1 / 35

Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů

Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů. Blažena Hušková blahuska@seznam.cz. Trvale udržitelný svět se nestane skutečností, dokud jej neuvidíme ve svých představách. Mají-li tyto představy – vize být úplné a přesvědčivé, musí k nim svým dílem přispět mnoho lidí.

phil
Télécharger la présentation

Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková blahuska@seznam.cz

  2. Trvale udržitelný svět se nestane skutečností, dokud jej neuvidíme ve svých představách. Mají-li tyto představy – vize být úplné a přesvědčivé, musí k nim svým dílem přispět mnoho lidí. • (Donella Meadows)

  3. Zapojení veřejnosti • jedno či více jednání či kroků v procesu (řešení problému, projednávání návrhu, příprava rozhodnutí...), k nimž je přizvána veřejnost (místní obyvatelé, zájmové skupiny, lidé ovlivnění případným rozhodnutím apod.), a má vliv na obsah a průběh jednání a (ideálně) na výsledné rozhodnutí.

  4. Komunita • uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc • jakékoliv vnímání společného „dobra“, které může být vytvořeno mezi občany • něco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů • lidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí • pocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost • organizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí • prostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy

  5. Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita • je různorodou jednotou • má společný základ sdílených hodnot • vzájemná péče, důvěra, týmová práce • rozvinutá efektivní vnitřní komunikace • usnadňuje lidem účast na věcech veřejných • vytváří si vlastní identitu, záměry • vytváří si vnitřní i vnější vazby • vychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci • má vyvážené institucionální uspořádání • je otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity)

  6. Uzavřená společnost • neurčité je negativní • kdo poukazuje na problémy, je trestán • moc rozhoduje o tom, které problémy se zveřejní • diskuse o typu problému je vyloučena • formy řešení problému jsou předem dány • expert je ten, kdo ví, co ostatní nesmějí vědět • problémy zůstávají izolovány • experty vybírá moc • laik může experta jen rušit • řešení problémů se děje centralizovaně, shora (upraveno podle Bohuslava Blažka)

  7. Otevřená společnost • neurčité může být pozitivní • kdo poukazuje na problémy, je chválen • nastolování problémů je součást veřejného dialogu • diskuse o typu problému je počátkem řešení • formy řešení problému se hledají • expert je ten, kdo odhaluje a/nebo řeší problémy • společně se rekonstruuje problémové pole • expertem může být i tvořivý laik • v zásadních věcech je nejlepším expertem laik • řešení problémů se děje za účasti veřejnosti (upraveno podle Bohuslava Blažka)

  8. Na co jsme zvyklí?

  9. Jak pracovat s veřejností? • Příprava • Diskuse • Dohoda • Provádění • Zachování kontinuity

  10. Příprava • Poznejte sami sebe • Uvědomte si, co chcete dokázat • Uvědomte si, co můžete dokázat • Zkuste podívat se na věci z pohledu „těch naproti“

  11. Diskuse • Informujte se, zjistěte co nejvíc • Komunikujte a vzdělávejte • Hledejte, co vás spojuje

  12. Dohoda • Vyberte způsob jednání, naplánujte místo a čas • navrhněte způsob společné práce • navrhněte proces rozhodování • dohodněte se na základních pravidlech • sjednoťte se na programu • sbírejte nápady • dohodněte se na řešení či dalším postupu • připravte plán

  13. Provádění • Monitorujte, podávejte zprávy, upravujte, pozměňujte • informujte a oslavujte

  14. Zachování kontinuity • Získejte publicitu (pozitivní!) • hodnoťte

  15. Jak vybrat vhodný způsob práce s veřejností ? • Co je mým cílem? Co očekávám? • Kolik očekávám účastníků? • Jakou máme (já, účastníci) předchozí zkušenost? • Jaké je postavení „mé“ organizace? • Jakou atmosféru by jednání mělo mít, jaké by měly být interakce účastníků?

  16. Techniky informování veřejnosti • Propagační materiál • setkání s odborníky • veřejná soutěž • poštovní zásilka • výstavy • tiskové zprávy, konference • dny otevřených dveří

  17. Zjišťovací techniky • Dotazníkové šetření • (strukturovaný) rozhovor

  18. Techniky rozšířené účasti • Veřejné projednání • veřejné shromáždění • briefing • kulatý stůl • panel • workshop • neformální diskuse • speciální techniky

  19. Příklady technik participace • Tvorba vize komunity • utváření místa • plánovací víkend • akční plánování • komunitní posudek • občanská mapa • občanské poroty • sociální audit • participační divadlo • řízená vizualizace • interpretace místního dědictví • sdílená péče o krajinu • hledání budoucnosti

  20. Kdy se účastník zapojí do diskuse (rád a dobrovolně) • Je-li osloven ve správný okamžik, vhodným způsobem , na správné téma, správnými lidmi. • Prostor pro diskusi je bezpečný, srozumitelný, otevřený, rozpoznatelný. • Je vnímán jako rovnocenný partner. • Jeho názor je považován za významný, potřebný. • S jeho připomínkami je nakládáno s respektem, seriózně. • Vyjádření názoru, postoje pro něj není nebezpečné. • Jsou dodržována domluvená pravidla.

