trninku. Komunikovat s rozhodnost, ale prtelsky, dvat najevo dobrou nladu. Korigovat krtce, ale s oduvodnenm (nejprve vyzdvihnout, co je dobr, pak opravovat). Neopomenout pochvlit, co je dobr (nechvlit ale neustle).

    19. Otzka Ve skupinch prodiskutujte, jak vypad Vae trninkov jednotka. Co j predchz? Co nsleduje? Pak ns o tom strucne budete informovat.

    20. Vuka U ucitele rozliujeme 3 fze: Prpravu na vuku. Realizaci vuky. Reflexi, zamylen se nad vukou.

    21. Prprava na vuku/TJ Mte casov scnr/pln? O co jde v dnen hodine/TJ? ? CL Co budeme delat, co/o cem se budeme ucit? ? OBSAH Jak se budeme ucit ? METODY Vsledkem je psemn prprava/v hlave. Prpravu se nemus vdy podarit naplnit.

    22. Realizace vuky Jak obvykle probh TJ? Co vechno pri vuce uplatnujete? Vukov fze: Motivace Opakovn Vklad novho uciva predveden/vysvetlen Ncvik/procvicovn/upevnovn/prohlubov. Diagnostika Um to? Shrnut Co jsme dneska delali. Co u umme, co je potreba jete nacvicit.

    23. Motivace K cemu je dobr motivace? Cm vm muete motivovat sverence? Kdy motivujete? VIDEO 13:05 14:05

    24. Motivace sportovce/klienta A) vnej m za kol cloveka privst k cinnosti (casto odmena x trest) B) vnitrn napr. jedince pritahuje cinnost sama o sobe (bav ho to), nebo z osobnch pohnutku (dobr postava, zdravotn pote)

    25. Motivace Viz slide

    26. Metody = zpusob, cesta, jak doshnout cle (jak nekoho neco naucit) Verbln Nzorn Praktick

    27. 1. Verbln metody Vysvetlovn Prednka Rozhovor Prce s textem Dramatizace

    28. 2. Metody nzorn Pozorovn obrazu, modelu, pokusu Filmov projekce

    29. 3. Metody praktick Ukzka Laboratorn prce Vtvarn cinnosti Manuln cinnosti VIDEO 7:30 8:25

    30. Rdic styly Souvis s metodou. Ukzka rdicch stylu pri ncviku odrazu z mustku. Prkazov ci stoj v zstupu a teprve na pokyn ucitele se rozbhaj k odrazu. Po odskoku jsou ucitelem hodnocen a zarazuj se zpet do zstupu. Nsledujc k vdy cek na pokyn ucitele. kolov ci stoj v zstupu a samostatne, po vlastnm rozhodnut, se rozbhaj k odrazu. Ucitel prpadne koriguje ky pouze s ohledem na jejich bezpecnost. Po odskoku jsou ci hodnocen a zarazuj se zpet do zstupu.

    31. Rdic styly 3. Se vzjemnm hodnocenm ci stoj v zstupu a po vlastnm rozhodnut se rozbhaj k odrazu. Po odskoku zustvaj v blzkosti mustku a hodnot vkon nsledujcho cvicence. Hodnocen je sledovno a posuzovno ucitelem. 4. Se sebehodnocenm ci stoj v zstupu a po vlastnm rozhodnut se rozbhaj k odrazu. Po odskoku zustvaj v blzkosti mustku a hodnot vlastn vkon. Hodnocen je posuzovno ucitelem.

    32. Rdic styly 5. S nabdkou ci stoj v zstupu a po vlastnm rozhodnut se rozbhaj k odrazu. Mohou si zvolit odraz a skok s prekonnm prekky, nebo skok bez prekky. Po odskoku se rozhoduj, na jak obtnostn rovni budou pokracovat.

    33. Rdic styly 6. S rzenm objevovnm ucitel klade kum promylen otzky, kter je vedou k reen problmu ke zpusobu nejcinnejho rozbehu a odrazu z mustku. 7. Se samostatnm objevovnm ucitel zad kum kol, aby zduvodnili a volili nejcinnej zpusob rozbehu a odrazu z mustku. Odpovd na doplnujc otzky ku a hodnot reen kolu.

    34. Diagnostika Um to? podstatou je zjiten stavu a rozpoznn prcin, kter tento stav zpusobily, dle posouzen rovne, popis a hodnocen tohoto stavu a plnovn dalch kroku tak, aby byl zajiten optimln rozvoj jedince. VIDEO 31:55 32:30

    35. Reflexe, zamylen se Jak se mi jako trenrovi podarila TJ? Celkov dojem Co lo/co nelo fungovalo, bavilo je to? Jak dal koly/ncvik prte? Ceho se prte vyvarovat?

    36. Dekuji za pozornost.

More Related