V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapií Barcelona, 11. – 14.7.2007

1. V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapiíBarcelona, 11. – 14.7.2007

2. Několik čísel • 3.500 účastníků ze 72 států (všechny trvale obývané kontinenty) • Z Česka 6 účastníků • J.Praško vystoupil aktivně na 2 sympóziích • J.Kosová a L.Hoffmanová prezentovaly 2 postery • Každý den 22 paralelních programů – sympózií, workshopů, přednášek • 26 celodenních workshopů, 60 půldenních workshopů • 233 sympózií, na každém 4-5 příspěvků (tj. přes 1000 aktivních příspěvků) • 18 panelových diskusí • 39 „zvaných přednášek“ (90 minut) • Více než 1000 posterů

3. Osobní dojmy • Krásné prostředí • Krásné počasí • Krásné město – moře, parky, architektura (Gaudí) • Bezchybná organizace • Skvělá péče o účastníky (občerstvení, informace) • Slušné ubytování, příjemná společnost • Jediná výtka – „seznamovací večírek“

4. Prevence relapsu schizofrenie • 5-letá multicentrická studie ve VB, 2001 - 2005 (Garety et al.) • Kontrolovaná dvojitě slepá studie • Skupiny: • Osaměle žijící pac.: Individuální KBT (N=106) vs. TAU (N=112) • V rodině žijící pac.: Indiv. KBT (27) vs. Rodinná KBT (28) vs. TAU (28) • KBT 9-12 měsíců, 12-20 sezení, 6 měsíců 1x týdně, pak 1x měsíčně • Všichni pacienti hospitalizovaní ve výzkumných centrech s dg. F 20 či F25, kteří souhlasili s účastí ve studii. • Sledovány jak ukazatele psychického stavu, tak kvality života. • Hodnocení – na konci terapie, katamnéza po 12 měsících. • Zhodnotili 96% účastníků studie. Výsledky: Žádný významný rozdíl mezi skupinami léčenými KBT a TAU! Ani na konci terapie, ani po 12 měsících!

5. Kritéria NICE pro terapii schizofrenie ve Velké Britanii NICE = National Institute for Clinical Excelence www.nice.org.uk

6. Behaviorální experimenty v KBT • „Něco udělat je účinnější než o něčem mluvit“. • Cíl BE - získat nové zkušenosti a zážitky. • Paměť je verbální, motorická, emocionální; nejen explicitní, ale i implicitní. • BE propojují „mysl“ a „srdce“ – tedy kognice a emoce. • Při BE zkoumáme platnost hypotézy – předpovědi, porovnáváme platnost dvou alternativních předpovědí. • Změna postoje – místo obav z negativního výsledku zvědavost co se stane. • BE poskytují nové informace – ohledně chování, myšlenek, emocí i tělesných příznaků. Sebe-sledovat, zapisovat (!), reflektovat. • Dodávají přesvědčivost alternativním myšlenkám, vytvořeným při kognitivní restrukturalizaci. • Zvyšují sebevědomí, vědomí vlastní zdatnosti. • Vyžadují pečlivou přípravu, vycházejí z formulace případu. • Často je nutná osobní účast terapeuta – jako model i jako pozorovatel. • Jsou účinnější než klasická expozice i než verbální metody.

7. Využití imaginace v KBT • Představy vyvolávají silnější emoce než slova. • Úzkostní i depresivní lidé mají kromě „ANM“ vždy i „ANP“. Je třeba se na ně ptát, protože spontánně je někdy nesdělují (kognitivní vyhýbání). • Tyto představy se týkají jak minulosti (flashback), tak budoucnosti (flashforward). • Mají svou dynamiku – zachycují nikoli momentky, ale děje. • Obsahují více smyslových modalit – vizuální, sluchové, čichové, hmatové, chuťové. • Představy využíváme v KBT jak při vyšetření a formulaci případu, tak v rámci terapie. • Např. u deprese – představa vlastní sebevraždy; ale i představa dřívějších úspěchů. • Sociální fobie, GAD, OCD – katastrofické představy budoucnosti, katastrofické scénáře. • V terapii: • Expozice vůči traumatické vzpomínce; přepis traumatické vzpomínky; změna dynamiky a obsahu představy. • Nácvik v představě • Představa budoucnosti • Změna postoje vůči vtíravým nepříjemným představám