  21. Kdy účastník přijme výsledky diskuse • Je-li dostatečně, srozumitelně a včas informován o procesu (jednání, rozhodování…) • Je požádán o vyslovení názoru dříve, než je rozhodnuto. • Má vliv na výsledek jednání. • S výsledkem jednání souhlasí.

  22. Proč participace někdy nefunguje tak, jak bychom si představovali? • Lidé se necítí být osloveni, nerozumějí oslovení • nevěří v opravdovost oslovení • mají předchozí špatnou zkušenost • bojí se, stydí se • mají pocit, že už bylo rozhodnuto, jejich hlas není důležitý • nejsou zvyklí se účastnit • cítí beznaděj • jsou zahlceni každodenními starostmi • myslí si, že „od toho jsou tu odborníci“ • to, kdo chtějí občany zapojit, to neumějí • proces je příliš rychlý, uspěchaný • neumíme snít ( už vůbec ne veřejně)

  23. Dobrý komunitní projekt • rozvíjí zaujetí a zájem lidí (idea projektu se rodí v otevřeném procesu, projekt vybízí ke kreativnímu myšlení a jednání, propojuje různé skupiny lidí, pomáhá proti lhostejnosti) • otvírá lidem/skupinám nové obzory (pomáhá překonávat černobílé vidění problémů, poskytuje prostor pro vzájemné učení) • dodává energii, pomáhá uvést věci do pohybu (pomáhá formulovat nejdůležitější zájmy komunity, odkrývá a využívá potenciál komunity, jednotlivé kroky na sebe navazují) • je dobře prezentován a připraven (má realizační kroky, vychází ze znalosti místních partnerů, představuje veřejnosti všechny účastníky) (upraveno podle materiálů CPSI a Stevena E. Mayera)

  24. komunitní komunikace • Otevírá prostor pro diskusi, setkání, konflikt, tvořivost, oslavu • přitahuje a motivuje lidi • je procesem vzájemného poznávání • je otevřená, transparentní, zvoucí k zapojení • rozvíjí týmovou práci • neobejde se bez nadšení, odhodlání, improvizace, nejistoty • cílem není obsáhlý mrtvý dokument, ale živá sdílená představa • spotřebovává čas, peníze, lidskou kapacitu • produkuje energii

  25. Jak rozhýbat...kohokoli? • KONTAKT • ZÁJEM • ZNALOST • DOVEDNOST • AKCE, ČIN! (podle Delie Clark, ANEI)

  26. Kdo (asi) uspěje a kdy? • Pochází z důvěryhodné, respektované organizace • respektuje pravidla, koná transparentně a důvěryhodně • komunikuje s okolím, má široký okruh kontaktů • usiluje o jasné a rovné vztahy • zodpovídá se veřejnosti • je tvůrčí, rozvíjí nápady, je flexibilní • spolupracuje s vůdčími osobnostmi • dbá na uchování nezávislosti

  27. Kdo (asi) uspěje a kdy? • vnímá a vyhodnocuje potřeby a zdroje okolí a reaguje na ně • Má důvěru komunity • Účel aktivity je jasně popsaný • Výsledky je možné dobře analyzovat a předat občanům • Je naděje, že výsledkem bude pozitivní čin nebo projekt • Lze zapojit ty, kdo mají na výsledku zájem

  28. Na čem může spolupráce ztroskotat • Nejasný cíl • nevyjasněná očekávání • nedostatek komunikace • nerespektování dohodnutých pravidel • slibuji víc, než mohu skutečně splnit • příliš velké sousto na začátek • nejasná dělba práce • únava • osobní neshody

  29. Co jsme se naučili • máme jen jednu krajinu a do té se musíme všichni vejít • nedostatek komunikace je největší potíž • hledejme a podporujme “pozitivní devianty“ • na různé rybičky platí různé udičky • bez dětí to nejde • nebezpečí velkých slov, síla konkrétních kroků • slova hýbají, příklady táhnou • od lhostejnosti ke snu, od snu k činu • bez peněz to taky nejde • I formality mohou být užitečné

  30. Sedm poznání podle Ladislava Briestenského : • Skutečné zapojení občanů do rozhodování vyžaduje, aby participaci nejprve rozuměli její iniciátoři. • K participaci nestačí dobrá vůle, participace vyžaduje mnoho energie a nasazení a důkladné odstraňování bariér v postojích skeptické veřejnosti. • Příznivci participace a „ti opační“ nejsou rozmístěni v prostoru podle sektorů. • Změnu postojů nedosáhneme tlakem, pokud si k aktérům participace nenašlo cestu důležité poznání její smysluplnosti a výhodnosti. • Každý, kdo usiluje o inovaci ve prospěch veřejnosti, musí postupovat snesitelným tempem. • Co je pro průkopníka participace notoricky známé, to je pro většinu veřejnosti neznámé. • Nepokoušejme se o participaci, nemáme-li vliv na efektivní komunikaci.

  31. Interpretace místního dědictví • je součástí toho, jak vnímáme a chápeme naše kulturní, historické a přírodní dědictví a jak o ně pečujeme. • Jedním ze základních prvků interpretace je zapojení veřejnosti – místní občané jsou ti, pro které je místní krajina domovem a bez jejichž podpory a účasti jsou představy o ochraně a využití místního dědictví nereálné. • Interpretace může mít různý obsah (místní folklór, řemesla, památné stromy, studánky, zvykové cesty a drobná architektura podél nich…) i formu (publikace, vycházky s průvodcem, výstavy, koncerty,…). • Dobrá interpretace přispívá udržitelnému rozvoji : pomáhá místním občanům i návštěvníkům dozvídat se více o místech, kde žijí nebo která navštěvují, povzbuzuje lokální patriotismus, je důležitou součástí šetrného cestovního ruchu a tak prospívá místní ekonomice. • _______________________________________________________

  32. Plánovací víkendy • jsou jednou z technik, které vytvářejí prostor pro zapojení občanů do plánování podoby a využití veřejných prostor v obci. • Občané – uživatelé veřejných prostor formulují své potřeby a představy, diskutují je, hledají společná řešení a konzultují je s odborníky – architekty a se zástupci veřejné správy. • Projekty jsou následně vypracovávány a rozhodnutí přijímána se znalostí potřeb a představ místních obyvatel a za jejich účasti. • Plánovací víkendy pomáhají obci řešit její problémy nacházet východiska přijatelná pro obyvatele, účast zástupců obce je sbližuje s občany a posiluje vzájemnou důvěru, místní veřejnost je slyšena, uplatňuje své názory a má možnost ovlivnit rozhodnutí. • Mohou být prubířským kamenem komunikace a spolupráce občanů, odborníků a veřejné správy a krokem k projektům obsáhlejším, dlouhodobějším a svou povahou strategičtějším.

  33. Participativní (sdílená) péče o krajinu • vychází z metody „Landscape Stewardship Exchange“ (LSE) , založené na výměně zkušeností v péči o krajinu za účasti místní veřejnosti a s uplatněním principu mezisektorové spolupráce. • Cílem je pozvat k diskusi o funkcích a využití krajiny a ke společnému plánování zástupce nejrůznějších skupin obyvatelstva, které své zájmy v krajině uplatňují, za účasti mezinárodního týmu expertů, kteří disponují nejen příslušnými odbornými znalostmi a vesměs rozsáhlou zkušeností, ale jsou také schopni vnímat místní reálie s odstupem a obohatit tak pohled na konkrétní situaci i návrhy řešení. • Technika participativní péče o krajinu vyžaduje zapojení místních obyvatel, přispívá k překonání apatie a pasivity a posiluje místní a regionální identitu.

  34. Tvorba vize komunity • vede k aktivizaci místních občanů s cílem zapojit je nejen do diskuse o dlouhodobém rozvoji místa, kde žijí, ale také do řešení konkrétních problémů, které sami pojmenují a s důvěrnou znalostí místních podmínek navrhnou způsoby jejich odstranění. • Jak vypadá naše obec dnes? • Jak by se měla naše obec rozvíjet v budoucnosti? • Co pro to můžeme udělat? • Takové otázky si občané kladou v průběhu veřejného setkání, které začíná společnou diskusí o současnosti obce, pokračuje snem o budoucím vývoji obce a končí formulováním konkrétních projektů a vytvořením skupin aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na jejich realizaci. • Tak se konec společné diskuse a plánování stává začátkem či povzbuzením vlastní iniciativy občanů.

  35. Co je opravdu důležité • věnuji pozornost procesu, nejen výsledku • respektuji potřebný čas • místní přípravný výbor je pestrý - zástupci různých zájmových skupin • role obce - podpůrná, nikoli dominující • osoba facilitátora • "chemická reakce" na začátku - když se podaří, je vyhráno (skoro) • postupujeme od vize k akci, od snu k činu - máme dlouhodobý cíl a známe současně 1. krok • místní lidé jsou těmi nejlepšími odborníky na život v obci • 3 rovnocenné etapy : příprava, akce, následná péče • účastníci jsou autory, spoluvlastníky vzniklých projektů - energie, odpovědnost • nejprve zjišťujeme místní zdroje, pak teprve hledáme pomoc ve zbytku světa • oslavujeme, bavíme se, setkali jsme se!

More Related