8. Využití plného uvědomování v KBT • A) TERAPIE • Tradiční indikace: • - prevence relapsu deprese (po 3 a více epizodách) • - součást komplexního programu terapie hraniční osobnosti (DBT) • Nové indikace: • - chronická deprese, nereagující na AD a tradiční KBT • - generalizovaná úzkostná porucha: v rámci expozice vůči úzkostným představám • - OCD: v rámci expozice a zábrany rituálům • - sociální fobie: změna reakce na vlastní příznaky; • - somatoformní poruchy: v rámci změn postoje vůči somatickým příznakům • - chronický únavový syndrom • - ADHD: pro rodiče i pro děti; změna postoje vůči „zlobení“; změna postoje vůči podnětům

9. Využití plného uvědomování v KBT • B) ZKOUMÁNÍ PROCESŮ, kterým dochází při nácviku plného uvědomování: • EEG změn sledování aktivity mozku po nácviku plného uvědomování • - zvýšení levostranné prefrontální alfa-aktivity (spojené s příjemným prožíváním a zvědavostí) • Dotazníky, sledující změny v kognitivních procesech při nácviku plného uvědomování, ukazují: • - zvýšení schopnosti popsat současné vnitřní prožitky • - zvýšení pocitu zvědavosti vůči budoucnosti • - zvýšení schopnosti jednat s plným uvědomováním (uvědomovat si přítomné smyslové podněty) • - snížení automatické reaktivity na vnitřní prožitky • - snížení tendence automaticky intuitivně hodnotit vnitřní prožitky a vnější podněty

10. Terapeutický vztah v KBT • Gilbert: Klienti mají negativní zkušenosti v mezilidských vztazích, mají špatné interpersonální dovednosti, budí v druhých negativní reakce. Terapeut jim musí poskytnout zážitek bezpodmínečného přijetí a laskavosti – tím jim dává příklad, jak mají být laskaví sami k sobě. Terapeut – laskavý rodič; shovívavý učitel; kompetentní terapeut. • Newman – optimální průběh terapeutického vztahu. Vyvíjí se v čase. Zpočátku je vhodné, když je terapeut akceptující a vřelý, povzbuzující. Postupně může být náročnější a kritičtější. • Najít „zlatou střední cestu“mezi přílišnou benevolencí a přílišnou náročností. Přizpůsobit osobnosti klienta i typu problému. • Obvyklý průběh úspěšné terapie – po počátečním zlepšení, kdy si klient terapeuta idealizuje (a někdy naopak), dojde ke krizi, zhoršení, vztah prochází „zatěžkávací zkouškou“. Pokud terapeut tuto etapu úspěšně zvládne, pak teprve dojde v terapii k „průlomu“ a zlepšení. • Nutná je trpělivost, optimismus a připravenost otevřeně probrat s klientem jeho negativní pocity vůči terapeutovi, uznat jejich oprávněnost, motivovat k pokračování terapie.

11. „Třetí vlna“ KBT • První vlna – behaviorální terapie, expozice, nácviky • Druhá vlna – kognitivní terapie, kognitivní restrukturalizace, sokratický dialog; racionální vs. iracionální myšlenky, přesvědčení • Třetí vlna – dosud ne zcela jasně definovaná; příklady: • Hayes – ACT (Terapie smíření a odhodlání) • Gilbert – Compassion Therapy („Laskavý postoj vůči sobě“) • Segal a kol. - MBCT • Důraz na emoce, prožívání, imaginaci a přijetí (smíření). • „Moudrost spočívá v tom, snažit se změnit to, co změnit lze, smířit se s tím, co změnit nelze, a ve schopnosti rozpoznat, co je co.“ • KBT se tradičně soustřeďovala na to, co změnit lze; třetí vlna rozvíjí schopnost smířit se s tím, co změnit nelze.

12. Některé další zajímavosti • Terapie poruch osobnosti - Youngova „Na schéma zaměřená terapie“ (SFT) pro hraniční poruchu osobnosti; srovnání s „Na přenos zaměřenou terapií“ (TFT) (Kernberg). • Prevence vzniku schizofrenie pomocí KBT (EDIT) – uplatnění KBT metod u jedinců s rizikem vzniku schizofrenie. • Využití počítačových programů v diagnostice i terapii • Využití virtuální reality v diagnostice i terapii